Tréninková Hala

First topic message reminder :

Zde si můžete procvičit jutsu na terčích

"To já nevím, koho sem větřík zavanul. Povíš mi to?" Usmála jsem se. Díval se mi do očí a i přesto, co v nich viděl, nesklopil zrak. Přitáhl si mě k sobě. Byla jsem v šťastná, že jsem zase u něho. Tak dlouho jsem ho neviděla. Kdybych jen jsem ti nemusela přidělávat tolik starostí. Pomyslela jsem si. Mrzelo mě, že kvůli mě musí procházet tím, co já. Hlavně kvůli jeho daru.Ruce jsem mu položila na ramena. Naklonila jsem hlavu na stranu a čekala jsem na jeho odpověď. Chtěla jsem ho políbit, znovu cítit chuť jeho rtů, ale musela jsem se tím poprat. Chtěla jsem slišet jeho hlas.

Hladel som jej do očí a ona so svojími neustúpila čo som bol naozaj velmi rád.Napokon som očný kontakt pretrhol a chvílu som sa pozeral na zem.Ah jo prečo musí takto trpeť keby keby som bol silný už by som to dávno dokázal no nevadí i tak splním čo som slúbil.Opäť pozriem na ňu a usmejem sa."Heh som rád že si tu somnou Shizuka myslel som si že si e no na mňa už aj zabudla".Trocha som sčervenal a jednou rukou som si škrabal za hlavou.Jej vôňa a všetko ma budilo,sice som bol unavený ale pri jej blízkosti som sa cítil ako nepremožitelné stvorenie.Chvílami som váhal no napokon som sa k nej mierne naklonil a začal osm ju pozkávať pri čom som už toto dlho nezažil bola to naozaj krása.

"Zapomenout na tebe? To bych nedopustila!" Zčervenal a trochu jsem se usmála. Jakmile se ke mě naklonil, tak jsem cítila nával horka. Určitě jsem také zčervenala ve tvářích. Začal mě líbat. Polibky jsem oplácela. Bylo to jako, kdybych ještě nic nejkrásnějšího nezažila. "Chyběl jsi mi..." zašaptala jsem mezi polibky.

Bozkával som sa s ňou a pri jej slovách som trocha sčervenal.Ja som mlčal pretože by som povedal jej to isté.Užíval som si tieto spoločne chvíle,pretože sme boli spolu ako kedysi.No je vtipné že sme sa spoznali ako sensei a študent a teraz teraz tu stojíme obidvaja s rovnakými postaveniami.Odtrhol som sa od nej a pohladil ju po hlave.Shizuka si tak krásna a nevynná a pri tom musíš tak trpieť.Zakrútil som nevedomky hlavou a bol sklamaný no predstava že by osm to dokázal mi opäť poskytovala úsmev."Ehm a vlastne Shizuka ako ako si vedela že som tunak?".Nedávalo mi to celkom zmysel asi to bola jedna s jej schopností no ja som na ňu zabudol.Pritom som ju stále hladil po hlave.

Usmívala jsem se na něj. Úplně jsem zapomněla na všechny starosti. "No to víš... Když vidím jednou něčí čakru, tak ho můžu vystopovat. A jelikož jsem tě chtěla vidět, tak jsem myslela na tebe a našla jsem tě." Jen jsem doufala, že mu to nevadí. Chtěla jsem mu také něco dát, ale s tím jsem chtěla počkat. Teď jsem se od něj nechtěla odtrhnout.

Trocha som sa bachol po čele."Ale no samozrejme ty si naša stopárka".Mrkol som na ňu a ešte chvílu sa pozeral som sa na ňu.Ešte raz som ju pobozkal a pri tom som potichu zašeptal "ešte chvíli".Začal som sa s ňou rozprávať ked v tom niekdo prišel do tréningových priestoroch.

(jounin od brány)
"Dobrí deň Daisuke-san prepáčte že vás vyrušujem ale mali by ste sa prosím vrátiť k bráne.Sice sme tam 2 ale Kazekage určil vás kvôli vašej schopnosti aby ste tam boli,prosím dostavte sa ku nej čo najskoršie a ešte raz prepáčte za vyrušenie".

Jounin dal ruky do znamenia a v tom zmyzol.Ja som si len silnešie odfúkol."Ah jo ako tak vidím opäť nemôžeme byť spolu zase nás od seba odtrhly".Zo sklonenou hlavou som sa pomali vydával preč opäť ku bráne nemal nemal som už čo povedať pretože mi bolo lúto že opäť nemôžeme byť spolu.

Stopařka nebylo zrovna to správné slovo, ale nechala jsem to tak. Najednou nás někdo vyrušil. Povzdechla jsem si. Daisuke odcházel se skloněnou hlavou. "Hlavu vzhůru!" křikla jsem na něj. Usmívala jsem se a ruku jsem měla zvednutou, abych mohla zamávat.