Vodopády Namida

Vzbudím se do nového dne, ale ještě se cítím unaveně tak si ještě lehnu na chvíly, avšak usnu na další 2 hodiny. Po 2 hodinách se vzbudíma seženu si něco na snídani. Po snídani se vydávám k vodopádu začít můj ranní trénink. Začnu rozcvičkou pro zahřátí a probrání se. Začnu běhat kolem vodopádu, abyh se trochu zahřál. Později pak vylezu na strom a skáču co nejvyšší rychlostí po stromech, abych zvýšil svou rychlost. Po vydatné a zahřívající rozcvičce jdu k vodopádu a začnu s mým tréninkem. "Mizu no Ryūnyū" Udělám svůj postoj a rukama nasměrovávám vodu kam má téct. Už se mi to celkem daří už ji pozvednu do půlky svého těla, ale ta voda se pohybuje celkem pomalu, na tom budu muset zapracovat. Tak tedy trénuju i trochu rychlejší pohyb vody a zároveň se snažím nabrat větší výšku vody. Po několika hodinách tréninku už mi dochází chakra. Zajdu se napít k vodopádu čisté vody. Po nějaké chvíly cítím jak se mi vrací vyčerpaná síla. Cítím se jako znovuzrozený. S plnou energií a dobrou motivací se vrhám do tréninku na plno a jak jsem ve skvělé náladě tak u toho dělám jakési těžko popsatelné pohyby. "Mizu no Ryūnyū" Velkou rychlostí se otočím o 360 stupňů a prudce švihnu pravou rukou dopředu. Voda se zničehonic prudce pohne dopředu, ačkoliv se rozpadne jelikož jsem se nesoustředil na stabilitu vody. Zkouším ten můj vlastně vymyšlený manévr uvést do praxe a tak takhle trénuji celý den. Když už je skoro čas spát tak si dojdu pro něco k jídlu a pití a navečeřím se. Zavolám na Daichiho "Dobrou noc" a odejdu do svého domku kde se ukládám do pohodlné postele. Usínám

Pri nočnom tréningu bol pri vodopáde od únavy spadol a rovno aj zaspal ráno sa zobudil natrhal si ovocie ktoré mu liezlo na nervy no i tak ho zjedol . Po zjedení si skočil na WC za kríčky a potom si ešte ľahol k vodopádom kde trocha spal potom sa ich napil a spal a potom si znova šiel natrhať ovocie najedol sa a konečne bol celý odpočinutý asi o 11 hodín ráno vstal a začal trénovať Katon: Haisekisho Daichi vyfúkol už celkovo dosť dymu no nešlo ho celý odpáliť a vietor mu ten dym rýchlo rozfúkal Daichi to skúšal dym len tak praskal nijak extrémne nevybuchoval a búchal po častiach . Potom Daichi sa poriadne nadýchol veľkým výdychom sa nahromadilo kopu dymu a potom len ťukol zubami no len polka dymu vybuchla . To sa nedalo ani považovať za výbuch skôr to bolo hlučné a neefektívne . Potom Daichi trénoval sem tam sa napil a trénoval ďalej niekedy si zašiel po ovocie a nakoniec keď naň zavolal Kataro že dobrú noc on si ani neuvedomil že je večer no ľahol si blízko k vodopádom. Tieto vodopády boli teplé tak keď si Daichi ľahol k vode tak breh bol celkom teplý a hlavne pri vode Daichi sa zakryl plášťom a potom zaspal

