Brány vesnice

Proběhla jsem bránou. Přitom ukázala strážím svoje doklady. Vyběhla jsem směrem tam,
kde bylo popsáno. Vyndala jsem si jako vždycky lízátko a strčila si ho do pusy. Vyběhla
jsem s inteligentním myšlením. Avšak po té co jsem si vzpomněla na Daisukeho...tak se to
změnilo na stupidní myšlení. (presun)

Vrátila jsem se zpátky do vesnice. Byla jsem ráda, že jsem zase tady. Prošla jsem branou. Kývla jsem na strážce a pospíchala za Kazekagem.
(přesun)

Saki pomaly prichádzala k bráne pri bráne Saki sa poklonila pri strážcovi a pomalým krokom smerovala na sever asi 300 metrov od brány kde ju nikto nevidel ešte sa presvedčila že ju naozaj nevidí nikto ale pre istotu šla ďalej keď už bola asi 800 metrov od brány zašla za veľký závej piesku. tajným heslom privolala démona a povedala rýchlo do jaskyne

Akushiro Akuma

Akushiro sa objavil pri Saki v mračne čierneho dymu. Na rozdiel od Akuyoshiho mal Akushiro príjemnejšiu povahu a jeho úsmev nebol krutý ale skôr chápavý. Chytil Saki jemne za ruku a v tom momente obaja zmizli v mračne dymu ako ten v ktorom sa objavil.

[Presun]

So smutou ale vstíčenou hlavou som nakonie došiel ku bráne.Jounin ktorý mi bol oznámiíť v tréningovych priestoroch situáciu sa postavil a pozdravil ma.Ja som len na neho kývol nech ide aj s kolegom domov.Pýtali sa ma kde ja mám svôjho druhého kolegu tak som im ho hned predstavil bol to Fénix.Chvílami sa čudovali no napokon som im vysvetlil že niekedy je zviera v pomoci lepšie než človek.Nechápavo sa na mňa pozreli usmiali sa a odišli preč.A tak som s Fénixom sedel u brány a čakal či niekdo príde a navštív našu Sunu.V podstate som sa ani nenudil pretože som mal toho dosť na robote.Opäť som vytiahol svitok a spolu s Fénixom sme sa doňho pustili, no brána nám neunikala stále sme ju mali na očku.

Z mise jsem se vracela do vesnice. I když jsem se tu nenarodila ani jsem tu nevyrůstala, měla jsem ji ráda. Možná to bylo kvůli Daisukemu.
Možná jen kvůli tomu, že jsou tu bezva lidi. S tím "zajatcem" jsem chtěla zajít za Kazekagem. A však všimla jsem si, že tu nejsou stráže.
Stalo se snad něco zatím co jsem tu nebyla? Raději jsem si dávala pozor. Vytasila jsem kunai a pokračovala dál.

Nadalej som bol zaujatý svitkom a už som bol takmer pri konci no bolo to celkom vyčerpatelné.No zrazu mna mňa prehovoril Fénix. "Daisuke niekdo sa blíži ku nám".. "Ja viem takže dáme formáciu A".Fénix len kývol a v tom vyletel na hor.Povšimol som si že sa blížia 2 osoby.Kedže bol večer nemal som tušenia o koho ide.No medzi tým čo sa ku mne blížili.Fénix si to preletel a pristál za nimi čím sme ich obklúčili.Naozaj som enbol zvyknutý na večerné návštevy v Sune a tak ma to trocha aj rozhodilo.Nechcel som čakať na niečo keby malo byť náhodou neskoro.Tak som si schoval svitok do vrecka.Spravil som pečate a ruky mi obalili blesky."Kdo ste ukážte sa!!!!!".Priam som na nich zakričal a čakal kým sa záhadné osoby ukážu na svetlo.Tss čo si myslia takto večer niekam chodiť to nemajú rozum no i tak.Zaujal som bojovú polohou a Fénix len čakal na môj signál.

Uslyšela jsem známý hlas. Šla jsem za hlasem. " Ehm.. to jsi ty Daisuke?" zeptala jsem se. Vyndala jsem si další lízátko. "Byla jsem na misi."
Vzpomněla jsem si na tu divnou událost a couvla. Nechtěla jsem ho potkat tak rychle...Každopádně .. snad si to nepamatoval...
V duchu jsem v to ale doufala. "Ehm... takže jsi teď strážce brány?" pousmála jsem se aby na mě nebylo nic vidět. "Drž se u mě..."
přikázala jsem chlapovy, co momentálně byl... no asi nic nevěděl, takže... bylo lepší aby se mě držel.

