Raidon Tomeo

Jméno: Raidon Tomeo

Věk: 21

Krevní skupina: AB-

Hodnost: Jounin

Pohlaví: Muž

Rodina: Nikoho z pokrevní rodiny nikdy neviděl. Jinak má svým způsobem adoptivního otce, od kterého odešel, kvůli jeho druhé manželce.

Sen: Najít někoho ze své pokrevní rodiny a zjistit svůj pravý původ.

Klan: Nejspíše je potomkem nějakého klanu, ale kterého a jestli vůbec neví.

Kekkei Genkai: Hyoton

Popis Kekkei Genkai: Hyoton neboli Ledoví element. Vzniká spojením Suitonu a Futonu. Podařilo se mu dosáhnout druhé úrovně, kdy nepotřebuje zdroj ledu k tvorbě svých technik. Pokud, ale použije k tvorbě nějaké techniky už existující led nestojí ho technika skoro žádnou chakru.

Vybavení: Nosí s sebou jenom dvě kratší katany. Obě jsou ale speciálně upraveny a vyrobeny na zakázku. Oproti normální kataně je čepel něco širší a vyšší díky tomu může mít ostří na obou hranách. Jedna z nich je z kovu který dobře vede čakru. V kombinaci s Futonem se z ní stává skoro nezastavitelná zbraň. Druhá je ze speciální tvrzené oceli díky tomu je velice odolná vůči většině fyzických útoků.
Styl boje: Používá ofensivní způsob boje, svými technikami Hyotonu a Fuutonu. Suiton umí využít jen v pár obraných technikách což mu ale vůbec nevadí.
Když dojde ke kontaktnímu boji používá své dvě katany. Katanu co nevodí čakru používá k obraně a drží jí v levé ruce. Hozené zbraně s její pomocí odráží. V boji z blízka se s ní většinou jen kryje nebo jí používá ke klamným útokům. Tuto katanu k přímému útoku používá jen velice výjmečně a to ve chvílích kdy bojuje proti někomu kdo zná jeho styl boje a tak ho jednoduše změní.
Jinak používá k útoku katanu ve které mu při boji proudí jeho čakra. Díky Fuutonu s ní dokáže prorazit většinu známých materiálů. Kvůli její velké tvrdosti a ostrosti je, ale velmi křehká z toho důvodu je pro obranu maximálně nevhodná.

Schopnosti: Dokáže velice rychle skládat pečetě. Na ledové techniky nepotřebuje žádný zdroj ledu. Dokáže se velice dobře orientovat v tom co se kolem něj děje a je velmi přizpůsobivý.
Má ale problémy s tím plánovat, hlavně boje předtím, než nastanou a tím větší je problém když musí plánovat bojovou taktiku pro více lidí než je on sám. Rychlost jeho pohybu je průměrná.

Vlastnosti: Získat si jeho důvěru není pro ostatní vůbec jednoduché a i potom je pořád připravený na to, že ho může kdykoliv a kdokoliv zradit. Dokáže být trpěliví, ale to se odráží na tom, že ani on nespěchá, pokud nemusí, nebo spíše neuzná za vhodné. Má celkem problém s uznáváním autorit a hlavně s těmi, kteří si ji podle něj nezaslouží. Velice se vyžívá v používání ironie a sarkasmus mu taky není vůbec cizí. Vypěstoval si i pravidelnou pílí závislost na kouření pokud na to má ale někdo narážky tak je jeho odpověď jasná : „ Já na tom nejsem závyslej, jen nemám co dělat, když musím na něco čekat tak si zapálím.“

Vzhled: Má modrošedé kratší vlasy, které nosí elegantně rozcuchané. Jeho oči mají světle modrou barvu. Většinou nosí dlouhé kalhoty černé barvy. Pak nosí tílko stejné barvy a přes něj nosí bílou košili, kterou má buď z většiny, nebo úplně rozepnutou. Pokud někam cestuje, bere si s sebou ještě černou bundu.

