nh

First topic message reminder :

N....h

Fumiko Nara

Stále jsem zůstala soustředěná a očima sledovala všechna místa,kde se mohlo to zvíře objevit,ale z ničeho nic jsem uviděla jen jakýsi záblesk a poté toho tvora před sebou s mečem mířeným mě na krk,takže jsem jen aktivovala svojí techniku a chytila protivníka,který neměl čas cokoliv udělat. Kagemane no Jutsu uspělo... Usmála jsem se a řekla větu,kterou jsem často slýchávala od Shikamara-kun,který byl něco jako mým učitelem,jakmile bylo stvoření chyceno do mé techniky,které se nestačilo vyhnout,protože jeho Shunshin musel mít právě teď svojí časovou rezervu na opětované použití,tak jsem si tiše oddychla a ruku,ve které mělo to zvíře meč jsem nechala podél těla a otevřela dlaň,takže meč mu z ruky vypadl a přitom hlasitě dopadl na zem. Nepodceňuj můj klan,sice nejsem z těch nejlepších členů,stále ti teď bude tvoje rychlost na nic! Uchechtla jsem se a pomalu kráčela dozadu,takže zvíře se ode mě začalo vzdalovat,poté jsem si klekla na zem a ruce dala opět do toho zvláštního znamení pro tuto techniku. Hoši máte 5 minut než mi dojde šťáva,takže začněte pořádně makat! Houkla jsem na Aita a Uchihu,kteří teď byli mimo nebezpečí a přitom se opět začala plně soustředit na udržení svého Kagemane...

Aito Satoki

"Veľmi múdry krok, Fumiko." Pošeptal s úsmevom, pričom v sekunde poskladal pečate, a pošeptal.
"Mokuton: Jubaku Eiso!" A v tom momente spod toho človeka vyleteli korene, a keďže sa nemohol pohnúť, znemožnili mu pohyb, trčala mu len hlava, a Aito sa len usmial.
"Mokuton: Kangaru!" Pošeptal, a zo zeme veľkou rýchlosťou vybehol jeden bodák, ktorý zastal tomu tvorovi 5 cm pred tvárou, Aito sa len usmial, pretože naozaj nevidel možnosť, ako sa ten tvor z toho dostane.

" Možná by se hodilo i nějaké to genjutsu ... " Řekl jsem a po chvíli, krátkém momentu byl poblíž těch dvou. " Pokud je někdo pod vlivem genjutsu, většinou se zruší všechny techniky ... Nebo u některých je nebude schopen dál používat, rozvíjet ... " Dodal jsem a naklonil jsem se k tomu chlápkovi, který byl tedy ve skutečnosti gepard. Můj Sharingan se zablýskl jakmile se mi do něj podíval a tou dobou už byl zadržen jak Fumiko, tak mnou. Henge by se tímto mělo zrušit. Já jsem se podíval na toho Geparda, který přede mnou stál a čekal jsem, až se dostane z genjutsu. Tím jsem už čekal na nějaké jutsu dřeva, kdy by se hodilo na jeho spoutání. Henge bylo zrušeno, on na chvíli paralyzován, to znamená že se čekalo jen na Aitova jutsu, která zamezí pohybu nepřítele. Jenže po chvíli se tak stalo a vypadalo to, že ten Gepard nemá jinou možnost, než přestat ...

SORAISHIN

Summon mal privreté oči, vyzeral vyčerpane, bol však aj prekrásny, mal inteligentnejší pohľad ako väčšina ľudí... zvládli to.. prehovoril po chvíľke už normálnym hlasom a oblizol si pery a otvoril tlamu pričom si zívol, a následne svojím spôsobom uškrnul, a dodal.. začíname teda druhú časť. Telo geparda sa začalo meniť, už to nebola koža čo ste na ňom mohli pozorovať, očividne dokázal prerušiť tok svojej chakry a teraz ho získal späť pod kontrolu, jeho telo začalo naberať stále viac a viac chakry ktoré postupne pokrývalo jeho telo, až sa dostal na samý okraj svojich hraníc, udržať takýto nápor bolo problémom nielen pre Fumiko, ktorej technika sa blížila k limitu, ale aj pre techniky Mokutonu, nevraviac o Genjutsu.


