Tréninková Hala

First topic message reminder :

Zde si můžete procvičit jutsu na terčích

Pokračoval som na ceste dalej v pred a sledoval Yukki ako som dostal do bodu varu,snažila byť kludná no moc jej to nešlo."Neboj Yukki ja som kludný až moc kludný len vieš či ty budeš kludná ked sa mu náhodou niečo stane"Usmial som sa an nu a spravil peťate pri čom sa mi spravil bleskové čepele v jednej ruke osm ich zrušil a opať chytil lízatko pomali som približoval bleskovu ruku k lízatku."Ou to by nám ale boa škoda keby blesk rozdrtil tak krásne lízatko však Yukki hmm čo mi len s tým urobíme"Provokatívne som jej hovoril ešte naschvál som sa otočil jej smerom a kráčal ako krab do zadu a stále približoval lízatko k mojej ruke. a pri tom sa smial.

´´Neeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee......!´´ začala jsem křičet. ´´Daisuke nebuď zlý chlapec! Nezlob sestřičku ano? Prosím vrátíš mi ho?´´ prosila jsem ho o to lízátko. Po chvilce jsem se k němu rozběhla a chtěla chytnout lízátko. Ale zrovna nejlépe se mi to nepodařilo. Zakopla jsem a spadla na něho. ´´EEee......gomene Daisuke! Musím býti těžká.´´ rychle si vezmu lízátko co mu vypadlo z ruky a schovám ho jako kdyby to bylo miminko blízko hrudi a ne a ne ho pustit. *Ach.. je posledni.. musím si sehnat další!* v duchu se napomenu a roztomilým úsměvem se na Daisukeho kouknu. Přičemž začnu slintat. ´´Waaaaaaaaaaa...´´

Ako dopadala na mna musel som rychlo zručiť čepel lebo by ju zasiahla a to by som naozaj velmi nerad.Dopadla na mna a ja osm si len odkašlal a lízatko mi vypadlo z ruky"neeeeeee"zarkičal som.Mala už lízatko vo svojej moci sakra takto som o neho prišiel.Ehm pozrel som na Yukki"ehm deje sa niečo a usmejem sa na nu nakloním sa na nu ako keby som je jšiel dať pusu no votm preruší niečo krupnutie bolo to puknutie lízatka"jaja"bolo jediné čo zo mna vypadlo a čakal som čo bude dalej.

´Heeee !!!!!!! To neeeeee!!!!!!!!´´ začnu kolem sebe kopat, bouchat všecko co vůbec jde. Byla jsem tak rozzuřená. Kutálela jsem se z jedné strany na druhou. Vypadala jsem jako kdyby mě něco nebo někdo příliš dlouho nabíjel elektřinou a já se zbláznila. Skočila jsem dokonce i na Daisukeho a začala se kutálet s ním. Chudáček ten z toho musel být úplně vedle...začali jsem tak válet sudy. Později jsme dokonce společně ve dvou dělali kotrmelce. A to jsem ani nevěděla, že to opravdu jde!

Po tom ako sme dokončili tie kotrmelce som sa len začal tácať ked som sa konečne postavil aha tak už som zbadal po kom mám tak rád sladké zasmial som sa a s vačku som vytiahol Samakuri čo oblo moej oblubené hodil som ho smerom ku nej "prepáč Yukki naozaj ma to velmi mrzí ale dufam že toto ti bude tak isto chutiť"Zasmial som sa a opať začali bolesti hlavy torcha som sebou síkol ale to bolo všetko"ee Yukki asi by sme mali ísť domov teda pokial sa tu nechceš dalej válať na zemi hehe"Zasmial som sa no bolesť sa čoraz viac a viac stupnovala.Nakoniec som som to nemohol vydržať a rozbehol som sa preč.
(presun)

Dívala jsem se a do sladkého jsem se ihned pustila. Ovšem mi stéle nadalo a tak jsem prostě musela vyběhnout za Daisukem. Co kdyby ho zase pokoušela temnota? Bude trpět a já zase nebudu moc pomoc. Začala jsem si o něj opět dělat starosti. Rychle jsem jsem zařadila rychlost a mířila jsem za něj. Jestli by se mu něco stalo nikdy bych si to neodpustila.
(presun)

Vběhla jsem do haly a usmála se. ´´Tak pojď zaútoč!´´ pobízela jsem ji. Chtěla jsem vědět kolik toho umí a už je to dlouho co jsem s někým bojovala. Byla jsem trošku natěšená, ale mě lákala výuka studentů. ´´Killuno! Vždy se soustřeď!´´ také jsem se začala soustředit a čekala až začne.

