Dům Tsuchikageho

Zde bydlí Tsuchikage. Častěji než zde ho naleznete ve vesnici.

Přišla jsem domů a čekala na Kentu. Rozplácla jsem se na pohovku, vedle které bylo i křeslo, které na Kentu už čekalo.

Prišiel som za ňou do domu a rozhliadol som sa. Vau, vraj skromné hniezdočko. Usmial som sa. Máš to tu pekné. Pochválil som jej dom a sadol som si do kresla.

" Sank yu ... " zašeptala jsem a přesedla si ke Kentovi na opěradlo u křesla. " Může to tu být ještě lepší " usmála jsem se " Doufám že do srazu kagů, jestli nějaký bude, budeš aspoň chuunin, abych tě mohla vzít s sebou " usmála jsem se

Áno. Usmial som sa. Teraz budem makať dva krát viac! Povedal som vážne.

Chvíli jsem mlčela. " Jen kvůli mne ? " zeptala jsem se trochu vážněji. Přitom jsem si lehla zády na Kentovo nohy a čekala reakci.

Áno. Usmial som sa na ňu a prešiel som jej rukou po tvári.

Najednou jsem cítila alarm. " Hrobka !" vykřikla jsem a vyletěla ven bleskovou rychlostí

Čo? Spýtal som sa skôr sám seba a vybehol som za ňou.

Dopadla jsem jako ta nejhorší Tsuchikage v dějinách Iwy. Cítila jsem se hrozně a nemohla ze sebe setřepat ten pocit nepotřebnosti. Sedla jsem si na postel, umístěnou v mé ložnici, a přemýšlela jsem nad vším co jsem udělala. Věděla jsem že to bylo správné, ale moje nohy stejně zaujali nevěřícný postoj a já byla stále smutná ...

Po chvíli jsem se zvedla a odešla směr kuchyň. Cítila jsem se strašně. Vzala jsem si z lednice sake a začala pít. Sedla jsem si na židli a jen sledovala zeď, očekávajíc nějaký zázrak, životní zlom. Jenže ani jsem si neuvědomila, že ten nastal už v době, kdy jsem vzala do ruky saké.

Naprosto opilá jsem šla obhlédnout jestli tu není někdo nový. Táhla jsem za sebou třílitrovou flašku saké a každý krok jsem zakopla.

Prišiel som do domu a položil som ju na posteľ. Mala by si sa vyspať. Bude ti lepšie. Usmial som sa.

" Já N.E.B.U.D.U spát ..." řekla jsem znovu a rázněji. " Pokud nedokážu ochránit mrtvolu tak nikoho ne ? " odmlčela a chvíli jsem cítila opici. Zavěsila jsem za něj své ruce a sledovala jeho oči.

Pobozkal som ju. Vážne by si si mala ľahnúť... Ľahol som si do postele.

Jen jsem z té ignorace sledovala strop. " Kš .." odsekla jsem a ležela vedle Kenty. " Zlobíš se ?"zeptala jsem se polohlasem, přičemž jsem se k němu pod dekou otočila a jemně položila svou hlavu na jeho rameno. " Dobrou ..." zašeptala jsem a po chvíli usnula.

Nie, nemám prečo. Zívol som si.

Chvíli jsem přejížděla v leže prstem po Kentovo svalnatém břiše. " Dobrá .." řekla jsem ospale a stále si myslela své. " Dobrou ..." řekla jsem a po chvíli jsem na Kentově rameni usnula.

První ranní paprsky dopadly na mou tvář a já se po chvíli probudila svým pomalým tempem. Silně mne bolela hlava. Viděla jsem jak Kenta ještě spí, tak jsem se tiše zvedla a odešla do kuchyně. Tam jsem si vzala lahev vody a lahev sake prohodila oknem. Začala jsem pomalu pít vodu a přemýšlet nad mými rozhodnutími.

Už se stmívalo a já jsem ztratila ponětí o čase. Po chvíli jsem se zvedla i se sklenicí vody a dopotácela se do postele, kam jsem si lehla vedle Kenty. " Nezaspal jsi trochu ? ..." šťouchla jsem do něj provokativně.

Ešte pol hodinku brácho. Povedal som zo spánku a prevalil som sa na bok a padol som z postele. Okamžite som okolo seba začal šermovať rukami pretože som si myslel, že ma niekto napadol. Potom som sa spamätal a obzrel som sa. Dobré ráno. Koľko je hodín? Sadol som si na posteľ.

" Deset hodin ... " vydýchávala jsem ještě toho "bráchu". "Jenže problém je že jsi prospal celý den..." lehla jsem si hlavou směrem k němu

Čo? Spýtal som sa nechápavo. Asi som bol unavený viac ako som si myslel. Poškrabkal som sa na hlave. Kde tu je kúpeľňa?

Na vysvětlování jsem moc nebyla, tak jsem se s menší migrénou zvedla a šla směr koupelna. Otevřela jsem dveře, poukázala místnosti, kterými jsme prošli a pak sebou šla znovu plácnout o postel

Díky. Usmial som sa na ňu a potom som vošiel do kúpeľne a začal som sa sprchovať.