Kancelář Kazekageho

Utekal som najrýchlejšie ako som len vládal a konečne som prišiel pred kanceláriu.
Ani som sa nenamáhal zaklopať a hned som vošiel dnu"heh heh Kazekage sama nebol tu"
Zmlkol som a videl som že vnutri je sensei"heh tak precaj vas mám hh"
Zasmial som sa

"Co tady děláš?" Tak nejdřív uteče z nemocnice a teď tu utíká po vesnici? povzdechla jsem si.
"Co jsi potřeboval?" zeptala jsem se.

"Chcel som len vedeť že čkde ste a mal som take tušenie že tu budete boli ste nám pre misiu?"
Jo super pojdeme na misiu konečne,na tvári sa mi urobil zvláštny uškrn.

"Byla jsem nahlásit tvůj stav. Mise počká!" Nějak jsem zapomněla proč jsem tu byla. "Tak jdeme od tud!" nařídila jsem.

Hehehe konečne po roku nejaka poriadna misia povedal som si v hlave a nou aj kýval smerom do predu.
Ale moja radosť rýchlo skončila"čooooooo akože jak to neeee ja nechcem ísť nikam ja chcem misiu ja nikam nejdem!!"
Zvolal som nahnevane a ruky si dal do kríža.

To je paličák!
"Daisuke!" udělala jsem krok k němu. Musím něco vymyslet!
"Nemáš náhodou hlad?" zeptala jsem se s nadějí, že půjdeme odtud.

Hmm zapremýšlal som je pravda že som bol hladný lebo celí rok byť len na infuziach a strava len cez hadičku neni 2 krat najlepšia.
"Sensei ak to je len preto aby ste ma dostali preč tak to neni najlepšie a klamať sa vam ma neoplatí lebo sa pozrem do vašho srdca ale dobre hladný som najesť sa pojdem ale potom sa sem vrátime"
Povedal som trocha urazene.

To je ono!
"Dobře!" řekla jsem radostně. "Tak jdeme! Za mnou!" otevřela jsem dveře a vyšla jsem z kanceláře.
(přesun)

Hmmm neviem prečo mala radosť s toho že sa ideme niekam najesť ale dobre.
"Tak zatial sa majte Kazekage o chvílu sme spať"povedal som a višiel som von.
(presun)

No keďže senseii odišla tak ja som nakoniec odtiaľto teda šiel tiež nemal som tu už prečo byť aj keď Kazekage sama nedohovoril asi tak riešilo sa tu aj tak práve toto .
(presun)

Zaklepala jsem "Haló, je tam někdo?" a čekala kdo se ozve.

,,Dále.'' Zavolal jsem a už jsem ani nevěděl kdo tu byl a kdo ne. Počkal jsem než další návštěvník přijde a pak jsem se zeptal. ,,Co potřebuješ?''

Vešla jsem dovnitř "Dobrý den Kazekage-sama, ve vesnici je nuda nemáte nějakou misi?" zeptala jsem se.

,,No není to zrovna mise.'' Na chvlíli jsem se odmlčel. ,,Hledám dva velmi dobré Jouniny, kteří se mnou půjdou jako doprovod na sraz kage.'' 4ekám co se bude dít s pobaveným výrazem ve tváři.

Vstúpil som do pracovne a pozdravil Kazekageho miernym úklonom. "Kazekage-sama, pečatiaca jednotka je už skoro na konci tréningu. Podľa informácií, ktoré Suna počas svojej existencie nazbierala, zostavujeme taktiky proti vyvolaním ninjom." Až teraz som si všimol, že v pracovni je aj kunoichi. "Dobrý deň." Usmial som sa.

"Výborně, klidně s vámi půjdu na sraz kage" řekla s úsměvem ve tváři.

Kývl jsem na pozdrav Chisunovi pověděl mu. ,,Jen tak dál,jen tak dál.'' Pak jsem se podíval na Temari. ,,Dobře, takže potřebujeme ještě jednoho Jounina.''

"Mám někoho najít?" zeptala jsem se a popřemýšlela.

Přišla jsem s Kanamem a zaklepala na dveře...´´Promiňte že vyrušuji..´´

,,Jako na zavolanou!'' Skoro jsem to začval na Yukki. ,,Půjdeš s námi na sraz kage.'' Povzbudivě jsem se na ni podíval a pak jsem se opět podíval na Temari. ,,Už nikoho nemusíš vodit.'' Pak jsem jen přejížděl očima z jedné na druhou a řekl jsem. ,,Tak co? Vyrazíme už?'' Pak jsem se omluvně podíval na Chisunu. ,,Zvládneš to tady sám?''

Trošku jsem se lekla jak na mě Kazekage zavolal...už jsem si myslela že jsem něco provedla..
pak jsem pochytila něco ohledně srazu... to už jsem věděla kde a co ale nevěděla jsem co tam
budu dělat...jen jsem přikyvovala a koukala se kde a co....

"Myslím, že áno." Povedal som s úsmevom. "Počas vašej neprítomnosti bude obrana dediny posilnená. Nemalo by sa nič stať." Premýšľal som o možnom útoku Kabuta, ale nechcel som vzbudzovať paniku.

,,Dobrá. Tak se tu měj.'' Otočil jsem se na Yukki a Temari. ,,Vyrážíme.'' A vyšel jsem z kanceláře. Můj směr byl jasný, brána vesnice a pak Země Železa.

Šla jsem hned k bráně. (přesun)

"No tak to bolo teda pekné ... že misia ale nakoniec takáto ."
Zašklebím sa trocha a pozerám po tom čo sa deje nakoniec som sa rozhodol že počkám než si ma tu všimne ten čo tu je že nejakú misiu už si nájdem aj ja keď už som tu .