Yukiyuya Yami vs. Daisuke Maeda * vs. Yukki Maeda

First topic message reminder :

Den vystřídala temná noc,která byla něčím výjimečná,měli se totiž střetnout dva shinobi a poměřit mezi sebou svoje síly,oba vlastnili velmi silné pokrevní vlastnosti,též nazývané jako Kekkei Genkai a měl to být souboj na život a na smrt. Byl to souboj mezi potulnou kunoichi,která pocházela z Kirigakure no Sato a mezi jedním chuuninem ze Suny,právě teď a právě tady na tomhle posvátném míste,kde se ve vzduchu nehybně vznáší kusy ztraceného města jménem Tenbatsu ( 天罰 Zatracení ).

Spoiler:

Musel som sa ťažko rozfýchvať na zemi,pretože znamenie žiarilo viac a viac,zrazu temna pani zaujala bojový postoj čo naznačovalo že niekdo tu naozaj je.Zapoťul som ako neprijemne kričí na danu osobu.Započul som druhý hlas ktorý prehovoril nemohol som uveriť ale bol bol to naozaj on.Pri pohlade do jej očí sa mi trocha rozjasnili to to nemože byť pravda je to naozaj.Nemohol som sám tomu uveriť.Konečne som sa postavil bez tirčka ( ale žiadne uchylnosti )
Potočil som trocha rukami"Yukki neverím že si to ty a i ked prečo si sem došla?prišla si sa stan dalšou mojou obetou alebo aky je tvoj učel návštevy tohto strateného miesta"I ked to bola Yukki moja sestra jediná nedávala som na javo žiadny sucit.Oddialil som sa od Yukki a tak isto od temnej pani.

Yukiyuya Yami

Ooo jdeš si pro Daisukeho a co myslíš,že tím tak získáš co? Podle toho jak jste si podobní,že by sestřička? Moc se nedělej holka,myslím že si nepřišla zrovna v pravou chvíli,ale jak myslíš...Konej jak chceš! Sedla jsem si na zem a kosu položila vedle sebe,nějak jsem neměla chuť s ní bojovat,protože ta její roztomilost mě spíš začínala dobře štvát,jelikož malé,roztomilé bylo u mě většinou něco,na co jsem zvysoka kašlala. Ach princátko ty sám se rozhodni,je to na tobě,víš co je pro tebe dobré a co ne... Ozvala jsem se a ďábelsky se přitom usmála na tu holku. Jo tak tohle by byla skvělá hlava na pověšení,třeba jí tak vycpat a dát si jí jako trofej na zeď,ale no to počká časem... Začala jsem se smát jako blázen a přitom se stále pohrdavě dívala na tu holku,pohledem jsem jí doslova probodávala a ona ode mně mohla cítit chladný vánek,který vanul z mého směru na její tvářičku...

Trhnula jsem .... ´´Proč?!!!´´ sklonila jsem hlavu a tiše řekla... ´´Proč jsi na mě takový ?!!´´ nenapadala mě žádná odpověď. ´´To mě opravdu tak nesnášíš?!!!´´ v hlavě se mi míhaly myšlenky tak rychle, že se mi samotné zamotala hlava. Trošku jsem poklesla, ale pořád zůstávala na nohách... šla jsem k němu. *Byl jediný komu jsem bezmezně věřila. Proč mě tak zrazuje?* z pravého oka mi stekla slza. Nešlo moc vidět moje emoce, ale ta slza znamenala jeho smutek ... * Co bych bez něj byla ?*Tu druhou osobu jsem absolutně nevnímala. Pro mě byl jenom Daisuke a nikdo jiný. Ani jsem nezaregistrovala, že ta osoba něco řekla nebo udělala.

Temná pani si sadla a pozorovala moju stestru vyzeralo to že nemá v pláne utočiť čo bolo s časti aj dobré,nevedel som prečo ale nechcel som videť sestru umierať a ked tak tak nie inou rukou.No i tak jej prítomnosť ma velmi prekvapila a vzapeti aj nie.Opať sa vydala do kroku za mnou s oka jej vytekala slza.Pootvoril som hlavou a pozrel sa na Yukki."Ah Yukki stále si naivná a nerozumieš tomu Watashi wa tou no mukashi ni kare no me o tojite iru,anata no yami no naka de sagashite iru mono arunode".Musel som sa len pousmiať a čakal som ako sa sitácia bude vivíjať dalej.Mal som chuť zabiť Yukki a odísť preč s temnou paní ale zároven niečo vo mne protestovalo aby som sa jej čo i len dotkol bol som zmetený.
Stále som hladel do očí Yukki a nemusel som ani nahliadať do jej duše pretože som vedel na čo práve myslí.

