nh

N....h

Fumiko Nara

Vyšla jsem společně se svým novým týmovým partnerem,přičemž jsem si ho celou dobu tak podezíravě prohlížela a snažila se přijít na to,zda pod tou páskou oko má nebo ne. Sensei? Ty jsi ho měl jako senseie?! Aaaach to neni fééér! Začala jsem si cestou potichu fňukat,protože jsem také chtěla poznat lépe Haa-sama,ale teď na postu Hokage už asi nebude mít tolik času,což mě trochu naštvalo. Aito-baka! Jednak moje schopnosti? No takže pár klanových technik zvládám,ale to není nic moc,protože jsem hlavně medic a to mě baví více než hrátky se stíny! Široce jsem se usmála a došla s Aitem až na místo cvičiště,tedy pokud se to tak dalo nazvat,protože to tu vůbec nevypadalo jako tréninkové místo a navíc tu nebyl ani slibovaný sensei. Les?! Tak tedy popravdě tohle vůbec nevypadá jako náš klanový lesík s jeleny,tohle je spíše místo pro stezku odvahy ne? Hej Aito-san doufám,že máš dobrý vztah k přírodě,protože teď se ti bude hodit! Uchechtla jsem se,dala si ruce za hlavu a zadívala se do toho lesa,ze kterého mi naskakovala husí kůže. Ale tedy,že by se mi tak nějak extra chtělo,to se říct nedá... Otočila jsem se zády k lesu a přitom sledovala Aita,jestli náhodou nemá nějaký důvod toho,proč nás sem Hokage poslal...

Aito Satoki

Aitovy sa len mihlo hlavou.
"Les.. a medic... Ten Hao bude asi fakt dobrý stratég, no som zvedavý čo tu od nás chce, predsa len tu žiadny sensei asi nie je..." No v tom sa znova pozrel divno na Fumiko, pričom uvažoval či by jej mal povedať o Mokutone, no zatiaľ sa rozhodol ešte o tom nerozprávať.
"No, nie nadarmo ma volajú dieťa prírody." Pošeptal, pričom narážal na vzťah jeho a jeho elemeno. Nebol si istý, čo to bude zač, ale vyzeralo to dosť blbo, a hlavne nebezpečne. V tom sa pomaly rozkráčal, do lesa, pričom naznačil Fumiko, aby ho následovala.

Fumiko Nara

Dítě přírody? Tak to mě těší dvojnásobně,jelikož já mám velmi dobrý vztah s přírodou už kvůli otci,který mě užil soužití s jeleny a jinými tvory! Usmála jsem se,ale poté se hluboce zamyslela a vzpomínala na všechny Kekkei Genkai,schopnosti,klany nebo organizace,které jsem znala a byly jakkoliv spojené s přírodou nebo chodem v ní. Satoki není žádný klan,takže by musel mít leda speciální schopnost jakou mám já,taky je tu možnost obyčejného elementu jako je Doton či Suiton,který je v přírodě hodně zastoupený,ale tomu moc nevěřím,když ho učil Hao-sama bude to něco lepšího... Hmmm Aito-san doufám že umíš bojovat,protože já se vážně spíše zaměřuji na svoje lékařské schopnosti,takže jsem v boji taková no...Prostě za normálními shinobi dost zaostávám! Trapně jsem se zašklebila a nadále s rukama za hlavou jsem následovala Aita,který zjevně věděl co dělá,ale mě stále trápila myšlenka na jeho schopnosti. Dítě přírody,dítě přírody...Sakra Fumiko to tě Shikamaru-kun nic nenaučil! Dělej přemýšlej! Takže máme půdu,trávu,listy,kameny,dřevo,koře-....Že by? To ne,klan Senju už je dávno vymřelý a jediný známý uživatel Mokutonu byl první Hokage a ještě jeden Jounin,ale je tu stále 10% možnost,že by tento spojený element ovládal,i když tomu moc nevěřím... Nechala jsem jeho schopnosti zatím tak a raději si znovu se zájmem prohlížela jeho pásku na oku. Hele Aito-san ty máš očka obě nebo jsi jednoočko? Víš ta páska celkem by mě zajímalo,co pod ní máš,třeba takový tenisový míček by nebyl na škodu! Usmála jsem se a držela se v těsné blízkosti Aita,nechtěla jsem se loudat a ani být vpředu,protože jsem byla vždy jen jako záložní a poslední řešení,takže jsem si už na svojí pozici nějak zvykla...

