Suna 114

S hlasitým výkřikem jsem se vrhla k našemu velice "milému" domácímu mazlíčkovi. Chtěla jsem po Freye skočit, ovšem skončila jsem hlavou na trávníku a naše zlatíčko se na mě culilo o kus dál. "FREYO! Pojď sem! Okamžitě!" Zuřila jsem a naháněla jí po celé zahradě. Ovšem stále bezúpěšně. Po několika hodinovém úsilí, jsem to vzdala. "Ferii! FERII!" Začala jsem vykřikovat jako zběsilá jméno své černovlasé přítelkyně, která mě ovšem jako vždy ignorovala. Doběhla jsem až k ní, pod černý slunečník. ANo, černovláska měla pravděpodobně v plánu se opalovat, no jasně opalovat se v noci, při měsíčku, pod slunečníkem.
Ušklíbla jsem se a hleděla na tu bílou tvář na lehátku před sebou. "FERII!" Zaúpěla jsem už zoufale.

Promnula jsem si spánky a napočítala do dvaceti. "Ano zlato, copak ZASE potřebuješ?" usmála jsem se rádoby mile a ušklíbla se jako psychopat před popravou. Otevřela jsem oči, spustila nohy z lehátka a vstala. Došla jsem až k ní a významně zvedla obočí.

Usmála jsem se a pak rezignovaně rozhodila rukama. Ukázala jsem na to objekt mé prosby, čiže na Freyu, která se na mě vážně nevinně culila! Nebo už mám vidiny?
"Tohle! Vyválela se v blátě, ale odmítá se nechat chytit! Voláš jí jak chceš, ale co si myslíš, že udělá?! Snaží se prokousat plot, aby mohla sousedovi očmuchat pozadí!" Zabručela jsem. Pak jsem trhla hlavou k plotu, za kterým si soused momentálně plenil ty své milované záhonky, kde mu stejně vyroste mrkev jednou za uherák. Freya ho očividně měla opravdu v "lásce".
"Pomooc mi! Prosíím!"

"Freyino pojď sem!!" zavrčela jsem na psíka výhružně. Sklonila ocásek a po zemi se k nám doplazila, otřela se mi o nohu a házela na mě jeden uraženější pohled než ten druhý. Vítězoslavně jsem se otočila na blondýnku. "Jak jsi to říkala? Voláš jí jak chceš, ale co si myslíš, že udělá?!" ušklíbla jsem se a psíka pohladila po hlavičce. "Hodná Freya! Sousedovi neočuchávej zadnici, to je nehygienický, radši ho kousni do holeně, to je inteligentnější a hodné dámy!" poučovala jsem ji. "Proč jsi ji chtěla chytit?!"

Vyjeveně jsem na to koukala. "Ty malá..!" Výhružně jsem se zamračila na fenku, ovšem ta mi jen olízla nohu a spokojeně, vrtíc si ocáskem, odkráčela v dáli.
"Tse, to má být ten respekt!" Odfrkla jsem si. A žádnej piškot už nebude! "A proč?! Podívej se, jak vypadá! Jako kdyby prolezla ždímačkou a nabarvila se na hnědo!" Podotkla jsem k Freyinému háru. "A víš co! Dám jí pokoj, protože mám.. co?" Nevinně jsem se otočila na Ferii. "Hlad!" Podotkla jsem s úsměvem. Zase!

Zabubnovala jsem prsty o stůl. Jedna, dvě, tři.. "Víš, má dedukce je jasná... jsi na úrovni batolete!! Spát, čůrat, hrát si, jíst, spát, čůrat, hrát si jíst!!" zavrčela jsem nakvašeně. "Nemohla bys pro JEDNOU být sytá, tichá, zahloubaná a intelektuální?!" cukalo mi obočí. "Bože... jdeme na ramen!" rezignovala jsem, při pohledu do jejích očí. Ani Freya neumí takovej psí pohled!

"Batolete?! No dovol!" Odfrkla jsem si a dala uraženě hlavu na stranu, no při zmíňce o ramenu jsem se musela znovu začít usmívat. "Opravdu jsi řekla Rámen?! Jdeme, než si to rozmyslíš!" Aktivně jsem vykročila směrem k dvířkám. "Umm, arigato, Ferii.." Zahlaholila jsem potom a pak už prošla brankou, kamsi do města, ne, směr byl jasný. RAMEN!