Techniky:
Techniky Hyotonu:
Hyoton: Tsubame Fubuki : Vytvoří se množství málích ledových ptáků, kteří zraňují nepřítele průletem kolem něj a řezají ho křídli. - B
Hyōton: Haryū Moko : Vytvoří velkého tygra tvořeného ledem. - A
Hyōton: Mo fubuki : Vytvoří blizard při kterém vzduchem lítá velké množství malích ostrých úlomků ledu. - B
Hyōrō no Jutsu : Uvrhne nepřítele do ledového vězení. - D

Techniky Suitonu:
Suijinheki Jutsu - Vodní zeď – C
Kirigakure no jutsu – Technika ukrytí v mlze - D

Techniky Fuutonu :
Fuuton: Atsugai - Vytvoří větrnou vlnu. - B
Fuuton: Juha Shou - Vyšle vlnu větrné čakry na nepřítele technika m tvar bumerangu. -A

Příběh:
Narodil jsem se do bohatší rodiny žijící u okraje země vody. Na svou matku si moc nepamatuju, zemřela když mi byli tři roky. Když jsem se ptal otce co se jí stalo řekl mi jen, že zemřela na nějakou neléčitelnou nemoc. Můj otec je výrobce zbraní pro ninji. Většinou vyrábí obyčejné zbraně jako kunaie nebo shurikeny klasických tvarů. Ty potom posílá do svého obchodů k běžnému prodeji. Občas se ale stává, že za ním přijde nějaký ninja ze speciálním přáním, jako jsou shurikeny různých velikostí tvarů. Mezi jeho nejlepší díla patří zbraně které dokážou dobře vést čakru.
Práce mého otce mě fascinovala už, když jsem byl malí. Nefascinovala mě však výroba zbraní jako taková, ale samotné zbraně. Často jsem otci vzal nějaké shurikeny a učil jsem se je házet na cíl. Od sedmi let jsem si půjčoval už i menší katany, které mě velice fascinovali. Jak zacházet se zbraněmi jsem vždy okoukal od ninjů co si přišli pro své zboží, ale napřed ho zde zkoušeli jestli můj otec někde neudělal chybu a jsou přesně takové jaké si je přáli.
V osmi letech se můj život změnil. Trénoval jsem si házení na terče. Byl jsem do toho velmi zabraný a soustředil jsem se jen na cíle. Pak jsem postupně hodil čtyři kunaie. Terče jsem trefil s každým z nich ale jen jeden byl zabodnutý v červeném kruhu uprostřed. Najednou se za mnou ozval potlesk. Úplně jsem nadskočil jak jsem se lekl. Za mnou stál muž ve středních letech a na tváři měl upřímní úsměv.
„ Opravdu skvělé na to kolik je ti let, a že tě nikdy nikdo netrénoval. Tvůj otec měl pravdu.“
Promluvil na mě muž a já vůbec nevěděl o co se jedná. Byl jsem zmatený a nevěděl jsem co se děje. Nakonec jsem se odhodlal a promluvil.
„ Dobrý den pane. Kdo jste a o čem to mluvíte?“
Promluvil jsem nesměle s pohledem upřeným na muže. Jeho úsměv se ještě více roztáhl a pak mi odpověděl.
„ Jmenuji se Sain Laor a donedávna jsem byl ninja na volné noze, ale ozval se mi tvůj otec, že má doma malého ninju bez trenéra. Najal si mě prozatím na 2 roky abych ti pomohl s tím, co děláš.“
Jeho odpovědí jsem byl zaskočený, ale velice příjemně. Můj otec po chvíli přišel také a všechno mi potvrdil.
Od toho dne jsem začal trénovat pod opravdovým mistrem. Můj trénink začal tím, že jsem se naučil úplné základy. Jako rychlí běh a velké skoky. Pak jsme pokračovali v používání zbraní. Nakonec jsme se dostali i k základním technikám, v boji nepoužitelných, těch které se obyčejně učí na akademii.
