Unraikyo

First topic message reminder :

Místo tréninku Kiraa Beeho.

Někdo cizí se sem začal přibližovat. *A sakra,* pomyslela jsem si, *tak pro dnešek je s tréninkem konec.* No nevadí, stejně se mi nechtělo nic dělat. Ne že bych byla tak líná (i když líná občas bývám), ale mám strach, že příště už Gobiho neovládnu. Ani jsem se nepohnula a čekala jsem, abych zjistila, kdo že to sem vlastně leze.

Pomalým krokem jsem se přiblížil až k osobě a zdvořile se usmál. Em.. do-doufám že tě neruším.. Pokud ano tak klidně odejdu. A neboj nešmíroval jsem tě jenom jsem se chtěl podívat kdo tu trénuje. Jo jmenuju se Shiki tak zatím... Povídám jedno za druhým a už se otáčím k odchodu

Trochu otráveně jsem se na něj koukla. Vypadal mile... "Já jsem Arame a ne, nerušíš. Stejně zrovna odpočívám," řekla jsem klidně.

Uf.. vypadá to že nemá zájem o boj. pomyslím si ale rychle tu myšlenku zaženu a pokračuju v konverzaci. Takže tu můžu zůstat? Páni děkuju! Až budeš chtít trénovat tak do mě třeba kopni nebo mi dej vědět a já odejdu.. předložím nabídku a těším se že mě nevyhání.

"Jo, klidně si tu buď", mávla jsem rukou a zkoumavě se na něj zadívala. Co je ten člověk zač? Chová se jako malé, ustrašené dítě...od kdy tohle místo patří jen mě? I když se mi do žádné konverzace nechtělo, usoudila jsem, že by bylo dobré něco říct. "Předpokládám, že jsi se sem nepřišel vybavovat. Ukážeš mi svůj styl boje?" vysoukala jsem ze sebe nakonec.

S-Styl boje? Víš- to bych radši ani ne.. Nebojuji moc rád i když se to týká třeba jen ukázky.. přidám přiblblý, možná až moc přátelský úsměv a doufám že mi to projde. Rozhodně nemám v plánu plýtvat chakrou. Člověk si sem přijde na chvíli procvičit kenjustu a už mám ukazovat své katon techniky? Ani náhodou..

"He, no jak myslíš", usmála jsem se, "já bych teď znovu zkusila ten svůj trénink. Nebudu do tebe kopat ani nemusíš nikam chodit, jen se prosím drž dál, nerada bych ti ublížila."

Ublížit mi? trochu se ušklíbnu nad představou bolesti, kterou jsem pocítil ve své minulosti, ale pak se na ni kouknu a prohodím jen OK.. Odejdu pár metrů nazpátek a sednu si na kámen.

Zase jsem se začala soustředit na Gobiho. Pečlivě jsem oddělila jeho čakru od jeho vůle a začala tahat, jenže to by nebylo ono, kdyby se něco nepokazilo. Samozřejmě, že mi zase začal růst ocas.. "Do háje!" zaklela jsem, když se mi to podařilo uklidnit. "Já na to kašlu! Jdu trénovat katon..." prohodila jsem a vyhlídla si menší strom v okolí. "Katon: Karyuu-Endan!"

Najednou mi to dojde.. Jsem schopen mluvit s lidmi! vykřiknu najednou a opatrně, tak aby mě nepopálila se přiblížím k Arame. Div ji neobejmu a začnu jí hned děkovat. Ah! Děkuju žes mi pomohla.. popravdě bych asi nebyl schopen s tebou mluvit - nechápu co se stalo, ale teď už ani nekoktám jsem ti opravdu vděčný! Jinak ta Katon technika je úžasná! Vím že se moc neznáme -lépe řečeno neznáme se vůbec, a možná to bude znít divně, ale nechtěla bys se mnou trénovat? Jde spíš o to, že bych ti pomáhal s tréninkem, jelikož jsi mi pomohla taky! Sypu na ní nával slov a pobaveně pozoruji její nechápavý obličej..

