Kancelář Mizukageho

Přišel jsem k budově a vyšel jsem schody zaklepal jsem a vstoupil jsem "dobrý den Mizukage-sama" řekl jsem .

řekl jsem co potřebuji mizukage mi ukázal svitek na kterém to bylo a tak jsem šel trénovat.
-přesun

Dobehol som k budove Mizukage.Čo Naomi tu ešte nie je?Bežal som hore schodmi a natrafil na Deina.A ty tu čo robíš?
Dein: Len tu tak vysedávam.Chytil som ho a vyhodil na plecia.Ideme za Mizukage.Vybehol som hore po schodoch.Dvere boli nadosach, po stlačení kľučky som otvoril dvere.Amarigato.Vošiel som dnu.Mizukage-sama, potreboval by som misiu.No dnu nikto nebol.Prišiel som k stolu a bolo tu veľa prachu.Tu asi veľmi dlho nikto nebol.Fúkol som na stôl a prach sa rozletel po miestnosti.V svetle bolo vidno prach a pozrel som sa na celú miestnosť.Vyzerá to tak, že tu ani nikto nechodí.

Ještě předtím, než jsem vůbec zamířila k budově Mizukageho, jsem navštívila památník Sedmi šermířů z Mlžné. Mezi ně patřil i můj starší bratr, a tak jsem ho prostě šla navštívit, i když to nebyl jeho hrob. Ale umístění jeho hrobu jsem neznala, stejně tak jako polohu jeho meče.
Pomalu jsem vkráčela do budovy. V kanceláři mě čekalo velké překvapení - Kemichi. Usmála jsem se na něj a prohlédla jsem si místnost.
"Tak se zdá, že mise nebude..." řekla jsem a podrbala jsem se na hlavě. "Omlouvám se, že jsem se tak dlouho nevracela, ale šla jsem za Zabuzou-onii-san..."

Ahoj, tvoj brat je Zabuza?Prišiel som k nej a usmial sa.Dein: Ahoj.

"Hm. Je. Teda... byl. Možná proto chci mít jeho meč, ale vůbec netuším, kde by mohl být. A jsem si jistá, že ho někdo má u sebe..." Doufala jsem, že to je někdo přijatelný. Třeba Suigetsu-kun. Můj úsměv trošku povadl při vzpomínce na bratra a Suigetsua. I Suie, jak jsem Suigetsovi říkávala, jsem měla docela ráda. A pořád jsem nevěděla, kde by mohl být. Raději jsem všechny tyto vzpomínky zahodila a věnovala jsem se přítomnosti.

Možno ho raz nájdeme.Prišiel som k nej a ani neviem prečo som jej dal ruku cez plece.Nejdeme niekam?

Stála som u okna a sledovala som okno po ktorom stekali kvapky vody.Vyzeralo to dneska na dosť búrlivo noc no i tak Kiri bola krásna.Vdaka neustálej vlhkosti sa všetko živé držalo ako malo.No vzapätí ma pekné myšlienky opustili a napla som päsť. Ah cítim že sa niečo blížni niečo strašné mala by som začať konať ale sama to daleko nedotiahnem presne ako. Zastavila som myšlienku a len tak pozvolne som si odfúkla pre seba. Tak dobre nemala by som tu moc otálať kedže som teraz Mizukage mala by som dbať o svoju zem!!". Zaškrnula som sa s pocitm že ja som sa stala Mizukage konečne môj decký sen bol splnený a vzapetí som mala na rameni ešte iní sen.Bez dalších myšlienok som podišla k stolu a sadla si na stoličku. Tak pozreme sa čo to tu máme. Hm účty donáška tovaru preprava tovaru no vyzerá to že robota nebude jednoduchá ale čo aspoň sa nejak zabavím. Našla som na stole zeleninu už mi aj dosť vyhládlo s toho všetkého a chcem sa najprv najesť než sa pustím do nejakej roboty.Zobrala som si paličky do rúk odtrhla ich od seba spojila som ruky "Itadakimasu!!!" .Preklásila som a s velkou radosťou ako keby som nikdy nejedla som sa pustila do zeleniny.

