Suna 114

''Hmm..?Dobře..jsem plný tajemství..A to je to přitažlivé ne?Naklonil jsem se proti ní,dokud jsem od ní nebyl asi dva centimetry.''Tak jsem asi talentovaný genin..Nebo mě tam prostě něco táhlo.''

"Plný tajemství? Přitažlivé...? Tomu říkám malé sebevědomí!" ušklíbla jsem se, ale neuhla jsem. "Zvláštní, že jsem tě v Suně nikdy neviděla!" zamumlala jsem, nespouštěje z něj oči. Mírně jsem se usmívala...

Nasedla jsem na zábradlí a sjela po něm až dolů. Pak jsem dopadla rovně na nohy a za pobrukování nějaké písničky jsem si to štrádovala do kuchyně. Něco tam příjemně vonělo?! Zázrak?
Naklonila jsem hlavu na stranu, zastavila se u otevřených dveří do kuchyně a nakoukla dovnitř. Viděla jsem Ferii s pro mne panem neznámým a cizím obyvatelem domu!
"Zdravím.." Broukla jsem energicky, no nechtěla jsem je rušit, vzala jsem si prostě rohlík z linky, nakoukla do hrnce, no, minule jsem tejden proseděla na záchodě, nebudeme riskovat.
"Nenechte se rušit.." Houkla jsem ještě, vzala Freyu do náruče, která momentálně chtěla chlapci uskounout hlavu. Pak jsem jen zamávala a zmizela kdesi v zahradě i s tím bručounem v podpaždí!

Oddálil jsem se od Ferii a vykročil od stolu.Debilka!Zabručel jsem pod vousy a dotkl se kliky,která zkrystalovala,tak aby někoho nenapadlo jít dovnitř.Poté jsem se vrátil zpět a posadil se na stejnou židli.''No skvělé!''Řekl jsem vytočeně a dal ruce křížem.''Nevím asi jsem byl někde na misi'',řekl jsem polohlasně a sledoval jí.

Zahihnala jsem se. Je zajímavé, jak všichni chlapy reagují stejně! "Klid... i moje sestra ti zachránila život!" ušklíbla jsem se a položila si hlavu na ruku. "Když o tom tak přemýšlím... když jsi se objevil, nic ti nebylo... Ami by si všimla, stála za tebou.. takže se ti muselo stát něco až potom... nebo se snad pletu? Takže... ptám se znovu, kdo jsi?!" napila jsem se ze skleničky.

Překvapeně jsem zamrkal obešel stůl a nahl se k ní.''A není to jedno?''Opřel jsem jednu ruku o okraj židle a druhou o stůl.Pak jsem se pomalým pohybem přiblížil k jejím ústům a políbil ji.

"Šalala.." Zpívala jsem si, mezitím, co jsem znuděně házela Freye tenisák. Vrhla jsem pohled k domu. Chmm! Hlavně ať s těmi nemístnými věcmi nezaserou můj pokoj! Ušklíbla jsem se, vstala z lehátka a protáhla se. Dala jsem si ruce za hlavu a propalovala pohledem noční oblohu. Tsé, a j átu nebudu dřepět! Usmála jsem se a zamířila k vrátkám.
"Freyo, k noze!" Zamumlala jsem a fenka mě kupodivu poslechla, společně s ní jsem se vydala do ulic Suny.
/Přesun/

Lehce jsem se odtáhla. "Co když jsem si do domu pustila třeba zločince,.. nebo vraha?!" zamumlala jsem, ale přitáhla ho k sobě a políbila ho já. "Ne, že by mi to nějak vadilo...!" ušklíbla jsem se.

''Tak zločinec nejsem určitě..A vrah..Kdo není?''Špitl jsem a chytil jí do náručí.Aniž bych něco řekl jsem jí přenesl do nejbližšího pokoje(Manami pokoje xD)a položil jí na postel,počemž jsem zavřel nohou dveře.

"Mám pocit, že tě Manami zabije!!" ušklíbla jsem se, ale napříč svých slov jsem ho za tričko přitáhla k sobě. "Budeš tu pak uklízet.." zašeptala jsem, než jsem ho políbila.

Vjel jsem dlaněmi pod její tričko na zádech a něžně ji hladil.''Chce mě zabít víc lidí..Co bych taky čekal na mém postu?''Kousl jsem se do rtu nad posledním slovem a rychle se vložil do polibku.Snad si toho nevšimla.

