Kotoke "Panosh" Shi

Jméno: Kotoke Shi

Věk: 16

Hodnost: Genin

Pohlaví: Mužské

Rodina:

Matka Izumi Shi:

Otec Nao Shi:

Bratr Tetsuo Shi:

Sen: Zesílit abych mohl ochránit lidi co mám rád, najít vrahy rodičů

Klan: Shi

Kekkei Genkai: ---

Popis Kekkei Genkai: ---

Zaměření: Taijutsu, Ninjutsu (Suiton)

Schopnosti:
Taijutsu 50%
Ninjutsu 50%

Vlastnosti:
Kotoke je veselý mladík, teď už celkem zodpovědný protože se stará o svého bratra.
Po smrti rodičů se snažil působit silně, což se mu dařilo ale ve skutečnosti ho to zevnitř zžíralo.
Ale netrvalo dlouho a vzpamatoval se. Jsem společenské povahy rád se seznamuji s novými lidmi.

Vzhled:
Mám dlouhé černé vlasy stažené do culíku, mám hnědé oči.

Spoiler:

Techniky:

Suiton: Mizuame Nabara (C)
Suiton: Mizu rappa (C)
Mizu Bunshin no Jutsu (C)
+ základní E techniky: Kawarimi, Henge, Nawanuke

Příběh:

Narodil jsem se spolu s mladším bratrem Tetsuem v Kumogakure. Naše rodiče nás milovaly byly jsme parádní rodina. Už od mala jsme dělaly s bratrem kraviny. Neměly jsme ani pomyšlení stát se ninji. Otec nás učil svému řemeslu a já ho začal celkem ovládat. Tešil jsem se že projezdíme celý svět a že poznám nové kraje a nové lidi, protože se rád seznamuji. Vše bylo perfektní.
Když jsem byl menší rád jsem se toulal kolem vod. Rád jsem jen tak plaval a plaval, vydržel bych celý den.
Když mi bylo 9 let, otec za mnou přišel a řekl že vyrazíme do Konohy, kvůli obchodu a řekl že pojedeme všichni, pro nás to byla první pořádná cesta za hranice. Nasedly jsme na vůz a vyjely jsme. Přibližně v půlce cesty jsme se jeden den zdržely a nedojely tam kam jsme chtěly, musely jsme tábořit dřív. S bratrem jsme po celém dni jízdy rychle usnuly a těšily se na další den. Uprostřed noci jsem uslyšel bratrův pláč. Vyběhl jsem ven a to co jsem viděl mnou otřáslo, otec i matka byly mrtví, tábor rozbořený a věci pryč. Přiběhl jsem k bratrovy a dlouho jsem ho utěšoval ale pořád se nedal. Nakonec se mi ho podařilo uklidnit a tak znovu usnul. Já jsem rodiče pochoval, druhý den jsme jim daly kytku na hrob a vydaly se domů na koni, který nějakým zázrakem přežil. Poté co jsme dorazly do vesnice, rozhodly jsme se že se přihlásíme na akademii a zanedlouho se z nás staly genninové. Co se stalo už je pryč, ale vzpomínky na ten hrůzný večer mi zůstanou navždy.