Podzemný úkryt

Tento úkryt Orochimaru najčastejšie navštevuje a robí tu niekedy aj malé pokusy.

vešla jsem do úkrytu ihne dpo vstupu jsem pocítila obrovskou chakru a taky trochu pach mrtvých těl. Nejistě jsem šla dál a blížila se k té chakře

Orochimaru
" Kdo je to ? " řekl znamým hlasem
" Jsi to ty Ansella-chan ?" řekl vlídně

prudce jsem se zastavila a radši se ponořila do armour

"Ano jsem to já jak to víte Lorde Orochimaru?" zeptala jsem se ho pevným nebojácným hlasem i když jsembyla uvnitř mrtvá strachy. Nějak jsem to na sobě nedala znát

Orochimaru
" Máš strach ? To je správně, pokud víš s kým mluvíš ..." řekl
" Co chceš ?!" řekl přísněji
" Doufám že máš dobrý důvod ... Protože tě jinak čeká smrt "

"To by jste o hodně přišel kdyby jste mě zabil. Vy moc dobře víte co jsem zač a co dělám. To musíte uznat sám." pousmála jsem se

"Přišla jsem za Vámi s jistou nabídkou. Chtěla jsem se trochu usadit. Vaši lidé mě hodně naučili a já jsem jim tak trochu málo vděčná spíše vám. Chtěla bych pro vás pracovat. řekněme......jako špionka." významně jsem po něm hodila očka

Orochimaru
" Špionů mám víc než dost " smál se
" Měla by jsi si srazit hřebínek holko .. jsi moc smělá když mluvíš se mnou ..." zasyčel.
" Ale potřebuju vyřídit něco v Konoze ..." řekl
" Bude to tvůj vstupní test .. nasbírej tam co nejvíce informací a já to zvážím ..." usmál se a čekal

"Právě výzvědyv Konoze jsem měla na mysli." blýsklo mi v očích

"Omluvte mě z amou troufalost ale vím toho mnohem víc než si myslíte. Jako Kanpoi mám přístupy všude. Stačí se jen přes jednoho člověka dostat do Konohy a máte vše co by jste chtěl vědět." mírně jsem se uklonila

Orochimaru
" Odejdi ..." zasyčel

vítězně jsem se usmála a odcházela přitom si utlumila chakru a vyběhla za Tenshim (přesun)

Vlezl jsem do chodby obkládané oranžovými dlaždicemi. Potichu procházel chodbami.

Slyšel jsem kroky lidí. Nadzvedl jsem si brýle a vylezl ze své místnosti. Utlumil jsem svou chakru aby nebylo možné ji jakkoliv vycítit. Jak jsem se blížil zvuk bot narážejících do dlaždic se zvyšoval. "Bunshin no jutsu ... " zašeptal jsem a vytvořil iluzi kterou jsem proti nim poslal.

Objevil jsem se vedle Kabuta a sledoval co se dějě.Počítal jsem s tím že mě poznají a otočil se na nějaké Ninji,hned nato jak jsem si je prohlédl podruhé jsem zjistil že jsou z Konohy.Ignoroval jsem fakt že je to jen Bunshin a podíval se na něj.''Co se tu dějě?''Zabručel jsem lhostejně a všechny si přeměřoval pohledem.

v lidu jsem došel za Akiem

Toshi Takari

Kráčal som za ostatnými keď som sa odrazu zastavil, Jiki Kankaku (磁気感覚, Magnetický zmysel), privrel som oči a nachvíľku som ostal stáť za ostatnými, keď som ich otvoril a potvrdil som si čo som vedel len som ostatným povedal, niekto pravdepodobne ide naším smerom, ale niesom si tím na sto percent istý, nie som senzor, a je ich už viac vysvetlil som. Cítim pohyb každého úlomku kovu v širokom okolí, aj ked nedokážem určiť či je to protivník, viem že sa niečo blíži, pomyslel som.

Otočil jsem se když jsem ucítil chakru někoho známého. Bylo to ale dávno. " Správně ..." souhlasil a pomalu se otočil. Šel směrem k nim a aktivoval chidori, které vložil do katany.
" Je to dlouho ... Sasuke " rezlohlo se chodbami a pouze dodal týmu. " Vy se postarejte o toho před námi ... je to ale bunshin, tudíž najděte pravého ..."

