Tréninková hala

First topic message reminder :

Zde si můžete zkoušet svá ninjutsu na terči nebo cvičné figuríně

"Hmmm to aha že meškal som lebo som mal trocha problémi s očami tak preto som meškal"
Konečne som prestal ako keby šušlať až teraz som si byvral Samakuri s pusy.
Nechcel som jej hovoriť čo sa naozaj stalo lebo možno by ma ani na skušky nepustila ale čo bola kludná nebola v starostiach počul som ako jej srdce pravidlene bije.
Nahol som sa ku nej a jednu ruku jej položil na srdce pozrel som jej do očí a opať zavrel nahol som som sa nad jej ucho s perami.
Ticho som jej zašeptal do ucha"a čo máte ešte na srdci sen-sei neskrívajte to pretože mna neoklamete vaše srdce hovorí za vaše slová"povedal som potichšie a odtiahol sa od nej.

"Aha, no dobře." Dala jsem ruku na tu jeho a sklonila jsem hlavu. "Před tebou člověk nemá tajemství..." pousmála jsem se. "No... to vážně není důležitý. Netrap se s tím. Spíš by ses měl lámat hlavu ze skoušek."

"Veru nemá" dal som ruku preč a pozrel sa na nu.
"No ako som povedal tieto oči su darom ale aj prekliatím vidím veci ake iní videť nemožu začínam to aj pociťovať a ťaká ma to dole vodou cítim sa s toho čoraz viac a viac bez života"dal som ruku opať dole.
A pozdvihol som jej hlavu no tento krát som sa nepozrela do jej očí.
"Sensei všetko čo nam zdelíte je doležité takže rád by som o to vedel prosím".
"Ha skušky bud prejdem alebo nie je to 50 na 50 niesu skušky všetko však Shizuka"ani som nevedel prečo ale povedal som jej meno.

"To neříkej. Máš šanci tak 99,9 procenta! Musíš si jen věřit a když si nebudeš věřit ty, tak já to za tebe zvládnu." usmála jsem se. "To nevím jestli všechno co řeknu, je důležité, ale tohle není o tréninku nebo o dalších věcech kolem toho."

"Hm ja si verím pokial neuvidim čo bude super zač hh ale nie pre mna je podstata hlava a až potom sila"
Hm nemyslý nič ohladne tréningu ani tak o čo može ísť nechápem.
"To nevadí neni všetko len tréning a misie su aj doležitejšie veci tak prosím hovorte".

"Hm..." pořád jsem se zfráhala. No tak, holka, tak už to řekni. Napomínala jsem se. "No... vlastně jde... o... o... tu... "nehodu"." šlo to ze mě jako z chlupatá deky.

Hmmm chvílu som musel premýšlať nehoda nehoda čo s stalo niečo.
"Jáj sensei vy myslíte to s tým gaučom čo sme sa prevrátili?"Nvedel som prečo ale mal som nutkanie sa zasmiať.
"No hej jasne že si pametám na to sa nedá tak rýchlo zabudnuť a čo s tým?"počul som v hlave ako jej srdce začalo viac pumpovať hm deje sa niečo zase som niečo spravil?

"Nic, dobrý. Zapomeň na to." řekla jsem raději. Že jsem vůbec něco říkala.

Došiel som ku nej najbližšie ako som mohol.
"Chete sa ma opýtať prečo som vás potom opať pobozkal sám od seba však?"

Měl pravdu. Nějak mi to pořád vrtalo hlavou. "Ano." trošičku se mi zrychlil dech.

"Hm zaujmavé som myslel že sa už na to ani nespýtate"zasmial som sa.
"Možno k vám necítim lne to čo by mal študent k senseiovi možno je toho viac aj ked je to len par dní ale i tak"
"Niektoré veci su nevysvetlitelné však Shizuka"naklonil som k nej hlavu a opať ju pobozkal.

Zorničky se mi roztáhly. Zavřela jsem oči. Rukou jsem ho chytila zetadu za krk a nechala jsem ji tam. Polibek jsem mu opětovala.
Nemohla jsem se ubránit, prostě to bylo silnější než já.