Povzdechla jsem si. Někteří lidé jsou hold spokojeni i za málo! Pokrčila jsem rameny a vydala se za ní. Ještě jsem zavolala na Freyu, který zrovna okusovala tu jednu mrkev, co sousedovi vyrostla a jako tradičně bez vodítka ji vypustila na ulici. Potom jsem trochu přidala na tempu, protože se zdálo, že Ami někde "lítá!"
(Přesun obě)

Nakonec jsme se s vypětím všech sil dostali všichni čtyři, tedy pět (Freya pověšená na rukávu) do domu. Vytáhnout oba mužské členy naší celkem komické skupiny až do podkroví do našich pokojíčků zas taková komedie nebyla, ale znáte to, co si ženská neudělá...
Když tedy oba spokojeně leželi v měkkých postýlkách, obě jsme sešly dolů a doslova zahučely na rozkládací gauč v obýváku. Manami spala jako dřevo hned, v divné poloze mě na rameni, já přes nás ještě hodila deku, počkala na Freyu, co se uvelebila mezi námi a potom už se klidná taky vydala do říše snů...

Ráno jsem vstal neznámo mě kde a porozhlédl se po okolí.Jak jsem se tak díval,tak mi nic nebylo známé.Byl to rozhodně klučičí pokoj,protože podobný bordel jsem měl aji já.Rychle jsem vstal z postele a zamířil si to rovnou do kuchyně,otevřel jsem ledničku a začal jíst vše co v ní bylo.To co jsem dojedl a mělo svůj obal jsem rovnou hodil za hlavu.Moje rychlost jezení byla neuvěřitelná.

Přiběhnu k nějakému domu a začnu rychle klepat.


Pomoc!

Prechádzal som sa, ako v podstate vždy po uliciach Sunagakure a s vysmiatym úškrnom na tvári som sa pozeral na oblohu. Dneska je taký príjemný deň, všade svieti slniečko, horúčava sa blíži k neznesiteľným výšinám. ľudia kapú od smädu, videl som už minimálne štyri mŕtve mačky, dvoch psov.. jedného člo..ehm.. Zasekol som sa a nahodil som až taký nepríjemný zubatý úsmev. Proste dokonalé, taký príjemný to pocit plný bolesti a utrpenia budem musieť znášať keď sa spálim.. huuum.. bwuhaha zase trepem..

Probudil mě hluk v kuchyni. Vyštrachala jsem se od Manami a s prachovkou se vydala do kuchyně. Určitě je to zloděj!! Když jsem si všimla Kitara u lednice, naskočila mi u hlavy kapka. Ne, jen tenhle debílek! "Freyino trhej!!" ukázala jsem na něj a jen se dívala, jak mu pejsek rve holeń. "Hodnej pejsek!" pokývala jsem hlavou a založila ruce na prsa.
Slyšela jsem klepání. Otevřela jsem a všimla si hned dvou kluků v blízkosti našeho domu. Provoz dneska!
Podívala jsem se nejdřív na kluka s čelenkou Listové. "Ehmmm ano?!" naklonila jsem otráveně hlavu na stranu. Pozornost jsem věnovala spíš blon´dákovi na chodníku. Ummm! Pousmála jsem se a olízla si rty.

Já se omlouvám,ale potřeboval bych aby jste mě nachvíli tu ukryli prosím. řeknu a trochu se zamotám pořád jsem nebyl v dobrém stavu.

Po tom co jsem vyvrakoval celou ledničku jsem si všiml,že mě otravuje nějaká malá potvora.Koukl jsem se na něj a chtěl ho pohladit po hlavičce.Kousl mě lehce do prstu,ale mě to nijak nebolelo.Jenom jsem se pousmál a z tváře jsem si sundal klobásu,která mi tam nějak uvízla a dal jí psovi.Ten jí snědl a já se zamyslel kde to jsem.Vstal jsem a podíval se z okna,nějak velebný pohled to ani nebyl jen písek"Aha,takže jsem v poušti?"Po chvilce jsem si uvědomil že mezi dveřmi stála nějaká dívka a já začal přemýšlet nahlas"Co to je za emařku?"Řekl jsem nahlas bez toho,abych si uvědomil že jsem to opravdu řekl."Eh madam kde to jsem?