A je zase ráno a já zase vstávám. Nasnídám se a jdu k vodopádu. Začnu tvrdě trénovat, abych se více zlepšil v té technice. Je velmi těžká se naučit ale už ji začínám chápat. "Mizu no Ryūnyū" Voda se zvedne o několik centimetrů a už ji dokážu vyzvednou výš neý jsem já což je pokrok. Do zítřka bych snad mohl už konečně ji dát do jaké výšky chci, ale manipulovat s ní rychleji už bude těžší. Přeci jen je to velká masa vody. Učím se pilně do oběda a dám si pauzu na oběd. Vemu si zase nějaké ovoce a vodu, ale už mě celkem štve jíst pořád jen ovoce jako nějakej vegetarián. Potřebuju si nějak uvařit. Napadne mě technika o varu vody, technika by se hodila k vaření ale zároveň i k útoku což by byla dobrá vlastnost vody. Posílí útok a ještě mi pomůže vařit. o jídle se opět věnuju tréninku. Vodou už do večera dokážu libovolně do výšky a trochu do stran manipulovat. Nyní začnu další fázy která se týka pohybu do stran co největší rychlostí a různých směrů jako například vývrtka a tak dále. "Mizu no Ryūnyū" a vodou pohybuju různě do stran ale voda je celkem pomalá tak se snažím zvýšit rychlost vody. Když už je celkem pozdě v noci tak si řeknu. "Pro dnešek to stačí, už jsem unavenej jdu si lehnout a zejtra budu pokračovat." Jdu přímo ke svému domku a lehnu si v něm na listovou podlahu. Usnu a spím až do rána, dokud mě okolní ptáci svým zpěvem neprobudí.

Daichi pilne trénoval až nakoniec zaspal ,sám nevedel kedy preto že iba trénoval nič necítil . Ráno sa zobudil s bolesťami v bruchu a pomyslel si To bude s toho že som už dosť dlho nejedol ouč aj moja hlava pff to sa musím ísť najesť a napiť Daichi sa rozbehol po Jablko na strom potom k vode sa napiť potom si uloviť rybu ktorú trocha prikorenil korením s prírody trochou mäty ochutiť a pustil sa do nej znova nehal kúsok ryby Katarovi a zakričal Kataro máš tu rybičku daichi sa ešte napil a začal trénovať pre istotu šiel čo najďalej od Katara a povedal Katon: Haisekisho vytvoril dymu pomerne toľko koľko treba a posnažil sa to odpáliť klepol zubami no dym sa polovične odpálil a Daichi si pomyslel Pomaly sa dostávam na koniec už čo skoro toto jutsu budem vedieť ovládať

Už je zase ráno a já obvykle vstávám. Udělám opět svoji rozcvičku a pak se najím. Po snídani začnu trénovat. "Mizu no Ryūnyū" Voda už jde trochu rychleji do stran ale ještě to není ono. Zkouším s vodou různě pohybovat do různých směrů. Udělám s vodou vývrtku, ale stále je to pomalé. Déle trénuju a zlepšuju se každým okamžikem. Trénink je sice těžký, ale přesto je dost užitečný. Tahle technika je totiž na pokročilejší úrovni. S touto technikou můžu dělat spoustu věcí co budu chtít když budu mít u sebe vodu. Už je odpoledne a je čas k obědu. Daichi na mě zavolá ať se jdu najíst. "Díky moc Daichi." Poděkuju a pustím se do jídla. Bylo to moc dobré a výživnější než pořád jen ovoce. Po jídle vstanu a začnu se zase věnovat svému tréninku, který se sice pomaleji blíží ke konci, ale za to přináší mnoho užitku. "Mizu no Ryūnyū" a pohybuju vodou ve vzduchu jak chci. Nahoru jde celkem rychle ale do stran jen trochu rychleji. Dále trénuju až do večera. Trénink byl těžký a já už měl zase hlad. Najedl jsem se a šel si lehnout do svého domku na stromě. Lehám si na podlahu a usínám. Vzbudí mě až ranní svit slunce.

vytvoril pečate a povedal Katon: Haisekisho vytvoril dymu pomerne toľko koľko treba a posnažil sa to odpáliť klepol zubami no dym sa polovične odpálil Táááááák aby som šiel spať nie? Daichi sa rozbehol ešte po jablko napil sa vody trocha si zuby preplachol s vodou . Po tom čo si Daichi umyl zuby bežal do menšieho lesíka nazbieral drevo vytvoril si ohnisko pri vodopádoch , vytvoril pečate a povedal Katon:endan Daichi sa zapálil oheň po tom čo si nanosil kopu dreva všetko to do ohňa nahádzal prikryl sa plášťom a pomali zaspával ráno ho môže zobudiť všetko naokolo

