Ulice Kaku

došel jsme se shoem a vyhlídl si nějakou hospodu... Trávu jsme si pečlivě schoval a vešel dovnitř obědnal jíídlo a posadil se... až vystřízlivéme půjdmee za kagem... nemusí vědět že jsme mu to vypili začal jsem se smát a když donesli jídlo pustil jsme se do něj jak kdybych nikdy nejedl.... chvíli jsme tam seděl... (byla to nějká doba) a začal jsem pomalu střízlivět.. už jen to jak jsem chodil po vesnici jak magor abych našel nějakou hospodu a když jsem si dal tu kachnu tak to vzalo za svý... Chytl jsme se za hlavu která mě začala šíleně bolet...

Po dnešním dlouhém tréninku s Gunnarem jsem dostala obrovský, ale totálně velký hlad. Okamžitě jsem tedy zamířila do hospody. Nikdy jsem to tam neměla ráda, protože tam byla spousta ožralů a také puch od cigaret, ale jídlo tam měli dost dobré. Ožralce a kuřáky jsem tedy dokázala přežít.
Vešla jsem dovnitř a zamířila jsem ke svému oblíbenému stolu. Všimla jsem si, že tam ale už někdo sedí. Vypadali dost mimo. A meč, který měl jeden z nich na zádech (Bill-kun), mě docela zaujal. Opatrně jsem kolem něho prošla a nenápadně jsem mu tu dlouhou katanu vytáhla. Okamžitě jsem se ale dala do střehu, protože si mě mohl všimnout. Ale ta katana byla moje.

nechápavě jsem se díval na dívku co vyváděla nesmysly... vstal jsem a říkal... děkuji že mi ten měč vrátíš... Už jen to že mi ho bereš je dost troufalé... zasmál jsem se ale hlava mě šíleně bolela... natáhl jsem hlavu a vzal svojí katanu... a připravil se jí vytasit... ikdyž bude to asi zábava... pojď ven... zasmál jsem se a vyšel ven na ulici a katanu vytasil... budeme o ten meč bojovat.. kdo se první vzdá tak prohrál... zasmál jsme se a čekal na boj...

Pousmála jsem se a vyšla jsem za ním ven.
"To si piš, že ti ten meč nevrátím. Líbí se mi..." Navíc jsem z toho meče cítila zvláštní moc. Jako by byl magický. Měl snad nějaké speciální vlastnosti?
Hm... To bude lehké. Je opilý. Sice jsem dost unavená po tréninku, ale on je na tom mnohem hůř... Zabodla jsem katanu do země.
"Tak to si počkej, až ti nakopu zadek..." Pomalu jsem ani nevěřila tomu, co říkám. Vůbec jasem se nechovala jako obvykle. A to vůbec. "Tak na mě zaútoč..."

zasmál jsem se a rozešel jsem se pomalým krokem najednou jsem zmizel a oběvil se za ní... ty vole ta hlava bolí....... napřáhl se katanou ale tak aby mohla uskočit nebo se skrčit... když se tak stalo tak jsem jenom řekl Jūha Reppū Shō a na ruce se mi vytvořila velká vrstva fuuton chakry která mi protáhla ruku a zesílila ji... Chytl jsme tu holku kolem pasu a třískl s ní o zem... proč zrovna já musím narazit na takovéto lidi? ušklíbl jsem se když jsem rušil techniku a chytal se za hlavu...


-100

Sehnula jsem se a udělala jsem pro jistotu pečetě pro Kawarimi, takže když se mnou třískl o zem, změnilo se mé tělo na kládu. Já jsem stála na střeše hospody.
"Opravdu si myslíš, že bys mě tak snadno porazil?" Kousla jsem se do palce, udělala jsem pečetě a seskočila jsem na zem.
"Kuchiyose no Jutsu!"
Poté, co se rozplynul kouř, vedle mě stál mladý minotaur vysoký asi 1,80 metru. Opřel s svou dvousečnou sekeru o rameno a zasmál se.
"Tak tobě to dneska nestačilo, Tio? Co to je tentokrát?" Okamžitě zaostřil katanu i mého protivníka. "Tak proto..."
"Tak pokračuj," vybídla jsem bělovlasého. "Nebylo to všechno, že ne?"

neboj ale dneska fakt nemám náladu na boj zasmál jsme se a vzal katanu co byla kousek ode mě udělal jsem pečeť a zmizel jsem... možná příště pak budu muset najít Shoa pomyslel jsem si když jsem mizel a a katana semnou byl jsme dost naštvaná že jsme neuviděl ten její výraz...