Yukiyuya Yami

Ignorace? Fajn,jak si přeješ slečinko! Usmála jsem se a v ruce se mi zformovalo jedno malé kapesní zrcátko,nikdo ho nemohl vidět,takže jsem si z něj pouze udělala tři trojúhelníkové střepy,které jsem chytla do mezer mezi prsty a svou pravou ruku jsem dala před sebe,přičemž ostré hroty střepů mířily dopředu. Zkus tohle odignorovat ty náno! Nelidsky jsem se zašklebila a v mysli si řekla jméno své techniky. Karetto no Toriatsukai! V tom momentě jsem uvolnila jeden střep,který se obrovskou rychlostí rozletěl proti té holce a mířil jí přímo mezi oči. Vyzkoušíme si její reakce,třeba nakonec nebude tak špatná... Znovu jsem se hlasitě rozesmála a dále si poklidně seděla na zemi asi takových 5 metrů od ostatních. Tak co padlý anděli? Stále jsi ten nerozhodný princ jako před chvílí? Ukaž mi svou pravou podobu,uvolni to,co uvnitř sebe dusíš,ty víš co jediné najdeš když se zadíváš do svého srdce,tak se tomu nebraň! Řekla jsem líbezným tónem a dále sledovala ty dva přede mnou...

Vzduch kolem mě začal proudit rychleji a já poznala že se ke mě něco rychle blíží. Nahromadila jsem na koneček ukazováčku chakru a pro mě jako by zpomaleně do něho ťukla. Střep se roztříštil a střípky střepu padali na zem. Koukla jsem na tu osobu... Použila jsem Shoushin no jutsu a objevila se za ní. Při ní jsem použila Raiton : Taiden kōgeki Blesk : Nabitý útok a natahovala jsem ruku směrem k bodu kde jsem jí mohla na chvilku uspat. Jakákoli bytost zasažena touto technikou může ztratit použivatelnost části, která byla
zasažena na 2-4h.

Yukiyuya Yami

Jakmile jsem za sebou ucítila tu osobu,jen jsem se široce usmála,přičemž se rukama odrazila od země,takže jsem se vlastně otočila okolo své vlastní osy a nataženýma nohama jsem podkopla madam Maedu. Takže nakonec jsi se přece jen rozhodla něco udělat! Ozvala jsem se a zvedla se ze země,přičemž jsem cestou chytla svojí kosu a odskočila takový metr od té holky,v ruce jsem stále držela své dva zbylé střepy,které jsem na ní teď poslala,no tentokrát nemířily na hlavu,ale rovnou na krk ke krční tepně. Tak to bychom měli... Uchechtla jsem se a vrátila si kosu zpět na záda,kde bylo její pravé místo,ještě jednou jsem se zadívala na tu dívku,která se mi vůbec nelíbila a rozhodla jsem se,že si přeci jen radši udělám nějakou pojistku proti ní,takže jsem se začala soustředit a poté potichu vyřkla jméno techniky. Kagami Kaeri... Kolem mě se utvořilo pět zrcadel,přičemž to šesté mě uzavřelo ze shora,takže jsem byla chráněná ze všech stran,no pochybovala jsem,že tahle kunoichi teda pokud se to tak dalo nazvat,umí nějaké techniky,které by mě mohly ohrozit,takže jsem si jen opět sedla na zem a ruce dala před sebe,abych lépe udržela techniku kolem sebe. Hej ty tam! To bylo všechno? Pokud jo,tak to se divím,že ještě vůbec žiješ,lidé jako ty tu nebývají moc dlouho! Houkla jsem směrem k té holce a začala se hlasitě a šíleně smát,protože jsem si nedokázala představit,jak zrovna tohle cosi může ještě stále žít...

Pořád jsem byla v super taijutsu a tak pro mě nebyl problém udělat salto a opět se dotknout střepů, které letěli pak 20cm nade mnou. Hlasitě zapráskaly a opět klesli ke dnu. Já jsem dopadla bezpečně na nohy a postavila se do bojovného postoje. Tahle osoba se mi vůbec nelíbila, ani pach či normální tělesná blízkost. Aktivovala jsem Kokoro e yokokuhen Iluzia-Náhlad do srdca. Změnily se mi oči a já přistoupila rychle blíže k osobě. Hned jak do ně nahlédla byla zachycena v super genjutsu. Zo superov mysle sa prenese to čo sa najviac bojí a stane sa to realitou.Dej je taký skutočný že super to tažko zastavý.Toto genjutsu po skončení zaistí znehibnenie tela a strach.Pri dlhšom používani može sa zblázniť(až na tolko že zabudne na rodinu priatelov a podobne).

