Nagi Koukai

Jméno: Nagi Koukai ( Čepel )
Věk: 22
Přezdívka: Yomi no Yoru ( Temná noc )
Hodnost: Jounin
Element: Meiton

Motto: Každý je zrádce, jen ti co zradí sebe jsou hlupáci.
"Jeho" věta: Nesnáším to ...

Místo narození: Amegakure no Sato
Současný pobyt: Konohagakure no Sato

Vzhled:
Pro Tenshiho osobu je typický plášť, přehozený přeš hlavu a sahající až k zemi. Občas nosí černé kimono. Vlasy má černé, místy odstín hnědé. Tenshiho oči jsou zvláštní tím, že když se do nich podítváte, uvidíte v nich zlobu a nenávist. Má méně výrazné rty a typický nos.
Povaha:
Snaživý, ochranářský a milý. Nehodlá položit život pro přátele, ale i pomstu. Často se dokáže na dlouho zamyslet. Spíše přemýšlí nad rodinou a přáteli, které ztratil v jedné jediné noci. Uzavřený a samotářský. Jen ve společnosti nejbližších se dokáže bavit. Samotářský a uzavřený typ, který si raději hledí svého života a nemíchá se do osudů ostatních.
Zajímavosti:
Tenshi byl mocným uživatelem Meitonu. Mála zmínka je i o jeho životu s Orochimarem. Jednou z Tenshiho zajímavostí je, že poznal pouze matku a ztratil ji o pár let později. Jeho otec není znám a proto přemýšlí, kdo byl vlastně jeho otec, jaký byl, jaký mohl být.

Oblíbené:
Tenshiho oblíbené jídlo je Dango. Oblíbenou věcí jeho katana a zvířetem jeho kočka Nyako. Nejraději má padající déšť, blesky či hromy. Tma je jeho druhý živel. Má rád procházky temnými uličkami a vytváření si v ruce plamínky, které září jen velmi slabě. Oblíbená barva je pro něj černá. Pro něj je to barva symbolizující že stále drží smutek za svou matku, své přátele.
Neoblíbené:
Tenshi z hloubi duše nenávidí lidi, kteří bezdůvodně zabíjí jiné. Neoblíbené zvíře je pavouk. Nejméně oblíbenou barvou je bílá, která podle něj, mění životy lidí natolik, že si neuvědomí že změnili svou cestu životem.

Cíl:
Usadit se, najít lásku. Dusí v sobě pomstu a rád by před smrtí uviděl zanikat zlo.
Fóbie:
Má strach že znovu všechny ztratí jeho vinou.

