Ulice Hanashi

First topic message reminder :

Zde bydlí starší generace vyprávějící zajímavé a možná i skutečné příběhy o skutečných leendách.

Ja som zamieril za ňou

Seishou

Z akadémie som vyšiel priamo na ulicu a otočil som sa smerom k vstupným dverám do akadémie. Očakával som, že z nich vyjde Narumi.
Prosím, nech je to schopný genin...
Ako som vyčkával, napravil som si masku.

Netrvalo dlho a ja som už vykročil z haly smerom k nemu .
Postavil som sa pred neho .
"Tak ?"
Som zvedavý čo to bude ....

Seishou

Počkal som, až bude bližšie. "Našou misiu je ísť do Nuikari, smerom na východ, Je to osada. Máme zistiť, prečo už týždeň meškajú s pravidelnými správami o stave osady. Je možné, že sa tam niečo stalo, a budeme musieť aj bojovať, preto chcem, aby si bol na niečo takéto pripravený. To je všetko, vyrážame." Dodal som a smeroval k hlavnej bráne.
(Presun)

Ja som prikývol na súhlas a vydal som sa za ním .
Táto misia ma ale docela natchla docela som sa tešil .
(presun)

Ani nevím jak, ale nohy mě nesli sem. Dívala jsem se kolem a chtěla najít nějaké další relikvie. Cestou jsem si probrukávala zajímavou melodii, ale když jsem se zamyslela hlouběji, dopídila jsem se k tomu, že ta melodie je mi známá. Kdysi mi jí maminka zpívala
před spaním.

Kladol som si otázku už niekolko krát že prečo ma vždy nohy zavedu na otot miesto sám som nepoznal odpoved ale vždy to bolo tak.Niektorý ludia ma tu už poznali a len sa na mna pozerali s otvoreními ustami a niektorým aj sa hrnuli slzy do očí.Kráčal som dalej po ceste a počuval šepot ludí zdalo sa mi ako keby boli pri mne a šeptaju priam mne do ucha bolo to hnusné ale nevadilo mi to.Ani sám som nevedel prečo ale kráčal som tunak sám pritom som potreboval teraz pri sebe niekoho kdo bi ma objal a povysvetloval mi všetko pretože som bol zmataný.Ale vdaka mojej trvdohlavosti a nechápavosti sa dá povedať že som bol samotársky tip.Bolesť ustupila a krv mi prestala s očí tiecť.Sice tu zaschnutu na očiach som si nevšímal.Sadol som si na najbližšiu lavičku a nehal sa unášať zvukmi ulice.

Po chvíli mi oči zabloudili k nějaké známé postavě. Neviděla jsem tu postavu moc zřetelně.
A tak jsem popošla blíže. Poznala jsem svého brášku ´´Daisuke!!´´ zaševelilo mi ústy.
Přiběhla jsem k němu a prohlédla si ho. Tvář měl poskvrněnou krví. Vyndala jsem kapesník
a začala mu obličej utírat. ´´Copak se stalo??´´zeptám se ho.

Na tej lavičke zo zavreními očami som počuval zvuk okolia a nehávala svoje oči v tmne,keby sa to dalo najradšej už by som ich nikdy neotvoril.Po hcvíli som započul nejaký hlas známi hlas.Moj výraz sa zmenil na radosť kedže to bol hlas Yukki takže už sa vrátila a vyzerá v poriadku usmial som sa.Ako dobrá sestrička sa hned o mna začala starať kedysi mi to nevadilo a bol som rád no teraz som sa cítil trapne kedže som bol tak starý a nikdy som jej je opateru ničím nedokázal opetovať.Jej otázku som čakal no neotvoril som oči a len som zdvihol jednu ruku k jej lavému oku.Prsteník som jej položil na dolne viečko a ukazovák na horné.Roztiahol som jej trocha oko čo mohlo vyzerať dosť horozostrašne ako keby som jej chcel vybrať oko.Prostredníčkom som jej jemne sa dotkol oka a dal ruku preč."Toto sa deje Yukki"Sklonil som opať hlavu k zemi.Prečo ja prečo sa to musí diať mne prešla si tým aj ona začal som trocha krutiť hlavou zo strany na stranu.