Po chvíľke, mocne zreval, a to čo zostalo z dreva a techniky tieňov bolo ničím, kus dreva dopadol na zem, ako po výbuchu a on sa na ňom len pohodlne rozvalil, nevyzeral zranený ani vyčerpaný, napriek tomu bol unavený, ľahol si, na to čo zostalo z techniky dreva, a sklopil hlavu a položil ju asi 20 centimetrov od Fumiko, ktorej technika skončila, okolo jeho tela prúdila jeho chakra... vyzeralo to, že jeho úloha skončila, napriek tomu ste nevedeli čo myslel slovami druhá časť.

Fumiko Nara

Jakmile se osvědčila moje pravdivá teorie,tak jsem si s radostí oddychla,protože tohle bylo poprvé,co jsem přemýšlela stylem našeho klanu,čili spojování všeho co vím do jednoho správného řešení. Sugoooi alespoň něco jsem zdědila po Shikamarovi-kun,promiňte že mi to tak trvalo,ale tohle bylo poprvé,co jsem zapojovala svoje analytické schopnosti Nara klanu. Trapně jsem se usmála a rukou si začala drbat hlavu,protože tohle byla opravdu náhoda,ale věřila jsem,že když se mi to povedlo poprvé,tak se to povede i příště,svojí techniku jsem uvolnila,jakmile se gepard přeměnil do své pravé podoby. Sateee gepard-sama,omlouvám se za to spoutání,ale jinak to hold nešlo! Zašklebila jsem se,lehla si na zem a ruce si dala pod bradu,přičemž jsem se teď dívala tváří v tvář té velké kočce,které krása rozhodně nechyběla,protože její tělo bylo vlastně tvořeno čistou chakrou,což jsem viděla poprvé a zjevně naposled. Hej není nikdo z vás zraněný? Houkla jsem na tým a přitom neodvrátila pohled od čičiny,která ležela přede mnou,s úsměvem na tváři a takovým radostným pohledem jsem nechala hlavu asi tak deset centimetrů od hlavy masožravce,vlastně jsem si i uvědomovala případné nebezpečí,ale věřila jsem v to,že by mě gepard-sama nezabil,i když to nemusela být tak úplně pravda...

" Druhá část ? ... " Zeptal jsem se nezaujatě. " Na tohle nemám čas ... " Řekl jsem, přičemž jsem se spálil bílými plameny a odešel. Odcházel jsem někam pryč. Na klidnější místo, kde bych mohl konečně nabrat síly a zlepšovat se. Možná bych šel za Shiro, možná na hřbitov, nevím. Vlastně v té chvíli jsem nevěděl vůbec nic. Začal jsem zase přemýšlet nad Sasukem a temnotou v jeho srdci. Poté jsem odešel a nechal je tu ať si dělají co chtějí. Pro dnešek jsem toho měl plnou hlavu a potřeboval jsem se odreagovat. Není to mise, je to k ničemu. Jediné čím můžeš zesílit, je samota. Se zašustěním listí jsem byl pryč a zůstal po mne jen prach a díry vytvořené výbuchy výbušných lístků. Dokonce i Sharingan zmizel z mých očí. " Chtěl jsem misi .. Ne hrát si na kočku a myš s tímhle ... " Dodal jsem si pro sebe.

Přesun

SORAISHIN

Odrazu zmizol preč, a vám mohlo dôjsť, že skrátka preto, lebo ho jeho skutočný majiteľ odvolal, niečo sa očividne dialo a nebolo to nič príjemné. Obaja ste však na mieste uvideli len malý papierik ktorý tam po mačke zostal, a stálo na ňom:

"ZEM OHŇA" Bol to nápis, a bolo na ňom ešte spomenuté kam majú ísť, z hodou okolností to bolo miesto kde zohral svoj boj s Yuki Yukigakure HOkage, čo znamenalo, že tam bude riadna zima.

Fumiko Nara

V jednu chvíli jsem se dívala na geparda a v druhé chvíli už byl pryč,nechápala jsem to,ale najednou jsem uviděla na zemi jakýsi papírek se dvěma slovy. Země Ohně? Proč ne,třeba tam bude rodinka gepardíků! Usmála jsem se,rychle se postavila na nohy a mrkla po Aitovi. Aito-san budu tě tam čekat,takže ne že příjdeš pozdě! Sayonara zatím! Mávla jsem mu na pozdrav a zmizela kdesi v lesích...
~ přesun ~