Aito Satoki
"No, vlastne väčšina mojich schopností je útočná, ovládal uhm... Mokuton, ten asi poznáš." Pošeptal, pričom sa trocha pozrel do zeme, pretože väčšinou reakcia ľudí na toto nie je moc príjemná. Následne sa snažil trocha odbočiť od témy, aj keď to bolo dosť okaté. Len sa pousmial.
"Tú pásku nosím preto, lebo na to oko vidím slabšie, a je lepšie, keď ho nemám stále otvorené." Jeho hlas bol možno až moc milý, no prvý krát to niekomu len tak povedal, koho ešte ani poriadne nepoznal.

Fumiko Nara

Moku- Zasekla jsem se,protože jsem nevěřila svým uším,jelikož jsem pokládala Mokuton už za ztracený element,který vlastnil už pouze jeden člověk této doby,ale byla jsem více jak příjemně překvapená,takže jsem začala skákat za Aitem a s radostně se usmívala. Sugooooi Aito-san a to jsi mi řekl až teď,ani nevíš jak moc je Mokuton vážený a je to pro mě pocta mít tě v týmu,takž- Nedořekla jsem,protože se vzduch kolem nás změnil,byl chladnější a ani jsem se nenadála už se mezi mnou a Aitem kdosi objevil,nevypadal přátelsky a už vůbec ne jako náš sensei,takže jediná možnost na pokračování v cestě bylo ho porazit,což jsem ale moc nechtěla. Začala jsem si pozorně prohlížet ten úkaz a přitom si všimla elektrických výbojů,které mu prošly celým tělem a já potřebovala něco vyzkoušet. Aito-san pozor! Ten kdosi ovládá podle všeho Raiton! Křikla jsem na svého partnera a přitom se rychle zvedla ze země,přičemž jsem uskočila dozadu a cestou hodila na tu příšeru jeden výbušný kunai,mířila jsem přímo na srdce akorát zezadu,potřebovala jsem si něco ozkoušet. Aito-san uskoč někam! Znovu jsem houkla dopředu a přemýšlela o všem,co jsem mohla využít ať už v okolí nebo ze svých schopností...

Aito Satoki

Keď uvidel daného človeka, pričom ho ešte Fumiko varovala, tak ihneď uskočil, pričom nezastával, a rovno uskočil do ľava, asi 3 metre. Odrazu začal robiť pečate, a následne vystrel ruku.
"Mokuton: Shinchisaru!" A z Aitovej ruky okamžite vyšiel jeden pilier, ktorý budoval podpierne piliere, až sa zastavil pri danej osobe, a sformoval polkruh. Bolo to to isté jutsu, ktoré použil proti Neome, avšak tentokrát ostne, ktorý lemovali polkruch nevystrelili, boli na tesno, a pokiaľ by sa ten človek pohol trocha prudko, tak by ho pravdedpodobne prebodlo. No, Aito neprestával, vedel že toto pre toho človeka pravdepoodbne nebude problém, a preto si plánoval, čo urobí ďalej. Čakal pritom, že Fumiko použije svoju typickú techniku Nara klanu, aby to bolo jednoduchšie, avšak bolo jasné, že ona je skôr support ako útok, no teraz ho skôr zaujímala reakcia osoby, na ktorú zaútočil.

Fumiko Nara

V hlavě mi proudily všelijaké myšlenky a tahy jak toto ukončit co nejrychleji,když však ten rádoby člověk chytl můj kunai a lístek na něm doslova rozdrtil na prach,zmocnila se mě trochu panika,protože ještě nikdy jsem nebyla tolik zapojená do boje,ale trénink psychiky a koncentrace z klanu se mi tentokrát vyplatil. Najednou jsem si však všimla výrazu v obličeji Aita,který mi dal hned najevo,že něco není v pořádku,takže jsem se jen zasekla,ale v tu chvíli uslyšela slovo "uteč",neváhala jsem ani na vteřinu a rychle se rozeběhla dopředu,takže meč mě minul sotva o milimetr,tentokrát jsem měla štěstí. Co to sakra?! Musíme zmizet,tady to bude více než nebezpečné! Aito-san! Křikla jsem a v běhu chytla Aita za rukáv a táhla ho za sebou,přičemž jsem se snažila utéct pryč z dohledu toho monstra,které se mi vůbec nelíbilo,jakmile jsem se ujistila,že jsme dostatečně hluboko v lese,kam sluneční paprsky skoro nedosáhnou,jen jsem se usmála,protože to bylo jako stvořené pro moje stínové techniky,které v tomto prostředí jen zesílily. Tohle bude teprve akce! To mám určitě jako vynahrazení za to,že jsem se dva roky ulejvala z misí a teď se mi to vrací v plné kráse,Aito-san nějaké nápady? Stále jsem přemýšlela nad tím,proč mi ten přízrak řekl,abych utekla,měla jsem teorii o tom,že uvnitř toho někdo nebo něco je,něco co nechce útočit nebo se nám to snaží pomoci přežít,ale zatím to byla jen teorie a ty mé byly jen málokdy pravdivé,takže jsem spíše začala přemýšlet nad vším možným,co se odtud dalo využít...

