Oltář Makiro

Procházím se nějakou chvíly po pláži a hledám cestu do lesa. Po chvíly najdu malou úzkou cestičku která vede lesem. Nevím sice kde to je, ale určitě to bude vypadat velmi zajímavě. Jdu tou úzkou cestičkou lesem a les vypadá poněkud zvláštně. Je tu až podezřele ticho, ale nebudu to radši zakřikovat nebo bych tu taky mohl zůstat navždy pohřbenej. Procházím tedy lesem nějakou tu dobu až narazím na podivně vypadající místo. Na kopci se nachází něco jako oltář u obrovského stromu. Jsem celkem unavený. Naštěstí jsem si vzal na lodi nějaké zásoby a pití. Před tím než vylezu nahoru jsi udělam přestávku na oběd. Potom se ještě naknec napiju a schovám to pití. Šplhám nahoru do kopce a brzy se dostanu až tam. Ale to co tam najdu mě zarazilo. Byly tu něco jako sochy z hlíny. Nějak se mi to tu nezdá. Třeba je to past a nebo možná ne. Jdu pomalu a pomalu se přibližuju k sochám.

Sochy stále nehybně stojí, ale země pod nimi nabrala divnou barvu. Rozbahnila se, zatímco ty jsi nebyl schopný rozeznat proč. Bylo jasné, že ty sochy mají něco hlídat, ale nemohl jsi to vědět, jelikož nebyl jediný náznak toho, že by to bahno vytvořily ty sochy. Z brány poté vyšel jeden jediný člověk. Měl dlouhé stříbřité vlasy a v ruce dlouhou katanu. " Odejdi " Hlesl důrazně, zatímco si dal ruce křížem.

Zem se kolem soch začne měnit na bahno a já vůbec nevím co se tu děje. V tu náhle vyšel z brány nějaký stříbrno vlasý chlápek s katanou v ruce, kterého jsem v životě neviděl a nevím co tu dělá.
" Co tu děláš? Já nikam nepůjdu. Musím tudy projít, abych se dostal na jedno místo. Které ti ovšem nemusím říkat. Není možné se nějak vyhnout boji a společensky se nějak dohodnout? "
Podívám se na něj a doufám že se nějak dohodneme, ale nehodlám po té dlouhé cestě se vrátit. Pokud se vrátím s prázdnou tak mě Mizukage zašlape do země a to bude to nejmenší co mi udělá.

" Já chráním to co má být chráněno ... " řekl bez jakýchkoliv náznaků emocí. Poté jen bleskově uchopil katanu a zabodl ji do země, lehkým a elegantním pohybem. Okolo katany začaly šlehat blesky a zvedla se vlna plamene, jenž obklopila katanu společně s bleskem. Bylo zjevné, že to bude mistr Kenjutsu, ale zcela neukázal celý svůj potenciál. " Ještě jednou, odejdi " Dodal a sledoval ho letmým pohledem, přičemž sochy zatím nereagovaly.

Sleduju jeho pohyby a vypadá to že je silný. Nevím jestli mám proti němu šanci. Už od pohledu bych řekl že je na úrovni jounina, ale nejsem si jist. Sice jsem jen genin ale mě nezajímá nějaký rozdíl v hodnosti. Záleží na síle přesvědčení, které člověk má. Já věřím že se dostanu dál takže ho porazím.
" Hej ty tam pokud chceš boj tak pojď zamnou. Přece to tu nechceme zničit"
Seskočím dolů z kopce přímo na řeku a čekám až za mnou dojde ten chlápek se silnými technikami. Bude silný ale já věřím že když se budu dostatečně snažit že ho i já dokážu nějak porazit. Čekám tedy až zamnou přijde aby se tedy rohodlo jestli mě nechá projít.

Ten tvůj "chlápek" se jen usmál a pomalu kráčel cestičkou dolů, až se zastavil asi v polovině. Okolo jeho katany se objevil třetí a poslední element, který jsi zaregistroval až poté, co vytvořil jednu jednoruční pečeť, která okolo tebe rozvířila vodu a vytvořila tři vodní zdi, zatímco jedna, ta která sledovala Mira, tam nebyla. Miro proti tobě jen švihl katanou, ze které vyletěly všechny tři elementy nezávislé na sobě. " Poslední možnost, odejdi " Řekl, kdy se za ním začaly kupit figurky Shakti.

Zastavil se v půli cesty a udělal pečeť jednou rukou. A vytvořil kolem mě vodní zdi. Abych se dostal z této techniky napadla mě jedna věc. Uslyším nějaký hlasitý zvuk který se ke mě blíží za vodní zdí. Neváhám a když stojím na vodě tak prostě přestanu soustředit chakru do chodidel a propadnu se do vody čímž se vyhnu útoku. Vyplavu o kousek dál aby mě neviděl. Zase stojím na vodě a vytáhnu 2 kunaie s výbušnými lístky a kouřovou bombu. Hodím k němu kouřovou bombu, která hned začne účinkovat a vytvoří hnědý kouř, abych zamezil jeho rozsah vidění. Hodím jeden kunai do kouře kde stál a pak ho oběhnu abych byl za jeho zády akorát o několik metrů za ním a hodím další kunai s výbušným lístkem který vybuchne a já čekám co se salo. Je silný ale snad mu to aspon něco udělalo řeknu si v mysli a čekám co se bude dít.