Prišiel som od hospody spolu s Billom. Keď som si objednal jedlo som sa blbo kukal na stôl. Bol som celkom mimo. Ale na tvári som mal úsmev. Keď mi priniesli jedlo usmial som sa ešte viac. Pomaly som sa do neho pustil. Vypadal som asi trochu smiešne. Keď už som to mal zjedené všimol som si, že pri Billovi sa chmotá nejaké dievča. Celkom pekná. Keď som uvidel ako kradne Billovy katanu zasmial som sa. A šikovná, keď opilcom kradne zbrane. Tá baba nedopadne dobre. Pomyslel som si a postavil som sa zo stolu. Bill akurát vychádzal s tou babou... zas bude randál. Prišiel som pri pult a kúpil som si dva balíčky cigariet. A našťastie som nezabudol ani na zapaľovač. Potom som vyšiel von a pozoroval som ich boj. Vytiahol som brko, ktoré mi dal Bill skôr ako sme sem prišli. Spokojne som sa usmial a dal som si ho do úst. Vzal som zapaľovač a šiel som si zapáliť. Zistil som, že zapalovač nefunguje. Vbehol som do hospody úplne nas***ý a prišiel som pri pult a vypýtal som si nový zapaľovač. Keď som mal jointa v ústach vypadal som asi trošku... no radšej ani nekomentujem. Zapaľovač mi radšej vymenil a ja som znova vyšiel von. Zapálil som si a kukal som na boj. Keď som uvidel minotaura usmial som sa. Zaujímavé. Moc dobytku v Iwe nie je. Keď Bill zmizol začal som sa smiať. Môžeš len dúfať, že keď bude vytriezvení tak bude mať okno a nebude si na tento boj pamätať. Povedal som a šiel som pomaly preč. Kam len mohol zmiznúť? Brko som po ceste odhodil. Bola to škoda, ale už mi pre dnešok stačilo.

(Myslíš si, že bych včas neudělala Shunshin ke kataně?)
"Kretén," utrousila jsem hodně naštvaně. "Co mu přijde na tý kataně tak zajímavýho, zbabělej idiot jeden? Určitě necítil to, co já." Výraz ve tváři zůstal klidný, i když jsem uvnitř byla hodně naštvaná. Odvolala jsem Gunnara, který byl také poněkud rozladěný, a vrátila jsem se zpět do hostince. Objednala jsem si tam jídlo a celá hladová jsem ho snědla. Pak jsem se, stále naštvaná, vrátila domů. Kvůli naštvanosti jsem ignorovala všechny, kteří ke mně mluvili.
(přesun)

Sledoval spolu s Raidonom celú situáciu z kúta. Plášte už na sebe nemali ale sedeli pri stolíku a nenápadne sledovali situáciu.Keď Bill odišiel naznačil Raidonovi aby ho nasledoval a pomaly sa vytratili von, bez toho aby si ich niekto všimol.

po chvílí jsem se oběvil zpátky na tom samém místě i s mečem... kde může být? díval jsme se po Shovi protože jediné co jsme věděl je to že jsme se ožrali a zhulili a to je vše... když jsme se podíval na střechu uviděl jsme tam pořát tu holku... chceš ten meč? Ber to jak odárek z milosti.. zasmál jsme se a pohodil jsme meč kus odemě... a odešel jsem hledat Shoa... Po chvíli jsme ho našel a řekl mu... nebude vadit když u tebe přespím? ikdyž myslím že spát asi nebudeme začal jsem se smát a držel s ním krok.... [color=green][ale napřed zajdeme za kagem a pořešíme ty naše věci/color] pousmál jsme se a vydal se směrem ke kagemu...

Len som prikývol na Billa. Dnes mám dobrú náladu. Uvidíme, čo tobude za týpka ten nový Tsuchikage. Ale určite to bude silný shinobi. Vysmiaty som smeroval za ním ale nejak sa mi nechcelo. Motali sa mi nohy, ale cítil som sa skvele.
(presun)

(Přesun neplatí)
Všimla jsem si, že se tam objevil ten kluk s tou katanou. Zastavila jsem se, ale neposlouchala jsem ho. Okamžitě jsem se přesunula k tomu meči a sebrala jsem ho. Pocítila jsem zvláštní energii. Ani jsem nepoděkovala, nevzmohla jsem se na to. Než jsem se otočila, byl pryč. Teď už mi bylo lépe. Měla jsem meč, ke kterému cítím něco zvláštního.
Až teď jsem tedy zamířila domů.
(přesun)