Hlavy Hokagů

Takeru Takahashi

Hmm? Takže jistý druh energie, tak to nebude problém... řekl jsem a pousmál se, mezera, kterou utvořil se ihned zaplnila za pomocí mlhy z okolí, jakmile jsem jednou Kirisame utvořil, už nebylo problém takovou mezeru zaplnit okolní mlhou, i přes to, že zmenšila působení okolo. Tím pádem stál Nagi v podstatě v mlze, já jsem mezitím hned několikrát změnil pozici v závislosti na něm, aby nemohl mít ani tušení, kde se vlastně nacházím Bratře... nedořekl jsem a můj summon se pouze pousmál, v tu chvíli se mi v ruce začal formovat krystalový meč Suishōken šeptnul golem potichu a já se pouze pousmál, jeden z mečů si též golem utvořil pro sebe, ten však ihned změnil podobu na kladivo, mezitím jsem už začal skládat pečetě na svou v pořadí již druhou techniku. Klony, které po mě Hanaki poslala ihned po vstupu do mlhy zkrystalizovaly, respektive jim zkrystalizovali pouze nohy, aby se nemohli pohybovat.

Neváhal jsem a šel jsem to rychle oznámit Hokagemu. (přesun)

Rychle jsem vyskočil směrem z mlhy. Ve vzduchu jsem se otočil a vytáhl normální katanu. * Tse ..* odsekl jsem sám sobě při pohledu na tu obyčejnost. Doskočil jsem ven z mlhy a jen se pousmál. " Jsi naivní .." " Útočíš na mne, při tom jsem ti ale naprosto nic neudělal ...". Jakmile dořekl tuto větu, vytvořil jsem stínové klony, kterých bylo dohromady pět. Dva si stoupli před Hanaki a jeden se rozeběhl směrem na tréninková pole. Dva zůstali na místě a probodávali tě pohledem. " Sajonara ..." řekl jsem a s úsměvem na rtech jsem odcházel z Konohy.

Takeru Takahashi

No jistě, nedivím se, že můj klan odešel ze Země Země, když jsou tamní Jonini jen sraby kteří utečou. Když už hodláš vyvolávat boj, tak z něj alespoň neutíkej. řekl jsem pohrdavým hlasem a podíval jsem se na něj. Ve chvíli se okolo něj sformovalo několik dlouhých ostrých krystalů, které velice vysokou rychlostí mířili k jeho tělu, aby ho zaklínily, stejně tak mířily i ze země pod ním...

Klony odrazili několik těchto krystalických tyčí, a když už jich víc zničit nemohli, nechali je zabodnout do sebe. Ti se na to okamžitě rozpustili. Když mne jedna z těch tyčí trefila, místo mne se objevil kus dřeva. " Já nevyvolal boj .." usmál jsem se a odešel pryč. " Radši ještě přemýšlej nad tím, kdo to zavinil ..." rozneslo se

Takeru Takahashi

Nepotřebuju přemýšlet, aktivace prokleté pečetě pro mne znamená víc, než-li dost. Ale i přes to jsou tvé schopnosti celkem zvláštní, i když si se zatím moc neukázal a vypadáš jako ten nejslabší Jonin, kterého znám, tak Orochimaru nedává prokletou pečeť jen tak někomu, takže určitě budeš vlastnit nějakou unikátní schopnost... řekl jsem s mírně ironickým tónem, mlha okolo mě zmizela, krystaly popadaly na zem a tam postupně popraskaly.

Klony se jen postavili do normálního nebojového postoje. Náhle oba začali mluvit, naprosto synchronizovaně. " Pokud nevíš co je začátek boje, nebojuj ..." řekli vážně a čekali reakce přičemž Hanaki jimi byla zakrytá. " Nikdo zde nechce mezinárodní konflikt že ne ? ..." řekli znovu společně a v rukou se jim znovu objevila pečeť. Lezla jim po ruce až k loktu. Nevypadala jako útočné ninjutsu.

"Co se to tady děje? Nemůžete si Vaši zlost vybíjet třeba kreslením?" dorazila jsem na hlavy kagů

Takeru Takahashi

Víš co? Upřímně mi je jedno, co si myslíš o začátku boje. Ale v tvém hloupém podání... nedořekl Takeru a jeho pohled sjel na klony, ti začaly v mžiku opět krystalizovat stejně jako klony, které stvořila Hanaki bych taky mohl říct, že tohle já nepovažuji za začátek boje... dodal úsměvně a provokativně, neustále si nechával raději své kuchiyose u sebe, nehodlal vůbec nic riskovat Ale k věci, ten tvůj mezinárodní konflikt... nemáš právo ho vyvolat, nikomu jsem nic neudělal, nikoho z vaší vesnice jsem nezabil. V případě, že vyvoláte Konoze válku to bude ze strany Tsuchikageho velice netaktní, protože nebude mít důvod, já se pouze bránil, je mi jedno co pro tebe znamená aktivace prokleté pečetě, ale pokud to nebereš jako začátek boje, tak já zase nebere vyvolání svého kuchiyose jako začátek boje dořekl...

