Kosui no Kame

Lava Release: Lava Geyser ve vodě se vytvořil gejzír, který ji začal okamžitě oteplovat až dokud se nezačala vypařovat, mezitím jsem do páry vyplivával čas od času kousky mé lávy, a díky hustotě mlhy se všechno teplo drželo uvnitř mlhy, tudíž zde začínalo být pekelné horko, které vypařovalo vodu, i kapky z těla plivl jsem směrem k deidarovi další kus lávy, a i kdyby jej proletěl tak v tu chvíli u něj bude opravdu velké teplo které mu znepříjemní dýchání, díky tomu jeho mozek nebude mít dostatečný přísun kyslíku a tudíž pro něj bude horší reagovat, ba i dokonce by mohl omdlít, pro mne se v tomto horku držet moc těžké nebylo, díky gejzíru ve vodě, se mlha čím dál tím více rozrůzstala

Deidara:
Iba som sa mierne pousmial a hodil pod svoje nohy ílového vtáčika, ktorý sa po utvorení pečate zväčšil a vyletel so mnou z postihnutej oblasti. Vznášal som sa teda nad oblakom.
"To je zlé, ak nebudem dole, pravdepodobne ho nenájdem, hm. Zdá sa, že nebudem mať inú možnosť," prehovoril som iba sám pre seba.
Začal som sa pripravovať na použitie techniky.
"Jediná možnosť na jeho zabitie bude odpáliť to tam dole celé, hm!"

slyšel jsem jak vyletěl do vzduch, vytáhl jsem si výbušený kunai a kolem něj jsem uvázal lanko, které bylo namotané na jakémsi válečku, po té kunai vyhodil do vzduchu a ten proletěl kolem deidarydo vzduchu, následně začal ve vzduchu pár metrů nad ním po té kunai začal padat a při pádu dolu se zachytil o ptáka, díky tomu se kolěm něj lanko začalo namotávat až doku na něm nebyl zcela kunai namotaný, v tu ránu vybouchl, mezitím jsem do ruky uchopil můj meč

Deidara:
Tse, zdá sa, že spadnem! Ale, na tom nezáleží, vonkoncom som nesmrteľný. V prvom rade musím dokončiť techniku.
Poriadne som sa nadýchol a všetok íl zo seba dostal.
Heh, na toto jeho kyselina nestačí. Určite si aj sám musí uvedomovať, že je to priveľké na to, aby s tým čokoľvek mohol spraviť.
Dopadol som i napriek vysokej výške na nohy.

jakmile dopadl na nohy, stál jsem již za ním s katanou v ruce ''vůbec nevím co jsi to právě udělal, ale jsem si jistý, že když tě zabiju, tak to pro mne nebude nijak nebezpečné'' jedním pohybem ruky který trval ani ne sekundu, jsem mu mečem usekl obě ruce, následoval další pohyb který trval opět sekundu a v té jsem mu propíchl katanou břichou, a jelikož katana byla obalená lávou, mohl pociťovat, jako by jeho tělo zevnitř začínalo hořet

Deidara:
Čakal som na regeneráciu, ale tá nepomáhala. Bezmocne som stál na mieste a sledoval mizukageho.
"Tyyyy," zavrčal som naštvane. V hlave sa mi začala vybavovať moja minulosť.
Býval som elitou jak medzi svojimi, tak v očiach okolitých národov. Neprekonateľný terorista, ktorého neboli schopní polapiť ani len anbu. Tse, to boli časy, než sa mi život zruinoval priamo pred mojimi očami príchodom onoho sk*rvysyna so sharinganom!
Od zlosti som si prekusol pery.
Bol som porazený! Moje umenie prekonal nejaký mladistvý utečenec z konohagakure jediným pohľadom! Od tej doby som si prisahal, že už viac neprehrajem, aspoň nie do doby, než sa znova stretnem v boji s "ním"! Nepodarilo sa. Môj život ukončil nejaký poj*baný Ryoshi!
Obetoval som jednu ruku, ktorá mi už stačila dorásť k tomu, aby som chytil jeho katanu a nedal mu tak možnosť ujsť.
Vďaka tomu hadovi som dostal druhú šancu. Muž s maskou mi dal možnosť byť užitočný i po smrti, aby moje meno nezomrelo so mnou. Preto tu nemôžem prehrať!
Druhú ruku som priložil k tej mizukageho s úmyslom si ju vypožičať na pečať.
"Je mi jedno, aký si génius, ďalšie decko ma už neporazí! KAAAATSU!"
Moja najhrozivejšia zbraň, Karura, okamžite po vyslovení čarovnej formulky vybuchla. Hoci sa zdalo, že neúspešne, jej drobnulinké čiastočky sa rozpínali všade navôkol. Jedinou mojou chybou bolo snáď len to, že som ich kvôli mizukagemu bol nútený odpáliť skôr, kým bola príležitosť, čiže sa nestihli dostať priamo do jeho tela, avšak na povrchu spôsobili vážne zranenia.

