Suna 114

"Bát.. mě? Tsee a to si ještě neviděla všechno.." Pousmála jsem se, na něco jsem narážela, ale používat to nehodlám, bůh ví co, to může znovu napáchat.
"Ale na tebe nemám, tvoje krev je psycho!" Zazubila jsem se. "Ale někdy ho dáme, uvidíme. Kdy navrhuješ?" Usmála jsem se. "Joo a jinak? Nechala jsi mi tam nějaké.. Daaango?" Schálně jsem protáhla a mířila si to pomalými kroky do domu, přičemž jsem jí poslouchala.

Dango?! "Neee!!" vykřikla jsem a rozeběhla se do kuchyňky ubránit svůj oběd xD.

"Háá! Určitě se nepodělíš! Tůdle!" Zasmála jsem se a pelášila si to do kuchyňky taky, nevšimla jsem si, ale zavřených skleněných dveří a tak tak se před nimi zastavila. To bylo těsný.. Ušklíbla jsem se, jenže jsem zjistila, že se Ferii mezitím dostala do domu! "Ferii! Nech mi táám!" Zakřičela jsem a pak si všimla, že m iněkdo plení mé nádherné květinky. "Freyo! Tohle je spiknutí!" Zamumlala jsem a propalovala Freya zlostným pohledem, když mi odkopla hlínu do obličeje a odkárčela si pryč.

Objevila jsem se znovu ve dveřích s dangem v ruce a škodolibě se do něj zakousla. "Hmmmm!" udělala jsem chutně a ušklíbla se. "Šikovnej pes, ví kdo je jeho panička!!" usmála jsem se a pak došla k Manami. "Ná..." podala jsem jí tyčku. "Víš Ami, něco bych potřebovala." podívala jsem se na ní, te´d už vážněji.

"Tak na čí straně jsi?" Hodila jsem ublíženým pohledem po Freye, která se uvelebila na lehátku a když mi Ferii podala tyčinku, nálada se opět zvýšila a já se křenila na ostatní stylem Leeho. S chutí jsem do úst vložila první růžový knedlíček, načež jsem se otočila na Ferii.
"Hmmm?" Nadzvedla jsem obočí až se ztratilo v záplavě hustých vlasů.

"No..." vzdychla jsem. "Naučila jsem se jedno jutsu... přivolávat si krevní transfuze, které by se mi mohli hodit při boji... ale musím si ty transfuze udělat... potřebuju tudíš někoho, kdo mi tu krev vezme..." mile jsem se na ní usmála.

Přijdu k domku a zaklepu na dveře. ,,Snad jsou doma.'' Chvilku počkám a pak zaklepu znovu.

Stoupla jsem si vedle něho. "Třeba se někde toulají." navrhla jsem.

,,Ještě chvilku počkáme.'' Řekl jsem k Shizuce. A trpělivě čekal a přitom jsem jí říkal. ,,Trpělivost, jen trpělivost.''

"Trpělivost přináší růže, co?" pousmála jsem se. Ruce jsem si dala za záda a zhoupla jsem se na chodidlech.

,,Správně.'' Usměju se na ni a pak dodám. ,,A musíš jí mít hodně, nikdy nevíš...'' Opřel jsem se o stěnu vedle dveří a čekal jsem.

Zrak jsem sklopila k zemi a mlčky jsem čekala.

Zacukalo mi v obočí a úsměv ztuhl na rtech. "V-Vzít? Mám ti vzít TVOU krev?! A jako přes co, nějaký hadičky?" Nasucho jsem polkla, copak jsem já nějakej medik?
Těkala jsem očima z její ruky na okolí a nakonec jsem chtěla přikývnout. "Dobře.. Ale.." Zamumlala jsem a zaslechla klepot. "Ále máme návštěvu.." Celé jsem to zaobalila a hnala se ke dveřím,děkovala jsem přitom onomu návštěvníkovi, že mě zbavil vytahování krve. Málem jsem se rozmázla o práh, ale blížící se pád jsem naštěstí včas zachránila. Oevřela jsem dveře dokořán, prohlédla si oba objekty mé pozornosti a zvědavě se na ně usmívala. "Zdravím, etto, umm?" Nějakj jsem nenašla vhodnou otázku, tak jsem jen čekala, co mi tedy ti dva poví. Věděla jsem, že Ferii je mi v patách. Pohledem jsem si změřila chlapce a pak chvilku přemýšlela. Hmm, že by nový objekt Feriina zájmu? Uvidíme, co na něj řekne. Jestli bude stejný, jako ten minulý, budu vraždit. Jen jsem se tak usmívala, jako obvykle. Avšak později jsme si uvědomila jednu věc,.. To je Kazekage?! A já tu myslím na takovéhle kraviny, noo paráda! Opravdu jsme byla ráda za to, že někteří lidé myšlenky číst neumí!