Bez nejakých citov bez emocií som prišiel na tento priestor.Prímal som vonu ktoru mi ponukala vona Suna bola to vona osloboneia a ticha ktoru som v tento moment využíval.Nemal som tušenia o oč teraz momentálne pojde ale bolo mi to aj celkom jedno.Obzeral som sa na okolo a hladal som nejaký kontakt s kým by som sa mohol dať do reči či je to naozaj tak ako to boli psane na papieri alebo je to len omyl.[left]

Dozorce
" Sate, Daisuke " Začal jsem a po chvíli pokračoval. " Myslím si, že by jsme měli začít menším testem, který není moc obtížný. " Po chvíli jsem z vesty vyndal několik papírů a dal je jak Daisukemu, tak jednomu klukovi, který byl skrytý ve stínu a zjevně se nehodlal bavit s někým jako byl Daisuke nebo já.

1) Popiš situaci ve světě Nukeninů
2) Vyjádři se k situaci v Suně
3) Podrobně popiš vztah mezi Sunou a Konohou
/NSNN

Sledoval som na dozor konajuceho a zobral si od neho papieri na ktoré som sa pozrel okom.Chvílu som do nich hladel a nakoniec začal vyplnovať.Tak dobre

1) Vo svete nukeinov sa to pohybuje dosť zvláštne pretože tennto svet ovladaju len silný shinobi ktorý ešte nepadli a maju prednosť.
2) Suna je na tom dosť mizerne kedže sa pohybuje bez shinobi a kunoichi a samozrejme kage v tejto zemi je to jedným slovom na zrutenie.
3)Mezdi nimi to kvetie ku vojne nemám čo ktomu viac dodať.Mali by sa tieto zeme držať spolu ale ako vidno bol to len sen a žiadna pravda.
Papiere som dal smerom k zemi a mlčal som .

Dozorčí
Jen jsem chvíli hledal v papíru, ale ten jsem po chvíli hodil za sebe. " Tohle by stačilo ... " Dodal jsem a poukázal na kluka skrytém ve stínu. Nemohl jsem si pomoct, ale z toho kluka šel doslova "strach". Jeho chakra byla černá jako noc, a moje pocity z ní byly jako kdyby mne právě něco probodlo.

Kokyoku
Stoupl jsem si a sledoval toho "protivníka". Sice jsem ho dost podceňoval, ale to byla součást mojí povahy. Jen jsem na něj letmo hodil pohled, který ho jakoby "probodl". Necítil vlastně bolest nic, jen podivný pocit ...

Spoiler:

Sledoval som okolie ake bolo prostredie a nadýchaval sa čerstvého večerného vzduchu.Sledoval som okolie.Konajuci ukázal na roh kde bol asi dotyčný moj super.Nevenoval som tomu nijaku pozornosť moju hlavu teraz zaplnovalo mnoho iních myšlienok a nemal som chuť sledovať niekoho kdo má byť ten kdo rozhodne o mojom osude pretože by som sa asi dosť dostal s mieri.Takže som nadalej sledoval krásnu krajinu.

Kyukoku
" Nara ... " řekl a bičem mrskl po Daisukeho noze, zatímco v ruce se mu zformovala šedivá koule, podobná rasenganu. Od ní šel chlad, stín smrti, nazývejte si to jak chcete, ale ta aura byla prostě a jednoduše děsivější než genjutsu, která před Daisukem skrýval.

Bolo ticho a o chvílu niečo mrsklo pri mojej nohe.Bol to byč teda aspon sa to na to podobalo.No nevyvolalo to vo mmen žiadnu reakciu a len som čakal kedy sa moj super ukáže.Cítil som s jeho strany temnu chakru.Bol som na to špecialista takže to nebol problém.Boal silná kraničili s mojou temnotou dokonca sa dalo skoro povedať že ju aj presahovala.No nadalej som stál a začal som silnejšie dýchať.

Strhl jsem ho vysokou rychlostí k sobě a snažil se ho trefit koulí, kterou jsem třímal v ruce. Podíval jsem se na něj očima plnými zlosti a chtíči po moci.

Pritiahol si ma k sebe a šiel dosť pomerne veľlkou rýchlosťou,napokon som sa mu pozrel do očí čím som mu videl do srdca.Jeho duša bola poškvrnená a nečistá bola ako samotné peklo.Nevedel som čím to bolo ale moje telo siahalo po tomto shinobi pri jeho prítomnosti sa cítilo ako znovuzrodené jeho temna časť priam lákala mňa samotného.No napokon som sa spamätal a použil shunshin,čím som sa dostal s jeho spárov.Chvílu som sa rozdýchaval a napokon pozrel na neho."Hm zaujmavé tvoja časť je naozaj temná ešte som nikoho takého nestretol no tvoja temnota ma sprevádza"Usmial som sa a hodil som po ňom veľkou rýchlosťou kunaie pri čom som roztočil fuuma shuriken a hodil po ňom.