Příběh:
Začátek
Malé dítě běželo ulicemi. Noční oblohou se nechalo unášet naříkání a pláč. Stín minulosti, který pro něj měl být zapovězen ho doháněl a byl stále blíž a blíž. Bylo to ale té noci, kdy se ho ruka zla konečně dotkla a on zažil to co nikdy nechtěl. Chlad a zápach smrti vanul ve větru. Děcko se blížilo domů, ve vesnici zvané Amegakure no Sato. Tichými krůčky postupovalo dovnitř a nechápavě sledovalo zpřerážené dřevěné desky, zábradlí. Vědělo že něco není v pořádku, ale nevěřícně popochází dál. Jedním očkem nakouklo do ložnice a ihned mu z jeho očí začaly vytékat slzy. Ten traumatický zážitek, kdy uviděl svou matku zabít rukou zla, Orochimarem. Několik let tedy vyrůstal jako sirotek, odpad společnosti. Chtěl být silný, jenže on sám toho moc nezmůže. Jeho ojedinělá Kekkei Genkai zapříčinila to , co většině "jiných" lidí. V jednoduchých chatičkách na konci města žil do svých dvanácti let, než utekl z tohoto, pro něj, potupného života.
Tohle je ... Konoha ?
Po nekonečných a mučivých třech dnech jsem se vyhladovělý došoural před brány nějaké vesnice. Přímo před ní jsem padl na kolena a okamžitě omdlel. Probudil jsem se až v nemocnici. Slyšel jsem pípání přístrojů a viděl bílé stěny. Můj rozmazaný zrak mi toho však moc neukazoval a já se musel spokojit s abstraktními představami. Mluvily na mne hlasy, patřily ženám. Otevřel jsem pomalu oči a uvědomil si, jaký je okolo mne shluk lidí. Drželi mne za ruku a prohlíželi si pro ně podivné tetování na dlani. Jenže já ho měl od narození. Vždy když se ho dotkli, přišli o část své chakry. Pro ně to byl neuvěřitelný objev a já se stal pokusným křečkem. Na poměry Konohy to nebylo moc dobré, ale pro její vzestup a zabránění pádu byl Danzou schopen čehokoliv. Jenže zpráva se roznesla i za hranice Země Ohně. Zpráva se dostala až do Otogakure, do ucha jednoho z legendárních Sanninů, Orochimara, slizkého hada.
Orochimarova ruka sahá daleko ...
Už uběhlo několik let a já jsem dokázal chakru ovládat. Konoha mne přijala jako sobě rovného a pomalu a jistě, jsem byl jedním z nich. Uznání mne neminulo, ale sláva přináši i oběti .. to ví každý. Konali se chuuninské zkoušky, a já jsem se do nich zapsal se svým týmem 9. Zpočátku jsme byli velcí přátelé, ale to co se tehdy stalo, rozvrátilo naše osudy. Byla to zkouška v lese Smrti. Už jsme byli u nepřátelského týmu z Kamenné, když v tom se za námi ozval podivný ženský hlas. Otočili jsme se a za námi stála žena. Její oči vypadali jako kdyby byla had a s jejím líčením to bylo .. mizerné. Jenže pak otevřela ústa a začala mluvit. O tom dni se mluví jako o chuuninském masakru. Tehdy byli zavražděni moji spolubojovníci a já měl být další. Jenže ona si toho všimla. Všimla si znamení na rukou a jen se usmála. Poskládala podivnou pečeť a její krk se prodloužil. Špičáky měla studené jako led, a já jen pocítil ostrou bolest. Okolo mne se zvedala podivná chakra a já znovu omdlel. Probudilo mne šustění listí a byl jsem schoulený v klubíčku. Cítil jsem jako bych měl každou chvíli umřít. Najednou jsem cítil žár na rameni. Nevěděl jsem co dělat a bolestí jsem ztratil vědomí.
Orochimarova skrýš, začátek konce
Probral jsem se v posteli, uvnitř podivné místnosti. Chytl jsem se za pálící rameno a pomalu se vyšoupal ven. Rozhlédl jsem se po chodbě osázené oranžovými dlaždicemi a na mne promluvil tichý hlas. Otočil jsem se a moc si nevybavoval to co se stalo v lese. Byl jsem jiný, najednou jsem každému důvěřoval. Najednou byl milý a laskavý, dokonale předstíral pocity. Hrál si se mnou jako s loutkou a přitom, jsem měl být jen jeho další schránkou. Po pěti letech mi to ale začalo docházet, jelikož Orochimaru uviděl nového pokusného králíka. Jeho jméno bylo "Sasuke Uchiha", dítě, které získalo stejnou pečeť jako já. Prokletá pečeť, která nás vázala k Orochimarovi. Jenže jsem udělal to co předemnou stihla Mitarashi Anko. Utekl jsem do Konohy, kde mne čekali chmurné dny. I přes to jsem zde a očekávám svůj osud, který mi život nadělí. Rozhodně se mi ale nechce zasahovat do osudů jiných.
Zmizení pryč ...
Jenže sužování z toho, že jsem žil s Orochimarem na mne mělo šílený dopad. Stále jsem byl odstrčený a od misí mne vzdalovali. Dokonce i Tsunade nade mnou zavírala oči a já se znovu uzavíral víc a víc do sebe. Jedné noci, jsem se ale rozhodl. Procházel jsem bránou a naposledy se otočil na můj "domov". Poté jsem zavřel oči a odcházel pryč. Dorazil jsem na místo určení, po překonání bezpočtu překážek. Dorazil jsem k vesnici skryté ve skalách. Zde neměli o mém životě ani ponětí a nabídli mi azyl. Nyní zde už pár let žiji a s úsměvem na rtech nyní rád vzpomínám na to co se před tím vším událo.

Nový začátek
(Po posunu)

Techniky:
Meiton: Jajimento ( Temnota: Rozsudek ) - A - Vystřelí proti nepříteli mohutnou vlnu chakry
Meiton: Kyuketsuko ( Temnota: Všepohlcující propast ) - A - Pohltí chakru z techniky
Meian shuriken ( Temný shuriken ) - B - Vystřelí po nepříteli shuriken pohlcující chakru
Kagebunshin ( Stínové klony ) - C
Ten no juuin