Došla jsem za Manami. "Z tohohle se nevykroutíš!" špitla jsem kamarádce sladce do ucha a pak se mile usmála. "Promiňte, sestra je trošinku pomalejší!" ušklíbla jsme se a poplácala ji po rameni. "Co by jste potřebovali?!" ušklíbla jsem se a čekala, až mě Ami zabije.

,,Zdravím jsem Rokudaime Kazekage. A ty musíš bát manami Suzu že? A ty musíš být Ferii Fey.'' Zeptal jsem se zdvařile a pak jsem dodal. ,,Mohli by jsme dovnitř?''

Po-ma-lejší?! Vrhla jsem po Ferii vedle vražedný pohled, který jsem skrývala za úsměvem. Ale ona přesně věděla, co ten pohled znamená, Smetáček a košťátko jí nemine. Ušklíbla jsem se a pak jen přikývla na Kazekageho.
"Umm, samozřejmě.." Dodala jsem a odstoupila od dveří, šikovně jsem tak odšoupla i Ferii rozvalující se uprostřed dveří. Kazekage u nás? Pak ještě někdo s ním.. Hm... To by mě zajímalo.. Nechala jsem myšlenky myšlenkami a zajímala se spíš o to, kde je Freya. Kousnutí do nehezkého místa by nebylo zrovna milé a zdvořilé.

,,Děkuju.'' Řekl jsem zvořile mávl jsem rukou na Shizuku aby šla taky a vešel jsem dovnitř.

Ušklíbla jsem se. "Pojďte..." kývla jsem, ale do domu vešla první. Freya je v obýváku. Když je Ami zdrží tak.. pět minut, mohla bych jí chytit mezi sedačku a stolek! Radši jsem své teorie nechala a šla psa rovnou chytit.
Nepovedlo se... a tak jsem ji radši vyšoupla a zavřela v koupelně, načež jsme se mile usmívala ala týrání zvířat vážěn neholduju!

Šla jsem hned za Kazekagem. Rozhlížela jsem se. Měly to tu hezké.

Jakmile jsem dorazila dovnitř domu, šla jsem potom rovnou do kuchyně. Otevřela několik poliček a otočila se na hosty. "Umm, dáte si něco k pití, jídlu?" Zeptala jsem se čistě ze zdvořilosti a opřela se o linku.

Přišel jsem do obýváku a začal jsem mluvit. ,,Takže rozhodl jsem se .....'' Řekl jsem a začichal jsem pěknou vůni jídla. ,,Á jídlo bych si dal.''

Pousmála jsem se. Založila jsem si ruce na prsou. Opřela jsem se o stěnu.

"Dobře.." Kývla jsem, došla k ledničce a otevřela jí. "Dango, Rámen, umm, nějaký ty grilovaný špízy, plněný taštičky a podobně.. Co by jste si dal?" Zeptala jsem se ho, mile se usmála a přiškrtla si na seznamu na ledničce dokoupit Dango.

Při slově dango jsem se napřímila. Dango?! Moje dango?! Manami zabiju tě!! Propalovala jsem jí pohledem, napovídajícím, že za chvilku jde za Freyou!

,,Nejradši mám Rámen.'' Řekl jsem přívětivě a vyčkával na vhodnou dobu pro mě zdělení. Šibalsky jsem se podíval na Shizuku a pak jsem uslyšel štěkot. ,,Máte tu nějakého psa?'' Zeptal jsem se otázkou, která byla mířená na obě.