Hlavná Brána

...

Fumiko Nara

Vracela jsem se ze své každodenní procházky,kterou jsem podnikala poslední dobou čím dál častěji,protože doma byla nuda,v nemocnici zraněných lidí nijak rapidně nepřibývalo,takže moje výpomoc tam teď byla zbytečná a na trénink jsem neměla moc náladu,jelikož jsem přitom musela být sama a já jsem měla radši společnost než samotu. Uviděla jsem před sebou mohutnou bránu,která mi stále připomínala,kde je mé pravé místo a kam vždy budu patřit ať se děje cokoliv,tady vždy najdu svůj domov,přičemž mi celou cestu řinčel řetěz,který jsem měla na krku. ,,Akio chybíš mi,ale co nadělám..." Zadívala jsem se na nebe a chvíli se zastavila,vzpomněla jsem si na to všechno,co jsem si v minulosti prožila,ale poté se znenadání usmála a pokračovala dále v cestě,prošla jsem bránou a rukou zamávala na hlídku,přičemž jsem je pozdravila a mile se zaculila. Zdravím doufám,že se za tu dobu,co jsem tu nebyla,neudálo nic záživného! Hlídka jen zakroutila hlavou,že tu byl klid jako obvykle. Ach dobře,takže zatím! Usmála jsem se a rozeběhla se do centra vesnice...
~ přesun ~

Pomalým krokom som prišla pred bránu do Konohagakure no sato, na sebe som mala biely plášť ktorý zakrýval chakrové brnenie, tiež bielu masku ktorá mi však odkrývala ústa a nižšie. Teda mala som ju len na očiach a sčasti na hlave. Vlasy mi padali na chrbát a výraz na mojej tvári sa dal považovať za.. ľahostajný, okolo mňa sa šírila viac menej ľadová "prítomnosť".. vlastne bolo len málo ľudí ktorých by moja chakra nijak neovplnivnila.. bola dosť .. desivá. Teplota okolo mňa bola o pár stupňov menšia než by mala normálne byť. Momentálne som stála pri bráne a pohľad som hodila na hliadku ktorá tam momentálne bola. Nevedela som či ma zastavia alebo nie ale, aj tak som bránou skúsila prejsť do dediny.

Kráčala som ďalej keď ma nezastavovali.. tu ma však pozastavil nejaký chlapec.. mohol mať jedenásť až trinásť rokov.. teda usúdila som to z jeho pohľadu. Bezoslova som zobrala letáčik, poskladala som ho a zastrčila som ho niekde pod plášť.. po tom som však pomalým krokom kráčala ďalej.
(presun)

Po tom ako som dostala misiu som sa aj z dvoma shinobi vydala k bráne kde sme mali stretnúť nášho klienta. Mala som takú dosť.. zvláštnu ćelenku /Viz obrázok/ ktorá mi zakrívala ako aj oči tak aj čelo a sčasti aj líca. Bola som oblečená v podstate tak ako vždy. Modrý top ktorý pripomínal skôr vestu a pod ním sieťkované tričko, nohavice som mala trojštvrťové a čiernej farby, k tomu ninja sandále tiež modrej farby ako aj top. Biele vlasy som mala zviazané do jedného copu /tiež viz aváč/ a na predlaktiach som mala spevnené chrániče, ako aj na holeniach. Prišla som k zákazníkovi na ktorého sedel popis. Dobrý deň, sme tu od toho aby sme vás bezpečne dopravili do Kirigakure no sato. Povedala som mu a byakuganom som kontrolovala jeho funkcie.. teda čo sa týkalo toku chakry, či nie je pod genjutsu alebo podobne.

Dosatala som sa pri hlavnú bránu. O chvíľu sme tam boli všetci.
,,Takže asi by sme mohli vyraziť.
cesta nie je dlhá ale mali by sme aj tak dávať na seba pozor, takže vyrážame."
Vyrazili sme teda smerom k nášmu cielu. Cestu som dosť dobre poznala, takže to pre mňa nebol problém. O pár hodín sme dorazili na miesto.

// sry za chyby ale mám porezaný prst

Už jsem přišel s tou rodinou do konohy a řekl si no konečně aspoň žádné trable po cestě.Nahledanou vykřikl jsem na tu rodinu a vyběhl jsem směrem k suně(přesun)

Po zkouškách jsem se doploužil k bránám. Nemohl jsem najít Shiro, ale na tom nezáleželo. Záleželo mi na jediném, a to byla pomsta. Ne pomsta Konoze, ale pomsta těm co ji řídí. Nadešel můj čas kdy jsem chápal vše co se stalo. Z části jsem chápal proč Sasuke udělal to co udělal, ale z části taky ne. Nehodlal jsem hledat Itachiho jako on. Hodlal jsem najít "Jeho" a najít "Sílu". To mi stačilo ke štěstí. Bylo to jen pár tichých kroků které mne dostaly na hradby. Pootočil jsem se ještě jednou na Konohu a nadechl se. S batohem naplněným jen užitečnými věcmi jsem prošel bránou. Byla to krásná večerní noc, kdy se málokdo prochází u bran. Měl jsem přesný cíl kam jít. Byl to mžik, ve kterém jsem byl už daleko od Konohy, od Shiro ...