Yukiyuya Yami

Takže přeci jen nebudeš padavka,no dobře tedy... Usmála jsem se a olízla si rty,celkem jsem byla zvědavá jestli má i tahle holka stejnou krev jako princátko,no o čemž jsem však v další chvilce začala pochybovat,protože ona určitě nebyla temná či snad nějak poskvrněná,takže jsem své naděje vzdala a zadívala se jí do očí,které už jsem znala více než dobře. Bože ty jsi opravdu naivní,promiň ale to stejné na mě dvakrát neplatí,navíc už poprvé to nemělo žádný účinek,takže nevím,proč by to mělo zabrat teď... Řekla jsem znuděně a ať se mi ta holka dívala do srdce a do hloubi duše jakkoliv chtěla,nemohla tam najít nic než temnotu,nebála jsem se ničeho a slovo obavy u mě v podstatě nic neznamenaly,protože jsem nic takového snad nikdy neměla. Po chvilce zírání jí do očí jsem si hlasitě zívla a znovu si jí prohlédla od hlavy až k patě,až teď mi vlastně došlo,že jí nesnáším a chtěla bych jí nejradši vidět rozkouskovanou a někde poházenou,avšak nedala jsem na sobě nic znát a jen jsem se stále na ní dívala,takovým tím znuděným až bezcitným pohledem. Tak co? Vzdáš to nebo ve mě chceš stále hledat něco,co nikdy nenajdeš? Nebojím se smrti,nebojím se zatracení,nebojím se zavržení,čili jedním slovem,nebojím se ničeho,tak to rychle pochop nebo si budeš akorát zatěžovat ty tvoje naivní očička! Zůstávala jsem nehybně sedět na zemi a po chvilce nudného zírání té holce do očí jsem se jen zadívala na oblohu,která byla přes moje zrcadla krásně vidět,vlastně jsem teď úplně ignorovala snahy té holky,které jí beztak nebyly k ničemu,takže jsem se tím dále nezaobírala...

´´Dobře .. jak si přeješ..´´ řekla jsem a pousmála se ... přestala se věnovat taijutsu a jakékoli jiné technice...a aktivovala 2.stupeň Kurai fukami kara no koe-Hlas s temných hlbín. Přede mnou se objevily dvě postavy. Jedna s vábícím hlasem, který ihned použila a dotyčná osoba ztratím kontrolu nad s tím tělem a je možné i myslí. Druhou postavy jsem nechala zatím v klidu. Šla jsem za Daisukem.. roztáhla ruce ´´ Daisuke? Jsem tvá sestra... ´´ řekla jsem milým hlasem... ´´teď se neopovažuj mi říkat že jsem naivní! jsi mladší..´´ pokárala jsem ho a šla blíže a blíže k němu.

Yukiyuya Yami

Když však ta holka začala dělat další techniku,při které se vedle ní zjevily dvě osoby,jen jsem se trochu překvapeně na ty tři podívala,ale strach nebo něco takového jsem v sobě neměla,avšak jakmile jsem uslyšela hlas jedné z těch bytostí,událo se něco s čím jsem opravu nepočítala. Moje tělo se stalo v podstatě nehybným a já se stala otrokem té hnusné nány,která mě teď zřejmě ovládala jak jen chtěla,takže si se mnou mohla dělat cokoliv se jí zamanulo,což jsem já nesnesla nebo spíše pomyšlení,že jsem někým manipulována mi přišlo více než nechutné. Sakra! Zabiju tu holku,až se z tohohle dostanu! Nemůže to trvat věčně,snad mě to brzo pustí,no zdá se,že mě to ovládá více než je zdrávo a za chvíli mi to vleze i do mysli a já budu už jako totální loutka bez pocitů. Super,nic lepšího jsem si nemohla přát! Začala jsem si pro sebe dost naštvaně nadávat v mysli,kterou mi ještě stále ta bestie neovládla,avšak nebude trvat dlouho a já příjdu i o svoje myšlenky,takže se stanu v podstatě slepým otrokem,zůstávala jsem v té pozici,ve které jsem byla,protože jsem se nemohla hnout ani za boha,dokonce i pohyb oči byl pro mě více než zatěžující,avšak naděje na znovu ovládnutí svého těla jsem se vzdát nehodlala,takže jsem se snažila donutit jakkoliv otevřít ústa a přitom ze sebe setřást do blbě genjutsu. No tak! Udělej cokoliv,snaž se tu techniku nějak narušit nebo alespoň začít mluvit! Přeci mě nezastaví jedno blbé jutsu! Takže zamakej Yumi,otevři pusu a začni řvát na tu holku! Snažila jsem se nějak povzbuzovat v mysli,avšak moc mi to nepomáhalo,ale pro mě tu stále byla naděje na to,že ze sebe alespoň vydám nějakou hlásku nebo se pokusím dokonce pohnout,což mi však přišlo absurdní,takže jsem raději zůstala pouze u těch slov...