Sledoval som ako vodná stena spadla.Hmm takýto slabí súper nemá právo vstupovať do brány.Pootičl osm hlavou čím mi pukla.S ničoho nič na mňa vyletelo niekolko kunaiov a vzápetí opať dalšie a dalšie nestihal som to sledovať.Nastal výbuch a dym.Ešte nejaku chvílu bola tma.No dym zmyzo la zrazu snastal obrovsky výbuch pretože som bol obkolesený strážcami bráni ktorý sa po zásahu zrútili.Ja som čupel ako keby v klpku no ked okolie stichlo.Len som sa postavil a zahladel na toho chlapca."ty musíš zomrieť nesmieš ísť dalej a zato že si sa pokúšal ma zasiahnúť budeš pikať".Neuveritelnou rýchlosťou som s arozbehol oproti nemu s katanou cez ktorú prúdil raiton a suton zároveň.Bol som pripravený za akých kolvek okolností ho zabiť na mieste.

Sleduju co se děje když dým začne ustupovat a stále tam stojí akorát se pohlo těch několik postav z hlíny. Zdá se že to nejsou jen sochy sakra. Ale jen ho chrání. Vidím jak se rozeběhne s plnou silou ale já mám vlastní plán nezemřit a jelikož jsme na vodě tak tohle je moje bojiště tak já se nenechám tak snadno zabít budu bojovat jak nejlépe umím a promýšlet strategii.
" Jak se tak snadno nenechám porazit. Ještě musím v životě něčeho dokázat než zemřu. Teď a tady nemůžu umřít. Nenastal ještě čas takže tě musím zklamat ale v tvé přání ti nesplním."
Blíží se rychlým krokem a matně ho zahlédnu, ale už předem jsem si promyslel strategii jak se mu ubránit jelikož jsme na vodě a to je moje bojiště. Jakmile je dost blízko tak řeknu. "Suiton: Suiro no Jutsu" A chytím ho do vodního vězení ve kterém se nemůže hýbat.

Utekal som proti nemu kedže bol s Kirikagure podla čelenky o jejich technikách som mal zdania.Preto som útočil priamo.Chytil ma do vodného väzania no namiesto toho aby som bol vystrašený alebo bál sa ho prejavoval nejakú reakciu som len v klude tam bol v klbku.Odrazu Katara vybehlo asi 100 vojakov čím mu prerušili vodné väzanie pretože nemal šancu na týchto vojakov.Väzanie sa zrušilo a ja som bol opäť volný.Trocha som sa musel ponaťahovať kedže som tam bol dlšie než som mislel.Popukalo mi telo a zahladel som sa na neho."Hm takže genín a takto si vyskakuje a dostal si ma do svôjho väzanie naozaj si neni slabý no proti nám nemáš najmanšiú šancu".Usmial som sa a leteli an neho asi okolo 50 vojakov medzi tým som tvoril pečate a bol pripravený na nejaký proti útok ktorý on zaháji.Dneska padne jeden vojak s Kiri a ja ja sa tým stanem omnoho silnejším.

Konečně ho chytím do svého vodního vězení a snažím se ho tam udržet co nejdéle, však ti vojáci mě nenechají to skoncovat tak jsem nucen uhnout a tak zrušit vodní vězení, kterého drželo. Pak začne něco říkat o tom že padnu, ale já se tak snadno nenechám zabít. Jak jsem říkal tu nesmím padnout a někdo jako on mi to nevyvrátí.
" Na to zapomeň. Já tady nepadnu. Mysli si že jsi silný a já že jsem slabý. Sice máš lepší schopnosti než já ale nemáš tak nezkrotnou vůli jako mám já. A já se nikdy nevzdám to si dobře pamatuj."
Podívám se na něj pohledem že to beru vážně a postavím se do bojového postuje a dám ruce před sebe. Voda se začne pohybovat podle mé vůle a mých pohybů rukou. Vojáci na mě útočí a já švihnu pravou rukou směrem na vojáky a pod nima se prudce zvedne voda čímž rozdrtí jejich těla. Potom ovládám vodu aby šla v před a obkličuje toho strážce.

Hm ten mladík kdo to je i ked som na neho takto zaútočil aj moje stráže tak stále sa drží no dobre uvidíme.Sledoval som ako moje stráže odsúval bokom a nakoniec ich aj zničil teda toto nepomyslel by som si nikdy že by nejaky genín bol taky silný proti mojim strážcom no dobre.Zrazu ma voda obkolesila ou takže m chce dostať.Len som sa usmia la pokrútil hlavou ah viem dobre sám že nemá šancu ale i tak utočí no ako myslí.Pouťil som techniku kinjutsu na vysokej úrovni čím som jeho techniku zrušil a pomali sa blížil k nemu.Ked som prošiel k nemu usmial som sa a katanu som si schoval za opasok."Naozaj vidno že si odhodlaný mladí muž no vo vnútri toho ťa nečaká nič pekné pamätaj i ked sa tam odohrá čokolvek nikdy nepodlahni ničomu a bež za svojím cielom".Mladému cjlapcovi som roztrapatil vlasy a usmial sa."No dobre tvoja cesta za cielom pokračuje dalej".Ukázal som smerom na portal a tým okamžite sochy opäť skamanali.

Koncentruju svou chakru a už ho skoro mám nevím co se děje v té kopuli co jsem z vody vytvořil ale najednou se celá kopule zřítí a nezbyde z ní nic. Jsem v šoku že má nejlepší technika selhala. V tom se rychle přiblížil ke mě, ale místo toho aby mě zabil dal si katanu k pasu. Nechápal jsem proč mě nezabil, ale byl jsem nakonec rád, že můžu pokračovat ve své cestě životem. Po několika moudrých slovech jsem se vydal nakopec k posvátnému teleportačnímu kameni. Zavolal jsem na strážce "Díky za všechno a snad se někdy ještě potkáme" Když jsem k němu přišel tak jsem na něj položil ruce a v tu chvíly se stalo to že jsem byl transportován na místo kde jsou mí budoucí summoni. Objevím se v rozsáhlém lese a rozhlížím se po okolí.