Kosui no Kame

potom som priletel k mizukage a opytal sa či nechce zviest do kiri

(Úprimnú sústrasť. xD
Ako by povedal Patrik (Rytmus xD), "som zabil". xD)

a Nagi to že jsi zhebnul neznamená že musí zhebnou všichni

( .................... popojedem)
Dopadl jsem těsně za hranice výbuchu a málem se zhroutil k zemi. Pustil jsem ty dva a tak tak nabyl na rovnováze.
J-jste v pořádku? vyrazil jsem ze sebe zadýchaně.

mizukage sama nezveziem vas ste asi dosť otraseny nad nmi sa vznašal vlky drak

(Keby ste sa sem do toho neplietli a dodržiavali pravidlá (riadili sa tým, že treba písať presuny a podobne xD), ešte by ste žili, tak sa do toho teraz nemontujte. xD Naozaj je nemožné ujsť pred Deidarovým výbuchom behom, . xD)

Deidara:
Po chvíli som sa na mieste scelil. Hľadel som navôkol.
"Páááááááááni, to je úžasné! Vždycky som chcel vidieť výsledok môjho geniálneho ultimátneho výtvoru na vlastné oči a teraz mám tú možnosť! Byť nesmrteľným je také skvelé!" vykríkol som najhlasnejšie ako sa len dalo, zatiaľ čo som sa obzeral po kráteri. Po chvíli som sa však pomalými krokmi vydal na odchod.

Tvárila som sa stále rovnako.. celkom ma to prekvapilo, vlastne mi ten výbuch trocha ošľahol pravú časť tela a pravú ruku páč .. bol Shunshin rýchli no tlaková vlna z výbuchu a sám výbuch dosť rozsiahli a tiež "rýchli".. Len som si ľavou chytila tú pravú a poriadne som si ju stiskla.. aby som trocha uškrtila bolesť ktorá mi ňou prechádzala. Na ruke som mala popáleniny, ako aj na bruchu a kúsku tvári.. nebolo to však nič, čo by mi nechalo doživotné následky alebo jazvy..

''dokud mohu dýchat a chodit, tak mi nic není''
pověděl jsem jsem trochu naštvaně a postavil jsem se, mé tělo bylo potlučené, věci roztrhané a špinavé a k tomu všemu nám vzali sanbiho, kvůli mé neschopnosti

haloooooooo vy tam dolu zosadol ku tim s kiri a zoskočil dolu

Pozrela som sa na Shoa a následne na Jounina z Konohy ktorý pristál vedľa nás. Dýchala som trocha zrýchlene, bola som unavená a nemyslela som si že by som momentálne vydržala dlhší boj. Pri mne sa znova zhmotnil Izanagi, jednou z rúk som ho zobrala a zasadila som si ho do púzdra ktoré kupodivu neostalo zničené. Nič som nehovorila.. stále som bola tak potichu.

nechcem bojovať chcem vam pomôcťpovedal a podal ruku dievčatu čo sedela na zemi

Teprve teď mi došlo, že mám ožehlou zadní část nohou. Taky mi chyběla velká část kimona, které ještě jemně doutnalo. Na mém obličeji se v pár vteřinách vystřídali výrazy od překvapeného, přes bolestný, až k unavenému, aby v zápětí skončili v odměřené masce, kterou jsem byl zvyklí nasazovat. Přestal jsem reagovat na okolí. Nebezpečí pominulo, to jsem věděl díky byakuganu. A já si musel srovnat věci v hlavě. Všechno se totiž událo tak rychle, že jsem jednal v podstatě jen na základě instinktů.

Nakonec jsem jen jemně trhl hlavou. Slova toho Jounina jsem úplně přeslechl. Podíval jsem se na mizukageho.
Asi by jsme měli jít do Kiri, poznamenal jsem prostý fakt a přelétl pohledem naší skupinku značně znavených shinobi.

Pohľadom som si premerala toho shinobiho.. na tvári som mala stále rovnaký chladný výraz ako v podstate vždy. Nijak som nereagovala, ani na jeho ruku a ani na jeho slová. Bola tu istá hranica osobného priestoru ktorý som si vymedzovala ako pre priateľov tak aj pre nepriateľov.. s tým že ja som priateľov nemala. Trocha som cúvla keď sa mi zdalo že sa chce priblížiť a následne som sa len pozrela na Mizukageho. Čakala som kedy proste vydá rozkaz aby sme sa vrátili do Kirigakure no sato.

''tak tedy půjdeme'' pronesl jsem a ani jsem se na ně neotočil
po té jsem se rozešel směrem do Kiri, za mnou byla čas od času
vidět padající kapka krve u mých ran

Podíval jsem se k na oblohu. Chvíli jsem přemýšlel, že mu nabídnu, že přivolám volavku, která by nás tam donesla, ale nakonec jsem usoudil, že by to mohl vzít taky jako urážku na cti. Nevypadal zrovna dvakrát spokojeně sám se sebou. Nakonec jsem se tedy vydal dost nejistým krokem za ním.
(přesun)

Keď začal odchádzať Mizukage tak som odišla za ním, predsa len, bolo mojou úlohou, teda skôr mojou misiou byť s ním a ochraňovať ho na stretnutí Kage, zároveň asi aj mimo veď bol predsa Mizukage. Po chvíľke som sa stratila niekde v diaľke, stále som si pri tom držala ruku ktorá bola asi aj zlomená no.. na bolesť som bola zvyknutá. (presun)