Klony zavřeli oči a očkem pokoukli na Hokage. " Nic .." řekli tiše a rozpustili se. Já mezitím odešel z Konohy a když se mi donesli informace od klonů, které se rozpustili, přeběhl mi mráz po zádech. " Tse .. Měl bych ho naučit že život není jen pomsta " usmál se " No co už ..." řekl a zmizel z Konohy pryč.

"Takeru? Vysvětlíš mi to?" podívala jsem se na něj

Znovu jsem dorazil na hlavy kagů a postavil se pár metrů za Tsunade.

Poslední klon se vrátil na místo, jelikož se k němu také dostali informace z předchozích klonů. Místo aby tedy došel na tréninková místa, otočil se a pomalu došel znovu na místo. Tiše sledoval ty tři. " Nic ..." ozvalo se z poza kamene. " Mluvili jsme o tom že by mě rád za senseie ..." řekl jsem a podíval se na něj vyčítavým pohledem. Klon jen čekal Tsunadiny reakce.

"Dobře tak o tom jen mluvte a nešiřte tady paniku laskavě." řekla jsem chladně

"Tsunade-sama, rád bych s vámi probral tu techniku." řekl jsem.

"No jistě vrátíme se do kanceláře a vy dva nechtějte abych byla zlá." výhružně jsem vztyčila ukazováček (přesun)

Následoval jsem Tsunade-sama do kanceláře. (přesun)

Klon vytvořil dalšího, a tím rozpůlil své síly. Byl moc slabý na boj. Jeden zde zůstal a druhý se dostal ke kanceláři a odposlouchával jejich rozhovor.

Takeru Takahashi

Hmm? Takže já bych tě rád za Senseie? Víš, že není slušné lhát, že? řekl jsem a pousmál se, podíval jsem se na toho klona a pouze jsem udělal nepřátelský obličej Neříkám, že bych tě nechtěl, ale rozhodně o to neprosím. Takže si to rovnou urovnej v hlavě, jasný? Rozhodně za mě nebudeš mluvit a nebudeš si ze mě dělat sluhu, o tom vztah mezi senseiem a jeho žákem není. Takže, buď tohle přijmi, a nebo si najdi jiného studenta- dořekl jsem a posadil jsem se na zem, rozhodně jsem nehodlal mít za Senseie někoho, kdo mluví za mě i když jsem to neřekl...

" Já už žáka mám ... " řekl jsem klidně a otočil se k němu. " A jeden navíc neuškodí ne ? ..." odmlčel a pokračoval. " Nejdřív by jsme ale měli zapracovat na vztahu mezi námi ..."

Přes toho klona jsem téměř nic neviděla.
Kousek ode mě navíc stříkala pořád voda a pokud jsem nechtěla studenou osvěžující sprchu, tak jsem mohla jít jenom dopředu.
(Věřte mi, osvěžující a ledovou sprchu jsem opravdu nechtěla)
Jsem netrpělivá, to ví každý, ale klon asi ne.
Odstrčila jsem toho klona a přešla jsem pár kroků před něj.
Otočila jsem se na klony a řekla jsem:
"Odešel z vesnice?"
vyčkávala jsem na jejich odpověď a hlavu jsem otočila na Takerua.
"Věř mu," promluvila jsem, "to, co říká, myslí vážně."
řekla jsem s přátelským úsměvem a zpět jsem se otočila na klona.
Probodávala jsem ho neustálým pohledem.

Hmm? To ho tak dobře znáš? Myslel jsem, že jste se prvně potkali až tady- poznamenal jsem trochu ironiky a podíval jsem se na ní, potom jsem se podíval pohledem na klona Tak fajn, potom pošli vzkaz kde se máme sejít... dodal sem.

" He ? " řekl jsem zaraženým hlasem. " Proč koukáš ne mě ? " zeptal jsem se nejistě a klon jen unikal pohledem jinam. " Tse ... " zamlčel a pomalu se přesouval k Takerovi. Neustále sledoval Hanaki a měl tvář jako " Tohle mě jednou zabije ". Jakmile došel k Takerovi usmál se a řekl. " Tubaki Island ... " rozpustil se.

Sledovala jsem klona, který něco řekl Takeruvi a pak se rozpustil.
"Sakra, takže odešel."
řekla jsem si pro sebe a kousla jsem se do rtu.
Podívala jsem se do země a pak na Takerua.
"Proč ti to přijde, jako legrace?"
Zeptala jsem se dost nepříjemným pohledem a podívala jsem se přímo do jeho tváře.
Pak jsem jenom zaťala pěsti a čekala jsem na jeho odpověď.

Ach Mizore, zrovna tebe jsem hledal. Pojď, naše cesta aktuálně teď vede na Tubaki Island. řekl jsem a pousmál se, rozhodně jsem si nechtěl dávat práci s tím obeznamovat Tsunade, nepotřebovala to vědět, krom toho jsem pouze se zbytkem svého týmu mířil k našemu senseiovi Pojď, představím ti našeho budoucího senseie, bude se ti líbit. Teda snad, můj postoj k němu je, že ho nenávidím, prozatím. řekl jsem a pousmál se, potom jsem ihned vyrazil i společně s Mizore na ostrov Popodíváme si později dodal jsem směrem k Hanaki.