výbuch mne odpálil do mé mlhy, kde jsem se kutálel velkou rychlostí po zemi až dokud jsem se nezastavil o strom, měl jsem od výbuchu četná zranění, a z chakrou jsem na tom také nebyl zrovna nejlépe, zůstal jsem leže na půl na boku a na půl na břichu opřený o strom a díval jsem se na zem na kapající krev z mé pusy pomalu jsem vstal a v ruce jsem držel kunai, jelikož jsem byl v mlze nebyl jsem téměř vidět a kolem nás bylo stále strašné horko, pomalým krokem jsem se rozešel k deidarovi, který mohl vidět můj šedivý stín přicházející k němu, no nebyli vidět zřetelně mé obrysy tudíž to mohlo vypadat jako by přicházel i někdo jiný

Z ničoho nič nastalo prekvapenie. Hmla sa rozplynula a z vody za mizukagem, ktorú ešte nanešťastie ani s danou teplotou nestačil úplne vypariť, vyliezol Kisame.
"Prekvapenie!"
Úderom s lakťom po zátylku už dosť zraneného mizukageho omráčil.

Deidara:
Takže to predsa len klaplo. To, čo ešte na začiatku súboja mizukage zabil, bol iba môj dokonale identicky vymodelovaný ílový klon, zatiaľ čo sa Kisame celý ten čas schovával pod vodou a dopĺňal zásoby v prípade, že by bolo nutné zakročiť. Tak počkať! s väčšími problémami som sa zdvihol zo zeme.
"Hej! Mal si snáď pocit, že to nezvládam, prerastené sushi?!"

spadl jsem na zem a omdlel jsem

Kisame:
S úsmevom na tvári som pohliadol na Deidaru.
"Tse, takže takto to vyzerá, keď sa blondínka rozčuľuje."

Deidara:
"Aká že som ti blondínka! Vždycky som bola a aj budem- vlastne, nie bola, ale bol! Ach, k*rva, som chlap, hm!"
Hľadel som na Kisameho naštvane.

Kisame:
Neostávalo mi nič iné, než sa len zasmiať nad jeho slovami. Veselú náladu však rázom vystriedala vážnosť.
"Máme jedno šťastie a to to, že vzhľadom na techniku, akou sme vyvolaní, neumrieme ani na vyčerpanie chakry. Napriek tomu ti však radím, aby si si teraz odpočinul, zregeneroval všetky bunky a pripravil sa na prípadný ďalší boj. Zdá sa, že ťa ešte budem potrebovať."
So širokým úsmevom na tvári som sa pozrel na sanbiho a na zvyšných shinobi z kirigakure.
"Konečne prišiel čas, kedy sa aj strýčko Kisame bude môcť pobaviť. Hurá na hlavný chod."
Nadvihol som telo mizukageho do vzduchu a priložil k jeho hrdlu kunai.
"Takže, ehm, prenechajte nám sanbiho a nič viac sa mu nestane, alebo tak niečo. Nikdy som nebol dobrý vo vyjednávaní."

