Yukki vs. Daisuke Maeda

´´Daisuke? Jsi tu ?´´ zeptala jsem se a tak trochu mluvila do tmy...
Ohlížela jsem se a nechtěla jsem se s ním bít...
Kdyby řekl klidně bych se vzdala a nechala mu 4.stupeň..
Nechtěla jsem mít špatně svědomí, Daisukeho jsem milovala...

Bolo na okolo ticho pretože bola tmavá noc bolo počuť ako na stormoch šumi lístie vrany poletuju okolo ale všade ticho.
O nejaku chvílu boli počuť kroky,nič viac len striedanie pravidelných zvukov.
Postavil som sa asi 5 metrov od Yukki a mlčky s hlavou dole som sledoval na trávu,mal som napnutu pesť a s očí mi stekali slzy.

´´Daisuke..!´´skoro jsem vykřikla...
´´Řekni něco ...´´ doufala jsem že řekne..
Pomalu jsem šla k němu...

Započul som kroky ako sa ku mne blíži"ostan na mieste!!!"priam som na nu zakričal.
"Nepribližuj sa ku mne ostan na mieste"napol som aj druhu ruku tento krát som nemusel robyť žiadne pečate.
Moje ruky obalili blesky ktoré vydávali zvláštny zvuk a silno žiarili.
Slzy mi začali tiecť dole s očí na zem.

Trhla jsem sebou. ´´Daisuke? Co to s tebou je ?´´
Můj bratříček, který byl vždycky v mém srdci na něm aktivoval techniku...
Padla jsem na kolena a začala vzlykal... co jsem komu udělala ?

Technika sa zase zrušila bola chvíla ticha,nastal buchot potom čo Yukki spadla na zem počul som vzlikanie.
"Prečo? prečo smutiš? Mohla si tušiť že niečo taketo príde boal si s rodiny vždy ta najmudrejšia a toto si nečakala nerozumiem".Dá sa povedať že som priam šeptal.

´´Věděla jsem...ale .. ale tobě jako jedinému nedokážu ublížit..´´ vzlykala jsem...
Nemohla jsem se zvednout. Nemohla jsem nic...
´´Můj princi...´´ zašeptala jsem směrem k němu...

Na tvári sa mi zobrazil usmev"vidíš a toto je to čo nas robi rozdielnich si dobrá duša Yukki si ako ako snežná princetna"
"A ja ja som temný princ a mi 2 spolu nikdy nemožme spolu ladiť ver mi"
Na mojom hlase bolo poznať že som sa ukludnil no stále som nezdvýhal hlavu hore.

Překvapil mě jeho hlas .. zněl jinak.. jinak než normální Daisuke..
Vyběhla jsem proti němu a srazila ho k zemi..
´´Ty nejsi Daisuke..!´´ zakřičela jsem na něj...
nechtěla jsem ani myslet že je to Daisuke. Obelhávala jsem sama sebe...

Letel som na zem a ona na mne ležala,no nebránil som sa ale oči som mal zavreté.
"Nie?Takže ani necítiš znamenie ako ti žiari?Ty si naivná Yukki a na to vo svojom živote doplatíš"
"Ale aby som ťa presvedčil že sme iní naše oči vidia svetlo inak tak".
Otvoril som oči a zahladel sa do jejich.poxchíle pozerania oči stmavly a pustili obrany systém proti jej Keikore.
No malo to na mna následky.

Nechtěla jsem tomu věřit...dala jsem mu facku.. ´´ Už se probuď !!! Takový nejsi !!! A ty to moc dobře ví !!!´´ zakřičela jsem přes slzy které se mi draly z očí...
Tolik jsem ho miluji... a nechci aby se muselo něco takového provádět...

Jej facka bola dosť silná na ot že bola od ženy no jedine som pootočil hlavou a opať sa mi vrátila.
Jednou rukou som si pretrel oči od krvi ale nebolo to"tak vdíš sme iní ja som iní som na inej ceste ako vi som nezavislí nerobím rozdiel medzi dobrom a zlom ale Yukki už by sme mohli začať"
Odsotil som ju prudko preč od seba a postavil sa bez nejakeho náznaku usmevu citu,emocií proste ničoho.

Třásla jsem se...nechtěla jsem .... musela jsem...
začali jsem tedy...pocítila jsem tu hroznou samotu jako z té doby když Daisuke odešel...
Cítila jsem se tak zrazená a nemohla jsem pohnout ani prstem byla jsem jako zmražená.
Už jse stála a koukala na něj...

Usmial som sa nan diabolským pohladom.
Vyskočil som na vysoký strom fukal vánok bola noc a na storme som doslova svietil do mesiaca ktore odrážalo svetlo.
"Aké to je byť najmocnejšou a najmudrejšou s kalnu Maeda dnes máš tu možnosť obhájiť svoj post v našej rodine"
"No tak nečakaj a zautoč predved mi niečo Yukki hrdinka a najmocnejšia s rodu Maeda čakám"
opať som sa uškrnul.

Tak tak jsem se vzpamatovala a vyskočila na jiný strom a byla zticha.
*Tohle je šílenství...* říkala jsem si a byla už klidnější.
Pořád jsem se trošku třásla, ale vidět to nebylo. Koukla jsem na měsíc...
vzpomněla jsem na dny kdy jsme spolu pozorovali měsíc. Znovu jsem vyhrkla slzy ...ale teď mi to bylo už jedno. Vytáhla jsem tedy kunai a čekala co Daisuke podnikne...

