Ulice Hanami

First topic message reminder :

Ulice starých příběhů, ve kterých vystupují lidé i jiné tajemné bytosti.

Ušklíbla jsem se nad jeho reakcí. V tuhle chvíli tady stajně už bylo moc lidí. Karasu už zase mířil někomu na hlavu a do toho se tu objevil Kunichi. Kývla jsem oboum na pozdrav a pak jsem ukázala na Billa stojícího předemnou.
Tohle je Hanta. A tady tenhleten kluk se nám snad brzo představí, kývla jsem hlavou směrem k tomu klukovi, který byl momentálně v dost prekérní situaci.

Já jsem Narinu Otogawa pocházím z listové.A TY SAKRA DEJ TU RUKU Z MOJÍ HLAVY UŽ MĚ ŠTVEŠ NIC TI NEUDĚLÁM POCHOP TO!!!.Chvíly jsem lapal po dechu a řeknu ne ne já se nechtěl vytahovat jen jsem chtěl říct že nejsi až o tak hodně lepší samozdřejmě že jsi lepší.a Midori promiň že jsem se do teď nepředstavil.

jenom jsem se usmál a řekl Promiň chlapče ale ujasni co vlastně chceš. Buď říkej že jsi silnější ty a nebo já ale nemíchej to dohromady. katanu i s pouzdrem jsem si dal zpátky k pasu a pak se podíval na Midore a řekl klidným hlasem jdeme nebo se tady budeme bavit na jeho účet zasmál jsem se a čekal co mi Midore řekne

"vydim že jetunějaká útočná nálada" řeknu potom cose tam děje pak se podí vam toho cizí ho kluka co " Co že organizaci ty tu chodíš a verbuješ lidi? " řeknu trochu útočivým hlasem

Jen jsem pobaveně zavrtěla hlavou.
Já jsem pro to, aby jsme šli.
Obrátila jsem se zády k Narinovi. Ale ještě, než jsem odešla jsem se na něj ohlédla přes rameno.
Jestli po mě něco chceš, zkus mě o to požádat, až trochu dospěješ.

usmál jsem se a šel za Midore jak jsem šel kolem ostatních tak jsme jenom procedil chladným hlasem směřovaným na Narinu(a) jenom vlas na hlavě jí zkřivíš a budou tě sbírat po 5 zemích pak jsme rychlým krokem dohnal Midore a řekl kam půjdeme?

Rozhodila jsem ruce.
Já nevím, co ty vlastně normálně děláš? Já totiž momentálně nic moc.
Byla to pravda. Prostě jsem si snažila vzpomenout, co jsem dělala dřív. Byla jsem Billovi opravdu vděčná, že mi v tom chce pomoc.

podíval se na ní a usmál se jenom se loudám po světě a občas se živím jako lovec nukeninů. Ale to když je oravdu nouze... řekl jsem klidným hlasem a šel jsem dál vedle ní

Usmála jsem se.
No, tak to jsme na tom podobně. Takže asi někam kde je hezky, pokrčila jsem rameny a zasmála se.

poupravil jsem si košili a řekl jako malý jsme chodíval k jednomu jezeru můžeme se tam jít podívat a chytl jsme Midore za ruku a šel s ní směrem k jezeru (teda pokudsil se chytnout )

Ačkoliv jsem k němu byla stále trochu nedůvěřivá, nechala jsem se chytnout za ruku. Stisk jsem ale neopětovala. Jen jsem mírně přikývla.
Tak dobře.

vyšel jsem spolu s Midori směrem k bráně a cestou se snažil s Midori povádat a nevíš co se dělo předtím než jsi ztratila paměť?

(přesun k branám)

Tak já taky pudu pomyslim si rozloučim se a jdu pryč
-přesun

A zase klid.. Po chvíli jsem vzdal jejich pozorování a znovu si lehl na onu střechu. S rukama za hlavou, jsem se tentokrát opět začal zabývat tou noční oblohou. Nic nedělání mi nikdy nevadilo.. A tak jsem v té činnosti pokračoval dál. Za chvíli se půjdu někam podívat, Saké by taky neuškodilo. Ale to až za chvíli..

/// toshi promiň ale tvůj bráška si neuvědomuje že se pro tebe nestavil máš být v zemi železa///

(A sakra, díky za upozornění xD)
Jako obvykle mi některá z veledůležitých informací, které mi můj bratříček sděloval nedošli. Až při přepočítání dní jsem si uvědomil, že jsem tady už dávno být neměl. Paráda, hurá zimo.. S kyselým obličejem jsem vyrazil pryč z ulic, pryč z vesnice, až kamsi na vele sraz Kage, dohnat Shoa a ostatní.
(Přesun)