Cely

First topic message reminder :

Vězení, ve kterém jsou vězněni lidé od nejhorších i k těm nejméně nebezpečným.

Ignoroval jsem ho a poslouchal dál.
" Předtím jsi v cele vypadala jinak " řekl a po odmlce pokračoval.
" Zkoušel jsem to s tebou mnohokrát, ale ty jsi si pokaždé vybrala špatnou cestu ..." řekl jsem trochu naštvaně, ale zároveň i starostlivě.
" Teď mi řekni, proč jsi pracovala pro Orochimara ... " poté se chvílově otočil na Toshiho
" Nyní je nukenin jako každý jiný .. " řekl chladně a dodal
" Nyní už není ta před sedmi lety ... " řekl s otočením hlavy na Ansellu
" Tohle je poslední šance ... " řekl a pokračoval směrem k Toshimu
" Nech nás o samotě ... "

"Bojíš se že by tvůj vlastní tým odhalil tvou minulost Tenshi? Já ti jasně řekla že potřebuju svobodu a nemůžu být upjatá. Už jednou jsem ti řekla že sloužím tomu kdo si za mou službu zaplatí a Orochimaru je výhodný zákazník. Krom toho nejsem ten typ člověka, kterýho do něčeho donutíš. Sám moc dobře víš že se neudu nikdy bránit a přesto mě tu držíš jako nejnebezpečnějšího ninju všech dob a to jsou tu i horší adepti než jsem já." zadívala jsem se na jeho tým a připomnělo mi to minulost

Toshi Takari

Fajn, pokrčil som plecami a otvoril dvere, a ešte raz som pozrel na Ansellu, a pomyslel, už sa teším, až si prezriem meč od jedného z legendárnych šermiarov, uškrnul som sa, a zatvoril som za sebou dvere mieriac pred budovu. Moja technika priťahovala v podstate len skutočné kovy, takže som si bol istý, že som mal Kubikiri, naviac ak by sa váha predmetu na ktorom som používal Jishaku Juryo zmenila, poznal by som to. Zvitok som už teraz držal v ruke a bol pripravený ho otvoriť vonku hneď ako to bude možné. Kubikiri, tento meč, bude len jedným z prvých, pomyslel som.

" Orochimaru ti zaplatil ? Jak .. Ránou do hlavy ?" zeptal se přísně
" Pokud si dobře vzpomínám ... náš tým byl jiný .. Ten sem nemusíš plést .. Moji minulost nepotřebují znát ... Minulost ve které jsi mi nedokázala být oporou .." řekl a mírným nakloněním k ní. " Nejhorší na tom je že to byl právě Orochimaru pro koho jsi to dělala ... A ty moc dobře víš co udělal ... Mne .. nebo komukoliv jinému ... " řekl jsem a vstal. " Přenechám tě Ibikimu ... Ale to neznamená že tě rozvážu .. Sbohem ... " řekl a pustil do lan více chakry. " Vy máte volno " řekl a čekal než přijde Ibiki

nějak mě to nechávalo klidnou a seděla jsem na židli a přišlo mi to všechno komické, zabývat se mnou když po světě běhají horší.

Po chvíli přemýšlení jen švihl rukou.
Z tebe spadly provazy a já jen stál na místě.

Ani jsem se nehnula jen se zhluboka nadechla.
"Proč si to udělal?"

" Protože i když mysl ví své, prostě nemůžu udělat to co bych měl ..." zašeptal
" Vzpomínky na něj mi osvětlili že přátel si máme vážit ... I když .. Jsi můj přítel ? " dodal

otočila jsem se na něj s vážným obličejem v očích jsem však měla něhu.
"Vždycky budeš pro mě můj přítel."

" Tak mi vysvětli proč Orochimaru ? ..." řekl a zhluboka se nadechl

vstala jsem ze židle a stála naproti němu.
"Tenshi říká ti něco dvojitý tajný agent? Myslíš si že jsem až tak bezcitná?"