Celu dombu som stál na mieste a sledoval temnu pani a Yukki,boli to naozaj odlišné osoby k prirovnaniu ako den a noc alebo zvuk a ticho.Jejich techniky sa začali rovnať a bolo to velmi zaujmavé 2 KG proti sebe v suboji bolo naozaj zaujmavé sledovať obidve boli skoro na jednej a tej istej urovni.Bola to technika za technikou jedna silnejšia než druhá.No Yukki vytiahla trumf z rukávu a temna paní v podstate bola stratená a Yukki otočila zápas v jej prospech.Pootočil som hlavou a začal sa smiať pozeral som sa do očí temnej paní a tak som ešte poznal že nieje pod upnou nadválou."Takto sa nechať chytiť dosť ponižujuce pre vás však temna paní".Opať som sa usmial ako blázon a sledoval ju ked ku mne pristupila Yukki."Ja viem kdo si Yukki nemusíš mi to opakovať vidím ťa cítim ťa a s tvojho machu je dosť zle snežná princezna"Zahlásil som a odstrčil ju od seba."Je jedno že som mladší ide o moc ktoru som zdedil ja ha ha ha ha a dovol mi aby som ti tu to moc predviedol.Dal som ruku do špecialného znamenia a zapozeral sa na temné osoby chvílu som ich sledoval a niečo si šepkal,zavrel som oči a chvílu s daným znamením som stál.Temná osoba prestala vydávať daný zvuk a zmizla spolu aj s druhou."Vidíš Yukki tvoje srdce je čiste nedotknuté a pre to som v očnich technikach lepší ako ty,keby si sa podrobila tomu čo ja mala by si neuveritelnu silu"Opať som sa zasmial ako blázon.No tým že sa mi podarilo deaktivovať jej 2 stupen.Následky toho boli že sa mi pustila krv s očí a trocha ma rozbolela hlava.

Yukiyuya Yami

Tse! Princátko moc si dovoluješ,ale jak myslíš,pravdou sice je,že se mi tahle situace zrovna dvakrát nelíbí,ale to nejhorší to není. Nenápadně mi cukl koutek rtů,vlastně to bylo jen asi o takový milimetr,takže se to postřehnout nedalo,avšak mě došlo,že ta technika začíná mít nějaké problémy,které můžou dříve či později nastat. O chvíli později začal Daisuke cosi vytvářet a jedna z těch bytostí přestala zpívat,což pro mě bylo dobré znamení,avšak hned na to obě ty potvory zmizely a já byla opět volná,teď mnou vztek a nenávist přímo přetékala,takže jsem se za pomoci Shunshin no Jutsu objevila před andělem s kosou v ruce,která byla tou "tupou" stranou až příliš blízko krku té holky,avšak co ona vědět nemohla je to,že tohle je moje speciální kosa,která je pro lepší stínání hlav nabroušena z obou stran,takže každý centimetr její čepele je ostrý jako břitva. Tobě něco dlužím ty zakrslice! Tamto byla velmi silná technika,takže bude mít určitě nějaké následky,z čehož bych řekla,že už jí na mě nepoužiješ! Takže se radši rychle sbal a vypadni dokud máš ještě nějaký ten čas! Ďábelsky jsem se zašklebila na tu kunoichi a čepel kosy jí přitiskla ještě více ke krku,poté jsem jen pootočila hlavou a zadívala se na princátko,kterému se z očí valila krev. Ale ale,takže temný princ už taky překračuje svoje limity? Pousmála jsem se a volnou rukou setřela Daisukemu krev z tváře a následně si ruku olízla,opět jsem byla ve své náladě a jediné,co jsem teď chtěla mít byla ta osoba za mnou a ta dívka mi teď akorát překážela,takže jsem se začala hlasitě a zároveň temně smát,spíše to vypadalo,že mě posedl nějaký ďábel,no stále jsem však držela kosu u krku té holky...

Dívala jsem se na tu holku jako na blba.... Chytla jsem ji tu kosu nahromadila chakru a odtrhla jsem jí ji z ruky. ´´Tak zase mě tak nepodceňuj..´´ řekla jsem té holce a podívala se na Daisukeho.. ´´Daisuke koho si vybereš mě nebo ji ?´´ zeptala jsem se. Samozřejmě jsem měla trošku strach z toho, že budu sama, ale bránit se už nebudu nebudu si nic nalhávat ... vždy jsem žila v domnění, že mě Daisuke potřebuje. Je to pravda ? Šla bych ... Pokud mě teda nepotřebuje pujdu a nebudu se vracet.

