Náměstí

Malé, ale zato rušné náměstí ležící přímo před budovou Hokageho.
Občas zde lze zahlédnout pár ANBU, podivného kluka, ale poté se to tu jeví jako jakékoliv jiné náměstí

Tiše jsem se přikradl ze svého domova na střechu jedné budovy na náměstí. Sledoval jsem Geniny a ostatní. "Už to začíná ...." řekl jsem si pro sebe a klekl si

___________________________________________________________________________

Vzpomněl si na misi, kterou od Hokageho dostal jako
"Tajnou". Proto se bleskově zvedl a utíkal do Suny.

Po dlouhé cestě ze Suny mě konečně slečny odvedli dom,tedy chtěl jsem říct bezpečně jse mje doprovodil na cestu do Konohy.Osobně si myslím že jsme se po cestě líp poznali a v hlouby duše jssem doufal že Ferri na mě nebyla už naštvaná.S klidným a mile přátelským hlasem jsem promluvil na slečny"Tak slečny vítejte na náměstí v Konoze.

Podívala jsem se kolem sebe. Krámek, krámek, budova, budova... nuda! Pohodila jsem vlasy. "Je to tu... barevnější..." ušklíbla jsem se. "Kde, že je budova Hokage?!" protočila jsem se o 360°, ale jediné co jsme z toho měla byla závrať. Byla tu překvapivá zima a foukal vítr!

Dorazila jsem na náměstí a s rukama v kapsách, společně s úsměvem na rtech se rozhlížela. Tak tohle je ona Konoha? Hmm.. Znovu jsem se porozhlédla. Na vesnici už padla tma, takže jsem z toho viděla velké .. Velké pouliční lampy! Ano, přesně to. Moc jsem tomu nevěnovala pozornost, prostě jsem chodila dokolečka po náměstí a obdivovala zavřené obchody a samozřejmě i ty velké pouliční lampy ^^.

Jen jsem se pousmál a mírně se koukl do leva"Měl by být někde tam,Pořád rovně"Všiml jsem si že jí je zima a tak jsem ze zad vytáhl svůj baťůžek a zahodil na zem anbu masku,brnění,meč,chrániče a vytáhl plášť.Podíval jsem se na ní a s rukou,v které jsem držel plášť jsem byl před jejím tělem.Jediné co jsem udělal bylo usmání se.

Naklonila jsem hlavu na stranu a nechápavě na něj koukala. Jako blesk z čistého nebe jsem před sebou viděla někoho. Usmíval se, něco mi podával. Úsměv... hřejivý, příjemný, milující... tma..
Zavrtěla jsem hlavou. Stíny minulosti... nenávidím je! Tak moc!!
Jemně jsem se usmála a vzala si plášť z jeho ruky. "Děkuji..." zamumlala jsem a přetáhla si plášť přes ramena. "Takže... jdeme za ním?"

Mm jo jasně doprovodím tě tam a co tvá milá kamarádka?"Lehce jsem se pousmál a ukázal na slečnu jak se dívá na obchody a podobné blbosti.Ještě jsem si čupl k zemi a své hadry co jsme vyložil z batohu jsem opět dal do batohu kromě masky.Tu jsem si připl ke kalhotám.

Pomalu přišel na náměstí
"Vy jste tady?" podivil jsem se a zastavil se
" Neříkali jste někdy příště ?" zasmál se

Přivázala jsem Manami na zápěstí tkaničku. "Můžeme jít!!" usmála jsem se ironicky a píchla ji do žeber. "Prober se kočičko už je dávno ráno!!" pronesla jsem posměšně a zavrtěla hlavou. Pak jsem si všimla Tenshiho. "Mno jo... ta mise do Konohy přišla.. nečekaně brzy!" ušklíbla jsem se.