" Chvílema tak vypadáš .. " řekl a v ruce mu zazářilo chidori
" Omlouvám se za všechno ... "

Nelíbil se mi tok jeho chakry
"Ne Tenshi...ty promiň mě." řekla jsem a ustoupila od něj začínala jsem se ho bát

" Chidori Kouken " řekl jsem a záblesk vystřelil proti stěně, která se zbortila.
" Jdi ... Snad se ještě potkáme ... " řekl jsem a sám jí proběhl

Nemohla jsem uvěřit svým očím, to už je po několikáté co mě pustil.
"Tenshi ty budeš mít problémy." šeptla jsem v henge jsem se proměnila na geparda a co nejrychleji odsud zmizela (přesun)

Keď ma Anbu hodili do cely prebudil som sa z obrovskou bolesťou hlavy.
---------------------------------po 10 minútach------------------------------------------------------
Kde, kde to som?Začal som sa obzerať okolo a videl som len posteľ a 4 múry, okno nikde a jedne oceľové dvere.Keď ma nepustia použijem Tenshingan.
---------------------------------po 25 minútach-------------------------------------------------------
Som tu ešte len chvíľu a už mi šibe.Pomyslel som si.

Po asi dvoch hodinách nakoniec čosi tresklo a kovové dvere sa pomaly otvorili. Dnu vstúpili dvaja muži v maskách, zdrapili ho za ramená a odvliekli preč. Dlho ho vliekli po chodbách z rovnakého materiálu ako jeho cela a osvetlených len neónovými svietidlami na strope. Nakoniec ho priviedli do malej izby, velmi podobnej tej v ktorej ho väznili no v tejto bol uprostred malý stôl s jednou lampou a pri ňom dve stoličky každá z jednej strany. Pri stene oproti dverám stáli dvaja muži, obaja v dlhých čiernych kabátoch a v oblečení ktoré nosili výzvedné divízie Konohy. Jeden z nich mal na hlave šatku s ninja čelenkou a druhý mal dlhé blond vlasy spojené do konského chvosta. Muži v maskách ho posadili na stoličku a vykĺzli von. Na to bolo počuť len zatváranie ťažkých dverí....

Užijeme si.Pomyslel som si.
Pomocou tenshinganu som si vtiahol oko do tela.
ÁÁÁ! Pomóóc moje oko!
Padol som na zem a celkom slušne som simuloval.
Prosím, pomôžte mi!Kričal som na celú Konohu.

Ibiki Morino

Ibiki sa naširoko usmial. Pristúpil k Yamakatashovi a silno ho kopol do hlavy. Na to ho mocnými rukami zdvihol a posadil na stoličku. Sadol si oproti nemu a natiahol ruku k druhému ninjovi. Ten mu podal bielu obálku a dal ruky do pečate tigra. Okolo stoličky na ktorej genin z Iwy sedel sa omotali chakrové vlákna aby nemohol pohnúť ani rukami. Na jeho hrudi sa objavil lístok s nápisom "Pečať".
"Vieme o tebe úplne všetko... a nesnaž sa používať svoje schopnosti. Vlákno ktorým si zviazaný blokuje tvoju chakru a jej obeh takže ju nedokážeš využiť... a ak sa Inoichi nahnevá zablokuje aj tvoj krvný obeh a z tejto miestnosti odídeš nohami dopredu" povedal drsným ale pokojným hlasom Ibiki a hodil pred neho papier s jeho fotkou.

Spoiler:

"Ako vidíš... vieme kto si. Nie je nám však jasné čo tu robíš a kto ťa sem poslal" povedal Ibiki a uprene naňho pozrel. Inoichi za ním stál úplne nehybne.

Celkom zaujímavý človek.Pousmial som sa.To som nevedel, že ma poznajú aj v Konohe.Čakrové vlákna ho vôbec netlačili.To čo tu chcem neviem ani sám.Len som letel okolo a videl, že sa tu niekto byl tak som sa chcel pridať no po chvíli mi došlo, že to tam zvládnu sami.Oko sa mi vrátilo na pôvodnú polohu.Pozrel som sa na fotku.Fíha nebol som si vedomí, že som pred niekým pózoval.V duchu som sa šúľal smiechmi.A posledná otázka.Poslal som sa sem sám a prečo?Lebo som sa nudil.