Nic jsem neřekla. Jen jsem ho pohladila, sedla si k němu a přitáhla si ho k sobě.
Chtěla jsem aby cítil moji blízkost. ´´Společně vše překonáme.´´
Řeknu mu a opět ho pohladím. Vůbec jsem nevěděla o co jde, ale vypadá, že se trápí.
Chci mu být na blízku.

Jej mlčanie znamenalo že ani ona sama nevie čo sa deje,myslel som že to bude vedeť kedže ona najviac vedela s nas surodencov vedela všetko o našom Kekegi Genkai.Pozeral som do zeme a mlčal tak isto,no ona si sadla ku mne a pritiahla si ma k sebe.Naozaj Yukki bola princezna moja princezna vždy sa ku mne tak pekne chovala a ja som jej to chcel opatovať vlastne cítil som sa omnoho lepšie ked bola pri mne.Zodvihol som hlavu a pozrel som sa jej do očí.Zaujmave bolo že naše Keikore mohlo čítať v ludskom srdci no v niekom kdo vlastnil Keikore sa to nemohlo takže ked som sa pozeral do jej oči nevedel som na čo myslí čo pocituje a podobne.Usmial som sa na nu a dal som jej pusu na líčko."Ja dakujem ti Yukki za všetko objal som ju a pritiahol sa k nej najviac ako som len mohol."Si si moja najvzacnejšia osoba si moja princeznička"Torchoa som sa zasmial a stále bol v objatí.

´´Přeci jsi můj bratříček. Pečovat o tebe je samozřejmý.´´ pousmála jsem se.
S těmi slovy mě potěšil. ´´Ty jsi zase můj princ. Človíček kterého budu milovat vždy!´´
Trochu více se k němu přitulím. Vzpomněla jsem si na ten prázdný pocit, který jsem měla.
Nikde jsem ho nemohla najít. Tolik jsem se bála. A teď ho mám u sebe, objímám ho a on mě.
Byla jsem tak šťastná.

Hm veru pečovať o mna ale kdo kdo bude o nu ah jo zase som na obtiaž ako vždy ale to že je teraz rpi men som si naozaj užíval a bola to to paráda usmieval som sa stále a vychutnával si tento pocit objatia bolo to bezbolestné a vždy pri jej blízskoti som sa cítil naozaj dobre.No odtiahol som sa a rukou som jej prešiel po tvári.Teraz asi nebola najvohdnejšia doba ale dohvie kam zase bude vyslaná a ja ja už ju zase dlho neuvidím."Yukki chcem sa ťa opýtať a teraz mi už naozaj prosím povec pravdu čo vieš o našom klane čo vieš o Keikore"pozrel som na nu smutnými očami lebo tento krát som to už naozaj chcel vedieť.

Trošku jsem se zarazila, ale no co.. jednou se to dozvědět musel. Podívala jsem se na něj laskavýma očima a začala vyprávět. ´´Pred dávnimi dobami bol splodeny syn s 2 Kekei genkai tento chlapec ako prvi sa stal vlastníkom Keikore ludia zisťovali o čo sa jedná ale nikdo na nič neprišiel pretože sa nednalo o noví doujutsu.Neskoriše porodili aj druhého syna tento syn bol tak isto vlastníkom Keikore no žil si s ním dobre a bol v nom dokonalepší než starší brat ktorý preťíval bolesti a utrpenia s týmto doujutsu.Mladší brat choval ku staršiemu náklonosť rešpekt a uctu ale starší to neopetoval a bral ho za hrozbu.Jedného dna starší brat stratil kontrolu nad svojím Keikore a bolo mu vyoperované jedno oko kvoli problémom.Jeho to moc postihlo a odelil sa od sveta pretože stratil schopnosť ovládať techniky Keikore.Jeho mladší brat raz podišiel k operacií a s lásky ktoru choval ku bratovi mu daroval jedno svoje oko.Tým straší brat získal opať kontrolu nad Keikore a prebudil v sebe 3 stupen.Mladší brat prestal ovládať svoje doujutsu...´´Z průběhu vyprávění jsem se na něj nepřetržitě dívala.
Kdyby něčemu nerozuměl. Když jsem skončila slovy ´´No záhadou je že od prvého vlastníka 4 stupna ho už nikdo neprebudil vo svojích očiach.´´potom jsem zůstala ticho, any měl čas do sebe nasát všechny informace.

