Ostrov Jinchuuriki

First topic message reminder :

Tento ostrov ktorý sa pohybuje na chrbte korytnačky predstavuje ostrov pre Jinchuuriki. Na tomto ostrove žije kopa zvierat a už od pradávna tu trénujú Jinchuuriki ovládnuť svojich Bijuu. O ostrove vie iba pár ľudí z Kumogakure a človek ktorý najviac navštevuje toto miesto je Killer Bee.

" Toho Genina přivedu k životu okamžitě ... Ale k našemu úkrytu tě nepustím ... Arame přežije .. To je mé slovo " Řekla přičemž ji svázala lanem. " Doneste toho druhého Genina a dodržím první část dohody " Dodala, přičemž v tu chvíli přiběhl na místo i Kimimaro. " Sice mi nemusíte věřit, ale ... Já když slib dám, dodržím ho do konce ... " Dodala, přičemž loutky odvolala a pomalu procházela do střediska, kde se zastavila a čekala až jí ukážou toho mrtvého. " Kde je ... " Řekla klidně, zatímco Arame držel Kimimaro.

Shiki ja odchádzam . Držim ti palce aby si to zvládol . povedala a okamžite sa vyparila preč z bojiska a povedala si Ja mám svoje síly dosť vyčerpané a toho loutkara zvládne shiki určite sám tak načo čerpať energiu?
Presun -

Zostal som zarazený. Ďalší nepriateľ? Koľko ich dnes bude? pomyslel som si a pozeral čo sa bude diať.

Po prohlížení toho všeho tady jsem ho našla. Hodila jsem ho přes rameno a otočila se na Beeho. " Budete ho tu mít za tři dny ... " Dodala Chiyo a odešla pryč. Jednoduše dodrží slib a Gobiho získá také, dobrý obchod. Kimimaro jen popadl svázanou Arame a společně obrovskou rychlostí vypadli ze země Blesku. " Vypadá to že Bee přecejen dokáže myslet ... Není jako Uzumaki Naruto ... " Pronesla dál a zmizela.

Byl jsem víc než znepokojen tím, že Bee-san nechal Arame v jejich rukou. Věděl jsem ale, že by jí nenechal jen tak a určitě pro to měl pádný důvod. Po tom, co odešli jsem si sedl vedle Shua a Tetsua. Nevěděl jsem, co bych jim měl říct, takže jsem jen mlčel a čekal, zda se Arame ještě vrátí.

Došel jsem s tím co jsem slíbil společně s Kimimarem a položil jse před sebe. " Moje jsem splnil, vy vaše také ... Nic už nás nepojí ... Zatím " Ušklíbl jsem se při posledním slovu, které jsem obzvlášť zdůraznil. Poté jsem se otočil a pomalým krokem odcházel, přičemž Kimimaro byl stále v pozoru.

Otevřela jsem oči, když už byli oba dávno pryč. Okamžitě mi došlo, že je něco jinak. Cítila jsem se lehčí, jakoby volnější. Rychle jsem si vzpomněla, čím to je. Gobi byl pryč. V první chvíli jsem nevěděla, jestli mám být smutná, nebo se radovat. Radost nakonec převládla. Už se nebudu muset tolik ovládat. Konečně budu volná. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Hned jsem zaregistrovala Shikiho a ty kluky, kteří sem přišli s nimi. Usmála jsem se.
"Eh...ahoj..." vypravila jsem ze sebe nakonec, protože jsem byla moc unavená na dlouhý řeči, i když jsem toho měla na srdci mnohem víc.

Překvapením jsme sebou trhl a otočil jsem se za hlasem, jelikož dlouhou dobu byla moje reakce na okolí nepostřehnutelná. Udiveně jsme se podíval na Arame, stojící přímo přede mnou a na tváři mi už zářil úsměv. V rychlosti jsem vyskočil na nohy a rozběhl jsem se k ní. Objal jsem ji tak, jako poprvé a radoval jsem se, že je zpátky. Arame.. konečně! Vypravil jsem ze sebe a pak jsem ji pustil, aby se mohla nadechnout. Podíval jsem se na Kotokeho a hned jsem si k němu klekl. Pomohl jsem mu do sedu a radostí jsem skoro nedýchal.

Radostí mi začaly téct slzy. Když mě pustil, sesunula jsem se na zem. Sice mě z toho bolelo celé tělo, ale to jsem zrovna v té chvíli vůbec nevnímala. Rychle jsem se zvedla a šla za Shikim. Postavila jsem se vedle něj a promluvila:
"Jsem ráda že to takhle skončilo... nepůjdeme už domů?"

Vstal jsem ze země a podíval jsem se Arame do očí. Byl jsem rád, že je v pořádku a už se těšil zpátky domů. Jo, asi bychom měli. I když se Shiki ohromně těšil, až si po misi odpočine, stále ho sžíral pocit, že nedokázal Arame, ani ostatní zachránit. Co kdyby nepřišla Chyio? Co kdyby už je nikdy neviděl? Kladl si stále otázky, no navenek nic neukazoval.

"Taky myslím," pronesla jsem tiše a pomalu se rozešla směrem k lodi, která stavěla u břehu.
Nádherný pocit volnosti mě ještě neopustil. Věděla jsem, že ztráta Gobiho je pro Kumo neštěstí, ale ten pocit byl tak osvobozující. Zvedla jsem hlavu a podívala se na nebe. Co teď budu dělat? Budu se muset naučit nějaké nové techniky, protože dosud jsem se snažila jen o ovládnutí Gobiho. Docela jsem se na to i těšila.
(přesun)