Itachi Uchiha TO Nagi Koukai !

Přišel jsem do lesa a rozhlížel se po někom, kdo by mne mohl napadnout. Šustění listí naznačovalo, že dnes bude prolita krev. Jenže čí ? Moje ... nebo někoho úplně jiného ...

(Karasu Bunshin no Jutsu)
Podišiel som do lesa a zbadal toho koho má dostať."Predpokladám že ty si Nagi".Povedal som na toho chlapca zahaleny v plášti a klobuku.

Pohlédl jsem směrem k tomu chlápkovi. " Proč si myslíš že já bych mohl být Nagi ?" řekl jsem v klidu a znamení na mých rukách lehce zazářilo a já ho v mžiku chytil za hlavu a žasl nad tím, že znal mé schopnosti. " Karasu bunshin jo ? " " Itachi jsi opravdu zkušený ..."

Klon sa rozplinul a začali s neho vyliezať vrany."Hm posobivé takže precaj si to ty" teraz som predstupil naozaj ja.Ah to mi Akatsuki mala dať zase čo napráci."Budem k tebe stručný Akatsuki ma poslalo sem kvoli tvojej eliminácii".Bez dalšich rečí som ostal na mieste.

" Eliminaci ? To jsem pro ně tak nebezpečný ? " usmál jsem se a zhluboka se nadechl. Vytvořil jsem jen pár pečetí a proti Itachimu namířil ruku. " Představuji ti nyní jen MOU Kekkei Genkai .. Meiton ... Jajimento !"
_____________
-100

"Akatsuki sa rozhodla zbaviť všetkých zo zvyšným KG a ty si na rade"ukázal som prstom na neho."Použil na mna jeho nejaku techniku schválne som ostal na mieste aby som sa nou nehal zasiahnuť a pocítil silu aku v sebe má."Jeho technika ma zasiahla a odhodila velmi daleko.Po dopade na zem som opať vstal mal som roztrhany plášť Akatsuki.Bolela ma hrud a cítil som menšie oslabenie."Takže toto su tvoje techniky toto je tvoje KG prosím zahrn ma donho ako len možeš"Povedal som a dalej som stál držiac sa za hrud.(-40)

Jakmile hnul s rukou, strhl jsem pohled k zemi. " Tvoje genjutsu jsou známá Itachi .." pokračoval " Do mého Kekkei Genkai ti nic není ... Je to záležitost která Akatsuki nemusí zajímat ! " zakřičel a vytáhl katanu, se kterou bleskově běžel proti itachimu.

"Hm moje genjutsu použivať možno ani nebudem uvidíme podla situácie a som poctený že vieš o mojich technikách"."Máš pravdu neni mi do neho nič a popravde ani nič o nom moc nechcem vedieť len to čo mi bolo povedané tvoja eliminácia a hotovo nič viac nič menej.Medzi rozhovorom som si pripravil pečate.Ako sa ku mne s katanou blížil neváhal som ju použiť.



(-40)

V druhé ruce jsem bez pečetí vytvořil kouli tvořenou čistou temnotou. Namířil jsem ji před sebe, a tím si vytvořil cestu až k němu. Švihl jsem po něm katanou, a doufal, že jsem se trefil.

Jeho technika moju pohltila a dostala sa až ku mne aha takže toto je tajomstvo tvojho KG.Pri seknutí jeho katanou sa mu podarilo spraviť mi reznu ranu na ruke.No bez nejakeho náznaku bolesti som ho druhou rukou chytil a kopol ho do vtduchu kde som hned začal tvoriť pečate.



(-40)

Letíc ve vzduchu jsem složil pečetě a ve stejnou dobu jako Itachi, jsem doskládal tu poslední. Meian shurikeny, které proletěly koulí ohně a vcucli ji do sebe. Využil jsem gravitace a znovu se pokusil na útok proti Itachimu.
_______________
-175

Hm takže on naozaj pohlcuje moje techniky no vyzera to dosť nebezpečné ale žiadne strachy pokial nevyužijem ninjutsu nemá sa čo stať.Ako letel oproti mne len som vytiahol kunai a obránil sa proti nemu odsrťil som ho."Tvoje KG je naozaj zaujmavé a chápem prečo sa ho chce Akatsuki zbaviť no tvoj koniec aj tak nastane"Vyskočil som do vzduchu zavrel oči a vytiahol kunaie.

Snažil jsem se zareagoval, což ve vzduchu moc nešlo. Škrábance od letících kunaiů mne celkm zpomalovaly a navíc jeden zabodlý v mé ruce, není nic příjemného. Jen jsem proti sobě natáhl ruku a připravoval další jutsu.

Dopadol som na zem a všimol som si že jeden kunai sa mu zapychol do ruky hm ale on stále ide do predu ah takže precaj to musi zájsť až tak daleko no nevadí aspon si opať preskušam schopnosti.Ale zase na druhu stranu prečo mu ubložovať na rozkaz Akatsuki ale nič neurobil nie takéto myšlienky ma musia opustiť musím isť za cielom Akatsuki.

Př pohledu do jeho očí jsem ochrnul. Rychle jsem sklopil pohled a zůstal stát. " Proč to .. děláš ? ..." zeptal jsem se. " Vždyť ... všichni o tobě mluvili jako o skvělém člověku .. tak proč Akatsuki ? ..." řekl jsem a odvážil jsem se podívat na jeho ústa.

