Hlavná miestnosť

First topic message reminder :

V tejto miestnosti trávi celé dni veľmi mocný samuraj Mifune a robí nejaké papiere. Taktiež sa tu odohrávajú zrazy Kagov.

Na kývnutí jsem šla na své místo a pohodlně si sedla a při tom odpočívala.

Zareagovala jsem na kývnutí Kazekage a tak jsem si šla také sednou a vytáhla jsem si lízátko, rozbalila ho a strčila si ho to pusy...

Vešla jsem do místnosti a Nagi s Kentou se schovali do komůrky pro strážce, umístěných za znakem "země".

Dorazil som aj s Hikari a Beem. KB sa okamžite po jedinom mojom pohľade presunul na svoje miesto za oponou a to isté musela vykonať aj Hikari. Zákaz hovorenia pre nich pochopiteľne stále platil, preto som ani na minútu nevzal do úvahy fakt, že by ho mohli porušiť a prestal ich vnímať. Rozhliadol som sa navôkol s prižmúrenými očami.
Kto by si bol pomyslel, že napokon prídeme tak skoro v porovnaní s ostatnými, preblesklo mojou hlavou okamžite.

Odešla jsem za oponu a za oponou
jsem se koukla na Killer Beeho a po
tváři mě opět tekly dva proudy slz
on je tak krutý

"Potešenie je na mojej strane," prehovoril som ticho a očami rýchlo prebehol po prítomných. Usadil som sa na svoje miesto, zatiaľ čo batoh som dal na starosti strážiť Beemu, no kufrík si nechal pri sebe.
Dúfam, že to nebude len zbytočne stratený čas.

Odpočívala jsem a přitom byla ve střehu. Kdyby někdo zaútočil na Kazekageho je mým úkolem jít útočníkovi do cesty.
Pozorovala jsem ninji procházející se tu a lízala lízátko.
Tu jsem zahlédla jak jedné kunoichi tekly slzy.
*copak se jí asi stalo?* napadlo mne a vyndala z brašničky relikvii a znovu ji zkoumala.

Dorazily jsme spolu s Lily a Toshim na určené místo, jakmile jsme vstoupily dovnitř hlavou jsem pokynul těm dvěma ať jdou na svá místa, po té jsem se přišel k mé židly a k té jsem si sedl evidentně tu jsem nejmladší, no to jsem zvědav díky tomuto faktu jsem byl lehce nervózní, avšak nervozita velice brzy přešla zhluboka jsem se nadechl
''omlouvám se za můj pozdní příchod vyskytli se menší ,,problémy'' které jsou už nyní vyřešené'' mile jsem se usmál a kolem mne se v tu ránu rozplynula optimistická atmosféra

Pohliadol som na novo príchodiaceho chladne ako obvykle. Nech už moje oči pri kontakte s mizukageho hovorili čokoľvek, rozhodne nešlo o nič príjemné. Predsa len, hoci sa naše vzájomné problémy už vyriešili, stále bol práve on u mňa považovaný za toho, kto ich v prvom rade osobne spustil.
Tak už tu máme aj známu tvár.
Hoci slušne, no desivo som mu po chvíli odzdravil i ja.

vidím že nejdu poslední, alespoň že to na tváři se mi již držel milý úsměv a nenápadně jsem se koukl na Raikageho je celkem blízko, no, na takovou vzdálenost a na takovém místě... i když... ne! nesmím zmatkovat, naše spory byli prozatím vyřešeny pohledem jsem si prohlédl zbylé přítomné osoby

Rozpozorovala jsem příchod dalšího mizukage.
Zdál se mi hodně mladý. Hleděla jsem na něho s úctou, protože v takhle mladém věku stát se kagem je velice úctyhodný výkon. Začala jsem být trošku nervozní. Na sobě jsem samozřejmě nenechala nic znát...

Pozdravil jsem všechny kage a promýšlel si co se bude dít. Pohlédl jsem na oponu se znakem Sunagakure a doufal že kdyby nastal boj, tak Temari a Yukki ihned přiskočí.

Zachytila jsem pohled od Kazekage a připravila jsem se.
Potom se můj pohled upjal ke Tsunade-sama..Hokage..
Trošku jsem zapřemýšlela a pak jsem se duchaplně věnovala tomu abych mohla kdykoli zasáhnout jestli někdo na Kazekageho zaútočí...

Pohodlně jsem seděla a viděla moji partnerku na této misi, jak je připravena bojovat. "Můžeš se uklidnit, bude to v pohodě" řekla jsem s trochu ďábelským úsměvem.

Viděla jsem, že to začíná *Hm, zajímalo by mě jak to proběhne.* pomyslela jsem si a vytáhla sladkosti.

Pootočila jsem se k Temari-san, usmála se na ni milým úsměvem...´´Hai...´´ řekla jsem a trošku se uvolnila, ale pořád byla ve střehu.
Už jsem měla lízátko snězený a tak jsem z brašničky vytáhla ještě jedno a pustila se do něj...v duchu jsem doufala, že mi na něho nikdo
ani nesáhne. Pokud ano že jakýkoliv námitek by mi musel koupit nové...

Pochopil jsem co samurai chce a tak jsem začal. ,,Všichni určitě víte o hrozbě nukenina Kabuta, shromažďuje mrtvé kage a pak je oživuje. Na vlastní oči jsem viděl techniku Yondaime Kazekageho a viděl jsem i Tsuchikageho. Dále tu máme nukenina z Kirigakure, který se jmenuje Haku a spolupracuje s Kabutem. Další jsou pak Akatsuki kteří začali shromažďovatjinchuriki.'' Na chvili jsem se odmlčel a pak jsem dodal. ,,Myslím že pro všechny vesnice představují obrovskou hrozbu.'' Čekal jsem na jejich reakce.

"S oboma som sa už stretol," prehlásil som po krátkej chvíli mlčania.
"Niečo cez rok dozadu ten slizký had povolal godaime raikageho a pokúsil sa ho použiť proti mne. Nefungujú na nich žiadne útoky, jediná možnosť je ich zapečatiť, čo sa mi v tomto prípade podarilo, vďaka čomu máme už od "geparda" pokoj. Kabuto osobne mi však nanešťastie zdrhol. Ďalej," na malý okamih som sa odmlčal.
"Asi pred dvoma dňami nás s úmyslom uniesť hachibiho napadol jeden z akatsuki. Mal blond vlasy a na útok používal výbušniny. Podarilo sa nám ho však spacifikovať, prišiel pritom ale o život. Týchto chlapíkov nemožno poraziť bez zabitia."

Bol som nútený zanadávať vzhľadom na moje prudko napadnuté ušné bubienky.
"Poprosil by som pani hokage, aby prestala jednať ukvapene a priveľmi prehnane emotívne, pretože v prípade, že sa už v tak mladom veku dočkám straty sluchu, prídete vy o viac!" prehovoril som s malinko vyšším entuziazmom.
"Ako som už povedal, jeden akatsuki je už mŕtvy, kumo teda ani pred spustením tejto porady nepochybila, práve vďaka nám má ich organizácia o jedného člena menej" reagoval som takmer okamžite potom ako som sa upokojil.