Můj mistr už se mnou byl rok. A já byl na úrovni jako bych zrovna dodělal akademii. V té době si můj otec našel mladou přítelkyni a chvilku na to se s ní oženil. Já jsem jí očividně napadl do oka, protože mě před otcem. Ze začátku jen mírně, ale stupňovalo se to. Moc jsem se o to ale nestaral s mistrem jsme objevili, že moje elementy jsou blesk a voda. Můj mistr měl stejné, ale já měl silnější blesk a on zase vodu. I přes to mě naučil během dalšího třičtvrtě roku tři techniky Kirigakure no jutsu, Suiton: Suijinheki Jutsu, Fuuton: Atsugai . Hlavně ta poslední byla celkem problém moje macecha jí dokonale využila proti mně. Nekolikrát si schválně roztrhala šaty a pokaždé tvrdila že jsem to byl já právě technikou Atsugai. Otec jí to všechno věřil a to bylo nejhorší. Nemohl jsem tam zůstat požádal jsem mistra jestli by mě neodvedl do Kiri kam bych se přidal k ninjům. Ze začátku byl proti, ale když jsem mu vysvětlil důvody souhlasil. Poté jsem to byl oznámit svému otci. Ten na mě chvilku zaraženě koukal a poté kývnul.
„ Než odejdeš nech mě něco ti povědět.“
Zarazil mě, když jsem byl na odchodu. Mlčky jsem se k němu otočil a posadil se vedle něj.
„ Čekal jsem, že to přijde, ale ne že takhle brzo. Víš ty ve skutečnosti nejsi můj syn. Jednou za bouřky jsem tě našel u dveří domu. Nevím, kdo tě tam položil. Ani kdo je tvá rodina. Dokonce nevím jak se ve skutečnosti jmenuješ. Přes to všechno jsem se rozhodl o tebe minimálně do doby, než to dokážeš sám. Už od začátku jsem o tobě, ale věděl jednu věc že budeš určitě ninja. Tenkrát vedle tebe ležel svitek. S popisem několika technik.“
V tom se zvedl a odešel ke skříni, odkud vytáhl menší svitek a podal mi ho.
„ Jedná se o velice zvláštní techniky a hlavně element, který je potřeba pro ně ovládat je velice zvláštní. Jedná se o element ledu. Vzniká spojením vody a vzduchu, pokud vím ty dva elementy ovládáš. A nakonec tu mám pro tebe dárek ode mě. Jsou určitě jedny z nejlepších co jsem kdy vyrobil.“
Přitom vyndal z té samé skříně dvě netypické katany. Po tom všem už jsem měl slzy v očích.
„ Za vše velice děkuji. Je mi moc líto, že to končí zrovna takhle. Bude myslím, ale lepší když už se neuvidíme.“
Pronesl jsem v tichosti. Otec jen kývnul. Na to jsem se otočil a vydal se za mistrem, který na mě už čekal venku. Vyrazili jsme rychlím tempem. Chtěl jsem být co nejrychleji pryč. Po půl hodině jsme doskočili na zem a vydali se tempem obyčejných lidí. Cestou jsem s mistrem koumali techniky a vždy večer mě učil používání katan. Cesta nám trvala našim pomalím tempem skoro čtrnáct dní. Za tu dobu jsem se naučil základy boje s katanami. Ohledně těch tří technik jsme se domluvili jasně a mistr mi to před bránou pro jistotu ještě zrekapituloval.
„ Dělej jako by žádné takové techniky nebyli, nedej na sobě znát, že umíš Hyoton. Pokud se tě bude ptát na minulost a na rodinu řekni pravdu kromě toho svitku. Já se za několik let ukážu a pak zkusíme najít tvůj klan.“
Naposled mi připomně,l co mám dělat. Já jsem mu to odkýval a vydal se najít budovu Mizukageho. Nakonec se mi to povedlo s pomocí několika občanů, kterých jsem se musel zeptat na cestu. Došel jsem před kancelář, zaklepal jsem a po vyzvání vstoupil. Vše šlo podle plánu. Pověděl jsem Mizukage můj příběh bez pár detailů. Vše se podařilo, byl jsem přijat do vesnice rovnou s hodností genin. Dostal jsem k dispozici jeden z bytů, co jsou pro ninji jako jsem já. A byl jsem přidělen do nedávno vytvořeného týmu geninů. Byl jsem o dva roky mladší než mí dva týmoví kolegové, ale dalece jsem je překonával. Z toho důvodu se náš mistr věnoval hlavně jim. Já se většinu času věnoval zdokonalování mích technik, nebo se mnou mistr cvičil boj s katanami.