Takeru Takahashi

To je ale otrava- poznamenal jsem a pousmál se. Potom jsem se podíval na Mizore a Toshiho a mírně jsem poodskočil dozadu za nimi Takže, kdo má první tah? Ta věc nevypadá moc silně... řekl jsem a zasmál jsem se

"utíká to když se zabavíš"

Toshi Takari

Pozrel som sa na Akia Hoozuki, a následne som pozdvihol obočie, máš pravdu, vypadá ako blbec, uškrnul som sa a následne som mysľou zasiahol jeho meč, legendárny meč šermiara, ktorý bol už pod mojou kontrolou. Kubikiri ? Legendárny meč šermiara, heh dnes mám svoj deň, a on natrafil na nesprávnu osobu. Následne som celou svojou osobou, mysľou a podstatou vytvoril tak silné pole, že ten chlapík mohol odrazu pocítiť ohromný tlak na jeho chrbte, ktorý ho posúval smerom k nám, až do doby kým sa jeho meč úplne nevydral z jeho chrbta, nepreletel ten menší úsek medzi nami a ja som zachytil jeho rúčku pevne do ruky.

Vraví sa tomu Jishaku Ninpou, je to pokrvná schopnosť, a práve si prišiel o dosť cennú vec, uškrnul som sa, chytil som rúčku meča pevne oboma rukami a namieril ho oproti nemu.

Něco se mnou cuklo a posunulo mě dopředu,avšak není to technika na úrovni aby mi meč utrhlo i s provázkem ze zad a ještě mě ten meč obkroužil.Jen jsem se zapřel pevně do země a sledoval ho.''Neřekl bych že jsem o to přišel'',řekl jsem pobaveně a meč na zádech ještě více utáhl.''Ale dobře že jsi mi ukázal co umíš''


(Ps.Neměl by ses prvně věci dotknout a zmaknetizovat a až pak to přitahovat?^^)

" Ale pár vetřelců ... " řekl jsem a pokračoval. " Orochimaru-sama vás nepotřebuje ... Odejděte ..." řekl klidně a vytáhl svitek ze kterého se po chvíli vyvolala mrtvola.

" Sasuke .. Pomsta není všechno ... říkala ti to řádka lidí, ale ne někdo kdo si prošel tím samým jako ty ... otevři konečně oči a vrať se do normálního života !" " Pokud to nepůjde, dotáhnu tě za Narutem sám !" řekl naštvaně, kvůli přání Týmu 7. "Chidori Kouken" ozvalo se a proti Sasukemu letěl malý blesk. /Ne plně naučená technika.

Toshi Takari

Jishaku Juryo!... zvolal som v mysli a spravil jednoduchú pečať, Kubikiri odrazu vážil asi tak 100x viac než normálne, toto tento chlapík nemohol ustáť, naviac si ho ešte viac pripol k sebe, takže by ho to skolilo aj s mečom k zemi.

(Prečítaj si moju KG, exo*e : P A áno, je to technika na úrovni, a pôsobí na základe myšlienok, a nepostuj hlúposti prosím :) s tím u mňa nepochodíš)

Takeru Takahashi

Jishaku? Podle toho názvu. Takže ten kluk ovládá přece jen magnetismus a ne Koton, mohl jsem si to myslet. Ale co už... pomyslel jsem si a pouze jsem se pousmál, nehodlal jsem se zatím nějak zapojovat více do boje. Hodlal jsem hlavně zjístit informace o těch dvou, co tu byli. Sasukeho sem samozřejmě znal... Konoha, kdo by ho neznal, ale toho kluka s tím mečem jsem neznal. Kabuta jsem znal díky klanu.

Suiton: Gōsuiwan no Jutsu ,mé ruce se rapidně změnili a má síla s nimi.Pomalu jsem se nadzvedl a posadil se do polohy,že kubiriki nebyl nademnou.Neměl jsem v plánu ho pouštět,ani nic podobného.Pustil jsem pod sebe kouřové bomby které vybuchlya vytvořili neprostupný kouř.udělal jsem pečetě a usmál se,přičemž jsem svázaný svitek z pláště a meč silou přes magnetické pole položil na něj,počemž jsem ho zapečetil do Kuchiyose svitku,který jsem schoval pod plášť.Po rozplynutí kouře jsem držel v ruce Kubiriki a mířil ním proti němu,s úsměvem na rtech.