Kancelář Hokageho

First topic message reminder :

Zde většinou sedí Hokage a vyplňuje spisy a zadává pár ninjům mise.

Pomalu jsem přišel do kanceláře. " Sumimasen, ale jdu ohlásit náš příchod kvůli blížícím se zkouškám ..." řekl a opřel se o zeď čekajíc odpověď.

"A ty jsi kdo že neumíš klepat?"

" Někdo na koho nestačíte ani vy .. " řekl naprosto klidně a jen nenápadně naznačil znamení na rukou. " Zapoměla jste na mne ? "

"Ne ale ty jsi evidentně zapomněl na dobré vychování." řekla jsem tvrdě

Ušklíbl jsem se. " To vy jste se mnou dříve neměli slitování .. To byl důvod proč jsem odešel ..." řekl jsem. " Nehodlám tu s VÁMI probírat mou minulost ... Přišel jsem pouze nahlásit že jsem tu se svým Geninem a konec, nashle ..." řekl jsem a pomalu odcházel.

"Hm bezejména a bez vychování píšu si to." řekla jsem ponuře a zatrpkle

Zaklope a vojde dnu.Dobrí.Zloží si kapucňu z hlavy.Chcel by som sa vám spýtať, či nemôžem ísť zo senseiom Joukom.Pozrel na Tsunade a toho chlapa vedľa.

"Ahh, Tsunade-sama já zde pořád čekám, prosím dejte mi nějakou misi, než se tu k smrti unudím." řekl jsem docela netrpělivě.

,,Ja tiež." povedala som
Ako si ma môže niekto predbehnúť, som práve veľmi zaneprázdnená a to malé decko si ma opováži predbehnúť. Ak ho stretnem nabudúce a bude sa správať rovnako, tak si to s ním raz dva vyriešim.
Nedajúc najavo som rozmýšľal nad mojou teóriu ešte dlhšiu chvíľu.

*Vím, že je teď toho na ní hodně, ale mohla by se Tsunade-sama nejdřív starat o ty, kteří tu byli dřív.* pomyslel jsem si. *Já to tu už nevydržím!!!!*

V půli cesty jsem se zastavil a s pobavením sledoval několik ninjů. " Tsunade se ani trochu nezměnila .." usmál jsem se a dostal chuť na vyšší zásobu chakry. Jen tiše zasyčela ona pečeť a začala se rozlézat po těle. " Kanpoi ..." řekl jsem si pro sebe a pak mne to napadlo. *Nyní mám práci, ale volno budu mít co nevidět ...* zamyslel se

Když jsem uviděla toho už k smrti unuděného a naštvaného kluka, musela jsem se zasmát.
Přišla jsem pomalu ke klukovi a špitla jsem mu do ucha:
"Jestli se nudíš, tak přijď oknem, Tsunade tě pak ignorovat nebude."
řekla jsem a podívala jsem se na Tsunade-sama trochu netrpělivě.
*Zasloužíme si misi, ne? Tak se taky ozvu.*
pomyslela jsem si a přemýšlela jsem, jak bych se mohla ozvat.
"Tsunade-sama, taky tady čekám na misi, jakoukoliv."
řekla jsem a čekala jsem na odpověď.
*Jestli ještě někdo přijde a Tsunade ho vezme dřív, tak ho nejspíš prohodim oknem.*
pomyslela jsem si a čekala jsem.

" U té se nedočkáš ..." ozvalo se ze stínů, ve kterých jen zářily plápolající plameny rudou barvou. Po chvíli se dalo celé tělo do pohybu a tobě se naskytl pohled na tělo, celé prolezlé prokletou pečetí. Prohodil jen pár slov. " Tsunade se naprosto nezměnila .." řekl s přivřenými oři a sledoval všechny ostatní. " Nicméně ... On má jméno .. Kenta´shi, nově příchozí Genin, hodlající se zapsat na Chuuninské zkoušky " Prohlásil s vírou, že má naději zvítězit. Poté se zastavil na místě. Pohledem jsem probodával všechny okolo a jemně nechal ven unikat prokletou chakru.

"Kdo jsi? Nebo spíš, co jsi zač a proč tak miluješ trápení ostatních?"
zeptala jsem se, mile, nechtěla jsem si znepřátelit všechny na potkání.
*I když tohle moc mile vyznít nemohlo, tak se snaha taky počítá, ne?*
pomyslela jsem si a dívala jsem se na něj, byl nebezpečný, cítila jsem to.
*U něj si ale budu nejspíš muset dávat pozor, určitě mě bude chtít zabít, jako každej, koho potkám*
pořád jsem se na něj dívala, ale nemračila jsem se, ve tváři jsem měla přátelský úsměv.
"Asi vím, že u Tsunade-sama se načekám, ale to je téměř pokaždé."
řekla jsem, pořád stejným tónem.
"A jak to myslíš ON? Nějakého přítele nebo nepřítele?"