Už to bylo něco přes šest let, co jsem trávil život jako každý jiný ninja. Dlouhých šest let nedávno mě povýšili do hodnosti jonina. Byl to sice dobrý pocit, ale pro mě to moc neznamenalo. Poslední dva roky jsem už začal ztrácet naději, že se můj starý mistr vůbec někdy objeví. Už kolikrát jsem přemýšlel, že odejdu sám a bud trénovat techniky ze svitku sám. Vždy jsem, ale odolal.
„ Tak co jak ses měl mladej“
Ozvalo se za mnou z ničeho nic veselím hlasem. Ten hlas jsem už neslyšel šest let, ale poznal jsem ho bez problémů. Ihned jsem se otočil.
„ Nic moc je tu strašná nuda a rád bych konečně začal zjišťovat, kdo jsem a taky bych se rád naučil ty techniky.“
Mistr jen pokýval hlavou na znamení, že rozumí a rozešel se směrem k mému bytu. Ještě mi pokynu, l abych šel s ním. Jak věděl kde bydlím jsem radši nezjišťoval. Pak mi pomalu začal vykládat jeho plán.
„ Já pudu k tobě do bytu a zabalím ti potřebné věci ty zatím dojdi k Mizukage a domluv s ní svůj odchod nechceme přeci, aby z tebe byl Nukenin. Až to vyřídíš přiď rovnou k jížní bráně. Já už tam budu čekat.“
Jako odpověď jsem jen kývnul. Věděl jsem, že na povídání bude mnoho času později. Mizukage mě pustit nechtěla, ale po vysvětlení, že chci najít svůj klan a zjistit co jsem vlastně zač mi to povolila. Pod podmínkou, že musím být zpět do pěti let. S tímto jsme byli oba spokojení. Hned jsem se vydal k bráně, kde už na mě mistr čekal. Vzal jsem ze země batoh se svými věcmi a vydali jsme se na cestu. Nevěděl jsem, co e bude dít, ale mistrovi jsem plně důvěřoval. Nakonec jsem to, ale nevydržel a zeptal se co bude teď. Mistr se jen mírně pousmál a pustil se do vyprávění svého plánu.
„ Vydáme se spolu skoro až k zemi železa do hor. Ke cvičení Hyotonu to bude úplně ideální místo a je malá šance, že nás tam bude někdo obtěžovat. Pokud vše pude dobře tak tam strávíme minimálně dva roky spíš tři. Hyoton neumím a budeme muset dát jenom na rady v tom svitku a to nebude lehké. Potom až z končí trénink se nejspíš rozloučíme a tobě zbydou dva roky na hledání tvé rodiny. Bohužel to už s tebou nebudu moct jít.“
Kývnul jsem ve znamení souhlasu věděl jsem že se s mistrem budu muset jednou rozloučit. Tři roky jsou ale dlouhá doba. Už jsem se nemohl dočkat až se začnu učit Hyoton. Na místo kde jsem měl strávit další tři roky svého života jsme dorazili po měsíci cestování. Ocitl jsem se u menší chatky která stála uprostřed ničeho kolem ní byl větší rovné prostranství ideální k trénování. Oči se mi zaleskli nedočkavostí nad získáním nových schopností.
Je to víc jak čtyři roky co jsem odešel z Kiri abych se naučil používat Hyoton a našel svou rodinu. V Hyotonu jsem byl více než skvělí v tom jsem dosáhl přesně toho co jsem chtěl naučil jsem se všechny techniky které jsem měl k dispozici. Bohužel o mé rodině jsem nenašel ani zmínku a můj čas se pomalu krátil. Věděl jsem že se budu muset pomalu vrátit zpátky do vesnice jak jsem slíbil. O své vesnici jsem neslyšel celou tu dobu co jsem byl pryč. Docela jsem se i těšil až znovu uvidím známá místa.
Pak jsem se probral z rekapitulace svého života a pousmál jsem se sám pro sebe. Hodil jsem do sebe panáka, co jsem měl před sebou a típnul cigaretu. Hodil jsem na stůl nějaké peníze. Potom jsem vyšel z baru a vydal jsem se do Kiri vydal jsem se domů.