Přetočila jsem se nad ním a rukama mu chytila jeho ruce. Naklonila jsem se nad něj. "Ale no tak... povídej!" nahnula jsem se nad něj, ale pořád jsme ho držela a nepouštěla. Olízla jsem mu dolní ret. "Takže, s kým mám tu čest?!" jemně jsem ho kousla.

''Nelíbí se mi být někým ovládán.''Řekl jsem vyzívavě a přetočil se na ní.''Řekněme že tak úplně ze Suny nejsem'',pomalu jsem prsty zapátral na okraj trička a přetáhl jí ho přes hlavu.Hned nato jsem se k ní sklonil a pomali jí po krku líbal až k uchu a zpět.

Když se dotkl mého ucha, kousla jsem se do rtu. Ucho ne!! "Ne tak docela?!" našla jsem lem jeho trička, které brzo následovalo to moje. "Tak, kam jsem se přenesli?!" prsty jsem přejela po jeho kůži.

Znuvu jsem vjel dlaněmi na záda a rozepl podprsenku.''A není to jedno?''Špitl jsem a znovu ji políbil ucho.''Možná jsem Nukenin,možná Akatsuki..Co teď uděláš?''Podprsenka vlétla někam na vysokou poličku asi dva metry nad zemí.Pravou rukou jsem zajel pot kalhoty a zpět,počemž jsem je rozepl.

"Nevím, tohle?!" rukou jsem sjela po jeho hrudi a našla knoflík. Měla jsme v tom praxi, povedlo se mi jej rozepnout celkem rychle. Zatím, co jsem se snažila momentálně nepotřebný kus látky sundat, jsem se rty přesunula na jeho krk, kde jsem nechala malý, červený flíček.

Pomalu jsem rukou zajel pod kalhotky a dvoumi prsty vnikl do ní,přičemž jsem ji dráždil palcem.Přitlačil jsem ještě více a začal ji líbat na uchu.''Co když tě ve spánku zabiju?''Šeptl jsem a pokračoval v líbání.

"Pak umřu po sexu... to je-e dobrej ko-ne-c ne-e?!" zamumlala jsem a prohnula se v zádech. Přivírala jsem oči, ruce zatínala do peřiny. Před očima mi proběhla myšlenka na Manami.. co to dělám v její neposkvrněné posteli?! Ale nějak jsem to nedokázala ukončit xD.

''A umřít při něm bys nechtěla?''Řekl jsem vyzívavě a druhou rukou odhodil kalhoty i s kalhotkama.Znovu jsem přitlačil a má ruka se přesunula na její ňadra,stejně jako mé rty.

"Přišla bych o to nejlepší, to mi přece neuděláš!" konečně se mi podařilo zbavit ho kalhot. Haháá buď na sebe hrdá Ferii! "Krom toho bys o to přišel i ty,..." pousmál jsem se a prsty zkoumala jeho tělo, přejížděla po jednotlivých svalech, snad abych si to všechno vtiskla do paměti...

''I já?Mě se vždy všechno povede..''Řekl jsem pobaveně a převalil ji na sebe.''Ne..to vážně neudělám'',ušklíbl jsem se a přitlačil se na ní.přejížděl jsem konečky prstů její dokonalé tělo a líbal jí na oušku.

Naklonila jsem se nad něj. "Všichni chlapy jsou stejný!" ušklíbla jsem se, než jsem se rty dotkla těch jeho. Kdyby se ještě chvíli dotýkal mého ucha, asi bych zešílela!

Najednou někdo zaklepal na dveře.
" POMOC !!" křičelo malé ditě.

Zase jsem si to dotrajdala před dům. Zaslechla jsem křik. Že by až takhle? No nakonec jsem zjistila, že tam křičí někdo jiný, než kdo jsem předpokládala. Dá se říct, že jsem na tohle byla zvyklá, nebylo to poprvé ani naposled.
"Jsi v pořádku?" Zeptala jsem se toho dítěte, načež jsem vzala za kliku u dveří, ale ejhle. Nedokázala jsem s tím hnout. He?! To si dělá.. V duchu jsem nadávala, že někdo přijde k úhoně. Ale až ráno!

''Možná..''Řekl jsem jako smyslů zbavený a pomalu na ni přitlačil,přičemž jsem hlasitě vydechl.Přitlačil jsem ji na zeď za postelí a znovu přitlačil..