Viděl jsem Tenshiho a ihned po něm hodil kunai.Kunai ho lehce črtl do líca,tak že tam měl menší jizvičku,která se za den dva zahojí."Parchante příště to bude přímo do mozku"Řekl jsem naštvaně a podíval se na něj naštvaným pohledem.Mezitím kunai zastavil o zeď nějaké budovy,protože byl večer,tak tam nebyl skoro nikdo.

Po pár tvých mrknutí jsi viděl že Tenshi je naprosto někde jinde.
" Co jsi říkal ?" zeptal jsem se vážným výrazem
" Už několikrát jsem ti řekl že to byl souboj o velení v týmu ..."řekl
"Jinak co vy holky ? " usmál se

Souboj o vedení týmu?Tak to mi nevadí.Stejnak víš že tě nebudu poslouchat"Lehce jsem na něj vyplázl jazyk a usmál se"Příště mě na to upozorni ty baka už jsem tě chtěl zabít"Pousmál jsem se na dámy a tu černovlasou chytil za ruku a tahal jí směrem ke kanclu.

Jen jsem je s pozdviženým pohledem pozorovala. Paka! "Nic moc,... musíme k Hokagemu, máme mu předat nějaké smlouvy, nebo co..." odvětila jsem a zatahala za šňůrku, abych Ami zbudila z Růženkovského spánku. "Etto..." dívala jsem se na svou ruku, kterou Kitaru držel. Proč pořád za někým vlaju?!

" No nic .. mám ještě nějaký vyřizování " lišácky se usmál a
Za šustění listí odešel.

Ucítila jsem, jak mi něco nehezky škube se zápěstím. Pozorovala jsem šnůrku až k cíli. "Ferii! Nejsem Freya!" Zabručela jsem a usmála se. "I když ta je na tom ještě líp" Ušklíbla jsem se a pak si všimla i Tenshiho. "Zdravím." Podotkla jsem, aby se neřeklo. "Hmm, škoda že je noc, opravdu hodně toho z Konohy vidím no.." Povzdechla jsem si ,no opět se ozval žaludek, no dolehlo to snad jen k mým uším. "Tak jdeme?" Zeptala jsem se všech, ovšem provázek na zápěstí mě zase táhnul jinam. A já šla poslušně za ním, co jiného mi taky zbývalo?

Jdu po náměstí a sednu si na lavičku měl jsem horečku a díval se okolo sebe čelo jsem měl horké a já byl také docela spocený.Pak jsem na té lavičce usl pot mi stékal po čele a horečka se pořád zhoršovala.

Procházal jsem zamyšleně náměstí,a sledoval rušno kolem mě.Měl bych najít někoho kdo půjde se mnou,sám to nezvládnu..Při tom jsem si vzpoměl na dvě holky ze suny,které by tu stále někde měly být.Že bych to zkusil?Se stejným výrazem ve tváři kolem mě začal létat písek,a v tu cvhíly jsem zmizel.(přesun)

Procházela jsem se po náměstí a prohlížela si několik stánků. Nejdříve jsem se zasekla u stánku s ovocem a slintala nad božsky vypadajícími jablky. Hmmm, vypadají báječně! Nakonec jsem si tři koupila a svalila si je do košíku, co jsem měla sebou. Potřebovala jsem někde sehnat obchůdek s shinobi potřebami, aby mi nabrousili čepele, ale nemohla jsem ho najít. Bylo tu strašně moc lidí, takže jsem se promačkávala davem dál a dál, až jsem se dostala někam do rohu náměstí. Teď jsem konečně uviděla obchod s shinobi potřebami. Proboha, to je jako naschvál, vždyť je na druhé straně náměstí! V duchu jsem několik dalších minut takhle nadávala a cpala se davem k tomu obchodu. Za chvíli už jsem tam dorazila a ihned si nechala nabrousit čepele. Za chvilku už to bylo hotové, tak jsem si je nandala a zaplatila tomu obchodníkovi. Vyšla jsem z obchodu a náměstí se mi zdálo ještě plnější, než předtím, tak jsem se radši davem procpala do uličky a šla se podívat po vesnici. (Přesouvám se =D)

