Mana Doshaburi

JMÉNO: Mana Doshaburi
VESNICE Kirigakure no Sato
VĚK: 17 – Narozeniny – 30.1.
POHLAVÍ: Žena
HODNOST: Oinin
TECHNIKY:
Schopnosti senzibila (ne takové, jako má Ao, ale touží po tom se časem vypracovat na jeho úroveň)
Ame no Mae (S)
Kuchyiose ame (až do úrovně S)
Kirisame (A)
Mizu no jikukan(A)
Chakra supression technic (A)
Ame bunshin (B)
Suiben (B)
Kuchyiose no jutsu (C - summonem je obří vydra)
Mizu kawarimi (C)
Suiro no jutsu (C)
Suiton: Mizzu rappa (C)
Kirigakure no jutsu (D)
Shusin no jutsu(D)
(všechny vlastní techniky :nsnn.forumczech.com/t596-techniky-ame)
CÍL: Jejím cílem je vyrovnat se svými schopnostmi Aovi- jakožto svému senseiovi. Také chce ochránit Kirigakure za každou cenu. Touží po navrácení legendárních mečů do Kiri
SEN: Sní o normální hezké rodině, ve které by mohla spokojeně žít a starat se oni, jak nejlépe by to šlo. Bohužel to se asi nikdy nestane, ale v hlouby duše doufá, že někdo z jejích příbuzných přece jen přežil.
KLAN: Doshaburi
KEKKEI GENKAI: Ame
POPIS KEKKEI GENKAI: Není to ani tak Kekkei Genkai, jako Kekkei Tota. Ame, element deště vzniká spojením tří elementů – Suitonu, Fuutonu a Katonu. Tyto tři elementy dávají možnost kontrolovat celý proces vzniku deště a i ho, poté co je vytvořen, ovládat. Filosofie klanu to vysvětluje tak, že se ve členech klanu tyto tři živli přirozeně mísí a také představují jednoduchý princip, jak člověk funguje a jak souvisí se světem – podle klanové mytologie je člověk stvořen z vody (Suiton), která byla oživená, tento život symbolizuje tělesné teplo (Katon), které však zároveň neustále chladí okolní vzduch (Fuuton), který tento vnitřní oheň nakonec úplně uhasí a z člověka úplě vyprchá život – stane se opět pouhou vodou.
Díky tomu, že mají členové klanu zvláštní tělesnou stavbu, se jim na pokožce neustále sráží voda, díky tomu dokáží některé suitonové techniky, které nepotřebují její přílišné množství, provádět bez vody. Dešťové techniky se brzy objeví v seznamu vlastních technik.
STYL BOJE:
TAIJUTSU: I přesto, že se její klan specializuje především na ninjutsu, je taijutsu taktéž důležitou součástí jejich stylu boje. Jelikož klan je původem z Amegakure no sato, používá v boji především deštníky, ve kterých jsou ukryté různé zbraně, povětšinou senbony a dokáží s jejich pomocí létat. Mana je vlastníkem jednoho z klanových mečů Kirigakure. Je jím „růžoví deštník“ Kasa. Momentálně se jí povedlo nějakým způsobem přelakovat jeho barvu na černou, ovšem často se stává, že se během boje lak ošoupe a z pod něj vykoukne „ta růžová obludnost“ jak jí Mana s oblibou říká.
Díky Aově tréninku si dokázala vypracovat reflexy na stejnou úroveň jako on.
NINJUTSU: Ninjutsu využívá asi nejvíc ze všeho, protože i většina klanových technik je na něm založená. Je v něm velmi zručná, přičemž v boji využívá hlavně své unikátní Kekkei genkai.
GENJUTSU: Její klan se na genjutsu příliš nezaměřuje, existuje pár technik s ním spojené, ale momentálně je vůbec nepoužívá a ani je neumí. Co se týká rozpoznávání a dostávání se z genjutsu to jí docela jde.
ELEMENT: Suiton, Fuuton, Katon = Ame (Mana umí ovládat zatím jen Ame a Suiton)
ZBRAŇ,VYBAVENÍ: Základní ninja výbava ( Shurikeny, kunaie, výbušné lístky, drátky/lanka, kouřové bomby…), jeden z klanových mečů Kirigakure - Kasa

VZHLED
VÁHA: 40 Kg
VÝŠKA: 170Cm
VZHLED OČÍ: Oranžové s nádechem hnědé
OBRÁZEK:

Spoiler:

PODROBNOSTI:
KREVNÍ SKUPINA: AB
NÁBOŽENSTVÍ: Klanová mytologie
CHARAKTER: Je to veselá a optimistická osoba, která má ráda lidi. Když jde však o povinnosti plní je doslova a bez zaváhání. Pokud narazíte na okamžik, kdy je nerozhodná, měli by jste bouchnout šampaňské, protože se to stává maximálně jednou do roka – je to důsledek Aovi výchovy. Občas dělá trochu bláznivé věci, ikdyž to samozřejmě jen ve volném čase. I přesto, nebo snad právě proto, kde se narodila a kde žije má ráda výrazné teplé barvy. Téměř v každé situaci se usmívá. Výjimkou jsou pouze boje, ikdyž i v těch jí často můžete vidět s úsměvem na rtech.
KONÍČKY: Trénink, plavání, pojídání danga, cvičné souboje, bloumání po Kirigakure no sato- velmi častá činnost, většinou ale spojená ještě s něčím jiným např. s koníčkem č.3. Povídání s přáteli, všeobecně prostě zábava.