Ráno vstával trocha neskôr no potom čo sa zobudil skoro nevstal zo zeme keď že spal na tvrdej zemi tak ho celý chrbát bolel len ťažko sa zdvihol zo zeme pozrel sa na zem a povedal Ako to že ten kameň pod mnou som si nevšimol? oh teraz trpím v bolestiach pomaly sa začal pohybovať mál smäd tak sa zohol šmyklo ho a spadol do vody a arogantne povedal To sa mi fakt nič lepšieho nemohlo stať toto nie je možné ! pomaly vyliezol mokrý z vody no nejak mu to neprekážalo preto že pri vodopádoch bolo celkom teplo potom sa konečne rozhýbal dal si kolečko okolo vodopádu trocha sa mu chrbtica uvolnila potom si dal druhé kolečko keď došiel pred vodopád dal si kliky , Daichi sa konečne rozhýbal a chrbát ho už toľko nebolel . Daichi šiel hore nad vodopád videl tam rybu vďaka svojmu meču ju rýchlo ulovil potom si ju upravil na pečenie dodal správne ingrediencie s prírody a opiekol ju vďaka katonu . Potom čo sa Daichi najedol trocha nehal aj Katarovi tpotom odstúpil celkom ďaleko a povedal Katon: Haisekisho už vytvoril dym ktorý silno vybúchol a Daichi si pomyslel Dnes to zvládnem Daichi trénoval na obed sa napil nazbieral posledné ovocie ktoré našiel zjedol to a ďalej trénoval , Daichi ani nevečeral skôr sa šiel napiť a trénoval čo najdlhšie a nakoniec asi o 8:25 pm povedal Katon: Haisekisho vyfúkol veľkú kopu dymu klepnutím úst ju odpálil výbuch bol celkom silný a bol počuť na okolo a Daichi si pomyslel No konečne to viem toto je to čo som kedysi videl Daichi ešte robil posledné úpravi na jeho technike a potom išiel späť a však ľahol si na iné miesto než deň predtým a prikryl sa svojím plášťom

Smeroval som k vodopádu a v ústach som zasa mal cigaretu. Rukou som sa dotkol katany z lávy, ktorá bola v púzdre na mojom boku. Bruškami prstov som po nej prešiel. Usmial som sa. Cítil som teplo ktoré z nej sálalo. Usmial som sa. Dúfal som, že bude voda teplá. Ak nie mal som záložný plán. Už som vodopád videl pred sebou. Prvé čo pritiahlo moje oči nebol samotný vodopád, ale dúha ktorá bola nad tým vodopádom. Nebola tam iba jedna, ale hneď dve. Spokojne som sa usmial a pokračoval som v ceste. Potom som sa pozeral na vodopád. Bol pekný. Prišiel som pri jazierko ktoré bolo pod vodopádom a vyzliekol som sa do trenírok a odložil som meče a potom som skočil som do vody. Bola príjemná, ale nie tak teplá ako som to mal rád. No to mi nevadilo. Priplával som pod vodopád. Sadol som si na kameň na ktorý padala voda. Potom som tam len tak sedel ako keby som bol mŕtvy. Tých dvoch čo so mnou šli som si moc nevšímal. Teraz ma zaujímal iba ten vodopád.

Po tom čo sa ráno zobudil tak vstal napil sa vody videl tam nejakého týpka ale samého ho to nezaujímalo a pekne si dal rannú rozcvičku behal okolo vodopáda po tom čo to odbehol začal robiť kliky a počítal si ich po 210 klikov sa postavil a pomyslel si musím sa najesť celkom mi škvrká v bruchu rozbehol sa hore na vodopád odkiaľ tečie a tam si pekne nastavil meč a bezhybne stál až pokiaľ neuvidí nejakú rybu zrazu tam prišla celkom veľká ryba daichi s celej sily hodil meč a v jeho rýchlosti ho aj zobral s rybou a preskočil na druhý breh tam rybu vyčistil dal tam posledné igriediencie ktoré mal a pekne si ju katonom upiekol začal jesť a kúsok ryby nechal Katarovi tam kde obvykle . Misiu nemám žiadnu čo tak si za Mizukage skočiť? pomyslel si Daichi potom nasiel čierny kameň a napísal sivý kameň tým čiernym ,,Katarovi : Idem za Mizukage-sama " a Daichi pomaly kráčal do dediny
(presun)