Pozorne som ju počuval a nemohol som tomu uveriť takže takto prišlo Keikore ku nám v spojení 2 Kekeki Genkai,ani som nemohol uveriť tomu čo hovorí no aj tak jedna jej veta ma zaskočila a nemohol som tomu veriť a hned ma napasla prvá vec čo som sa musel spýtať."Yukki!!!"Som na nu pomali aj zakričal."Povec mi čo čo bol 4 stupen ako sa volala tá technika čo robila bola silná?Povec mi o tom všetko a naozaj už ju nikdo nedokázal prebudiť?S očami plnými záhady a konečne porozumiea ku našému dojutsu sa mi aj ulavilo.No ked som sa tak zamyslel bolo to niečo ako Yukki a ja ja prežívam bolesti a ona nie že by ale nie to bolo ešte velmi dávno to tak nemože byť.

Ochotně jsem mu řekla to co chtěl vědět. Teď jsem čekala jenom na jeho reakce.
Mohl být zmatený. Teď by se osvědčí jeho zchopnosti. Ale i tak jsem moc dobře co
a jak se stane...

To to je naozaj neuveritelné toto všetko no bolo toho naozaj naraz vela a nevedel som ako sa mám zacohvať a len som pozrel diaboským pohladom na Yukki."Jedného dna budu tieto oči moje!!!!"Zakričal som na nu a pozeral sa do jej očí no dlho som to neudržal a musel som sa začať smiať"Heh ale nie jedine cez moju mrtvolu"a začal som ju štekliť využíval som chvíle ktoré som mohol tráviť s nou pretože utčite budem ja alebo ona čoskoro poslaná na misiu a potom sa opať dlhu dobu neuvidíme a to by om bol naozaj nerad alebo ešte horiše keby som počas misie prišiel o nu.To by mi naozaj najviac ublížilo.Neprestávajuc som ju dalej šteklil a smial sa pri tom ako blázon.

Věděl moc dobře, co dělá. Od malička jsem byla lechtivá. A tak jsem se začala také šíleně smát. Ale.. i tak ve mě zústala jeho slova... Zevněškem jsem byla pořád veselá, usměvavá a laskavá setřička. Vnitřně však zřírala myšlenka něho. Jednou však proti sobě stát budeme muset. Teď jsem však na to myslet nechtěla. Být s ním a smát se s ním to bylo pro mě hlavní.

"Dobre dobre už prestanem Yukki"Prestal so ju štekliť a pozeral sa nanu s rozžiareným pohladom bol som velmi rád že je tu.Sice som nevedel čítať v jej očiach ale vyzeralo to že ju neičo trápi."Yukki je je ti niečo vyzeráš nejak divne stalo sa niečo?"Podišiel som k nej bližšľe a pozeral som si velmi z blízka jej tvár vyzeralo to ako keby som jej chcel dať pusu no len som si obzeral jej tvár."Hmmm vyzerá to že tu niekdo chce ešte viac poštekliť však?"Pirtísol som si k sebe a začal jej pokrčeným ukazováčkom šuchať jemne po hlave."Muahahaha a teraz si v mojej moci holčička"Mal som velmi dobru náladu a dnes mi ju určite nič nepokazí.