Aito Satoki

Po tom, čo bolo takmer po Fumiko len zostal trocha zaskočený, no hneď ako sa rozutekali spolu s Fumiko, tak mali ohromnú výhodu. Bolo tu veľa stromov, čo znamenalo aj veľa tieňa, a keďže ten človek mal veľkú rýchlosť, tak aj veľa zatáčok, čo bolo veľmi nevýhodné pre niekoho s ohromnou rýchlosťou.
"Myslím, že niečo mám." Pošeptal, a odrazu s Fumiko trhol, zastáli, no v dvoch sekundách sa okolo nich sformovala hrubá drevená kopula. Vedel že to nevydrží dlho, no aspoň mali čas niečo vymyslieť.

" Jasně ... " Zašeptal jsem si když jsem sledoval ty dva. " Takže kde jsou ti dva ... " Rozhlížel jsem se po okolí, schovaný za keřem, neviděný. Po chvíli jen šustlo listí, které se mohlo lehce zaměnit s lehkým větrem narážejícím do listí. Přeskakoval jsem z menších stromů na větší a neslyšně se podíval dolů. Poté jsem zahlédl trámy. Jenže ty byly použité a uživatel nikde poblíž. Sharinganem jsem každou chvíli viděl chakru a přemýšlel jsem čí může být. Slyšel jsem vypravěčky o tom ... Klanu Senju ... Nebyl jsem si jistý jestli někdo takový může existovat, ale jestli to bude "ON", ANBU z té osudové noci, byl jsem odhodlán s ním bojovat. I když tamten chlap měl o dost jinou chakru. Chvíli jsem ještě takhle hledal stopy chakry, která se podobala zbytkům v Technikách Mokutonu. Po chvíli jsem ji našel. Byla v odlehlejší části lesa a já jsem seskočil vedle té techniky. Zaklepal jsem na ni. " Ee .. Otevřete mi ? Ta technika ... Je to Henge no Jutsu ... " Řekl jsem

Fumiko Nara

Jakmile mě a sebe Aito schoval do jakési dřevěné kopule,začala jsem znovu přemýšlet nad vším,co jsem až doteď zjistila o tom našem protivníkovi a snažila se dát jedna a jedna k sobě. Promiň Aito-san ale nemám takovou inteligenci jako ostatní členové Nara klanu,proto většinou se Shikamarem-kun prohrávám v Shogi a prý jsem taky dost otravná,ale snad alespoň tebe neotravuju,protože tahle honička je celkem zábava nemyslíš? Usmála jsem se a dala přestala myslet na boj,uvolnila jsem se a zadívala se na dřevo,které mě obklopovalo. Hezké,pevné,kvalitní...Z toho by byl pěkný táborák! Hele Aito-san nemáš u sebe nějaké buřty na opékání? Uchechtla jsem se a asi o sekundu na to uslyšela klepání na náš provizorní baráček. Hele Aito-san zapomněli jsme dát ceduli,nerušit hraje se poker! Šeptla jsem a poté se podívala směrem k místu,odkud jsem slyšela klepání,hlas toho člověka jsem okamžitě poznala,protože to nebylo tak dlouho,co jsem s ním mluvila. Uchiha-san? Co ty tady,jdeš si s námi taky zahrát karty? Ozvala jsem se a zaklepala na dřevo,ale zevnitř,abych mu dala najevo,že nás tedy našel a jsme oba v pořádku...

Aito Satoki

Aito sa len zamyslel, po tom, čo mu Uchiha oznámil, že to je henge zostal zarazený, no otvoril miestnosť, a pozrel sa na toho ninju.
"Volám sa Aito Satoki... ty budeš... Uchiha" pošeptal, no tentokrát s úsmevom, nemal v zámere poukazovať na svoju nenávisť k Uchihom.
"Mám pocit že tú chakru poznám, predsa len to môžeš byť.. ten Hao." Pošeptal, pričom sa pozrel na toho človeka v diaľke.
"Takže si len Henge?! Ukáž sa!" Pošeptal a vyzval ho.