Fuuma shuriken jen proletěl mým obrazem, zatímco já jsem se z ničeho stvořil za tebou a zašeptal jsem ti do ucha. " Víš aspoň co je to slovo "temnota" ? " Ušklíbl se a onu kouli co držel v ruce, se snažil vrazit do Daisukeho zad. " Ukážu ti co je "bolest" a až pak můžeš pochopit význam "temnoty" " Dodal jsem, zatímco koule už byla v půli cesty k Daisukeho zádům.

Sledoval som ako ním preletel fuuma shuriken nemohol som uveriť vlastným očiam ale bolo tak.Než som sa nazdal stál za mnou.Hm temnota? Nikdo nemá ponatia čo to ej ale viem že v každom z nás sa skríva a ja každý deň robým súboj aby ma neovládla kvôli ľudom čo tu ešte pre mna ostali.Na jeho otázku som len zamával hlavou.Hm takže je rozhodnutý ma zabiť?Myslí si že tým že ma zasiahne pochopím slovo temnota?Tento človek je už dávno stratený ale ja ja mám svoj cieľ."Zavrel som oči a spomenul si na Shizuku ako sa s nou smejem a ako sa cítim pri nej dobre.A preto preto dnes musím zosilnieť aby som jej pomohol od jej temnoty.Otvorím oči a usmejem sa.Moje ruky obalia blesky nestihol by som sa otočiť a reagovať,takže som len ruky dal do kríža za seba čím môj chrbát chránili blesky.

Vykryl moji Genjutsu techniku pomocí Raitonu, přičemž já se nemohl zastavit. " Shimatta ! " Zasykl jsem, přičemž mi hrudník prořízlo ostří elektřiny, čímž mne i zparalyzovala. " Kso " Zasyčel se zatnutými zuby. " Moje genjutsu ... Jsou neporazitelná ! " Omílal si dokola.

Nevedel som prečo ale cítil som že prichádza môj koniec no stalo sa nečakané.Cítil som ako jeho hrud postupuje mojími čepelami.Otočil som sa a pozrel na toho chalana respektívne do jeho očí.Po zhliadnutí som vedel že je to naozaj zlo.Hm takže genjutsu premýšlal som že by som použil svoj stupeň doujutsu ale to by som si len zbytočne minul chakru.Chcel som ho kopnúť alebo len nejako odraziť.No prestal som svoje telo ovládať a začul som v hlave divné zvuky.Padol som na kolená a bleskové čepele sa dotýkali zeme čím v nej začali tvoriť dieri.Ale ne už zase hlas sílil a moje telo bolo čím dalej tým menej kontrolovatelné.Nastalo ticho no o chvílu som len na neho zodvihol hlavu pri čom moje oči zaliala krv.Môj výraz sa zmenil na ako keby diabla a len som sa usmieval."Môjmu snu nezabrániš či už si aký chceš"Jazykom osm si oblýzol krv.Použil som shunsin čím som sa dostal za neho.Bez milosti a chladne bez náznaku súcitu som mieril na neho s čepelou pri čom by priami útok znamenal smrť.

Jen jsem sledoval jeho pohyby, přičemž abych si splnil sen svůj, jsem se rozpustil, přičemž jsem se objevil zase někde jinde, ale už jsem neměl sílu bojovat dál, proto jsem utekl, přičemž Daisukemu zanechal další stupeň Kekkei Genkai.

Dozorčí
Přišel jsem a podle situace usoudil, že zvítězil Daisuke. " Daisuke, ode dneška, jsi Jounin ! " Zvolal jsem, předal mu papíry a poté odešel.

Tá osoba sa rozprchla a opať sa zjavila índe.Bol som pripravený čeliť a prinajhoršom aj zabiť ho.No čo sa stalo som nechápal,zrazu sa dal tento človek na odchod,prečo?Aký mal k tomu dôvod?.Pýtal som sa pre seba.Napokon nadomnou šialenstvo prestalo naberať kontrolu až sa úplne rozprchlo preč.Zašal som ťahšie dýchať no dalo sa to prežiť.Pristupil ku mne dozorkonajúci ktorý mi oznámil že som sa stal výťazom.Prišlo mi to zvláštne ale nenamietal som.Ani som sa nenazdal a bol preč.Chvílu som sledoval papiere čo mi dal do ruky.Nevedel som prečo ale nezalieval ma pocit výťaztva.Jediné po čom som túžil bola postel.Preto som si zobral jouninskú vestu obliekol si ju a pozrel sa do neba."A od dneska som iní človek a splním čo som slúbil.Hlavu som opäť vspriamil a pripravoval sa na odchod ked v tom ma zabolelo znamenie na chrbte.Padol som na kolená pretože bolesť bola nepredstavitelná.Trocha som sa triasol ,čo čo sa to deje ? V tom som si spomenul čo mi povedal otec ked som bol malí."Pamätaj ked ťa začne pobolievať znamenie to znamená že niekdo na blízku s našého klanu má problémi"."Yukki!!!"Zakričal som na celú miesnosť a vidal sa hned tam kde znamenie najviac pobolievalo.
(presun)