Po dlhšom čase som dobehla do Kousi no Kame, nezdalo sa mi že sa Mizukage tak dlho nevracia na stretnutie Kage. S rukou pripravenou na Izanagi som očami blúdila po okolí až som ich našla. Teda nečakala som že tam bude zase "on".. Kisame, s niekým. Zastavila som na mieste a pozorne som prezrela, a zároveň zhodnotila situáciu. Ako vždy sa na mojej tvári javil nemenný až, ľadovo ľahostajný výraz. Tiež som si pochopiteľne všimla dvoch shinobi z Kirigakure a ja, som proste nechápala ako mohli Mizukageho dostať, aj keď jeden z Akatsuki vyzeral dosť vyčerpane. Trocha som sa prikrčila a povytasila som Izanagi, nemienila som však zaútočiť, nie teraz, keď bol v ohrození Shoov život.

Soustředil jsem se na nukenina předemnou. Když jsem vzhlédl a byakuganem pohlédl směrem, kde by měl být Mizukage vytratila se mi z tváře barva. Rychle jsem sundal kunai z krku toho nukenina a odkopl ho co nejdál od sebe.
Na vás teď nemám čas, pane mumie.
Rozběhl jsem se doskočil vedle Lily. Změřil jsem si pohledem ty dva a trochu se zamračil.
Zatraceně, Kisame, ty nemůžeš dát Kiri pokoj ani po smrti, že?
Docházelo mi, že jsme se dostali do pěkně prekérní situace. Já nebudu věřit, že Mizukageho nechá žít a on, že jim necháme Sanbiho.

Kisame:
"Hehe, to bude asi pravda. Každopádne to tentokrát nie je kirigakure, ktorá ma zaujíma, ale ona už spomínaná potvorka stojaca za vami," prehovoril som so širokým úsmevom na tvári.
"Neostáva vám nič iné, než veriť mi. Vonkoncom, tlačí vás predsa len čas. Mizukage je vo vážnom stave a ak čo najskôr nebude prevezený do nemocnice, s najvyššou pravdepodobnosťou sa pádu kirigakure už ani nedožije."

Deidara:
"Kisame-san má pravdu, hm! Ste iba obyčajní traja shinobi, zatiaľ čo my sme dvaja nesmrteľní S-rank kriminálnici! Šanca, že nás porazíte, je jedna ku 100 a aj keby sa vám to nejakým zázrakom podarilo, život onoho decka už včas nezachránite. Nemáte inú možnosť, než nás počúvať, hm!" doplnil som Kisameho.

Pozorne som si prezrela oboch členov Akatsuki, stále s rovnakým nemenným výrazom. Kirigakure bez Sanbiho prežije, bez Mizukagehi pravdepodobne nie. povedala som tichým hlasom, bolo to smerujúce skôr Aovi, stále som však stála v pozore s povytasenou katanou a pripravená hocikedy zasiahnuť. Aj keď to zatiaľ nebolo treba, sledovala som Mizukageho ktorý na tom bol proste zle.

Zatnul jsem ruku v pěst, ale jinak jsem se ani nehnul.
I kdyby to bylo jinak, nemám techniku, která by je dokázala zastavit.
Tohle byl jasný mat. Dalo by se říct, mat za účelem sebrat královnu. A to vše zrovna ve chvíli kdy se našel jinchuriky. Uhnul jsem pohledem do strany.
Myslím, že nám opravdu nezbývá nic jiného, než jim věřit. Jediná šance jak je porazit by bylo je znehybnit.

Kisame:
"Nech vás ani len nenapadne čokoľvek skúšať. Váš milovaný mizukage by si to mohol škaredo odniesť," prehovoril som s úsmevom na tvári, zatiaľ čo som si olizoval pery.
"Deidara! Vieš, čo máš robiť."

Deidara:
"Hai, hai," vytvoril som pečate a následne sa na mieste objavili dve ílové kreácie, jednou z nich bola sova a druhou sokol.
"Teraz pekne krásne nastúpite na sovu po mojej pravej ruke a spoločne sa preletíme do nemocnice aj s mizukagem, všetci. Ako náhle sa však o čokoľvek pokúsite, odpálim ho," sova otvorila ústa, do ktorých Kisame vložil mizukageho telo. Vyčkávali sme, kedy ninjovia z kiri nastúpia.