Byakuganom som zaregistrovala Nakameho, nevidela som ho už.. celú večnosť.. vlastne som ho na chvíľu ani nespoznala. Nakoniec sa mi však usadil v hlave, odchádzal z Konohy?.. možno kvôli misii.. hm.. prebehlo mi hlavou po čom som sa však znova obrátila k tomu týpkovi z Kirigakure no sato. Môžeme vyraziť? spýtala som sa ho a len som si povzdychla.. toto státie na mieste ma začalo celkom.. unavovať. .bola som skôr ten typ ktorý bol celý deň v pohybe.

Pozornejšie som si prezrela toho.. týpka. Následne som si len jedným prstom pošúchala moju zvláštnu čelenku.. mala som sto chutí jednu tomuto mladíkovi vyťať, najlepšie Juukenom priamo do srdca. Takže, aby sme to ujasnili pane. Zaplatili ste si, alebo vaša rodina či samá Kirigakure bezpečný prevoz z Konohagakure no sato do Kirigakure no sato, misia má byť obtiažnosti B, Hokage rozhoduje o tom kam svojich shinobi pošle a kam nie. Zaplatili nám za bezpečný prevoz, nie sme donášková služba takže si prosím tú.. "vec".. zoberte sám. Odpovedala som mu na čo som sa mierne pousmiala. Neboli povedané žiadne "podmienky".. kľudne vás môžme aj omráčiť len aby sme vás ochránili pred vami samým. Dodala som a následne som sa len pootočila smer Kirigakure. To mi ..Hokage.. spravil naschvál? ksoo.. otec ma zabije. Prebehlo mi hlavou a ústa sa mi v momente zmenili na nejakú zvislú čiarku bez emócií.

Aburame Shino
Shino došel svím zdlouhávím krokem,s myšlenkou na Uchihu Nakemoho...Uchiha Sasuke,Itachi ale i Nakame.Na chvílu se zastavil před bránou konohy poupravil si brýle a trošku si povzdychl.Ak byl za branou konohy sundal si čelenku a dal ruce do kapes a šel svižným krokem směřem Suna....
/přesun-Suna-10 min./

Dorazil po dlhej ceste cez lesy ku bráne Konohy. Keď mal bránu na dohľad, prešiel z behu do kroku a pokojným krokom kráčal pomaly až ku bráne. Tam boli strážcovia-chunini. Zastal pred bránou a tváril sa neutrálne. Pomaly kráčal cez bránu až do ulíc konohy a čakal či ho strážcovia zastavia alebo nie...

V poriadku.. povedala som rezignovane a pristúpila som o niečo bližšie.. nakoniec som si to však rozmislela, pôvodne som chcela zasadiť Shotei priamo do hrude tomuto chalanovi no, len by som tým pokazila celú misiu. Zohla som sa a zobrala som jeho ruksak ktorý som si prevesila cez chrbát. Pootočila som sa k nemu aj keď.. on mi do očí vidieť nemohol. Môžeme vyraziť pane? spýtala som sa a nahodila som taký silne profesionálny hlas.

Přišla jsem k bráně. Strážím u ní jsem oznámila, za jakým účelem chci povolit vstup do vesnice. Všechno šlo bez problémů. Povolili mi vstup a vstoupila jsem tedy. Prošla jsem branou a mířila jsem si to za hokagem. Byla tu celkem zima. Byla jsem zvyklá na slunné podnebí Suny.
(přesun)

Byla jsem ráda, že jsem měla misi za sebou. Chtěla jsem se vrátit do vesnice. Nějak jsem se nemohla znovu dočkat až budu zase v Suně. Doslova jsem proběhla bránou a vydala jsem se zpátky.
(přesun)

Došel jsem nenápadně k bráně a v ní jsem se strážím uklonil a bez jediného slova pokračuji dál.
No teda infiltrace úspěšná.
//mám podobu jiného muže

Přišel jsem k bráně, svitek dobře schovaný, aby mi někde nevypadl.
Pozdravil jsem stráž a vyrazil k Feudálnímu pánovi.
(přesun)

Tak ide sa na prvú misiu.Bol som pripravení na čokoľvek.Nadýchol som sa a pozrel na nebo.Ide sa!
(presun)

Z vesnice jsem odešel stejně nenápadně jako když jsem sem přišel akorát s tím rozdílem že teď jsem se ďábelsky smál.(přesun)

Klon

Přišla jsem k bráně.
Dva chuunini už mi podávali nějaké papíry se seznamem lidí, kteří prošli bránou.
Ptala jsem se na někoho podezřelého, ale nikdo tudy neprošel.
Jenom jsem si povzdechla.
*Není tu nic zajímavého.*
pomyslela jsem si a s papíry v ruce jsem šla směrem k budově Hokage.

Přišla jsem k bráně a hledala člověka kterého jsem měla odvést.
Hledala jsem tak, že jsem se opřela o zeď a čekala jestli se tu někdo neobjeví.