V mojích očiach bol vražedný výraz a čakal som len na nejaký signál.Napokon jedna ku mne s osôb prehovorila a ten hlas bola to Yukki.Okamžite som techniku zrušil a pozeral sa nechápavo kde takto neskoro bola.Napokon to vyzeralo ež na misii a odchytila nejakého zločinca.Povšimol som si že odstúpila chvílu som nechápal prečo no napokon mi to došlo asi išlo o to čo sa stalo.Trocha som si na to spomenul a sčervenal som.Nehal osm s atým unášať no napokon som zavrtel hlavou a vrátil sa do reality.Nad jej otázkou som dal trocha hlavu dole pretože mi to bolo trapné trocha."Ehm no vieš aj áno ale alen len dočasne".Povedal osm povýšene a zavrel som oči a usmieval sa.V tom prehovorila na chlapa a mne ako keby preplo v hlave.POdišiel som k ním celkom rýchlo."Doke!!!!"Zakričal som na Yukki a jednou rukou ju odstrčil.Potom som chytil toho chlapa za límec a nadvyhol si ho nad zem."Pokial si je jublížil zabijem ťa!!!".Povedal som skoro temným hlasom.Zadíval som sa mu do očí a po chvíli zavrel.Jeho minulosť bola sice krutá no pri súboji s Yukki jej nijak neublížil.Halva mi schladla a ja som si odfúkol.Položil som toho chlapa na zem vyzeral dosť vystrašene ale kdo by ne s takejto reakcie."Ehm prepáč Yukki len myslel som si že ti ublížil a to by osm nedopustil potom by som ho musel zabiť".Pir slove zabiť som sa otočil na toho chlapa a usmial no takým diabolským úsmevom.Jednou rukou som sa dotkol nechtiac Yukki a opäť som sčervenal.Chvílu som mlčal a opäť sa nehal unášať.Ah jo tolko otázok mám na ňu len neviem kedy začať a neni ani čas.Odfúkol som si a napokon podišiel dalej od nich."Heh prepáč že ti tu zavadzám v dokončení misii prosím pokračuj dalej Kazekage bude mať za tento odchyt určite radosť a ja ja mám s teba tak isto".Usmial som sa a dal palec hore."Tak snad sa uvidíme čo najskoršie Yukki možno budeme pokračovať kde sme začali".Mrkol som na ňu a hlasnejšie sa zasmial,potom som len pristúpil ku stromu oprel sa a sledoval hviezdy."Yukki".Zašeptal som si popod nos.

"Hmmm...." zaraženě jsem sledovala jak odchází. Já si myslela, že neměl zájem o nic co jsem nabízela... " Zatím se měj..." šeptnu a vydám se se "zajatcem" ke kazekagemu. *Co budu asi dělat?* přemýšlela jsem. *Mám tu studenty... tak ty něco naučím.. a pak... asi zase mise..* vzdechnu si a popostrčím to chlápka. Myšlenky se mi točily neustále jen kolem Daisukeho...čím to je? Sama jsem nevěděla, ale byla jsem ráda, že jsem ho viděla. JSem prostě děsná sestra...vzdychla jsem si jako vždycky a šla dál. (presun)

Ešte chvílu som sledoval hviezdy a potom len ako sa Yukki aj s tým podivynom stráca v tme.Napokon som sa len usmial a zakrútil hlavou a trocha sa do nej buchol."Ah kam len toto vedie".Zasmial som sa pre seba.Pristúpil ku mne Fénix a takým vážnejším výrazom pozeral pred seba.Bolo to nadherné v tejto tme všade na okolo tma a len on pri mne svietil.Ani si nepamätám kedy som ho odchytil a kolko krát už mi zachránil život no bol to verný priatel nepovaťoval som ho už ani za summona ale za priatela.Takto som premýšlal nad ním ked s jeho úst vyšlo niečo velmi zvláštne. "Daisuke cítiš ku Yukki niečo viac než má byť medzi bratom a sestrou však?" Jeho otázka ma priam zarazila prestal som sa hýbať a mozog mi ako keby prestal reagovať čo čo tym myslí že viac a ako to môže vedieť ved ja. "Ehm Fénix nechcel by si mi niečo povedať alebo lepšie povedané čo ťa to popadlo?" "Ah ale nič nič raz na to možno prídeš sám,no teraz by si sa mal ísť vyspať.Už dlhšiu dobu si nespal Daisuke stále robýš dookola len to isté a pamätaj i ked tvoja výdrž je velká ani ty si neni nepremožitelný.Bež si lahnúť aspoň na chvílu a ja to za teba vezem hliadku keby niečo". Sledoval som toto stvorenie naozaj čo slovo to zlato no nemienil som sa len tak lahko nehať odbyť a tak som ho jemne buchol do boku. "Ts nemal by si ma podceňovať Fénix moja sila je neuveritelná muahahaha". Ako blázon som tam začal muahahakať keby bol niekdo na okolo mohol by si mysleť že je ot nejaké strašidlo no v tom som ucítil ako ma niečo popálilo.Ked som sa obzrel vedla seba Fénix bol v plameňoch. "To nebola prosba ale rozkaz ty hlúpi červ nemysli si že si môj paníček a budeš mi tu diskutovať do toho čo hovorím ked som ti povedal že si máš ísť lahnuť tak pôjdeš lebo inak!!!!" Sledoval som ho a jeho oči priam svietili keby som ho nepočuvol tak by som skončil ako opekaná kačka. "Hehehe to bol len vtip vtip nemusíš sa hned tak rozčulovať".Tupo som sa na neho usmial no vykročil som vpred.V búdke som si spojil stoličky a lahol na ne.Ešte raz som sa pozrel na Fénixa ktorý hrdo stál pred bránou.Bez nejakého pohybu alebo podobne len sedel a díval svojími zlatými očami."Dakujem Fénix,Yukki-chan ".Zašeptal som si pre seba a pomali som sa dostával do ríše snov .No pred tým ako som zaspal som mal pred očami život.Ked som ešte býval s Yukki u nás doma a potom teraz .Ako človek stárne a aké veci sa za pár rokov zmenia.Po týchto myšlienkach už som spal tvrdo som spal no s úsmevom na tvári.