Ostal som stáť na mieste a trocha som sa držal za hlavu kedže zrušiť 2 stupen nieje žiadna sranda v podstate som ako jediný s klanu vedel rušiť doujutsu ostatných bola t ovýhoda ale aj nevýhoda bolenia hlavy.Sledoval som opať tie 2 a tento krát temna paní sa dostala za Yukki a zo svojou kosou sa je jdotýkala hrdla čo mohol byť dosť neprijemné,kedže na pohlad už bolo vidno že ta kosa ej naozaj ostrá.Najprv som sa na to pozeral a usmieval v duchu som si želal aby ju podrezala a ja som si zobral jej oči.Tým by som získal niečo nové a moje oči by nadobudli nové svetlo,ale na druhu stranu mi srdce hovorilo niečo iné.Vybavovali sa mi spomienky s dectva ako som trávil s Yukki a ako ona jediná ako stvorenie bola vždy ku men milá a nech sa dialo čokolvek vždicky stála za mnou.Ocitol som sa v rozpoložení medzi svetlom a temnotu.Temna pani ma lákala jej sila jej temnota jej krv,ale Yukki bola osoba na ktorej mi od malička velmi záležalo a mal som ju zo všetkých najradšej.Padol som na kolena a chytil sa dlanami spánku."AAAAAAAAAAAAAAAAA!!!!!!!!" Zakričal som od bolesti pretože ma strašne bolela hlava čo sa vo mne teraz dialo hraničilo zo schyzofréniou nedalo sa to zastaviť chvílu som chcel hladiť Yukki po vlasoch a smiať sa s nou a robyť veci ako kedysi no v zapetí som chcel prinášať temnotu na tento svet s temnou pani.Po chvíli konečne to prestalo a ja som sa opať postavil na nohy.Otázka ktoru mi Yukki položila ma priam šokovala,nečakal som to od nej a toto ma dostalo až na samotný koniec neveril by som že ona ale."Prečo prečo stále sa musím nad niečim rozhodovať nemožem si žiť volne a brať čo chcem vždy si musím vybebarť podla niečoho vždy musím medzi niečím rozhodovať prečo prečo!!!!!!!"Kričal som každé slovo moj ton hlasu bol nepričetný a moj výraz ešte viac.Nebolo to vinou Yukki ani nikoho iného len jej otázka ma velmi zarazila a opať som sa cítil ako vták v klietke ktorý sa má rozodnuť či si vezme vodu alebo jedlo.Od zlosti mi začala opať kvapať krv s očí a ja som ťahšie začal dýchať.Zavrel som oči a pomali som ich zase otvoril kde moje oči nabrali iní tvar.

Spoiler:

Po chvíle nastal divný zvuk niečo ako pri 2 stupni temnom hlase a začal ako keby hrmenie.Nato sa vedla mna zobrazila brána.

Spoiler:

Yukiyuya Yami

Jakmile mi ta holčička chtěla vytrhnout kosu,jen jsem s ní máchla směrem k její ruce,takže jsem jí udělala menší škrábanec,ale kosa mi stále zůstala,takže mi jí vzít nemohla. Víš holčičko,říká se,že přinutit majitele nějaké zbraně vzdát se své věci je těžší,než donutit ninju zabít svého nejlepšího přítele,takže máš smůlu! Usmála jsem se a špičku kosy jí nasměrovala na nohy,kde jsem jí nechala v poklidu,avšak jakmile jsem za sebou uslyšela výkřik,pouze jsem pootočila hlavu a zadívala se na princátko. Po jeho proslovu jsem se pouze usmála a vrátila kosu zpět na záda,protože jsem teď nehodlala bojovat proti té holce,ale spíše jsem chtěla vrátit Daisukeho zpět do normálu,protože mi začínal trošku bláznit. Hele pokud ti na bratrovi opravdu záleží,přestaň útočit! Sice jsem chtěla té holce odseknout nohy od těla,avšak padlý andílek byl teď přednější,takže jsem si s tou třetí nehodlala lámat hlavu a je jsem se otočila k Daisukemu. Princi,stále si to ty nebo už je to někdo jiný? To proč se musíš rozhodovat,proč volit,tím si musí projít každý,dokonce i já musela volit,tomu se nevyhneš princátko. Víš rozhodovaní ti určuje jak má dále pokračovat tvoje cesta,máš svůj osud a ten můžeš změnit právě těmito volbami,snaž se pro sebe udělat to nejlepší,mysli na sebe,hlavně na svoje dobro! Je to tvůj život temný princi,sám víš,co je pro tebe nejlepší nebo ne? Říkala jsem takovým líbezným až mateřským tónem hlasu a přitom Daisukeho lehce pohladila po hlavě,jakmile se však před námi zformovala brána,pouze jsem se pousmála a nadále už nic neříkala...

*Myslím, že ať už řeknu cokoli, nic se nezmění...* nedělala jsem si moc velké naděje a trošku couvla. V hlavě mi vířily myšlenky jako o závod. Smutně jsem se dívala na Daisukeho *tak co uděláš? * ptala jsem se v duchu a čekala jeho odpověď. *Oddat se temnotě...to ve světě existuje jenom síla a moc? To je směšný..* říkala jsem si... ´´Tak co Daisuke?´´zeptala jsem se tentokrát nahlas. A bezcitně jsem se na něho koukla...