Ibiki sa začal smiať nahlas ako Yamakatasho a pozrel na Inoichiho ten sa začal smiať tiež. Po chvíli však Inbikimu úsmev zamrzol a zapískal. Dvere sa otvorili a dnu vošli dvaja ANBU. Chakra vlákna povolili avšak stále mu spútavali ruky a jedno sa mu ťahalo okolo krku takže čím viac hýbal rukami tým viac sa škrtil. Jeden z ANBU ho prudko zdvihol zo stoličky chytil ho za ramená a uštedril mu tvrdý kopanec kolenom do obličiek aby mu spôsobil bolestivé zranenie. Druhý ho chytil za vlasy a treskol ho hlavou o kovovú stenu tak aby mu rozbil nos a narazil zuby. Potom ho hodil na zem a obaja ho chvílu kopali až kým im Ibiki nekývol aby prestali. Potom s obaja znova postavili k dverám ale tentoraz zvonka.
"Tak sa ťa teda spýtam jasnejšie. Ak nechceš odpovedať uvedom si že doteraz ti moji chlapci spôsobili len bolestivé avšak nie vážne zranenie. Ak ma naserieš zlomím ti obidve nohy aj ruky a hodím ťa na tri dni do cely bez vody a jedla a ver že mám na to plné právo keďže v tejto dedine vôbec nemáš čo robiť. Letel si okolo? to hovor tvojmu kage... bol si v konohe pri plnom poplachu a počas útoku akatsuki.... čo ma má presvedčiť o tom že k nim nepatríš?" povedal Ibiki keď Yamakatasha zase posadili na stoličku a zviazali chakrou.

Pomocou tenshinganu sa mu zuby a iné časti tela vrátili naspäť do nepoškodenej polohy.
Mne je to jedno, nemám vôbec nikoho, žijem sám bez domova.Prestal som rozprávať lebo sa mi nechcelo im vykládať celý môj príbeh.V hlave mi stále pospevovalo a začal som si dupať nohou o zem.

Akatsuchi
Letěli jsme nad celami a já byl naštvaný když jsme obdrželi zprávu od Tsuchikage-sama. Vší silou jsem prorazil strop cel a skočil dovnitř. Poté jsem okamžitě vyvolal kamenného Golema.

Kurotsuchi
Usmála jsem se. " Tsuchikage-sama ? Tak tady to je ? " Zeptala jsem se ironicky a skočila na Akatsuchiho záda. Youton no jutsu. řekla jsem a vyplivla na všechny, kromě Yamatakasha proud lávy. Poté jsem si otřela ústa. " Konožský svině ! Nikdy nebylo možné věřit vám, pokud tu vládl bastard jako je on ! " Zasyčela jsem zlostně, i když to byla jen setina zlosti, která se násobila v Tsuchikage. " Tsuchikage-sama ! " Zakřičela jsem tak, aby byl můj hlas lokalizovatelný.

Tsuchikage
Já neletěla jako ti dva. Nechávala jsem se jimi navádět, ale poté jsem se zastavila u stěny, jakmile Kurotsuchi zavolala, okamžitě jsem věděla kde jsou. Jinton: Genkai Hakuri. A Hodila krychli do stěny, kterou jen proletěla a měla zasáhnout ANBU, a tím je rozprášit. Po krátké chvíli jsem udělala díru do stěny a vytáhla oba vějíře. " Teď si mě nepřejte ! "

Priletel som hneď za nimi na mojom ílovom vtákovi. (xD) Čakal som čo sa bude diať a bol som pripravený kedykoľvek zasiahnuť a pomôcť im zo vzduchu.

Všimol som si Tsuchikage.Je čas.Pomocou tenshinganu som sa dostal zo zovretia pút a na zemi som bol ako tekutina, odplazil som sa k Tsuchikage a nabral podobu človeka.Prepáčte určíte som vás sklamal.