" Dobe ... Je to Genin z Iwagakure no Sato, stejně jako já .. A heleme se .. Ty mne neznáš ? " ušklíbnul se a pomyslel si. * To je ... ona ? ...* " Nicméně ... Nepotřebuji se vybavovat s TEBOU ..." zdůraznil její osobu a otočil se k ní zády, čímž se opřel o stěnu.

"Co proti mně máš? A navíc, jestli se snažíš projít zdí, tak támhle jsem dveře."
řekla jsem a ukázala jsem na dveře.
*Moment, to je ON?! Ten kluk, jak..... no to .... je to neuvěřitelný.*
přemýšlela jsem a přitom jsem dělala různé nadšené obličeje, vypadala jsem, jako blázen.
Podívala jsem se na něj ještě jednou a tentokrát normálně, vypadal zvláštně.
Otočil se ke mně zády, nevychovanec.

Sledoval jsem ze stínu její praštěné xichty a po chvíli jsem jen vzdychl a odlepil se od zdi. S rukama v kapsách jsem se přesouval ke dveřím. Cestou k nim jsem se o ni lehce otřel a v otečení řekl tiše. " Takže ti to došlo ..". Pomalu prošel dveřmi a nechal za sebou ji ...

"Moment, kam jdeš?!"
řekla jsem zvýšeným hlasem a vyběhla jsem za ním.
Doběhla jsem ho a chytila jsem ho za rameno.
"Počkej.... počkej.... chci si s tebou promluvit... uf."
řekla jsem mu udýchaně a opírala jsem se o kolena.

"No tak jste si pokecali a já se budu vybavovat s tím kdo má slušné vychování a ZAKLEPE než vstoupí." řekla jsem prostě a vytáhla ten svitek a podívala se na něj a podala ho Neome.
"VAše mise." podala jsem jí svitek s informacemi s Akatsuki
"Vem si sebou koho chceš ale chci jejich seznam a ověříte pravdivost informací o Akatsuki, hlavně opatrně. Lepší bude když si vezmeš někoho sobě rovnýho. Zbytek geninů bude pilně trénovat dokud se tohle neprověří." řekla jsem vážně a všem přítomných hodila malé brožůrky s názvem
"Etiketa."
"To si povinně přečtete a naučíte nebudu pak poslouchat že ninjové z Konohy jsou nevychovaní a neslušní. Teď jděte."

"Takže kdo všechno jde?" zeptal jsem se Neome.

Otočená k Tsunade som sa priblížila k zväzku a a zobrala ho so slovami
,, Ďakujem Tsunade-sama buďte si istá, že vás nesklamem."
Aaaaa konečne nejaká dobrá misia, a práve ja v nej velím zaujímalo by ma, či sú ty akatsuki vôbec tak dobrý. Chcela by som si konečne užiť boj. Pomyslela som si no hneď sa aj vrátila do skutočného sveta.
,,Ak by som mohla ešte poprosiť o odmenu z mojej misie!?"
Povedala som príjemným tónom.

*Aaahh chci už vědět jestli mě vezme taky nebo ne, taky bych chtěl nějakou lepší misi.* pomyslel jsem si nedočkavě.

hodila jsem Neome dva pytlíky s ryem jedno po 100 a druhý po 200 ryo.
"Nechci žádné boje je to čistě výzvědná mise." varovala jsem jí

,, Nemajte obavy, zoberem to len na skok."
Posmiala som sa otočiaca sa na päte. Pozrela sa na Kiyoshi.
,, Prepáč ale na túto misu si chcem zobrať niekoho iného."
Pokračovala smerom k dverám, otvorila ich a vyšla. Dvere sa po nej zavreli pomalým lenivým pohybom. Jazýček do zátky zapadol v tom najmenšom hluku, tak aby to Tsunade nenahnevalo. Rozbehla som sa chodbou nájsť práve toho človeka, ktorého som potrebovala. Vyšla bránou do budovy a zamierila priamo na námestie tam určite bude niekto vedieť, kde práve ten človek je.

"Tsunade-sama máte nějakou misi vhodnou pro mě?" zeptal jsem se. "Jen bych chtěl, aby byla trochu lepší než hlídání dětí nebo něco podobného." řekl jsem a doufal, že se něco najde.