4.Stupen Yomi sa aktivoval a brána bola pripravená na zapečatenie duší.Nevedel som to ovládať kvoli stresu čo brána využila a hned chcela lapiť dueš aby som bol ešte viac poškvrnení.Už začala vyťahovať svoje aurové ruky a mierila s nimi na Yukki a temnu paní.No ešte včas som sa stihol spametať a silou vole som zastavoval bránu."Ja som pánom svojho života nie ty Yomi haaaaaa!!!"Zakričal som a ruky som napol.ruky sa začali sťahovať a brána o chvílu zmizla.Padol som na kolená"heh heh heh"Vyčerpalo ma to sice som toto jutsu nepoužil no i tak zastaviť 2 doujutsu techniky chce naozaj silu.Vypočul som si obidve čo ku mne prehovorili a snažil som sa vybaviť aspon čo som si v tom strese zapametal.Zavrel som oči a začal si vybavovať spomienky na svoje detctvo,stravene krásne chvíle v Sune, no zmenilo sa to na bezcitnosť vraždu vela ludí svojich rodičov.Dielo muselo byť dokončené a bol čas to všetko ukončiť.Na tvári sa mi opať zjavil diabosky usmev a otvoril som oči.Spravil som pečate a ruky mi obalili blesky.Pozrel som sa na jednu a na druhu ruku a potom s výrazom diabla som sa pomalím krokom vidal k ním.

(Povine pustiť !!! )

Pri temnej paní som zastal a jednou rukou do nej vrazil čím som jej spravil dieru v ramene.Pokračoval som dalej a zastavil som sa pred Yukki a premeraval si ju zo strany na stranu.Pomali som sa nadklonil nad jej ucho a začal šeptať.Vždycky si bola moja najmilšia sestrička a nou aj ostaneš"dal som jej pusu na čelo a usmial som sa na nu krásne.Vyzeralo to že už je rozhodnuté ked v tom.Sa zrazu jedna moja ruka ocitla v bruchu Yukki blesk žiaril s jej brucha.Opať som mal na tvári fanaticky výraz a usmieval som sa jej do tváre"Watashi wa jinsei de watashi wa sono shimei o tassei suru hitsuyō ga mottomo kichōna mono o sakujo shinakereba naranakatta baai demo, watashi wa, messenjā no tenshidesu"Povedal som jej a dal ruku preč a zrušil techniku a stále pri tom hladel do jej očí.Stretli sa jej svetlé a moje temné.

Yukiyuya Yami

Stále jsem se jen bezstarostně dívala na tu bránu,ze které začalo cosi vylézat,avšak posléze Daisuke vykřikl a brána se začala stahovat až se nakonec uzavřela a zmizela,vypadalo to,že toto potlačení techniky stálo prince více chakry než je zdrávo a navíc jeho silná vůle mě dost překvapila. Takže nakonec bojoval o svůj život,zajímavě jsi si vybral princátko,avšak tímhle to nekončí... Usmála jsem se a uviděla blesky,které obalily ruce prince,zůstala jsem klidně stát a v podstatě se vůbec nehnula,jakmile mým ramenem však projela jeho ruka nabitá blesky,pouze jsem sebou ucukla a chytla se za zraněné rameno,ze zranění se mi najednou valila krev a přetékala přes mojí ruku až nakonec dopadala na chladnou zem,kde pomalu začínala tvořit velkou kaluž. Sakra! Dobře,takže teď nebudu moct hýbat rukou a v podstatě jí můžu rovnou odepsat,akorát mi tu překáží! Byla jsem trochu naštvaná,protože jsem tenhle útok vskutku nečekala,ale opět jsem si zachovávala svůj ledově chladný výraz a jen se snažila nějak zpomalit to krvácení,sice to prvně bolelo,ale pár minut na to už jsem nic necítila,dokonce ani ruku ne,takže ta byla vážně na odpis. Ach toto bude nuda,hýbat jen s jednou rukou,ale co hold to nějak přežiju no...I když ta bolest mohla trvat o něco déle,protože tohle je vážně dost nezáživný! Tak dobře,tohle mi princátko hezky vysvětlíš! Olízla jsem si rty a poté se zadívala na tu holku,která též nedopadla dobře,protože jí Daisuke prorazil břicho a já se musela začít smát,protože ten pohled mě fascinoval...

/ muhaha změna plánu,končetina půjde dolů jindy ^^

Šokovaně jsem do těch očí hleděla. *Proč?* Byla jsem zrazena svým bratrem? Se svým nejbližším? Teď jsem už byla připravena už nikdy nikomu nevěřit. Odstrčila jsem ho od sebe a už s ním nechtěla mít nic společného. To už mi bohatě stačilo! Smutně jsem se na něj ještě podívala a padla na kolena. Chvilku seděla, abych nabrala sílu. Vyndala jsem obvaz a rychle si obvázala. Zkoušela dýchat pomaleji což moc nešlo, když to tak moc bolelo. Potřebovala jsem zastavit krvácení. Vyndala jsem si z brašničky pár pilulek na doplněni krve. Pomalu si doplňovala chakru a dívala se na ty dva..*On zranil jí aby mohl zranit mě? Proč? Vždyť by mě mohl zbít už na začatku..* trošku jsem situaci nepochopila. Jediné co mě teď čekalo je nejspíš moje rodina. Pousmála jsem se a nechala je být.