Po návratu do Kiri jsem byl ihned novou Mizukage přidělen k elitě vesnice a to Oininům . U Oininů jsem se dostal do týmu, který byl tvořen mnou a Manou Doshaburi. Netrvalo dlouho a byli jsme vysláni na misi pod vedením Kagamiho Nakamuri. Byli jsme vyslání do Suny kde jsme měli vyřešit zmizení jejich ninji a spojitost se zmizením ninji z Kiri. Mise se nějak zkomplikovala a já a Mana jsme byli bez vysvětlení posláni zpátky. V Kiri se mi nedostalo vysvětlení ani od Mizukage. Proto jsem se začal jenom tak poflakovat po vesnici a někdy jsem si zatrénoval a vyvíjel nové techniky. Jednou jsem z ničeho nic dostal zprávu od Kagamiho s nabídkou poklidného odchodu z vesnice a jistou prací sám na sebe. Ta nabýdka mě velice zaujala a i možné svobodné rozhodování a nečekání na rozkazy taky udělala svoje. Proto jsem se rozhodl nabýdku přijmout a s Kagamim odešel z vesnice.

Já jsem, ale nikde nepopřel, že jeho rodina nemůže pocházet z Kumi a tudíž mít toto KG odtamtud.
Nevím, jestli sis to četl celý, nebo to právě hned u toho KG zamítl.(Není to žádná narážka na tebe) Myslím, ale že jsem to tam celkem popsal a snažil jsem se aby to vypadalo věrohodně a nějak realisticky, že se uživatel Rantonu ocitl v Kiri. Pokud to ale bude nepřekonatelný problém přihlášku předělám.

Povolene

Prečo by ranton nemohol byť aj v kiri
yoton je aj v kiri aj v iwa, ak nemáš pádny dôkaz, že ranton v kiri nie je tak pre mňa povoleno

Aj ja sa zastávam názoru že Ranton je KG Kumo, a Kumo, a to hlavne preto, lebo:

a, V Mange nie je dôkaz že Ranton je v Kiri
b, Je tam Raiton, čo v anime nemal žiaden človek z Kiri, takže si myslím že Ranton je čisto pre Kumo


Máme tu však bubliny, yoton, futton, a hyoton, môžeš si vybrať :)

ok mne je to jedno ako si to vyriešite
ale ešte budem k tvojim dvom veciam oponovať
a) v mange nie je dôkaz že v kiri ranton nie je
b) Áno v Kiri boli shinobi, ktorý raiton ovládali

PS: nepoviem v ktorej časti

Hej, aj mňa to teraz napadlo. Každopádne Kumo si môže nárokovať na Ranton, a to by mohlo viesť k vojne, čo nechcem. Takže ťa prosím, pozmeň si to :)

Dobře nějak to předělám nechci se tu hádat
Co se týče Raitonu v Kiri. Ddůkaz je už to, že jeden z legendárních mečů dokáže "šlehat" blesky.
Raiton v Kiri to se budu opakovat, ale já nikde nepsal že z Kiri pocházím dokonce jsem to celkem i popřel, když jsem nechal svůj chat hledat původní klan po celém světě.
Kumo by si sice mohli nárokovat Ranton, ale z příběhu vyplývá, že v tuto chvíli ví včetně mě jen tři lidi co ví že ho umím a to adoptivní otec a mistr se kterým sem ho trénoval skoro na konci světa aby se to neprofláklo.
A Ranton sám o sobě ovládá co si pamatuju jenom Dariu, který je už sám o sobě trochu jiná liga, protože ovládá i černý blesk. Klidně mohl toho spojení těch elementů dosáhnout tréninkem nebo jako vedlejší produkt černého blesku. Jediný co by mohlo bejt, že ho ovládali i ty dvojčata, ale to si nejsem jistej jestli ho měli.
No a poslední můj takovej argument i když už hodně slabej, je to že Raiton v Kiri má větší pravděpodobnost než Yoton kterej tam je.

Hm, je zase fakt, že ten životopis je dosť obsažný, a nútiť ťa to prepisovať, pričom máš aj argumenty, no tak fajn, môže to byť, snáď sa so mnou Nagi zhodne. :)

Editováno a změněno na Hyoton

Ano