Dom Tetsua a Kotoke Shi

Nejde o nejaku vilu je to obyčajný drevený domček pre 2 ludí s malou kuchinkou a ostatným čo k tomu patrí.

Konečne. Pomyslel som si, keď som zastal pred naším domčekom. Otvoril som dvere a vošiel dnu. Dvere som nechal otvorené bratovi, ktorý sa očividne domov neponáhľaľ. Akonáhle som sa ocitol vnútri, kde bolo oveľa teplejšie ako tam vonku, hodil som sa na menší gauč a čakal, kedy sa vo dverách objaví brat. Už vopred som si pripravil guľku s papiera a čakal na vhodný okamih.

Konečně se dotoulám k domu. Sundám si boty ještě venku. A trochu si je očistím abych uvnitř nenadělal bordel. Poté vejdu a všimnu si bráchy jak už se natáhl na gauč. Ale vidím že něco není tak jak by mělo.

Keď sa bratova tvár objavila vo dverách, pekným padáčikom som na neho hodil ten zhúžvaný papier. Ak by ho nechytil, proste by ho zasiahol do hlavy a ja sa pekne zasmial. "Postreh!"

Když si všimnu že na mě letí koule z papíru jen se přikrčím a udělám kotoul dopředu takže koule neškodně proletí mě nad hlavou a dopadne ven. Tetsuo umíš i lepší... řeknu, zvednu se a s úšklebkem na tváři zavřu dveře. Pak se rychle převléknu do suchého a posadím se do křesla...

Začnem sa smiať. "Kvôli jednej papierovej guli tu ideš robiť rozcvičku?" stále sa rehocem a pritom sa zvíjam na gauči.
Po chvíľke ma smiech prejde a vybehne do svojej izby. Tiež na seba hodím suché veci a mokré prevesím na šnúru, kde ich nechám sušiť. Potom zbehnem späť dolu.
Znovu hupnem na gauč a spustím: "Poriadne sa teším na tú misiu. A kto vlastne bude ten tretí človek? Myslíš si, že nám Raikage dá misiu, kde je isté, že si zabojujeme?"

Já se taky nemůžu dočkat...bude to naprostá paráda...konečně mise...navíc Shiki Takeru vypadá jako schopný shinobi, budu ho mít rád za senseie. řeknu a hodím si nohy do tureckého sedu a pokračuji. A ten třetí nevím, možná že to bude ta třetí... při té možnosti se ušklíbnu...a ohledně tý mise ono to asi nebude nic brutálního ale rád bych si zabojoval...

"Takže tak sa volá? Shiki Takreu, kdesi som už to meno počul. No, dúfam, že nebude taký typ senseia, že nás ani nepustí ku boju, pretože to môže byť "nebezpečné". A vypadá dosť silne, dúfam, že ovláda nejaké katon techniky," zasmejem sa a opriem si hlavu o vankúš. Potom začnem pozerať do stropu.

Hlasitě si zívnu. No brácha já už valim spát, musíme bejt na zítra v pohodě... řeknu a zalezu si do své postele a přikreju se až po krk. Tak dobrou...

Zasmejem sa a zo svojej postele si zoberiem perinu a vankúš. Neviem prečo, ale usteliem si na gauči. "Dobrú braček," usmejem sa a tiež sa zakryjem. Za pár minút už tvrdo spím.

Zobudil som sa a vystrel pred seba ruky. Pritom som si hlasno zívol. Pozrel som von oknom, slnko bolo už dosť vysoko a tak som okamžite vyskočím na rovné nohy. Podvihol som si gate, lei mi skoro spadli a rýchlo na seba hodil tričko.
Potom som pribehol ku bratovej posteli a začal s ním silno triasť.
"Kotoke! Vstávaj!"

Cože? Kolik je? Co se děje? zařvu když se mnou začne brácha cloumat. Zvednu se na posteli a kouknu ven. Slunce už svítí. Rychle vylítnu a ani nic neříkám rychle se obleču a řeknu bráchovy Jdeme ať na nás nečeká...
(přesun)

Prevrátim oči a obujem sa. "No tak poď!" zasmejem sa a v rýchlosti vybehnem z domu. Dúfam, že moc nemeškáme. (presun)