Vězení

Vězení s celami

nic jsem nedělala a stále šla v klidu nebyl to můj styl ze sebe dělat neviňátko které jsem z části nebyla...

Jakmile tě hodili do cely a odešli přiběhla za tebou Nyako
Snažila se nějak procpat mřížemi až jí to po půlhodině vyšlo.

"Nyako, krásko, zase si utekla pánovi?" vzala jsem si jí do náruče a hladila jí

"Abys kvůli mě neměla problémy, maličká." podrbala jsem jí za ouškama

Tiše mňoukla a ty jsi slyšela blížící se kroky
Nebylo mu vidět do obličeje ale měl kápi ... v ruce se mu blýskla katana s pěti diamanty v jílci.

když jsem uslyšela kroky vzhlédla jsem k mříži,mírně jsem se zamračila a Nyako si víc tiskla k sobě a tišším hlasem jsem se zeptala v tu chvíli na jediné co mě napadlo:

"Kdo jste?"

Muž mlčel a jeho katana se blýskla znovu
Když už stál u tebe, švihnul Katanou proti tobě.
Ale místo abys byla zraněná, byla jsi volná.
Když jsi ještě jednou pohlédla na katanu vylétl z ní blesk.

Venku zuřila bouře.

stále tak nějak překvapeně jsem hleděla na neznámého nedokázala jsem si vysvětlit kdo by tomohl být a proč to udělal obyčejně mi lidé neoplácejí pomoct. Proto jsem znovu trochu přiškrceně použila otázku:

"KDo jste?"

Stále mlčel, naznačoval že už bys měla vypadnout.
"Mńau ..." ozvala se Nyako

seděla jsem stále v cele

"Proč mi pomáháte? Měla bych si to tu spíš odsedět." řekla jsem ponuře a podívala se na Nyako

Zničehož nic tě Nyako drápla
Chlápek po chvíli odešel

cukla jsem sebou, když mě drápla a divila se proč to udělala a když jsem znovu vzhlédla ten muž tam už nebyl.

Měla jsem neblahé tušení ale hodně jsem zvažovala jestli mám odejít či ne

"Co myslíš Nyako?"

Nyako začala utíkat pryč. U východu se zastavilaů

povzdychla jsem si a zvedla se a šla za ní

Nyako pomalu ... OPRAVDU pomalu šla do Ulice.