Po zasiahnuti Yukki do brucha som uplne stratil aj tu jedinu kvapku dobrosti čo sa vo mne skrívala.Stratil som hlavu dušu telo všetko bol som lne čisté zlo."Temna paní vaš zásah bol preto aby ste vedeli aké to je keby ste nemohla tvoriť pečate a byť odlučená od vašého KG ale vaše ruky budem potrebovať a hlavne teraz".Opať som sa diabolsky usmial a švihol jednou rukou.Fénix opať viletel do vzduchu a podišiel k danej osobe.Nad jej ranou vypustil slzu a ruka sa jej pomaličky opať zahojila a bola ako keby po starom.Bol som odstrčený od Yukki"hm tolka nenávisť cítiš to Yukki cítiš to co svojom tele však ako v tebe koluje zlosť nenávisť a hned,ale teraz nastal tvoj čas ktorý je nenavratný tak bud dobrá sestrička a spln bračekovi posledné želanie"Zavrel som oči a ked som ich otvoril nadobudli iní tvar.

Spoiler:

"Temna paní pripravte sa na implantáciu"Medzi tým čo som jej to oznámil som Yukki chytil do 3 stupna doujutsu.A s radostou a s očakavaním v očiach som len čakal kedy technika dokončí čo má.

Yukiyuya Yami

Neboj se princátko,já jsem od svého Kekkei Genkai odloučená nebyla,víš zapomínáš na jeden velmi důležitý detail,který je však teď nepodstatný... Uchechtla jsem se a zadívala se na fénixe,který mě přišel opět vyléčit,byla jsem ohromená jeho slzami,ale zůstávala jsem nadále klidná,vlastně jsem neprojevovala žádné emoce,což bylo u mě většinou normální. Implantace? Muhahaha s radostí! Začala jsem se smát jako blázen a přešla k princovi a té holce,kterou jsem uvnitř sebe nenáviděla a tím,že jí budu teď a tady rvát oči jsem samu sebe naplňovala takovým tím vnitřním blahem a pocitem nedotknutelnosti. Tak jo jdeme na věc! Holka vážně si to moc daleko nedotáhla hele,i když musím říct,že zemřít rukou bratra bude něco nezapomenutelného,takže kterým začneme hmm? Pravé či levé? Široce jsem se usmála a s nenávistí no zároveň nepředstavitelnou radostí jsem prsty nadzvedla oční víčka té kunoichi a pomalu začala konečky prstů zajíždět dozadu za oko,až mi nakonec její oční bulva skončila v ruce,v té chvíli jsem se začala hlasitě smát a prohlížela jsem si to očko ze všech stran a přitom se nelidsky usmívala. Doufám že cítíš každičkou bolest! Snad si to vychutnáváš,tak jako já! Whaaa jsem tak ráda že jsem tě potkala Yukki! Křikla jsem směrem k té holce a poprvé a také naposledy vyslovila její jméno,jedno oko jsem stále držela v ruce a vrhla se na vytrhávání toho druhého,které bylo venku ještě dřív než to první,jakmile jsem měla obě její očka ve svých dlaním přistoupila jsem k Daisukemu a jednou rukou mu naznačila,ať si lehne na zem.Poté už to jelo samo,implantace očí byla hotová ani ne za 10 minut a já se pouze pousmívala nad svým dílem. Tak co princátko,asi budeš ještě chvíli vidět rozmazaně,no později se ti zrak vylepší. Budeš si muset nejdříve zvyknout na nové oči,takže to nepřeháněj,ale myslím,že se mi to povedlo! Prokřupla jsem si prsty a znovu se vrátila pohledem na tu slepou holku,která tu teď ležela a místo očí měla dvě díry. Třeba bychom jí tam mohli něco narvat...Co třeba takový míček by nebyl na škodu! Znovu jsem se začala hlasitě smát a přitom se posadila na zem,měla jsem toho dnes za sebou více než dost,takže jsem si chtěla dát menší pauzu...

