Údolí Nemu

To vody jsem nespadl, jen jsem na ní skočil a pak jsem prošel na druhou stranu potoka.
Jak chceš..Nepřítomně jsem odpověděl.
Pak jsem zasedl a poslouchal jsem, jak se s příchozím Setsuko baví. Nabral jsem trochu vody do rukou a pak jsem ji nechal stéct zase do potoka. Docela jsem se nudil, takže mě zabavilo téměř cokoliv

"Kdo jsem já? já jsem Kunichi Fuguki a ty?" řeknu a kouknu na dívku a pak si sednu na kámen který leží kousek odemně.

"Já jsem Setsuko," představila jsem se a trochu se ohlédla na Akiho, "a tohle je můj brácha Akihiro. Je trochu samotářský, ale jinak v pohodě..."
Napadlo mě taky si sednout a protože se mi nechtělo hledat další kámen, klekla jsem si normálně na zem.

Prechádzal som údolím Nemu a smeroval som do Kirigakure no Sato. Bola to moja prvá zastávka. Majú tu vraj skvelé lázne a ja som si chcel trochu odpočinúť. Možno tu spoznám aj nejakých ľudí, ale o to mi teraz nešlo. S úsmevom som šiel ďalej a ďalej. Uvidel som skupinku ľudí. Nijak som si ich nevšímal a radšej som si zapálil cigaretu. Po chvíli som sa rozhodol, že sa na nich idem pozrieť. Možno sú to ninjovia z Kiri. Prišiel som teda k nim a zamával som na nich rukou. Čau, ja som Sho. Idem správne do Kiri? Spýtal som sa a prstom som ukázal smer kam smerujem. Potom som vyfúkol dym a poškrabkal som sa na hlave. Všetkých som si ich prezrel a usmial som sa.

Kouknu na Setsuko a řeknu "těšímě" pak kouknu na příchozího "čau myslíš že ti to můžu říct když nevím odkud jsi?"řeknu mu trochu podezíravě protože semi honí lavou co když jeto nukenin a nebo někdo z Akatsuki?

Pozrel som sa na toho chalana ktorý ma očividne podozrieval. Vyfúkol som mu dym do tváre aby sa trochu spamätal a potom som ukázal na moju čelenku. Nič som nehovoril a čakal som čo povie ďalej. Priblblo som sa na neho pozeral akoby som si o ňom myslel, že je to nejaký manták. Možno bol slepý keď si nevšimol moju čelenku. Vypadáte, že ste shinobi. Ukázal som mu na čelenku. Takže je jasné, že ma podozrievate. Ale o to sa vy nemusíte zaujímať. Na to máte v Kiri stráže a Mizukageho. Povedal som a nedopalok z cigarety som hodil na zem a zašliapol som ho. Potom som sa na nich pozrel a zdvorilo som sa usmial.

Když mluvil na Kunichiho, byla jsem nezvyklo dlouho ticho a pozorně ho poslouchala. Ten ninja z Iwy vypadal silně, ale ne zle. Když se na nás usmál, všechny moje obavy byly hned pryč. Koneckonců měl pravdu, naše stráže jsou dost silné a i kdyby to byl nukenin, my tři bysme ho jen těžko porazili.
"Jo, jdeš správně," oplatila jsem mu úsměv a po očku sledovala Akiho reakci.

Při rozhovoru jsem celou dobu tiše seděl. Nejevil jsem žádný zájem ani o Kunichiho, ani o ninju z Iwagakure. Byli však na mé poměry až moc hluční, takže jsem se neslyšně postavil a přešel jsem zpátky ke skupince. Lehce jsem odstrčil Kemichiho a pak jsem se podíval na Shoa. Setsuko pak promluvila a já jsem se znuděně podrbal ve vlasech.
Klidně tě tam vezmu. Řekl jsem najednou a při tom jsem rukou ukazoval směrem k vesnici. Nepřipadal mi nějak podezřelý, takže jsem to ani moc neřešil a tady už byla celkem nuda.
Jsi na misi? Vyšlo ze mě, i když mě to vůbec nezajímalo.

Pozrel som sa na Setsuko a znova som sa usmial. Milé dievča. Pomyslel som si a potom som pozrel na Akihira. Usmial som sa keď mi ukázal cestu. Nie, nemusíš sa obťažovať. Pôjdem aj sám. Len som chcel vedeť smer. Povedal som a pomaly som sa dal na cestu. Akihiro sa ma ešte spýtal, či som na misii. Otočil som sa na neho. Nie. Som na návšteve. Odišiel som na nejaký čas z dediny aby som si prezrel svet. A taktiež chcem stretnúť jednu osobu ktorú poznám už dlhšiu dobu a dlhšiu dobu som ju nevidel. Povedal som aj keď som nevedel prečo mu to hovorím. Pozrel som sa smerom ku Kirigakure. Premýšľal som, či sa mi tam vážne chce ísť. Majú tam síce skvelé lázne, ale musím si ich najprv nájsť a určite to nebude lacné. A taktiež som počul o jednom vodopáde ktorý tu je. Má vraj schopnosť regenerovať chakru. Hej, kde je tu vodopád, ktorý má silu regenerovať chakru? Asi ho navštívim ako prvý. Spýtam som sa ich a potom som už chcel odísť aby som už neotravoval.

"Vodopády Namida? Ty jsou tamtím směrem... jestli chceš, mohli bychom tam jít společně," nabídla jsem a prstem ukázala směrem k vodopádům.
Neznělo to jako špatný nápad. Mám ty vodopády ráda a dlouho jsem tam nebyla, tak proč tam nezajít... Navíc já jsem hodně společenský tvor, takže ráda uvítám přítomnost někoho nového.

Pozrel som sa smerom kam ukazovala. Potom som sa len usmial a pozrel som na ňu. Díky. Ako chceš. Môžeš ísť pokojne so mnou. Je to dobrý nápad... Aspoň sa nebudem nudiť. Povedal som a už som kráčal smerom k vodopádu a ruky som si dal za hlavu. Čakal som, či ma Setsuko bude nasledovať, alebo nie. Bolo mi to v podstate jedno.

"Tak dobře," zasmála jsem se a zatáhla Akiho za rukáv. "Pojď taky, bude sranda," přesvědčovala jsem ho. Zatímco jsem ho držela za ruku, rozběhla jsem se za Shoem.

Mezi tím, co se ti dva bavili, jsme byl zticha. Poslouchal jsem, o čem mluví, než mě Sestuko nechytila za rukáv a tahala za Shoem. Po chvíli jsem se jí vytrhl a pokračoval jsem sám. Kývl jsem Kunichimi na pozdrav, jelikož jsem nevěděl, jestli půjde s námi. Pak jsem se už neohlížel a pokračoval jsem rovně za Setsuko.

Koukl jsem na nebe pak na chlapaco namě foukl dým Trochu jsem na hodil pohled co to jako děláš ale pak jsem se koukl na nebe a pomyslel si chjo to si neuvědomuje že kouření škodí zdraví ale co jeodjinud můžemi to být jedno Pak jsem koukna Setsuko "opravdu sním chceš jít uvědomuješ si žeje z jiné vesnice?" řekl jsem jí poté jsem odnich odešel a zdálky jsem na ně zavolal "No co tak čau jdu zpět do vesnice"