Daichi vošiel do budovy no blúdil v nej nevedel nájsť Mizukageho kanceláriu až o nejaký ten čas našiel kanceláriu Mizukage-sama . Daichi chvíľu stál pred dverami a rozhodoval sa čo povie a potom jemne zaklopal na dvere čakajúc kým ma Mizukage-sama nevyzve aby som vstúpil medzi čakaním som sa pozeral po podlahe a z ničoho nič na mňa vyletela mucha presne na špičku nosa a bzučala ja som sa naštval odohnal ju no ona mi furt robila zle po tom som sa ju snažil zabiť až nakoniec sa mi ju podarilo dostať ale nabúral som do dverí a to urobilo zrejme hluk v kancelárií Daichi sa len pousmial a sadol si a čakal

Vešel do budovy a pomalu postupuje vpřed ke kenceláři.*Hmm je to ale stousta chodeb* pomyslel si a snažil se nastratit. Když už byl v poslední uličce vycítil přítomnost ninji. *heh...budu mít první společnots* a usmál se. vyšel s pozarohu, zvedl ruku a zavolal: "Hai.. jsem Sokiha...před pár dny jsem se přistěhoval do Kirigakure...taky máš namířeno k Mizukage?" představil se a čekal na odpoved...* Hmm doufam že to bude pohodoví chlapík se kterým budu vycházet*

Vôbec ma nezaujíma kto si a odkiaľ si. To mi bude potreba vedieť jedine ak budeme mať spoločnú misiu. Načo chceš vedieť či idem k Mizukagemu ? povedal Daichi tvrdo a vôbec sa mu ten chalan nepáčil a pomyslel si tento shinobi ma vôbec nezaujima nech to je kto chce a hlavne až už na mňa nerozpráva je mi s neho zle Toto bola klasická Daichiho povaha . Nemal rád neznámich ľudí a vôbec nie takýchto slabochov . Určite to je slaboch aj keď by som ho nemal podceňovať a mal by som sa držať svojich zásad . Jediný s kým si rozumiem je vlastne Kataro žiaden dement akurát , a navyše musím s ním spolupracovať pomyslel si

*Heh...* pousmál jsem se stoupl se vedle něk a čekal neš si nás Mizukage zavolá...*Tenhle borec nevypadá moc přívětivě....ale co už třeba se z věj vyklube dobrý kluk* pomyslel si a řikal si že bude jen hodně naštvaný...
Cítil jsem negativní náladu, ale mě to nerozhodilo a zustal jsem dál klidně stát...
*Hmm hlavně ho nesmím nijak podcenit...ale zajímalo by mě co v něm je* ...

Po vynikajúcej večeri ktorú som mala som sa pozrela do papierov čo som mala pred sebou a verte mi že ich nebolo málo.Išlo väčšinou o nudné spisi a skoro každý spis chcel len pečiatku no i tak cítila som sa ako na nejakej pošte.Zo začiatku som sa do toho hrnula bez hlavo a s úsmevom na tvári no po niekolkých hodinách mi nebolo všetko jedno.Zdalo sa mi ako keby to travo večnosť až som celkom zaspala pod rosvietenou lampičkou s razítkom v ruke.Na druhý deň ráno som sa zobudila celkom polamaná. Ah to už je ráno teda ani neviem kedy mi spadli oči teda Fumoki ked to pôjde s tebou takto dalej tak o chvílu budeš ako stará babka. Zasmiala som sa sama pre seba a pozrela an papiere ktoré ešte boli na stole.Vyše poli som už zvládla včera na to že som to robyla prvy krát to bol pre mňa dostačujuci výkon.Rozhodla som sa že si pôjdem dať rannú rozvičku no započula som za dverami aké si hlasy. Hm že by nejaky náštevníci? Alebo že by ma niekdo prišiel pozreť nejaký mládenec. Zasmiala som sa a postavila.Vedela som že s rozcvičky nebude nič a tak som sa aspoň trocha pri stole ponaťahovala.Par krát som potočila bokmi potom ramenami nohami a opäť som sa cítila vo forme. Asi by som sa mala ísť pozreť kdo to pred dverami stojí. Ešte som sa pozrela do zrkadla či nevyzerám ako ježibaba.Svôj meč Tamitsu som si založila hrdo za opasok a vyrazila ku dverám.Pristupila som k ním a trocha sa nadýchla kedže to bude moje prve stretnutie v kancelarií.Chytila som klučku a otvorila dvere.Vonku na chodbe stáli nejaký 2 mládenci. Tak dobre Fumiko teraz klud ved si preca Mizukage tak s chuťopu do toho. "Dobre ráno prajem ehm predpokladám že ste prišli za Mizukage tak prosím ráčte vstúpiť dnu. Usmejem sa na nich nehám pootvorené dvere a vydám sa ku svôjmu stolu kde si zasadnem za stoličku a čakám kým prídu nový shinobi teda o ktorých som zatial nemala ani šajnu. Jáj konečne sa to začína rozbiehať. Dala som si ruku pred ústa a trocha sa zasmiala