Je pozdní ráno a já vstávám jako obvykle se nasnídám a dám rozcvičku a pak začnu trénovat. Pohlédnu na vodu a uděllám gesto rukou a tentokrát to zkouším i bez slov. Voda plní mé příkazy a pohybuje se kam chci, ale pořád to není podle mých představ. Cvičím tedy dále do doby než bude oběd. Před obědem značně zrychlím tempo vody, takže sem o dost v tréninku postoupil. Je oběd a je čas k jídlu já si tentokrát ale chytím rybu. Rozdělám oheň po staru a upeču si tu rybu. Po dobrém jídla se opět věnuju své technice. Ještě než začnu tak se zamozřejmě napiju abych načerpal chakru. Během dne trénuji ovládání vody a zkouším různé výpady a triky s vodou. Voda musí zatáčet i do různých směrů než jsou ty základní. Už je zase večer a já si jdu zase lehnout do domku.


Ráno vstanu a udělám si něco k jídlu. Později si udělám rozcvičku a opláchnu si vodou obličej abych se pořádně probral. Během rána se věnuju zase tréninku do vyčerpání. Když už je zase odpoledne tak si osmažím nějakou rybu kterou chytím u vodopádu. Když ji osmažím tak jí sním a byla moc dobrá. "Delikatesa, tohle bych si měl dělat častěji." Napiju se a nachvíly si lehnu, ale místo pár minut spím pár hodin, ale to mi zas tak nevadí nemusím jen a jen trénovat. Někdy se musí dát voraz aby z toho člověk nezešílel. Po několika hodinách vstanu a už je skoro večer. Zahlédnu však někoho u vodopádu, ale nikdy jsem ho neviděl. On si mě určitě všimne a přijde sám tak ho zatím tam nechám odpočívat. Najdu kémen kde je napsaný že Daichi šel na misi a vedle ní ryba. Vemu si rybu a sním ji a je výborná. " Dobrý, Daichi je čím dál lepší kuchař, ale každý může vařit." Po té co to dořeknu ještě zůstanu u vodopádu jen tak ležet a myslím si že tu dneska přespím pod širým nebem. Ještě neusínám a jsem zvědav jestli ten neznámý člověk něco udělá.

Keď na mňa dopadala voda cítil som sa skvele. Povesti o tomto vodopáde boli pravdivé. Má blahodárne účinky regenerovať chakru a dá sa tu skvele relaxovať. Zdalo sa mi to ako tridsať minút, ale v skutočnosti som tam sedel asi päť hodín. Potom som sa postavil a skočil som do vody a plával som ku brehu. Obliekol som sa a popreťahoval som si svaly, pretože som bol celkom stuhnutý. Potom som sa pomaly dal na ďalšiu cestu. Zapálil som si cigaretu a rýchlejším krokom som smeroval preč. Čaute, decká. Môžno sa ešte stretneme. Povedal som im a zamával som na nich. Mal som v pláne sa k tomuto vodopádu ešte niekedy vrátiť. Takto som sa už necítil strašne dlho. Bolo mi výborne, cítil som sa ako znovuzrodený.
(presun)

Celou cestu jsem mlčel a nepromluvil jsem ani, když jsme dorazili. Někdo tu trénoval, no nevzbuzoval mou pozornost. Sho šel pod vodopád a mně došlo, že tam nebude jen deset minut. Sedl jsem si na menší kámen nedaleko vodopádů a tiše jsem je sledoval. Po několika hodinách klidu a odpočinku, když Sho odcházel jsem mu jen kývl rukou na pozdrav. Pak jsem se zaměřil na Setsuko. Bylo tu logicky hodně vody, takže měla možnost trénovat své techniky.
Budeš trénovat? Prohodil jsem do větru a dál jsem jí pozoroval.

"Jasně," přisvědčila jsem s úsměvem, "včera mě napadlo jedna nová technika. Ale nejdřív si chci trochu zaplavat, jdeš taky?"
Shodila jsem ze sebe šaty a rozvázala mašli, která poutala moje vlasy. Tričko jsem si nechala a skočila i s ním do vody. Když jsem se vynořila, udělala jsem pár temp směrem ke břechu a čekala na Akiho reakci.