Odtiahol som od nej kusok hlavu nech su naše tváre oproti sebe"
"Prepáčte sensei ak som vam týmto niečo sposobil alebo narušil ale bohužial je to ako to je a nič s tým neurobíte"
Teraz som bol na pokraji cesty bud ma pošle preč a nebude ma chceť videť alebo bude mprekvapený.
No nehal som to čisto na nej nehcel som to videť s jej srdca chcel som to počuť s jejich ust nech už to bude čokolvek.

Co jsem to udělala?! Tohle se nemělo stát! "Daisuke..." zašeptala jsem. Nevěděla jsem, co mu říct. Byla jsem překvapená. Nemyslela jsem si, že v tak krátké době lze si k němoku, koho téměř vůbec neznáte vytvořit vztah. Objala jsem ho. Hlavu jsem mu položila na rameno. ...asi tě mám ráda. Dořekla jsem v duchu.

Polžila mi hlavu na rameno a ja som trocha sčervenal nemienil som sa je jna nič pýtať chcel som nehať tento okamžik dlhým pretoež zajtra sa vidám na skušky a dohvie ako to tam dopadne no teraz som to neriešil.
Položil som svoju hlavu jemne na jej"a ako som ti slubil nedopustím aby si zomrela nech preto obetujem čokolvek"
"Milu -"ani som to nedopovedal a zavrel som oči nech tento okamžik trvá ako celu noc.

Mluvil o tom, že mě nenechá zemřít. Nevyvracela jsem mu to. Teď ne. Nechtěla jsem nato myslet.

Tento moment naozaj dlho a mne sa páčil,bol to pocit aký som už dlho nepocítil.
Odtiahol som sa od nej"tak sensei už by som mal vyraziť chuninske skušky začnu čoskoro a nerad by som došiel neskoro aby si hned o mne nespravili nejaké meno"usmial som sa.
Pozeral som na nu chcel som ju ešte posledný krát pobozkať pred tým peklom čo ma čaká len som nevedel či by to bolo vhodné.

"To je pravda." pustila jsem ho. "A neříkej mi sensei. Je to takové... no divné." pousmála jsem se. Zvedla jsem ruku a rozčepýřila jsem mu vlasy. "Hodně štěstí, kdybychom se už neviděli, než ty zkoušky začnou."

"Tak dobre ehm Shizuka?"skor som sa opýtal ako povedal.
"Neeeeeeeeee sensei čo som vám povedal o mojích vlasoch to neni vobec vtipné a už to nerobte"
Bol som na odchode ked mi to zase nedalo podišiel som ku nej a dal som jej rýchli bozk.



Ootčil som sa a kráčal preč"a držte mi palce sensei ked tak sa uvidíme v treťom kole"ešte raz som sa na nu pozrel a usmial.
Musím vyhrať a stať sa silnejším aby som jej pomohl a beťal som preč.
(presun)

Nějak se mi to zalíblo. Vždycky ho rozchloupat. Tohle musím dělat častěji. Zase mě políbil. Tělem mi projel zvláštní pocit. Olízla jsem si rty. Také jsem odešla.
(přesun)

Dorazil jsem do Akademie. *No, co tu budu dělat?* po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl *Už vím, budu trénovat Juuken.* a z radostí začal trénovat.

Hned, když jsem se unavil jsem přestal. *Aaahhh asi se tu unudím.* pomyslel jsem si. *Kam půjdu? Co budu dělat? Hmm.... potřebuji misi!* napadlo mě a běžel jsem do budovy Hokageho. (přesun)

Chvíli jsem ze střechy nedalekého domu všechny s úsměvem sledovala. Hlavně ty dva ze Suny. Nevím proč ale vykouzlili mi na očích úsměv. Po chvíli jsem se zvedla a pomalým krokem odcházela.

Pomaly prišiel do tréningovej haly.Tak idem sa učiť nové techniky, no len ešte musím počkať na Joukua.

pridem do haly a poviem leinovi ukáž čo dokážeš s klonmi proste ma pomýl povie a vytiahne shurikeni