Schuti som si vychutnával ako Yukki trpí a užíval som si každu sekundu čo trávila v 3 stupni.Ked technika konečne skončila opať sa mi zrak vrátil do normálu ale bohužial som oslepol kedže je to dan za tuto techniku takže teraz som bol ako chlap v strede utočneho pola.Sadol som si na zem a zavrel oči bolo jedno či ich mam otvorene alebo zavrené aj tak nič neuvidím.Započul som temnu pani ako sa blíži k Yukki začul som aj zvuk ktorý dával na javo že jej vyberá oči.Trocha mi to bolo neprijemné ale žiadna veda to nebola.Lahol som si na zem a nechal som si implantovať jej oči.Bolo to v skutku prijemné cítil som ako mi každou sekundou prebieha v tele sila Yukki Tu dobru časť čo sa v nej skrívala a jej oči videli som potlačil a jedine čo som bral bola sila bol to tak dobrí pocit že som tomu nemohol uveriť.Ležiac na zemi som sa len usmieval.Po više pol hodine som sa postavil a bol chrbtom temnej pani a stál oproti Yukki a pozeral sa na to bezvádlne telo čo sa kedy nazývalo mojou sestrou."Hahahahaha nemožem uveriť že som bol taky hlupák a toto kedysi nazýval sestrou už nikdy viac"Prezeral som si ju celu a bolo to až na plakanie ako vyzerala no ja som sa len smial."A Yukii pozdrav odomna rodičov"Ironicky som s azasmial a jej telo skopol dole zo skaly a pomali letelo dole do večnej priepasti.Chvílu som sa rozdýchaval no zdvyhol som hlavu hore"Tak temna paní a teraz dokončime dielo"Pootočil som na nu hlavu a pozrel sa na nu svojími novými očami.

Spoiler:

Yukiyuya Yami

Seděla jsem celou dobu vedle prince a užívala si ten pohled na jeho tělo,které se teď moc nehýbalo,byl v klidu a vypadal jako neškodný andílek,který si poklidně leží přímo tady přede mnou. Heh teď se na něj vrhnout,byl by neschopný se jakkoliv bránit,to by byla slast pro mě! Ale musím ho nechat být,je to jen malé princátko,které teď dostalo novou sílu,takže mu zatím dám pokoj,měl by si užít tu novou temnotu v sobě! Pomyslela jsem si a za ani ne půl hodiny už Daisuke stál na nohou,vypadal celkem v pořádku,avšak já věděla,že dřív nebo později jeho konání bude mít následky,protože vstal moc brzo,měla jsem pár zkušeností ohledně lékařství,takže jsem dobře věděla,co mu tohle udělá. Závrať,bolest hlavy,rozmazaný zrak,možná i ztráta koordinace těla,to všechno to mohlo kdykoliv teď postihnout,ale on to ignoroval a proto jsem se jen široce usmála a trochu krvelačně se zadívala na prince. Když šel mluvit k té mrtvolce,pouze jsem si stoupla zpět na nohy a rozpohybovala trochu své tělo,byla jsem jako zaseknutá,protože jak moje ruce,nohy,tak i hlava na tom nebyla moc dobře,protože jsem používala dost technik svých zrcadel,což má dopad na mojí psychiku,o tomto však nevěděl nikdo kromě mě,takže jsem se jen chytla za hlavu a chvilku zůstávala nehybně stát,najednou však na mě Daisuke promluvil a já se na něj tak bezcitně podívala. Dokončíme dílo? Tak toto bude zajímavé,temný princi chceš mě zabít stejně zbaběle jako svojí sestru co? No pověz! Usmála jsem se a zadívala se do jeho nových očí,které vypadaly jinak než předtím,tedy spíše jim něco přibylo. Že by další stupeň jeho Kekkei Genkai? Uvidíme co dokáží jeho nové oči... Tak co princátko odpověz! Okřikla jsem prince a nepřestávala mu hledět do jeho pronikavě zelených očí,přičemž moje začínaly vážně nabírat průsvitnou barvu,avšak ten krvelačný a chtivý pohled z nich nezmizel...

Trocha sa mi začalo ťahšie dýchať a udržať stabilitu tela bolo naozaj ťažké,ale nemienil som sa teraz položiť an nohy teraz určite nie.Každou sekundou do man vstupovala sila Yukki a boloto nadherné ta neuveritelná moc ktorá obalovala moje telo.Podošiel som na kraj kamena a chvílu sa pozeral do priepasti,hm dohvie kde asi Yukkine telo skončilo i tak to je jedno.Otočil som sa smerom na temnu paní"tak a teraz to dokončíme"Radšej pomalimi krokmi som kráčal k nej pretože utekať by bolo v takomto stave naozaj hlupe.Došiel som ku nej a naklonil som sa nad jej ucho"Ako vidím aj tovje kekei genkai má svoje slabosti, no nevadí pri mne sa budeš cítiť dobre"Zašeptal som jej oa odklonil hlavu preč.VChvílu som pozeral do jej očí a kusol som si do pery.Podošiel som k nej a pobozkal som ju jej som tak isto ako vtedy ona mne kusol jemne do jazyka a zase sme sa bozkávali.Opať jej krv a moja krv bolo v spojení jedneho krv ktorá mi teraz kolovala v žilách bola iná ako ked sme sa bozkávali pred tým incidentom.No ja som si toho nejak nevšímol akurát som si vychutnával stále tu jej.Medzi tým som luskol prstami a Fénix len zavrešťal a zmizol.Jednu ruku som jej položil na chrbát a druhou som ju pevne chytil za zadol.Na chvílu som naše hlavy odpojil"tak temna paní a od teraz si moja"usmial som sa diaboslky a opať ju začal bozkávať.