Zbadal som ako sa pozerá na mesiac,moj pohlad tak isto padol na neho.
"Je krásny však len je luto že sa denne musí meniť a niektorý ho považuju za hnus a pritom je to to najkrajšie čo nám každu noc vzplinie do očí.
Videl som ako vytiahla kunai"toto ti stačiť nebude"
V mžiku sekundy som sa prebleskol za nu ruku v ktorej držala kunai som jej chytil a nadklonil som sa nad jej ucho.
"Už to pochop Yukki otvor svoje oči som iní ako vy vy všetci a preto som sa vidal na tuto cestu vlastnu cestu.
Možno bolo riskanté stáť za nou ale v tej chvíli mi to bolo jedno.

´´Daisuke...jestli chceš.. probudit 4.stupeň.... tak .. tak by ses takhle neměl chovat !!!´´zskřičela jsem nechala jsem levou ruku chytnutou a pravou rukou udělala nápřah loktem což ho mohlo trefit do žeber. Už jsem to pochopila. Jestli ho porazím tak ho také nemusím zabíjet a potom vše bude jako dřív...

Buchla ma loktom do rebier bola to bolesť síkol som a na chvílu osm sa chytil za to rebro.
"Heh heh nechápeš tomu 4 stupen prebudil len 1 človek ten v ktorom sa prebudlio KG od vtedy bolo stratené a nezistené a ja ja som jeho nasledovník"Jeidne čo urobila bolo to buchnutie do rebier ona si snad myslela že je cesta spať večne taka istá.
"Yukki ty tomu naozaj nerozumieš však!!!!"
Zakričal som na nu pevne ju chytil a vyhodil priam zo stormu skočil som na nu a striedavimi kopačkami ju dotláčal k zemi no ako sme leteli som nanu priam kričal.
"Kore wa den no chikara wo koto da!!!"
Dopadla na zem a ja s nohami na jej hrud,odskočil som od nej a so sklonenou hlavou.
"Nakatta"

Křuplo no v hrudi a já kašlala krev...
nebolelo to... mám několik žeber zlomeních ...
ale nebolelo to ... proč?.... dokážu to!!!..
zvedla jsem ruce chytla ho a límec trika nebo co a hodila ho za hlavu....
zvedla jsem se a tu mě píchlo ve hrudi a zase jsem vyplivla krev...
myslela jsem jen na tu jaky bude jako dřív ... vyběhla jsem proti němu a jak jsem
byla těsně u něho udělala jsem krátkou hvězdu a patou mu mířila na páteř...

Ostal som na mieste stáť a kopla ma do chrbta nestihol som sa tomu vyhnuť letel som dosť velku dialku do predu.
Chvílu som ležal na zemi no postavil som sa utrel som si krv z ust,pootáčal som sa na strany a narovnal chrbát.
"Hm takkže už to naozaj začinaš bráť vážne víborne"zasmial som sa.
"Heh heh Yukki ,a, otázku chceš aby naša rodina bola opať po kope"
Moj hlas bol kluedný no pri slove po kope som sa diabolsky usmial čo nenaznačovalo nič dobrého.

´´Musíš se ptát na věci, na které si dokážeš odpovědět sám ?!!!´´
zeptala jsem se ho posměšným tonem...
´´Vše může být jako dřív když tě porazím Daisuke!!!´´
řekla jsem mu a vyběhla proti němu chakrové údery do něho jako by nepřetržotě bouchaly..
byly rychlé a efektivní...

Letela opať na mna no nebránil som sa práveťe som sa nehal zasiahnuť po 2 uderov som zase letel preč.
Dlhšiu chvílu som ležal na zemi no napokon klakol som si na nohy a začal som sa smiať ako blázon.
"Ha ha ha ha ha ha ha Yukki Yukki splním ti tvoje želanie opať obnovíme našu rodinu Yukki a budeme všetci šťastný ako kedysi a ty sa staneš opať milovanou našého klanu.
Jednu ruku som si položil na srde a druhu na zem,začal som niečo šeptať o chvílu som sa postavil a zavrel oči.
"Yukki dovol mi aby som sem privítal" a zo zeme vyliezli 4 postavy.

(Matka)

Spoiler:

(Otec)

Spoiler:

(Tomio Maeda)

Spoiler:

(Naoki Maeda)

Spoiler:

Poznala jsem co kutí....
To se nesmí stát.... nebudu to prodlužovat...
aktivovala jsem 2 stupeň kekei genkai...Kurai fukami kara no koe-Hlas s temných hlbín
druhou osobu použiji... když tolik touží bát klanovou jedničkou ať to tedy dokáže jak moc to chce!

"ale nie to je !!!zakričal som a aktivovala druhý stupen ktorý ma chytil pod nadvládu nedokázal som tomu odolať no vyvolaný s klanu áno.
Podišli k jej temnym postavám a svojím Keikore ich vtiahli do seba.
Vo mne vrela nenávisť a padol som na kolená a zakričal som s jej doujutsu mi prišlo velmi zle a cítil som sa divne moc otapene no bolo to v podstate aj prijemné.
Matka s otcoom ju chytili za ruky a bratia za nohy,postavil som sa a začal sa smiať na celu krajinu.
"HAHAHAHAHAHAHA Yukki vdaka teeb som získal po čom tužim a ty budeš prvá kdo ochutná tuto silu!!!!!"
Otvoril som svoje oči a tie nabrali iní tvar.




"Jutsu no nawa Yomi"objavila sa nejaka zahadna brána pred nou.