Aito Satoki

Presne teraz bola Aitova príležitosť, očividne si ich nevšimol, a po kopuli sa len tak prechádzal. Aito využil príležitosť, a urobil pečať na koncentrovanie Mokuton Chakry, a zo sekundy na sekundu z celej kopule vysršali ostré hroty. Toto bolo už pokročilejšie manipulovanie s Mokuton no jutsu, a preto sa trocha zahrýzol do pier, pričom dúfal, že toto ho dostalo, lebo ak nie, tak to mali dosť blbé.
"Pozrieme sa von?" Pošeptal, pričom čakal na ich reakciu, poprípade na reakciu lovca.

" Měli by jsme si domluvit strategii ne ? Potřebujeme to Henge odstranit aby jsme zjistili kdo to je. " Řekl jsem a postavil se. Vytáhl jsem velký svitek plný výbušných lístků. " Řekněme že Fumiko by mohla klást pasti, do kterých by jsme ho postupně naháněli pomocí našich jutsu ... " Řekl jsem a spodní stranou stromu jsem seskočil dolů. Podíval jsem se na toho týpka. " Co jsi zač ... " Řekl jsem si pro sebe a vyskočil na jeho úroveň. Hodil jsem po něm zezdola několik výbušných lístků a poté to opakoval i před ním. Poté jsem se dostavil na větev, výše položenou než byl on. Upoutával jsem na sebe pozornost, doufajíc že se pokusí klást pasti a Aito bude mít možnost útočit ze zálohy. " Doufám že nebudeme jako Uchiha Madara a Senju Hashirama ... " Řekl jsem si pro sebe a obří svitek na pár centimetrů vysunul. Bylo tam odporné množství výbušných lístků.

Fumiko Nara

Já a pasti? No myslím,že to není tak úplně dobrý nápad,přeci jen nejsem Shikama- Řekla jsem tiše,to už byl ale Uchiha pryč a já si dlouze povzdychla,protože jsem opět neměla na výběr,nejdřív jsem si však chtěla urovnat všechno v hlavě,takže jsem jen si klekla a dala ruce do velmi zvláštního gesta,které jsem pochytila od svého bratrance,takže jsem měla dlaně a prsty v jakémsi kruhu,pomáhalo mi to se koncentrovat a tak využít všechno,co jsem o nepříteli znala. Náš cíl je zrušit Henge no Jutsu toho protivy,přitom však jeho síla je více než brutální,pohyby rychlejší než může lidské oko postřehnout,což mi trochu připomíná techniku Hiraishin no Jutsu,ale podle těch výbojů,které měl po těle do bude spíše jakási odrůda...Takže potřebujeme zamezit mu v používání chakry,aby se nemohl tak rychle přemisťovat,musí mít jisté časové mezery,díky kterým si musí dát chvíli pauzu od té techniky a první úkol tedy zní,zjistit náš potřebný čas,poté se můžeme pohnout kupředu...Další věc bylo to vychytání mého kunaie mířeného na slepý bod obyčejného člověka,jeho zorné pole musí být nějak rozšířené nebo má výjimečně vyvinuté smysly,což by byl pro nás velký problém...Takže co známe,pohyb pomocí hromadění chakry,která posléze vyprší,zřejmě techniky Raitonu,zlepšené smysly,brutální síla,brnění,na které zřejmě není moc zvyklý,protože se pohybuje dost nepřirozeně,takže mu tento úbor moc nesedí,dále slovo "utíkej",takže hra na kočku a myš a nakonec technika přeměny Henge,kterou musíme zrušit... Celá moje teorie proběhla ve velmi krátkém úseku,protože jsem byla soustředěná,takže mi toto myšlení zabralo něco okolo minuty,posléze jsem se pouze široce usmála a ruce dala opět podél těla. Takže jako první jde na řadu časová rezerva... Vzala jsem si pár svých věcí a začala si cosi kutit,mezitím co se ostatní snažili nějak dostat toho chlapíka...

Aito Satoki

Aita takmer trafil jeden šíp, a potom takmer druhý. Pomocou Mokuton no Jutsu si pred sebou vybudoval menší pilier, ktorý šípom znemožnil prejsť. Tá jeho rýchlosť, bola ohromná.
"Toto bude buď Hao, alebo niečo rovnako rýchle ako on, ale taký už žiadny človek nie je..." Pošetpal, a potom si ešte raz premeral toho človeka.
"Ovláda Raiton, a je extrémne rýchly." Hovoril jeho postrehy, a preto sa zamýšľal čo by mal urobiť, no možno niečo napadlo aj ostatných.