Hm vyhol sa mojmu pohladu asi mysle že mám za učelom použiť tsukuyomi no nevadí možno aj na to dojde ked bude nahoršie.Jeho otázka ma dosť zarazila dlho sa ma to nikdo neopžtal vlastne ešte nikdo no ostal som kludný."Nehávam čo bolo už napospas lebo sa to neda vrátiť spať a pre AKatsuki musim plniť všetko aby neprišlo nazmar čo bolo doteraz odpusť".Zavrel som pravé oko.



(-180)

" Lžeš ..." řekl jsem. " Nevkládáš do svých útoků srdce !" zakřičel a v obou rukách se vytvořila ta samá koule, které jsem mávnutím proti Amaterasu změnil na "tyče". Ty vysáli Amaterasu. " Už hodně lidí mi lhalo a pokaždé jsem tomu chvíli věřil. Ale já .. už poznám kdo lže a kdo ne !" řekl jsem rázně a zrušil techniku, jakmile vstřebala amaterasu. " Pokud by jsi mne chtěl zlikvidovat kvůli akatsuki, tak by jsi se neomlouval !" řekl jsem a v ruce vytvořil temné shurikeny, se kterými jsem se rozběhl proti Itachimu.

"Nemáš pravdu a nič o mne nevieš a myslim že ty si neni zrovna ten kdo by to mal poznať tvojim osudom bolo zomreť od kedy sme sa stretli a tým to haslo"Povedal som o čo tomu chlapcovi ide nerozumiem že by mi chcel porozumieť alebo sa bojí smrti?No to je teraz celkom jedno mojim cielom je eliminácia."Mysliš že nedávam srdce ako povieš uvidíme srdce"Dal som ruky do znamenia a zavrel oči.

Při pohledu do jeho očí jsem se začal potápět do země. " Smrt je jen uvolnění od utrpení, které denoděně snášíme .. není důvod se jí bát ..." řekl jsem klidně a spokojeně zavřel oči. Procházel jsem nyní neskutečně bolestivými zážitky, které mne sžírali zevnitř. Jakmile bylo po všem, spadl jsem na kolena a vydýchával tohle genjutsu. " Ještě jsi v sobě nepřekonal ten stín co v tobě žije ? ..." zeptal jsem se z posledního dechu. Pomalu jsem se zvedal a spustil " Pouze ti co překonali stín uvnitř nich ... skutečně žijí a nemusí si lhát ..". Ploužil jsem se pomalým krokem k Itachimu a sledoval jeho oči. " Já už ho překonal ... a ty ? ..."

Moje tsukuyomi zniesol celkom dobre že by to bolo zapričinené jeho KG hm neviem a nemam na to ani náladu to zisťovať.No tento chlapec sa moc vypytoval čo ma dosť štvalo."Ako som spomenul do teba toho neni nič čo sa stalo a deje len viem čo chcem ochrániť a nedovolím aby tomu niekdo ublížil.Ale si vytrvalí to musím uznať a neveril by som že niekdo ako ty dokáže ma dohnať až k takemuto záveru"Dohovoril som a moje telo obalila divná aura a začalo sa skladať Susano až kým nebolo hotové."Nemam rád ked sa pletie niekdo do mojho života a spojuje ma s minustou to už je dávno za mnou som niekym iním a nič to nezmení a tvojim osudom je smrť"

" Každý .. si svůj osud mění sám ... " zašeptal a v ruce mu začalo zářit znamení temnoty. " Proč každý melete o předurčení ... " řekl bez úsměvu. " Pokud nechceme zemřít nezemřeme ... Pokud tomu ale věříme, nemáme šanci ... " pohlédl na Susano´o. " Itachi ... věřil jsem a stále věřím .. že tohle .. nejsi ty ... " řekl a padl zpět na kolena. Znamení nyní zářilo ještě víc.

"Niekedy nemaš na výber a bude si museť človek zvoliť jednu cestu z doch pretože obidvoje sa neda zvládnuť si ešte mladí nerozumieš tomu ale už ani nebudeš mať tu možnosť"Povedal som a sekol som mečom proti nemu.

" Pokud před světem zavřeš oči ..." řekl jsem a natáhl ruku proti onomu meči. Hbitě jsem zvedl hlavu a podíval se na Itachiho. " Nemáš ani šanci něco udělat ! ". Pomalu jsem se zvedal a meč srazil na stranu. " Ore wa akiramette ... tanaroka ! / Já se nevzdám ... Nikdy ! " natáhl jsem proti Itachimu obě ruce a vystřelil dvojnásobný proud chakry. " Pokud si myslíš že toho moc nezažiji ... zavřel jsi oči ... Ale já ti je otevřu ! " řekl jsem a díval se do jeho očí. Přibližoval jsem se k němu blíž a blíž a proud chakry nabíral na síle. " Já .. já ..." zašeptal.

Ten chlapec sa o niečo snažil pochopiť ma a pomocť mi no moje oči už dávno stratili svetko."Je mi luto nechápem prečo mi chceš pomocť no už je neskoro to čo sa stalo stalo sa a neda sa to vrátiť spať a dalej svoje oči nechcem otvoriť lebo nemám prečo"."A ty len oddaluješ čo ma prísť povedal som a pritlačil som silnejšie mečom na neho.

Cítil jsem chlad a pocit kdy ze mne odchází vlastní chakra. " Víš ... když máš pro co žít ... jsi silnější ... proti mne ..." zastavil se a skočil obří rychlostí proti tobě. " Jsi nic ! Jsi pouhá chodící mrtvola, která zemřela ve chvíli kdy došla k Akatsuki ! " řekl jsem a skokem se vyhnul meči. V ruce se mi vytvočila koule chakry, kterou jsem vrazil do Itachiho těla a po mém se začala rozlézat prokletá pečeť.