Takeru Takahashi

To netuším, ale vždy se hodí zkoumat nové věci odpověděl jsem upřímně a pousmál jsem se, slušně jsem zavolal na číšníka. Sice jsem neměl v lásce moc ostatní lidi, ale dokázal jsem projevit úctu k někomu, kdo si poctivě vydělává peníze a nehodlal jsem takovéto lidi nějak urážet, slušně jsem poprosil o jídelní lístek, kterého se mi též dostalo, podal jsem jeden z nich Mizore a sám jsem si vybral, když se mne poté číšník zeptal, co chci, tak jsem se mírně pousmál Nejdříve tady dáma... pane řekl jsem směle...

Takeru Takahashi

Copak? Nechutná ti tady? A co máš vlastně ráda za jídlo? optal jsem se a pousmál jsem se, potom jsem se podíval na číšníka a obědnal jsem si jednu lahvičku Sake společně s Yakitori, jak jsem to měl rád. Když mi přinesli jídlo, pomalu jsem začal jít, nehodlal jsem se začít před dívkou cpát, zvlášť, když ona nic nejedla Snad nedrží nějakou dietu. Třeba jí jenom sníh a led... hmmm... přemýšlel jsem, potom až jsem si uvědomil, nad jakou hloupostí to přemýšlím a že to vůbec nejsem já, jak se znám...

Takeru Takahashi

No, tak to musíme napravit. Hmm... tak co tady mají, jen samé pálivé, mastnější a ostré věci. Takže, máš ráda spíš něco sladšího, jako třeba Zmrzlinu nebo Dango, předpokládám... řekl jsem mile a pousmál se, její lízátko v puse též nasvědčovalo tomu, že bude mít raději sladké, dojedl jsem poslední sousto a zaplatil jsem číšníkovi, slušně jsem mu poděkoval a poté jsme společně s Mizore odešli zpět na náměstí, sice jsem nevěděl, kde tady mají dobrou zmrzlinu, ale otec mě tu ještě kdysi vodil při tréninku vždy snad na to nelepší Dango, které ve vesnici měli, byla to jedna z málo věcí, které jsem měl rád ve sladkém, na čokolády jsem moc nebyl, ale ani zmrzlinou jsem nepohrdl. Společně jsme tedy několik minut šli a při tom jsem se s Mizore snažil navázat konverzaci Je dost plachá, uzavřená do sebe... skoro jako já, když jsem byl malý, všichni se mě báli... pomyslel jsem si, to už jsme však byli skoro u restaurace, stejně jako předtím jsme se posadili a já jsem zavolal číšníka, tentokrát jsem mu však rovnou nadiktoval, co chci, protože jsem měl jasno Dango prosím, a dejte si na tom záležet, to je tady pro dámu. Já si nedám nic, děkuji... řekl jsem opět slušně, potom jsem se ještě podíval na Mizore Chceš ještě něco? optal jsem se...

Takeru Takahashi

Jsem rád, že máš ráda sladké. Můj táta přímo miluje sladký, vždy mě jako malého nosil do restaurací jen se sladkými pokrmy, ale nikdy mi to moc nevadilo. Jen teď v pozdějším věku už nemám moc rád sladké, spíš jen dango... na čokolády už tolik nejsem. poznamenal jsem a pousmál jsem se, já jsem si objednal pouze vodu s bublinkami, abych spláchnul to Yakitori No, předpokládám... vzhledem k tvé Kekkei Genkai, že nejspíš nepocházíš přímo z Konohy, nebo si se tu snad narodila? optal jsem se...

Vojde na námestie a pozerá si stánky, no zrazu si všimne stánok z jedlom.Som dosť hladní asi niečo zjemPrisadne si k dvom ľudom.Mohol by som dostať rámen prosím. Po chvíli čakania začne jesť.