Yukki vs. Daisuke Maeda

... On .. probudil 4.stupeň... páni.... jsem ráda že se mu splnil sen...
usmála jsem se a nijak se nebránila. Byla jsem jaksi šťastná...
Byla jsem doma...mezi lidmi který jsem milovala...
Hlavně jsem byla na Daisukeho pyšná...
´´Omedeto Daisuke...´´ zašeptala jsem a potom už se dívala nahoru...
a nebe které jsem vždy byla jako doma... čím to je že necítím žádnou bolest?...

Sledoval som ju a videl že bola pripravená na smrť usmial som sa do prázna a tak isto sa pozrel na nebo.
Fukal vánok a ja som zavrel oči.kedže sa nepozerala na mna nevidela že na tvári som mal mal usmev uvolnenia a odputania.
Zrušil sa 4 stupen a moje oči s avrátili do normalného štádia.
"Tak Yukki prebudil som 4.stupen tunak moja práca končí"povedal som svojim starím hlasom ktory je uprimny a nežní.
"Ale i tak je na čase odstrániž to nadbitočné"
Spravil som pečate a ruky mi obalili blesk pozrel som sa na ne a stojacu Yukki uprsotred všetkých členov rodiny.
Začali mi tiecť slzy a vvnikly sa mi spomienky na moje dectvo oapť som sa torcha uškrnul a rozbehol som sa oproti Yukki.
Ked som stál pred nou jednu ruku som načiahol a zasiahol každého člena našej rodiny a tým zmizli.
Druhou rukou som jej mieril na srdce no zrazu ruka zmenila dráhu a ja som si zasihol stred hrudníka.

Zůstala jsem se na něho koukat...potom se mi do očí vyhrnuli slzy a já se pro něho natáhla...
´´Daisuke! Slyšíš mě?´´ zašeptala jsem.. mu do ouška...´´ Víš kdo jsem ?´´
Plakala jsem a přitom jsem se hodně zadrkávala...

Pozeral som sa do zeme s bolesťami som nevedel už ani udržať techniku takže čepele mi zmizli.
"Heh heh ty si naozaj naivná Yukki"svojou krvavou rukou som jej pokrčenym ukázováčkom ťukol do tváre.
"Heh ale i tak si moja velká sestrička"pozrel som sa nanu a usmial.
Nastala v mojom tele velká bolesť"ahh"neudrťal som rovnováhu a padol som na zem.

Po čtyřech jsem dolezla k Daisukovi..
vzala jsem ho do náručí... ´´sakra... proč jsem se nenaučila žádné lékařské jutsu ?!!´´
zaklela jsem a plakala. Měla jsem Daisukeho obličej pod svým a tak jak jsem plakala
tak mu na obličej padali slzy...

Odkašlal som si"heh Yukki moja Yukki tebe by som nikdy nedokázal ublížiť toto všetko som spravil kvoli tebe aby si eh eh nemuslea prebuiť ty 4 stupen pretože by ťa na svete nestretlo nič dobrého"
"Heh som rád že som mal taku velku sestričku a stale mám navždy ťa budem milovať Yukki ty budeš jedinou ženou v mojom živote milujem ťa"
Ruku čom som jej položil na rameno mi padla zavrel som oči ale na tvari som mal pokojny usmev.

Přitiskla jsem si ho k sobě...
´´Jsem tvoje sestřička....a ty zase můj bratříček kterého jsem chtěla
vždy chránit...proč?.. je to moje viny...´´ vzlykala a hladila ho po hlavičce...
´´Nemusel jsi to dělat...vždy jsi byl nejdůležitější věc kterou jsem kdy měla...Daisuke..neopustíš mě že ne ?´´

Výťazom tohto duelu je Yukki Maeda gratulujem