Sanbi
Sanbi byl trochu zmatený. Ale když viděl pláště akatsuki, začal sebou bouřlivě zmítat, čímž vytvořil další vlnu vody. Sice už nebyla taková kvůli předchozímu boji, ale stále byla velká. Sanbiho síla neuměla usměrňovat chakru a proto o ni přicházel rychleji.

Deidara:
Ejha, toto nie je dobré.
Sova, na ktorej som stál, pomaly vzlietla.
"Tak poďte si po svojho mizukageho skôr, než sa naštvem a odpálim ho. Nasledujte ma, hm!"
Pomaly som letel ďalej od sanbiho.

Kisame:
So širokým úsmevom na tvári som vytvoril pečate a poslal som proti Sanbimu protivlnu.
"Konečne je to tu. Hurá na hlavný chod!" vykríkol som radostne a vypožičal si Deidarovho druhého sokola, na ktorého som vyskočil a vyletel do vzduchu.

Sanbi
Nebyl zrovna dvakrát nadšený z tvého úniku a pálil po tobě bezhlavě jednu střelu vzduchu za druhou. Jejich průraznost byla obrovská, stejně jako spotřeba chakry. Poté jen máchl ocasem, který vyvolal vlnu. Ihned na to udělal další, a za nimi ještě přidal třetí, která ty dvě vystřelila do výšin tak, aby tě smetla dolů.[u]

Kisame:
"Juchuuu, toto ma začína baviť!" vykríkol som, zatiaľ čo sa môj lietajúci partner snažil vyhýbať strelám, a dal ruky k sebe.
"Suiton: Daikōdan no Jutsu!"
Okolo môjho tela to vytvorilo neuveriteľne obrovského žraloka, ktorý bol snáď aj rovnako veľký ako Sanbi, vzhľadom na počet vody v okolí. Preletel som rovno cez sanbiho posledný útok a nejakým zázrakom ho odrazil.
"Staneš sa obeťou žraloka," prehovoril som nadšene a obrovský žralok narazil do sanbiho, čo spôsobilo obrovský výbuch.

Sanbi
Vzhledem k Sanbiho váze a pomalým reakcím neměl šanci uhnout. Dokonce i na něm se projevila vyčerpanost po úderu techniky a nebyl schopný žádného jutsu. Už jen čekal na smrt nebo odchyt, ale jak známe, Sanbi je mrcha xD

Ač nerad rozběhl jsem se za sovou. Připadal jsem si v tu chvíli tak snadno ovladatelný, jako pes, který chce piškot a je kvůli tomu nucen panáčkovat. Chvíli jsem přemýšlel o tom, že kdy jsme se dostali do dostatečné vzdálenosti od Kisameho, mohl bych použít Kirisame a znehodnotit tak deidarův jíl. Bál jsem se ale, že by si všiml toho, jak skládám pečetě a stihl by sovu odpálit, proto jsem jen dál udržoval tempo se sovou.

Deidara:
Pche, sushi si užíva. Nechám to tu na ňom, myslím si, že to už zvládne.
Sova z ničoho nič pridala na rýchlosti.
"Makáme, makáme! A žiadne šašky, hm!"

Kisame:
Dopadol som vedľa sanbiho a vyčkával, čo sa bude diať.
"Žeby to skončilo tak rýchlo?" počudoval som sa a pre istotu si ešte udržiaval odstup.

Přidal jsem na rychlosti spolu se sovou a doufal jsem, že to ten zmetek nehodlá vzít ještě oklikou.
Argh! Přísahám, že až tohle všechno skončí tak si ho najdu a rozmlátím mu ksicht! A vezmu sebou někoho z pečetících jednotek, aby si ho zase nesložil.
Můj výraz vypovídal za vše, ale jinak jsem nedělal nic podezřelého. Přece jenom jsem nechtěl ohrozit Mizukageho. Ikdyž upřímě řečeno jsem stále nevěřil, že ho pustí.

Leteli nad nimi a drak sa zastavil.
Jeden klon ktorý ešte ostal tak riadil draka a ja som skočil dole.
Čo sa tu deje?