Prišiel som na tréningové priestory obzeral som sa na okolo aj tam kde som robil jouninské skúšky.Vydýchol som si a kráčal som vpred.Hlavu som mal zmätanú s toho čo sa stalo nechápal som tomu čo urobila no možno skôr neskôr by som spravil aj aj to isté ale prečo?Snad to nemáme v hlave v poriadku ved je to moja sestra a tak by ma nič k nej nemalo priťahovať a nakoniec toto sa stalo.Ja to znášam dobre pretože viem aké to je len ona tú žiadosť nepotlačial a dala ju najavo len ako sa bude cítiť ked sa prebere?Bude sa mi chcieť ešte pozreť vôbec niekedy do očí?Kládol som si niekolko otázok a nevedel som si pomôcť ale štvalo ma to čo sa deje.Takže zase nejaké prekvapenie ohladom našého klanu a ja ho nenavidím.Zakričal som na tréningovú hlau.Spravil som pečate pričom mi ruky obalili blesky a vyrazil som proti stene.Napokon som v nich spravil 2 velké dieri.Zrušil som techniku a padol som na kolená pri čom som bol velmi nervozny a furt som sa nevedel zbaviť tejto myšlienky až zrazu bolo počuť malé buchnutie pri mne.Otočím hlavou ku zemi a vidím tam svitok ktorý mi vypadol s vecka.Sledujem ho a napokon sa usmejem.Nervi ma opustili a opať som mal úsmev na tvári.I po tomto čo sa stalo mám tu niekoho koho naozaj milujem a viem že aj ona miluje mňa a je to z vlastnej vôle.Spomenul som si na to čo som povedal. Slubujem že nech sa stane čokolvek zachránim ťa .Svitok som pevne stísol v ruke a postavil som sa šiel som na miesto tunak kde budem mať súkromie,privolal som Fénixa a začali sme spolu pracovať konečne aby sme sa pohli dalej.

Bloudila jsem ulicemi. Chtěla jsem najít jednoho člověka, po kterém jsem toužila. Začala jsem soustředit svou čakru.

Soustředila jsem se na Daisukeho čakru. Moje fialová čakra mi ukázala směr, kterým jsem se vydala. Čakra mě zavedla až do tréninkové haly. Potichu jsem otevřela dveře. Uviděla jsem tam Daisukeho a fénixe. Po špičkách jsem se vydala k němu. Byl ke mě otočený zády, tak si mě ještě nevšiml. Už jsem byla u něj. Rukama jsem mu zakryla oči. Nepromluvila jsem, abych mu neporadila, kdo to je. Čekala jsem, co řekne či jak zareaguje.

Už ma to pomerne unavovalo denne len tréning stráženie u brány a stále to isté do okola.Bol som dosť vyčerpaný.Poprosil som 2 jouninov aby stráženie na pár hodín prevzali za mňa.Opať som šiel na tríningove priestory.I ked som vedel ež nebudem oddychovať tak som musel pokračovať v čom som začal.Vyvolal som Fénixa a pred seba pohodil svitky na ktorých sme dlhšiu dobu pracovali.Bol som do roboty taky zažraný že som si ani nevšimol že niekdo vstúpil do haly.Uvedomil som sa až ked mi dotyčná osoba dala ruky na oči.Nemusel som sa ani pýtať o koho ide ani čo sa deje pretože ta vôňa tej danej osoby mi bola dobre známa.Usmial som sa,jemne som jej dal dole ruky s mojich očí a letmo ich pobozkal.Potom som odvolal Fénixa a svitky v rýchlosti zbalil.Postavil som sa a otočil smerom ku Shizuke."Ale ale koho nám to sem vietor zavanul".Usmial som sa na ňu a sledoval.Z jej očí vyžarovala opäť vyžarovala väčšia bolesť než sme sa videli naposledy.Napol som päsť a v duchu si povedal.Neboj Shizuka už len chvílu to bude trvať slubujem.Ruku som povolil a podišiel k nej.Jednou rukou som jej dal do vlasov a druhou som si ju pritiahol.Sledoval som jej oči a pri tom som sa na ňu usmieval.