Stále ještě sedíc jsem ji pozoroval, ale neměl jsem nejmenší náladu na plavání nebo sundavání oblečení, takže jsem jen došel na břeh a sundal jsem si boty. Pak jsem dal nohy do vody a rukama jsem se opřel, abych měl větší pohodlí. Po nějaké chvíli mě to omrzelo, takže jsem nohy vytáhl a dál jsem Setsuko sledoval.

Chvilku jsem jen tak blbla ve vodě a dělala všelijaké kraviny, po chvilce mě to ale omrzelo. Vylezla jsem z vody. byla jsem celá úplně promočená, to se mi ale spíš hodilo, než aby mi to vadilo. Jako první jsem začala zmražovat vodu, kterou jsem měla na oblečení. Když už jsem měla kolem celého těla ledové brnění, soustředila jsem se na hlavu. Udělala jsem něco jako helmu a otočila se na bráchu.
"Mohl bys mě prosím praštit? Ale ne silně, ještě týhle věci moc
nevěřím," poprosila jsem ho.

Po tom, co mě porosila, jsem se zvedl a dokráčel k ní.
Nová technika? zeptal jsem se a pak jsem napřáhl ruku. Bouchl jsem po ledu a i když ne moc silně, hned se rozpadl. Pozorně jsem pozoroval, jak praská a snažil jsem se najít chybu, abych pak mohl Setsuko poradit.
Neděláš ho dostatečně tvrdý. A jeho povrch je nerovnoměrný - někde je tenké a jinde hrubé, takže jde jednoduše rozbít. Poznamenal jsem a odešel jsem trochu dál, aby si s tím pak poradila

"Díky," upřímně jsem se usmála.
Zase jsem se namočila, abych to měla lehčí a zkusila to znovu. Snažila jsem se, aby byl povrch jednolitý a tvrdý. Vznikla z toho nakonec slupka, která byla sice hodně tvrdá, ale taky hodně tenká. Chtěla jsem na Akiho zamávat, aby to zkusil znovu, ale zjistila jsem, že se nemůžu hýbat. Rozpustila jsem etdy celou svojí práci a začala od začátku. Tentokrát jsem dávala víc pozor na pohyblivost. Když jsem měla hotovo, houkla jsem na brášku:
"Mám to, zkus to znova."

Celou dobu jsem ji sledoval a když mě zavolala, přišel jsem k ní. Bouchl jsem stejnou silou jako předtím a slupka z ledu jen trochu zapraskala. Pak jsem ruku znova napřáhl a bouchl jsem znova, tentokrát trochu větší silou. Brnění začalo praskat a pak se rozpadlo. Znova jsem odstoupil a podíval jsem se na zbytky brnění.
Je to lepší, ale když to uděláš ještě tvrdší, tak se nebudeš moci hýbat. Musíš přijít na způsob, jak to vylepšit oboustranně. Řekl jsem.

*Hmmm... to si budu ještě muset promyslet,* pomyslela jsem si a koukla směrem k vodě. Rozběhla jsem se a skočila tam. Když jsem vylezla, jenom jsem se oklepala a sedla si na blízký kámen.
"Myslím, že dneska už pokračovat nebudu. Chtěla bych tu přespat a zítra to zkusit znova. Zůstaneš tu se mnou?" unaveným zrakem jsem se podívala na Akiho a výjimečně jsem se tvářila vážně. Na úsměv jsem byla moc unavená a zamyšlená. Myslela jsem na to, jak vylepšit mojí novou techniku a v hlavě se mi začínal rodit nápad.

Sundal jsi si bundu a dal jsem jí na Setsuko, aby nenastydla. Pak jsem si sedl na kámen, který byl oproti a odpověděl jsem.
Zůstanu tu. Nevidím důvod, proč bych odcházel.
Pak jsem se podíval na oblohu, na které už slunce téměř nebylo vidět. Tiše jsem si lehl a ruce jsem si dal pod hlavu. Pak jsem potichu sledoval mraky.