Viděl jsem šanci v tom že střílel po ostatních, protože jsem byl poměrně daleko od nich a oni měli čím se bránit. Vyskočil jsem společně se svitkem do vzduchu a rozvinul ho. " Zjistíme kdo jsi ... " Řekl jsem si pro sebe a svitek, vlající ve větru začal uvolňovat výbušné lístky. Ty se snášeli po okolí a jen lehce zazářily. Byly kdykoliv schopné vybuchnout. Já jsem dopadl po strom na kterém stál a položil ruce na zem. Tam se nejdříve zvedl prach, ale poté tam ze země vyjela obrovská fialová bariéra, orientovaná na výšku než na šířku. Nahoru letěla extrémně rychle a společně s výbušnými lístky tvořila něco, čemu se lze vyhnout pouze pomocí jeho "Shunshin no jutsu". Poskládal jsem pečeť a jakmile by se chtěl pohnout, nechal bych vybuchovat lístky tak, abych ho donutil použít tu techniku. Beriéra se samozřejmě poté uzavřela i s víkem, nezáležíc na tom, jestli uvnitř je, nebo ne. Prostě jsem doufal v jedno a byl si celkem jistý. Pokud uhne, bude muset použít "Shunshin no Jutsu", pokud ne, bude chycen v bariéře a nebude se moct hnout. Fumiko byla zabraná analýzou techniky, ale Aito stále mohl přidat na intenzitě nátlaku na jeho techniky. Proto jsem na něj tak trochu "spoléhal".

Fumiko Nara

Šípy? Shimata zapomněla jsem na jeho zbraně,mohlo by to být dost nebezpečné,ale potřebujeme zjistit ten časový úsek nebo ne,ale potom je každý další krok dost riskantní...Aaach! Fumiko sakra,co by na tvém místě udělal Shikamaru-kun co?! Opět jsem si nevěděla rady,už od mala jsem nikdy nebyla dobrá na tyhle strategické útoky,ale snažila jsem se nadále přijít,o co tu vlastně jde. Les,protivník,který je až neuvěřitelně rychlí,brnění,které mu nesedne,"uteč",šípy... Snažila jsem se všechno si spojit dohromady a přitom vymýšlet nějaký plán na znehybnění toho stvoření. Les,rychlost,Raiton,síla,slova...Nějak mi do toho všeho pořád nesedí to mluvení,jakoby snad málo hovořil s lidmi nebo že by- Dostala jsem jakýsi nápad,který mohl být však velmi bláznivý,ale zatím jsem se tím nezabývala a srovnávala si dále fakta,která jsem znala a snažila si je doplnit ke své teorii. Jsme v přírodě,to znamená mnoho zvířat,dokonce ani jeleni nedokáží běhat takovou rychlostí natož potom člověk,jediný známý s takovouto rychlostí je tedy Hao-sama podle Aita-san,neumí moc mluvit,takže člověk se rovnou vyřazuje ze hry...Musí to být nějaké zvíře,už kvůli té zmínce od Uchihy,která se týkala Henge no Jutsu,poté ta přesnost míření,musí mít velmi dobrý zrak,aby se takto trefoval,všechno to do sebe krásně zapadá,ale co je to za zvíře,když si rádo hraj- Gepard! Došlo mi to hned po tom,co jsem si vzpomněla na slovo "uteč" až teď jsem pochopila správný význam toho slova,protože on mi nechtěl pomoc,on mě chtěl přinutit utíkat,abychom si hráli na lovce a kořist,takže to zajisté musel být masožravec a podle všeho co jsem znala,byl nejrychlejším pozemním tvorem gepard. Aito-san,Uchiha-kun je to gepard! Všechno tomu naznačuje,gepardi jsou sice neskutečně rychlí,ale v síle zaostávají,pokud se mi ho podaří znehybnit je po všem! Houkla jsem na tým a jakmile uviděla jutsu Nakameho,pousmála jsem se a shromažďovala si všechnu svojí chakru a ruce přitom dala do velmi zvláštního znamení,které bylo specifické pro jednu technika mého klanu,ale musela jsem vyčkat na správný okamžik,takže jsem jen sledovala všechna místa,odkud by to zvíře mohlo vylézt...