Dveře se otevřely...*tohle je mizukage?...* hleděl jsem s obdivem...
řekla par slov, ale ty jsem skoro nevnímal jak jsem byl zaskočený tím vzhledem...
vstoupil jsem dál a už začal: "Zdravím Mizukage...jsem tu nový to jistě víte...tak jsem se přišel poptat jestli něco nepotřebujete pomoct nebo mě s něčím seznámit" řekl a pořád se usmíval a snažil udělat dojem...

Dobrý deň Mizukage -sama povedal Daichi a pristúpil bližšie k Mizukage a povedal mohli by ste mi dať misiu ? prosím? povedal Daichi . Daichi mal úctu k starším a pomyslel si Nová Mizukage celkom dobré vypadá len je moc stará na mňa oh . A prečo vlastne v Kiri je tak malo pekných dievčat a kunoichi vôbec tomu nechápem bol trocha zostresovaný preto že nevie ako sa s Mizukage ma rozprávať ale Daichi sa po chvíľu ukľudnil a čakal na reakciu Mizukage-sama

Hrdo som si sadla za stoličku a s takym výrazom som sledovala ako ku mne prichadzajú no ako sa tak stalo hrdosť mi okamžite prešla. Ah jo hned prví deň a to už 2 čo budem robyť uf dobre Fumiko ukludni sa ty si tu Mizukage nezabudni. "Tak vitam vás obydvoch som rada že ste prišli tak skoro". Ten prví čo prišiel skoršie sa na mňa celú dobu usmieval nemala som poňatia prečo. Jééé že by som niekde bola špinavá s večere? Alebo to tak hlúpo vyzerám že sa na mne smeje? No nič. Opätovala som mu úsmev. "No zlatko najprv by si sa mi mohol predstaviť nech si nájdem tvoju kartičku a potom niečo si nájdem o tebe". Mrknem na neho tak toto bude určite nejaky značný prípad. Zasmejem sa potichučky a teraz venujem pozornosť tomu druhému chlapcovi. Ah další čo nepovedal meno to si mám snad vycucať s prsta alebo čo ale ale su taky zlatý hh pripomínaju mňa v mojom veku ale kdo vie možno su starý ako ja ale to zas no. Oprela som sa o stôl na ktorom pristáli moje velké prsia. "Tak poprosila by som ťa ako kolegu keby si mi prezradil svoje meno bola by som ti za to naozaj povdačná". No zaújmavý to chlapci ale asi su z rána ešte pojašený kedže sa mi ani nepredstavili ale vlastne ani ja teda ja som ale hus tak dobre. "Aha a zabudla som na slušnosť ja tu niečo po vás chcem a pri tom sama to nesplňam ospravedlňujem sa takže. Ja som Fumiko Terumi mám 21 rokov a teraz nedávno som sa stala Mizukage.Mám jedinečnú povahu to sami možno ked budeme spolu pracovať zistíte no nikdy sa mi nebojte nič povedať čo máte na srdci verím a dúfam že budeme spolu pekne vychádzať". Tak dobre Fumiko to by na úvod stačilo. Obidvom som darovala úsmev a oprela som sa do zadu do kresla moje prsia sa letmo pohybovali hore a dole.

pozorne sledoval počúval Fumika Mizukage-sama ja som Daichi genin s Kiri . Môj otec kovár pracuje stále vyrába najlepšie meče v Kiri . Som jeho syn Daichi a mám 15 rokov povedal Daichi už ukľudnene a pri tom stál v pozore ako vojak a popri tom si myslel Nó snáď som to správne povedal dúfam že mi Mizukage-sama dá nejakú tu misiu aby som sa nenudil preto že dnes je mi celkom na nič a trénovať sa teraz nemám čo . a výraz v tvári mal furt rovnaký

"oh pardom..upně jsem zapoměl...jmenuju se Sokiha Hoozuki...nedávno jsem se sem nastěhoval...celoudoby jsem trénoval a mimo vesnici...ostatní už asi víte" řekl a pousmál se... *Hmm tak mladá Mizukage..to se mi líbí* pomyslel jsem si a čekal co bude pokračovat..
* hmm takže ted borec je genin..hmmm*

Přišel jsem do kanceláře a stále jsem se koukal do země ale když jsem se kouknul na novou Mizukage celý jsem z červenal Ttty jssi Sesstraaa Mei?Vždyť je krásnější než onaSakra to je snad už nemožné pomyslel jsem si..BYl jsem červený jak rajče a zeptal jsem se jí takk co jakkk to jdde.