"Díky," špitla jsem a lehla si vedle něj. Chvíli jsem se taky dívala na mraky, ale brzy mi začaly těžknout víčka a usnula jsem.

Zatím co odpočívám tak jsem přijdou nějací dva shinobi z naší vesnice které neznám. Když přišla začala tu být zima a to se mi nelíbilo. Tak jsem na ně zavolal. " To nemůžete jít jinam? Tady trénujeme my, Daichi šel akorát na misi. Na tomhle místě jsem byli i naposled s naším senseiem a od té doby co odešel tu trénujeme jako tým. Najděte si svoje místo, tohle je naše a jsme tu už dlouho." Zamračím se na ně a myslím vážně že je tohle naše místo. I když jsem normálně jiné povahy tohle je vyjímka a chci aby tu byl klid.

Kráčal som lesom s fľaškou v ruke a pozeral som sa na oblohu. Na tvári som mal neurčitý, takmer priblblý výraz. Vypadal som akoby som bol zamyslený. A taktiež som aj bol. V hlave sa mi vybavovali rôzne myšlienky. Dlho som nevidel mojich študentov. Vedel som, že budú tu. Už z diaľky som cítil ich chakru. Poznal som ju, ale bola taká... iná. Uvedomil som si, že som bol asi zlý sensei, že som ich na takú dlhú dobu opustil. Napil som sa z fľaše a šiel som pomaly ďalej k vodopádu. Už som ho cítil. Fľašu som schoval a urobil som pečate. Falošne som sa usmial a premenil som sa na nejakého chuunina z Kiri. Pokračoval som ďalej a vyšiel som von z lesa ktorý viedol k vodopádu. Zadíval som sa na vodopád a na dúhu ktorá ma vždy fascinovala. Bola pekná, a upokojovala ma. Pripomínalo mi to prvý deň keď sme mali spoločný tréning. Tešil som sa, až uvidím čo sa naučili moji žiaci. Keď som uvidel Katara usmial som sa a šiel som pomaly k nemu. Keď som bol pri ňom potichu som sa zasmial a urobil som pečate. Suiton: Mizurappa! Povedal som a priložil som si prsty k ústam a na Katara som vypustil vodnú vlnu. Som zvedavý ako zareaguje. Toto nie je odo mŇa pekné, že sa vrátim a hneď na neho útočím. Ale nenapadá ma iný spôsob ako zistiť ako je na tom.

Když mi ani jeden z nich neodpověděl tak jsem pokračoval v tréninku po celou dobu. "Mizu no Ryūnyū" a ovládám vodu podle svých představ a jakou rychlostí chci. "Huráááá dokázal jsem to konečně." A teda už nemusím trénovat a půjdu to oslavit. Chytím si rybu a upeču ji na ohni, který rozdělám. Nějakou dobu trvá než se ryba pořádně propeče a když je perfektně propečená tak řeknu "Idatakimasu" a pustím se do jídla. Ryba je výborná a má skvělou chuť. Po té co jí sním všechny věci uklidím a odpočívám u vody. Po několika hodinách odpočinku uvidím duhu a je překrásná v tu chvíly se náhle ke mě blíží nějaký Chunnin a vypustí na mě vodu. Automaticky zareaguju a zaměřím se na vodu. "Mizu no Ryūnyū" a ovládám vodu. Vodu pošlu zpět na odesílatele plnou silou.

Hneď som reagoval na jeho protiútok a shunsinom som sa vyhol jeho útoku. Zaujímavé. Zlepšil sa. Pomyslel som si a zahľadel som sa na Katara. To bolo dobré. Povedal som mu a potom som urobil pečate a rozbehol som sa po ňom. Suiton: Mizuame Nabara Povedal som a pod nohy som mu vypľul celkom dosť veľké množstvo lepkavého sirupu na ktorý sa mu prilepili nohy. Som zvedavý ako si poradí s týmto. Toto nieje tak úplne voda. Falošne som sa usmial na Katara podľa čoho mohol zistiť, že som to ja. Tento úsmev bol pre mňa charakteristický. Čakal som čo urobí a potom som použil shunshin a dostal som sa za neho a snažil som sa ho kopnúť do chrbátu.