Kancelář Kazekageho

Po výzve som vstupil do vnutra kde bolo dosť shinobi okrem Kazekageho.
"Prepáčte ak vas ruším Kazekage len ide o to že sme boli zadeleny do týmu ale ešte sme neabsolvovali žiadnu misiu".
"Pojdem piramo k veci rád by som vás poprosil keby ste nam nejaku mohli mať vyhladám senseia a zvyšok týmu a vypravýme sa na nu"

Pomalým, skoro až líným tempem jsem se došoural ke kanceláři. Pravděpodobně jsem noc strávil.. Ještě vědět kde. Ashayu-san jsem nenašel, což mi celkem vadilo, někde se toulá a já přitom Shoovi slíbil, že to budeme mít vyřízené rychle a nikomu se nic nestane. No, tentokrát v tom prsty já mít nebudu! Ušklíbl jsem se a s rukama zaraženýma hluboko v kapsách jsem se konečně dostal ke dveřím. zevnitř jsem uslyšel nějaké hlasy, tak jsem jen zaklepal.

"Nie, v Iwe nemáme Jinchuuriki. Aspoň sa nemusíme obávať Akatsuki." Ale je pravda, že Bijuu tvoria veľkú stránku bojovej sily dediny.

JÁ
,,Dobrá můžeš jít.'' Řeknu k Midotsuchimu a pak se otočím k Daisukemu. ,,Běž sehnat svůj tým, mám pro vás misi.'' Pak jsem se otočil ke dveřím, zavolal dále a vytáhl ze stolu mírovou smlouvu.

ANBU
Přiskočil jsem před Kazekageho a rychle ze sebe vyklopil. ,,Kazekage-sama! Někdo rabuje hrobku čtvrtého!''

JÁ
Rychle se vzpamatuju. [b],,Daisuke okamžitě pojď se mnou.''[/b] Otočil jsem se na ninji z Kirigakure a Iwagakure. ,,Musím se o to postarat.'' Pak jsem se zaměřil na ninju z Kiri. ,,Tu smlouvu jsem podepsal. Teď od tebe žádám pomoc.'' A vyrazil jsem do hrobky.

"Hmm, narušiteľ v dedine? Buď je neskutočne silný alebo neskutočne hlúpy." Povedal som skôr pre seba a pomalým krokom následoval Kazekageho.

(Presun.)

(Promiňte, že tak pozdě, včera nebyl čas)

Pomoc, napadení? Vždyť já chtěl jenom.. Protočil jsem panenkami, vzal jsem si nejprve smlouvu, abych na ní nezapomněl a nemusel se zase vracet a pak jsem vyrazil za nimi.
-Přesun-

Přišli jsme do budovy. Kráčela jsem i s Daisukem ke kancelářy. Před dveřmi jsme se zastavili a já jsem zaklepala na dveře. "Snad bude mít nějakou misi." prohodila jsem do toho ticha.

Celu cestu až ku Kazekagemu sme mlčami bol som už na to zvyknutý a častami to aj bolo dobré.
Teraz sme čakali na vyzvanie od Kazekageho snad bude mať čas.
Po chvíli čakania som podišiel ku kreslu čo bola oproti kancelarií sadol som si a čakal.

Sedel som toto čakanie bolo aj tak na smrť a vlastne sme nemali ani tým po hromade a máme ísť na misiu.
Pripadalo mi to dodsť hlupe a pošetile.
"No nič sensei tak vy vybavte misiu a ja sa pojdem pozreť po ostatných aj tak je to na vás ja tu nemám čo robyť".
Mávol som na nu rukou a bez dalšich rečí som kráčal dalej.

Jen jsem kývla na souhlas. Asi bych mu rovnou mohla říct, aby jim scháněl nového senseie. Přemýšlela jsem. Nejsem schopna je ani postavit do latě. Pousmála jsem se. Co jsem si namlouvala? Proč jsem prostě něřekla, ne?

