Hlavní brána

First topic message reminder :

Hlavní brána, kterou každodenně projdou spousty obchodníků a ninjů.

Vyrazili jsme, celou cestu jsme mluvili jen o informacích o akatsuki.
Teda, mluvila hlavně Neome, já jenom poslouchala a přikyvovala.
Dostali jsme se bez problémů až za hranice země Ohně.
Neome ale pak nevypadala nějak k světu.
Vypadalo to, že jí je divně.

Přišel jsem k bráně, ale hned se otočil, protože jsem něco zapoměl u Tsunade.

(jen pro upřesnění ty nemáš sbírat odpadky ale přinýst mi z nemocnice a z lesa stavy.)

Prišiel som pri bránu a pozeral som sa do zeme. Na chvíľu som sa otočil a hladil som na Konohu. Premýšľal som.

Tiše jsem přikráčela za Kentou. " Už jsi Chuunin ... začíná nová etapa ... " usmála jsem se a pomalu procházela bránou. " Měli by jsme jít domů ... Asi se budu muset věnovat dětem ... A proto dostanu košem " Usmála se při pomyšlení ztráty titulu Tsuchikageho. Pomalu odcházela a čekala na Kentu

Ahoj, nemusíš sa báť. Si dobrá Tsuchikage. Určite to zvládneš. Pomôžem ti. Pokúsil som sa o úsmev ale v tejto situácii mi to ani moc nešlo. Šiel som s ňou preč. Zabil som ho... Povedal som a pozrel som sa do zeme.

Prišiel pred bránu aj s Joukuom.Tak ideme.Dosť ho zaujímal Joukuov príbeh.

podme a ohldne akcie ak povem bež bežíš ak poviem skoč skočíš a ak poviem uteč a nechaj ma tu ujdeš rozumieš ? no povedal a pozrel sa vpred

Bude to ťažké Joukuu!Bude to ako A misia, možno aj ťahšie.Rozbehol sa.

ak budeš v smrtelnom ohrozeny položím život za teba ale potom chcem aby si sa postaral o as rozumieš poviem a bežím za nim

Neboj ja sa o ňu postarám.No zomrieť ťa nenechám to sľubujem.Mal som pochyby.

dakujem si super chalan teras s kludnim svedomim možem zomriet vela času mi neostáva povie a pomysly si

Pomalu přicházím k bráně a vduchi si říkám. Domov, moc se to tu nezměnilo od doby co jsem odešel. Přišel jsem k bráně uviděl jsem tam nějaké lidi, mávl jsem jim na pozdrav. Prošel jsem kolem nich a mířil do vesnice, měl jsem dojem že první koho musím pozdravit je báby Tsunade. Myslím že báby bude ráda, když zjistí že už jsem se vrátil.

Prešli sme pomaly bránou.
,, pôjdeš so mnou odovzdať ten zväzok alebo pôjdeš neskôr?"
Opýtala som sa priateľským tónom. Bolo mi celkom ľúto, že sa táto misia končí a, že už nebudem s Hanaki. Bola to dobrá parťáčka a chcela by som s ňou plniť aj daľšiu misiu. No to už na nás nezávisí.

"Půjdu s tebou." řekla jsem také přátelsky.
Nechtěla jsem, aby tahle mise skončila, ale přišla jsem si zbytečná.
*Možná bude lepší, když už budu bez mise, nechci nikoho zdržovat.
Ale možná se zeptám Tsunade-sama na informace o Nagim.*
přemýšlela jsem a šla jsem do kanceláře Tsunade-sama.

,, Dobre teda."
Prešli sme mestom, zopár ulicami.
Konečne doma. Rušno ako vždy. No tento krát bolo niečo divné.
Asi kôli chunninskym skúškam, už asi skončili . Pomyslela som si
O chvílu sme prešli poslednou ulicou zastavili pred budovou Hokage a prešli dverami.

Minula som bránu behom. Počas toho som sa napila vody.
Budem ju potrebovať.
Nemala som čas otáľať mojou rýchlosťou.
Vyliala som fľašu vody na zem do trávy. Položila som ruku na zem a začala nasávať vodu. Nielen tú ktorú som vyliala ale aj vodu ktorú obsahovala tráva. Keď som je mala dosť. Postavila som sa.
,, Suiton: Uetto Shishi."
Predomnou sa z zeme vynorila voda a začala sa formovať. O chvíľu predomnou stál tátoš s bledomodrým odtieňom. Vysadala som naň a upaloavala do zeme železa.

Yamato
Kráčali po rušnej ulici pomaly a k bráne. Keď počúval Takera mierne sa usmial.
"Vlastne... naša misia nie je až tak náročná. Viac ide o tvoj tréning ako o samotnú podstatu misie. Je to misia úrovne D až C" povedal a zase sa trochu usmial.

Takeru Takahashi

Co může někdo, kdo není z mého klanu vědět o mém tréninku? optal jsem se a přitom jsem se zvláštně podíval na toho muže, sice jsem nevěděl, kdo to je, ale rozhodně jsem věděl, že není z klanu Takahashi, takže mě nemohl učit klanové techniky.

Yamato
"Tak pozor nepovedal som že ťa budem učiť techniky... sú aj iné spôsoby. Uvidíš ako to myslím len musíme opustiť dedinu" povedal a zrýchlil. Keď došli až ku bráne, podal chuninom ktorí strážili odkaz na papieriku a vyšiel pomaly von. Keď boli vonku z dediny rozbehol sa prudko do lesa smerom na severovýchod k pobrežiu.

(Píš už do okolia Východ)

Neváhal jsem a vzal jsem Shinovi jeden kufr. Přišel jsem k hlavní bráně a čekal na ostatní.

Přišla jsem hned po Kiyoshim a v obličeji jsem měla naštvaný výraz.
Položila jsem kufr na zem a čekala jsem na toho "tamtoho".
*Jestli nás bude pořád takhle využívat, jako sluhy, tak ho zabiju.
Snob, a ten synáček bude určitě to samý.*
přemýšlela jsem a při tom jsem zrudla v obličeji vzteky.

Viděl jsem jak je Hanaki naštvaná, tak jsem ji potichu řekl "Leze ti na nervy, že? Mě taky, mám chuť ho zmrzačit a zabít."

"Chuť ho zabít je tak velká, že ještě jednou ohrne nad námi nos a shodím ho z nejbližšího útesu." řekla jsem potichu Kiyoshimu a většinu slov jsem cedila skrz zuby.
Pak jsem se otočila na místo, odkud jsme přišli a začala jsem přemýšlet:
*Jestli bude chtít odnést na zádech přes louži, aby si neumazal botičky, zabiju ho.
Jestli si bude stěžovat, zabiju ho.
Jestli bude něco chtít, zabiju ho.
Takže je mrtvej!*
řekla jsem si pro sebe a ďábelsky jsem se usmála.

*Z útesu....dobrý nápad* pomyslel jsem si. *Leze mi na nervy jak nikdo před tím, nejradši bych mu ukázal jak to vypadá když bojuješ na život a na smrt.*