Noc bola zvláštna,mal som divné sny ktoré sa prepájali medzi sebou.No bol bol aj jeden zaujmavý.Použil som techniku na ktorej som teraz pracoval a to bolo príčinou prečo som sa zobudil."Heh heh".Ako som sa prebral ťahšie som dýchal.Rozhliadol som sa na okolo kde všade bola tma.Fénix stále stál pri bráne tak isto to som spal len niekolko hodín alebo čo?Pýtal som sa sám seba.Napokon si Fénix povšimol že som sa zobudil a tak prišiel ku mne. "Hm vidím že si sa už konečne prebral Daisuke spal si skoro 24 hodín ale tvoje telo to potrebovalo a dobre si urobil". Eeee čože? 24 hodín som spal ah jo takýmto tempom prespím aj život no nič cítil som sa konečne svieže.Ale tá technika mi nedala chcel som ju dokončiť a vyskúšať zamyslene som sa pozeral do zeme. "Trápi ťa snad niečo ?" V tom som sa rozpamätal a zahladel sa do jeho očí. "Ale nič nič to je dobré". Ale vlastne prečo mu budem klamať. "Ale ide o to mal som sen a v ňom som videl viem je to divné ako som prevádzal techniku na ktorej teraz robím a konečne som sa dostal ku finále lenže". Sklonil som hlavu a podoprel si ju rukou. "Hm viem čo ťa trápi rád by si už konečne splnil slub a Shizuke pomohol lenže nemôžeš pretože musíš strážiť bránu však?" Už mi to vôbec nedávalo zmysel pripadalo mi ako keby aj on mal Keikore no len som mu na to kývol a opäť sa zahladel do zeme. "No neviem či je to správne že ti to hovorím možno by so nemal ale nechcem aby si sa trápil precaj som tvoj summon a mojou povynnosťou je ti pomáhať takže ti poviem o niečom čím by si to mohol vyriešiť." Už mi to naozaj nedávalo zmysel tento vták vedel o všetkom viac než já sice ma to štvalo ale bol som rád že mi pomáha. "No ako vidím mlčíš takže ma nechávaš pokračovať no dobre.Takže vo vašom klane je technika menom Bunshin kuro no baindo to chēn a pomocou tejto techniky by si mohol byť na 2 miestach naraz takže by si mohol byť aj tunak aj pomôcť svojej priatelke.Možno si teraz budeš klásť otázky odkial to všetko viem tak ti rovno odpoviem. Ako som ti už vela krát povedal ja už vo vašom klane žijem dlhé roky tak sa nečuduj že som vela pochytil.A na záver svitok k tejto technike je v šuplíku vo vašom dome.Má ho Yukki nepýtaj sa odkial to viem pretože ti to neprezradím ale mal by si si pohnúť a prečítať si ho pokial možno nieje doma pretože keby to zistila určite by možno nebola nadšená a mňa by s toho zase obvynila takže si pohni je to na tebe Daisuke ja opäť medzi tým postrážim bránu ale to je naposledy teda aspoň na dlhšiu dobu čo pre teba takéto niečo robím" .Skoro so slzami v očiach som hladel na Fénixa bol som rád že mám takéhoto summona respektívne priatela.No ako povedal teraz nebolo na reči čas s vážnym výrazom som pomali a o chvílu s rýchlejším krokom som sa vydal preč do nášho domu.
(presun)

Pomalu jsem prošla branou a pár desítek metrů za ní jsem se zastavila a otočila směrem zpět k vesnici. Mou tvář zdobil úsměv. Chvíli jsem těkala očima z místa na míso. Necítila jsem se smutně. Suna nebyla můj původní domov. Můj domov už zřejmě neexistoval. Nebo to měla být Kirigakure, ale tam jsme nakonec se sestrou ani nezavítaly.
"No, tak na pár týdnů mizím pryč... Takže ať po tobě nezbude jenom hrouda písku, až se vrátím..." "oznámila" jsem vesnici a poté jsem se otočila k odchodu a vydala jsem se směrem na sever.
(přesun)