Vypomáhat konoze? Proč tu nemohl být Kazekage? Postěžovala jsem si v duchu. Zvedla jsem se a odešla.
(přesun)

Vstúpil som do pracovne a zatvoril okno, pretože večer v Sune býva chladno. Posadil som sa za stôl, ktorý bol hneď pri dverách. Cet hŕbu papierov, ktoré Kazekage-sama nevyplnil nebolo nič vidieť. Povzdychol som sa a pustil sa do práce, ktorá sa už oddialiť nedala.

Procházel jsem chodbou a uspořádával si své myšlenky. Došel jsem do kanceláře a pak jsem se zarazil. Někdo seděl za stolem. ,,Kdo jsi?''

"Dobrý večer, Kazekage-sama. Ja som váš nový asistent. Moje meno je Chisuna. Veľmi ma teší." S úsmevom som sa uklonil.

,,Dobrý, dobrý.'' A nevědomky jsem se tak nějak nemotorně uklonil. Pak jsem se vydal ke svému stolu a sedl si na židli. ,,Tak co tu máme?'' Zeptal jsem se a podíval se na něj.

"Vlastne nič. Papiere som už podpísal a misiu jednému tímu pridelila vaša sekretárka. Bolo by dobré upozorniť Kumo na Kabuta, ale zatiaľ si nikto pre ďalšiu misiu neprišiel." Vrátil som sa za svoj stôl, pri ktorom som mal odložený svoj vejár.

,,Hmmm...děkuju.'' Řekl jsem zamyšleně a prsty na pravé ruce klepal do stolu. ,,Ten Kabuto, co o něm víš?'' Místností se rozléhalo klep.. klep.. klep.. a já se díval z okna.

"Neviem o ňom veľa. Je to nukenin z Konohy, ale nenarodil sa v nej. Pracoval pre Orochimara a teraz zbiera mŕtve telá legendárnych shinobi. Minimálne už bol v Iwa a teraz v Sune. Viem iba to, čo všetci. Zo spisov Konohy, ktoré nám v rámci spojenectva dala." Pátral som v pamäti či si na niečo ešte nespomeniem.

Přišla jsem sem a zaklepala na dveře už jsem byla hodně unavená a každou chvíli jsem se mohla sesypat na zem ale chtěla jsem vědět jestli tu je. Tak tak jsem se držela na nohou a opírala se o stěnu. ´´Daisuke..´´řekla jsem tichým hlasem

Po chvíli čekání jsem to už nevydržela. Zavírali jsem mi víčka. Byla jsem tak vyčerpaná. Potřebovala jsem vodu. Na nedostatek vody a únavou jsem spadla na zem. ´´Au.. chci tě vidět Daisuke..´´řekla jsem a pak jsem už padla do bezvědomí. A tak tam jen taky jakoby spím přede dveřma.

Zamieril som ku kancelárii no ako som smerom ku dverám na ktoré som zaklopal všimol som si tam akési dievča ktoré bolo asi mimo alebo spalo na zemi .
Preto som sa poobzeral naokolo no nikoho nikde .
Zobral som ju na ruky a radšej som ju odniesol smerom na lavičku čo bolo na chodbe pod hlavu som jej dal mikinu čo som mal len okolo pása .
Prečo spala pred dverami ?
Žeby sa niečo stalo ?
Pozeral som na ňu no nezdalo sa mi žeby jej niečo bolo .
No asi tu nikto nieje ale počkám tu aj ja .
Keď tak možno sa tu ešte niekto ukáže .

Vyšiel som pred pracovnu. "Čo si prajete?" Povedal som s úsmevom, ale náhle som sa zarazil nad dievčaťom. "Nie je ti nič?"

,,Co se to tam děje?'' Zavolám na Chisunu zvědavě a při tom sáhnu do šuplíku, z kterého vytáhnu knihu.