"Ehmmm..." trochu jsem nadzvedla obočí. Vypadám jako recepční v hotelu?! Mírně jsem se zamračila, nasadila výraz Ježíše na kříži a ustoupila od branky. "Fajn... opovaž se něco udělat, nebo na tebe pustím psa!" zabručela jsem a nechala ho projít do domu. Oči jsem nespouštěla z kluka před domem. Něco mě na něm upoutalo!
Mnohem méně mě pak upoutalo individuu za mými zády. Jedna, dvě... S milým úsměvem jsem se otočila. "Hotel Plaza pane, snídani jako obvykle?!" zašvitořila jsem. "Baka, včera jsi přišel s tím klukem na Ramen a bůhví proč, dobře vím proč, Manami je moc hodná, jsi skončil u nás!" zamračila jsem se.

Kso moje hlava už zase! spadnu na tu holku byl jsem lehký a nebyl jsem na takové horko zviklí.

Lehce jsem otevřel oči
" Kde to ... jsem ..." řekl jsem si tiše a pomalu vstal z postele
Slezl jsem ze schodů dolů a tam vyděl vyžranýho Kitara
Jen jsem se zastavil a sledoval s vykoulenýma očima
" TA PAKO ! " zařval jsem na něj ale hned zase ztichl a soptěl
Poté mě trochu rozbolela hlava

Klukem?Rámen?Jo ta věc co jsem ani nedojedl?!Řekl jsem skleslým hlasem."Tohle je vážně hotel?Aha no dal bych si snídani v tý lednici nic moc nebylo"Lehce jsem se pousmál a šáhl si na kručící bříško xD.Ještě před tím jsem se uklonil jako náznak poděkování"Děkuji že jste se o mě postaral paní!Mimochodem asi jste mě dala do pokoje,kde bydlel nějaký jiný muž,neboť tam nebylo uklizeno".Uviděl jsem Tenshiho a jen zařval"Tenshi co to sakra mělo znamenat v tom lese?!A co tu sakra dělám?!Chceš snad bitku ty pako?!"

Prišlo mi to celkom komické, pohľad som uprel takým ľahkým pomalým a vysoko nezaujatým spôsobom na dvere ktoré boli niekoľko desiatok metrov odo mňa. Boli tam henď traja ľudia, aspoň podla toho čo som počul hlasy. Upieral som pohľad na to dievča a všimol som si jej výraz na tvár. Natočil som sa jej smerom a bez nejakých zábran som nahodil jeden zo svojich legendárnych výrazov (xD).

Spoiler:

Bow.. wow ! zamumlal som pri tom.

Když na mě ten kluk spadnul, malinko mě to šokovalo. Sundala jsem ho ze sebe a s vypětím všech sil jej dostala do kuchyně na židli. "Jsem snad žíněnka? Plnej barách chlapů a ani JEDEN neumí pomoct!" brblala jsem si pro sebe. Když jsem šla zavřít, všimla jsem si blodáka... jeho reakce mě rozesmála.
Zavřela jsem a došla do kuchyně. Prvně jsem namočila hadr a dala, mno tak nějak hodila omdlenému na čelo a otočila se na ty dvě paka. "Ummmm tak co pánové, jak se vám u nás spinkalo?!" našpulila jsem pusu a zamračila se. "Nebýt Manami spíte na ulici!"

M...M...Moje hlava au co se to děje? zeptám se namáhavím hlasem.

Nakloním hlavu na stranu a čekám, jestli někdo něco řekne.. mno asi ne! Naklonila jsem se nad kluka. "Ehmmm ahoj!" zamávala jsem před ním rozpačitě prsty. "Umm jsi v pořádku?!" Baka, vypadá, že je v pořádku?! "Ehmmm co se ti stalo?!"

Hnedka jsem se uklidnil"Jo dobře děkuji za pohostění a co ta druhá snídaně?Máte ještě něco?"Lehce jsem se pousmál a zase si šáhl na břicho"Když jsem uviděl toho kluka na židli napadlo mě hned několik teorií,ale v momentě kdy jsem uviděl jeho čelenku,tak se asi vyvrátili.Podíval jsem se na dívku,která ho obsluhovala"Kolik berete za masáž?"