Moje technika se zrušila hned po tom, co na mě ten blázen skočil. Chvíli jsem na něj jen vyjeveně čuměla a pak jsem se nahlas rozkřikla: "Hej, co to děláš, snažíš se mě udusit? Jdi pryč..." Nějakým způsobem jsem ho ze sebe shodila a s nedůvěřivým pohledem pravila: "Ale ten nápad s tréninkem se mi docela líbí..."

Hehe promiň.. nechal jsem se unést. Každopádně jsem vám k službám! naznačím salut a trochu se pousměju.

Taky jsem se trošku křečovitě usmála. Pořád ještě jsem byla z toho jeho výlevu překvapená, ale pomalu jsem se uklidňovala. "V pořádku. Jaké techniky vlastně ovládáš?" zeptala jsem se.

Nemyslím si že je znáš.. vymyslel jsem je sám, takže pochybuju že bys je už někde viděla... začnu konverzaci na své ne moc oblíbené téma.

"Tím líp," vybídla jsem ho. Vlastní techniky...ten člověk vypadá zajímavě. Ze začátku se projevoval jako totální pako, ale kdyby to byla pravda, nevymyslel by si vlastní techniky. "Tak mi nějakou popiš," řekla jsem, "ale ať je to něco, co zvládnu."

Tak tedy dobře.. ale ne tady pojďme někam jinam. naznačím pohybem ruky směr vesnice.

Přesun

"Máš pravdu, tohle není nejlepší místo," přikývla jsem, "půjdu za tebou."
(přesun)

Stál jsem a čekal až přijde Arame. Chápu že chtěl zachránit své přátele, no pro mě je vesnice nejdůležitější.. přemýšlel jsem a měl jsem na sebe vztek, že jsem jen tak odešel z vesnice. Měl bych zajít za Raikagem-sama. Možná se už vrátil.šeptl jsem do ticha.

Došla jsem za Shikim a rovnou na něj začala mluvit. "Co si myslíš o té jejich organizaci?" řekla jsem kysele.

Popravdě? Neměl jsem zájem se k nim přidat, jelikož Kumo je pro mě nejdůležitější, ale přišlo mi správné zjistit jestli se nechystají napadnout naši zemi, nebo něco vyvolat.řekl jsem pravdu. Podíval jsem se na Arame a smutným hlasem jsem dodal: Cítím se teď kvůli Raikagemu-sama špatně. Takhle opustit najednou vesnici.. jsem rád že se to takhle vyvinulo a jsem zpět, i když jsme měli možnost vrátit se sem kdykoliv. Myslím, že se s tou organizací už nebudu spájet a půjdu co nejdřív na misi. Nemyslím se že by tahle organizace byla nějak nebezpečná a chtěla nám uškodit..

"Já nevím..." zamyslela jsem se, "ten jejich cíl je dost podezřelý. Jestli si chtějí hrát na anděly míru, proč nezůstali ve své vesnici a neplnili mise? Navíc nevím jak ostatní, ale vím jistě, že Joukuu je sám nukenin a jeho cíle nemají nic společného s mírem. Chtěla jsem to omrknout, než se raikage-sama vrátí a pak mu o nich podat informace."

Tak jo.. měli bychom za Raikagem-sama zajít.. jdeš se mnou? A proč mluvíš o joukuuovi? Myslel jsem že o nich přemýšlíš jako o celku..zeptal jsem se a otáčel se směrem k vesnici. Doufám, že nám Raikage-sama odpustí..

"Protože s ním jsem se seznámila trochu blíž. Víš...je pro mě důležitej, ale vesnice mnohem víc. Doufám, že to bude v pořádku...Pojď do raikageho kanceláře."
(přesun)

Jo.. myslí že mu máme co říct.. řekl jsem smutně a následoval Arame do kanceláře.

přesun

Došel jsem až sem a vytáhl jsem katanu. Byl jsem rozhodnut, že budu trénovat dokud se neuklidním, jelikož jsem si dělal starosti o Arame. Já jsem jen jounin, takže jsem z toho vyvázl dobře, no ona má mnohem větší povinnost. Doufám, že bude v pořádku. pomyslel jsem si a začal jsem sekat katanou vše co mi přišlo do cesty.