´´Nono ! ´´ zasmála jsem se.´´Kdepak nic mi není.´´ řeknu a připravím si ruce.
Můj bratříček byl odjakživa po mě, takže...jsem ho začala lechtat tentokrát já.
´´Já ti dám ´teraz jsi v mojej moci holčičku´! To ty jsi v mojí moci!´´dala jsem mu
pusu na vlasy... ´´ Daisuke! Mě by sis co nejdříve umím vlasy!´´rýpla jsem a ze srandy jsem dělala jakoby se mi do pusy něco dostalo.

Začala ma štekliť a ja som sa len začal točiť bolo to naozaj hrozné jedna s vecí ktoré som nenávidel bolo šteklenie nakoniec prestala a ja som sa musel chvílu rozdýchavať pretože to bolo naozaj hrozné.Dala mi pusu na vlasy a bolo to prijemné,no to čo povedala ma dosť vytočilo pretože na svoje vlasy som bol naozaj haklivý."Yukki tak za toto zaplatíš"povedal som tichším hlasom.Vytiahol som kunai na ktorom bolo uviazané ocelové lanko.Hodil som kunai do jednho pruhu a druhou sa mi vrátilo takže Yukki bola priviazaná."Tak a teraz začne naozajstna zábava".Kedže bola v mojej moci tak som ju teraz bezprestajne šteklil."Takže furt maš názor taky na moje vlasy a odvolaj čo si povedala lebo budeš plakať neham ťa plakať a neprestajne som šteklil kde sa len dalo.

´´Heh?´´ podivila jsem se když mě obmotalo lanko. Začal mě zase lechtat. ´´Aaaaaaaaaaaaaaa...´´řvala jsem a přitom se smála, lidé, kteří nás minuli se po mě dívali, jako po bláznovi. Já se kroutila z jedné strany na druhou, abych se nějak vykroutila z jeho objetí. Už jsem brečela smíchem. Přeci se lanko po chvilce povolilo a já pustila na něho. ´´Ninja nikdy nevezme své slovo zpět!!´´ řeknu mu a zasměji se. ´´Ale tohle byla legrace, tak to tedy budu zpět. A naví jsi můj malý princ!´´ přitiskla jsem si ho k sobě a jen se usmívala.

Všimol som si že ocelové lanko sa uvolnilo ajajaj ked sa s neho dostane bude problém to mi nedaruje.Tak aby si to nevšimla som dal ruky do znamenia.No ako sa uvolnila ma prekvapila čakal som že mi to bude chceť oplatiť takže pečať som robil zbitočne no i tak pre srandu to bude dobré.Obiala ma a ja som sa na nu usmial."Nejaka pomalá sestrička".V tom som sa jej v objatí zmenil na kus dreva.Nad nou nastal obrovsky výbuch smiechu.Pozeral som na nu z vrchu stromu a nemohol som s toho ako tam obímala to poleno."Teda Yukki takto ma nahradiť kusom dreva to by som na teba nepovedal"Vyplazil som na nu jazyk a nadalej som sa na strome smial.

´´Hmm... no myslím, že si ten kus dřeva nechám za bratříčka. Stejně mě nebude lechtat!´´
vyplázla jsem na něho jazyk. Stoupla si a jakoby šla pryč. A potom se vrátím jakoby nic, ukážu na ten kus dřeva a povím: ´´Heč mám já to fešnýho bratříčka co?´´Tvářím se šťastně a pozoruji Daisukeho reakci. ´´ Jmenuje se... jakže se jmenuje?´´ nakonec se zeptám sama sebe.

Pozoroval som ju a nemohol som sa vynadívať s toho čo robila usta som mal dokorán otovrené a neverim som vlastným očiam.Zavládol nadomnou hnev.Zoskočil som dole zo stromu a zadíval som sa vražedním pohladom na Yukki toto si nemala.Postavil som sa pred nu a chvílu som jej hladel do očí.Spravil som peťate a moje ruky obalili blesky,jednu ruku som dal pred seba ktorá žiarila pred Yukkinou tvárou."Tak za toto mi zaplatíš"stále som na nu hladel že teraz prišiel jej koniec.