PŘÍBĚH:
Klan Doshaburi sídlil v Amegakure ještě za dob, kdy jí vládl Hanzou, se kterým klan velmi sympatizoval. Když byl však Hanzou poražen a do čela nastoupil Pein, který se prohlásil za boha a začal stíhat všechny Hanzouovi věrné, rozhodli se jeho členové, že uprchnou ze země. Díky zabezpečení Amegakure to byl téměř nemožný úkol, i přesto, že unikátní schopnosti členů klanu a okolní podmínky byly jasnou výhodou. Uprchnout se nakonec podařilo jen skupince asi pěti členů, kteří sebou nesli veškeré klanové svitky. Ostatní byli zabiti, nebo uvězněni. Jako by to nebylo dost hrozné samo o sobě, asi po týdnu cesty, kdy dopluli do přístavu země vody a kousek popošli, padla hustá mlha. Jelikož byla skupinka roztáhnutá na větší vzdálenosti a každý měl rozdělené různé funkce, nežli se stačili zkontaktovat, bylo pozdě. Mlha padla a oni se navzájem už nedokázali najít. Na volání nikdo neodpovídal. Jednotlivým členům tedy nezbývalo, než se někam vydat a doufat, že narazí na někoho z ostatních. Takový osud stihl i jednu z uprchnuvších žen, která sebou nesla v tašce přes rameno klanové svitky a v náručí malé miminko. Byla to holčička, mohl jí být sotva měsíc a ženě jí svěřila jedna její dobrá přítelkyně těsně před tím, než jí viděla jak mizí v dáli, aby zastavila pronásledovatele. Co se s ní stalo potom si radši nedovolila ani hádat. Žena se o ní od té doby starala jako oko v hlavě. Teď však začala být velmi vyděšená a útěk a sedmidenní pochod v podstatě bez zastavení si na ní již vybral svou daň. Byla jedna z mála členů, kteří necvičili schopnosti ninjů a nyní si s ní osud takto ošklivě zahrál. Proto byla po půl dni klopýtání mlhou ráda, když se před ní vynořila jakási brána. Došla až k ní, ale stráže na ní začali velmi zhurta, přece jen, měli na starost bezpečnost vesnice. To už bylo na ženu moc a před branou zkolabovala. Stráže se trochu vyděsili a protože u sebe neměla nic, co by nasvědčovalo, že by byla shinobi jí i holčičku okamžitě jeden z nich zanesl do nemocnice. Ženě už však nebylo pomoci, ukázalo se, že už má delší dobu těžkou nemoc, na kterou v té době neexistoval lék a tak po pár týdnech strávených v bezvědomí umřela.
Nad malou holčičkou, kterou přinesla, se nakonec Mizukage slitoval a od té doby se s ní jednalo, jako se sirotky z Kirigakure. Dostala opatrovnici a později, když byla starší vlastní byt a poukázky na jídlo. Jako památka po rodičích jí zbyla jen ona brašna plná klanových svitků. A tak čas plynul a malá holčička se potloukala po Kirigakure. Jednoho dne na jedné z těchto jejích obchůzek narazila na velmi zvláštního muže s páskou přes oko. Byla tak zabraná přemýšlením, jak by asi vypadal, kdyby si jí sundal, že do něj narazila. Muž zanadával a pokusil se jí vlepit symbolickou facku, před kterou však uhnula. Po téhle události se muž jen zasmál a zeptal se jí na jméno. Prozradila mu svoje a on jí na oplátku řekl jeho. Slovo dalo slovo a oni se po chvíli ve veselé náladě rozešli. Shodou náhod se ale po týdnu potkali znovu. Znovu se spolu začali bavit a Ao se male holčičky zeptal, čím by chtěla být. Když mu prozradila, že by chtěla být kunoichi, záhadně se usmál a nabídl se, že by jí mohl pomoct s tréninkem.

Od té doby trénoval Manu Ao. Nedlouho potom, co spolu začali trénovat jí pomohl s přihlášením do akademie. Maturitu zvládla Mana bez problémů a stala se oficiálně geninem. Poté co se tohle stalo Ao v trénincích trochu přitvrdil. Mana sice měla tým i senseie, stále ale trénovala spolu s Ao-em a tvrdila, že si z toho nejvíc odnese. Brzy se začala věnovat i klanovým technikám. Když pak tedy přišli chuuninské zkoušky, nedělalo jí přílišné problémy jimi projít. Měla z toho velkou radost, protože se chtěla odvděčit vesnici, která jí přijala a stát se co nejlepší. Ao se pro ní stal něčím jako otcem, dál vedl její tréninky, ale trávili spolu spoustu času i jinak. A Mana postupovala v hierarchii světa shinobi mílovými kroky. Brzy byla jmenována na post jounina. To jí ale stále nestačilo a chtěla se dostat dál. Toužila se vyrovnat svému „taťkovi“, jak někdy z legrace Aovi říkala. Často to s ním neměla nejlehčí, měl opravdu zvláštní povahu, ale po nějaké době si na to zvykla. Její přijmutí do ANBU jednotek trvalo delší dobu, ale přece se nakonec dočkala.

Dodány techniky ^^.
(na hodnosti jsem domluvená s
Mizukage)

Ano

Všichni se tady povolují a řeší a na mě se jaksi zapomělo, mohl by jste se na to ještě někdo podívat?

Arigato gozaimas! :)