Přicházel jsem k velké budově Kageho hned jak jsem kní přišel tak jsem vyšel po schodech na horu ke kanceláři kde jsem viděl dveře na které jsem ihned zaťukal a trochu nejistou jsem vešel dovnitř a tam už bylo spoustu lidí "á promiňte asi du nevhod" řekl jsem a stoupl jsem si ke dveřím abych ukázal že bych nerušil a pochvíli jsem si sedl na židli ale nejdřív jsem si sundal meč zezad a bych si vůbec mohl sednout

Začala som prezerať jejich zložky ktoré som našla v šuflíku. Hmmm zaujmavé takže Daichi je genín moc tu o ňom teda toho nieje ale vyzerá to že dobrí shinobi no aspoň jeden poriadný na začiatok. Usmejem sa a vytiahnem druhú zložku Soshika oo ten už je chuunin no pekne pekne ako sa veci majú výsledky o ňom su tak isto neni na zahodenie takže vydno že v Kirikagure mám dobrích shinobi no to je teda potešujúce. Medzi kopami papierov začnem hrabať až nájdem jeden list ahá no dobre.Chvílu si ho čítam a potom sa pozriem na ních dvoch. Tak dobre mám pre vás 2 misiu kedže vás nemám ešte zadelenych do týmu lebo som si nepozrela všetky zložky tak zatial pôjdete na misiu spolu dúfam že vám to neprekáža lebo inak". Usmejem sa na nich a pri tom nad hlavou v obláčiku sa zjaví hlava démona čo znamenalo že to bol úsmev ale myslené smrť. Ked som im chcela dať informácie o misi v tom niekdo vtrhol opäť do miestnosti. Teda naozaj je tu dneska tak živo to tu aj Mei mala vždy tak živo? Ten mládenec vyzeral celkom pekne hmm taky mladý a pekný ale žriebätká su najlepšie. Dám si ruku pred ústa a trocha sa zasmejem. No čo ten chlapec hovoril ma trocha aj zarazilo hmm zaujmavé hovorí úplne od veci ale narušil náš rozhovor ale no budiš. Postavila som sa a pomali kráčal k tomu mládencovi, medzi tým čo som k nemu kráčala mi prsia naskakovali až som prišla k nemu a jeho tvár dala medzi svoje prsia.Skoro nemohol dýchať začala som ho hladkať po hlave a jeho hlavu som viac tlačial na prsia. "Nepamätám si že by sme si mi 2 niekedy potykali chlapče". Poviem takým tychším hlasom ale s úsmevom na tvári. Oddelím ho od mojích prsníkov a rukou mu prejdem po tvári a pri tom mu hladim do očí. "Pokial ti ja nedovolím nebudeš mi tykať j-e -t-o j-a-s-n-é". No celí čas som sa na neho usmievala no opäť s pohladom vraha. "Tak dobre ked sme si už tak dobre pokecali mohol by si mi prezradiť svoje meno a ked sa mi bude tvôj spis páčiť tak ťa pošlem s nimi na misiu".

Poslechl jsem si vše co Mizikage řekla...* áá tak máme stejnou misi jak koukám...to bude přerváno..mno nevadí* řikal jsem si v hlavě a čekal na reakce ostatních...nechěl jsem dělat problémy hned na začátku...
*mno doufam že ta mise bude stát zato...*...

Začala mi téct krev z nosu ona je skoro stejné jako Mei ta mi dělala totéž Já jsem Sentoi.Ze všeho toho vzrušení jsem byl rozklepaný tato žena by mě porazila i kdyby nechtěl áá ta je tak krásná a řekl jsem jí Tak pardon ale já s vámi chci mluvit normálně ta teda až se teda poznáme a podal jsem jí ruku.Má stydlivost již téměř pominula ale stále jsem se klepal z toho co mi udělala.Ale co mohla by mi to udělat ještě jednou akorát bych potřeboval líp dejchat.

Mohli by ste mi dať nejakú misiu?Dein: Podišiel som k Mizukage.Ahoj ja som Dein.Stál som tu pomerne dlho a už dlho som nemal žiadnu misiu.